Plzeňský potápěčský den

Poklepáním na obrázku získáte obrázek ve větším rozlišení.

Již měsíc předem ohlašoval Jindra Böhm (jinak předseda plzeňského potápěčského klubu Marlin) na konferenci scuba-cz, že v neděli 29. března se u nich koná zajímavá akce - plzeňský potápěčský den. A protože jsme se při lednovém potápění na Hracholuskách s plzeňáky skamarádili, řekli jsme si, že si to nenecháme ujít. A nelitovali jsme.

Celá akce se sestávala ze dvou částí - dopoledního potápění a soutěžení v bazénu a odpoledni burzy potápěčského vybavení a vůbec různých věcí vážících se k potápění. K tomu se neplánovaně přiřadil ještě "potápěčský" oběd v poledne, ale o tom později...

Plzeňský bazén na Slovanech, který jsme po kratším hledání a dopomoci místních nakonec našli, hučel již od rána jako v úle. Jednak proto, že bylo normální veřejné plavání, ale hlavně proto, že se zde jaksi navíc sešlo zhruba padesát potápníků, aby si na vyhrazené polovině zasoutěžili v disciplínách, které jinde neokusí. Převažovali místní, ale bylo mezi nimi i pár přespolních - z Tábora a Prahy - včetně naší výpravy (já, můj věrný buddy Pavel Trnka a tradiční řidič Tomáš Sládek). Přestože jsme se již cestou rozhodli, že se popereme o vítězství, vyskytla se hned na začátku komplikace, která málem naše plány zhatila. Tomáš, po nemoci stále ještě ne zcela fit, se odmítl potápět. (Když jsme ho později viděli ve vodě po zkušebním zanoření zoufale kašlat a lapat po dechu, uznali jsme, že udělal dobře.) Vzhledem k tomu, že soutěžní družstva byla tříčlenná, chtěli nás diskvalifikovat. Po operativním posílení o místního borce (Jiřího Karáska - juniora) jsme se však stihli ještě na poslední chvíli zaregistrovat (pod názvem "U kulaté báby" Praha) a tím se počet soutěžích družstev uzavřel na konečném čísle šest.

Celkem se závodilo v pěti disciplínách. Dvě byly hladinové, zbytek pod vodou.

	První disciplínou byl had. Tři borci utvořili ve vodě "žížalu" a v tomto spojení plavali 50 m na čas. První plaval svýma volnýma rukama kraul, druhý se jen vezl a třetí kopal ploutvemi a celou soupravu tlačil kupředu. Čili vlastně něco jako dopomoc tonoucímu a zesláblému plavci. Dělal jsem našemu "vláčku" ploutvový motor a nějak se nám dokonce podařilo tuto disciplínu vyhrát. A to jsme byli nerozplavaní, neboť jsme na dálnici píchli, museli měnit kolo, do Plzně přijeli pozdě a šli rovnou závodit.

Druhou soutěží byla "vrtule". Trojice se držela zády k sobě zaklesnutá za lokty a v tomto "propletenci" plavala pomocí ploutví zase jeden bazén na čas. A protože se nesměli udusit, museli se otáčet kolem své osy, aby se vždy ten vynořený mohl nadechnout. Byli jsme dost vyplivnutí po první závodu a navíc se projevila i nerozplavanost - takže nám tato disciplína moc nešla. Za půlkou jsme se dokonce museli zastavit, rozpojit se, vydýchat a pak se dokroutit až do cíle. Takže ztráta vedení.

A to jsme netušili, jaké fiasko nás potká dál. Třetí disciplínou bylo plávání pod vodou pohromadě ve trojici na vzdálenost padesát metrů (2 x 25 m - na hloubce). Jeden z trojice měl na sobě žaket s plnou lahví a cestou dával zbylým dvěma vzduch. Tak tady jsme vyhořeli na celé čáře. Po otočce jsme se začali docela slušně topit a zmatkovat, takže jsme se museli vynořit a tím pádem jsme z této disciplíny byli diskvalifikováni a nezískali tak ani bod.

Čtvrtou soutěží byla štafeta pod vodou s aqualungem, přičemž štafetovým kolíkem bylo navlékání se do žaketu pod vodou. První potápěč skočil ve výstroji z bloku do vody a plaval pod vodou 50 m (opět 2 x 25 m)) pak pod hladinou vysvlékl žaket a nechal ho i s lahví na dně, kde si ho musel následující člen družstva obléci, aby mohl plavat dál. Tato disciplína nám naopak vyšla parádně. Díky dobře zvolené taktice jsme všechny ostatní porazili na hlavu. Zatímco ostatní borci si na sebe brali zátěžové opasky, my jsme zatížili žaket. Díky olovům v jeho kapsách pak lahev stála na dně a nemuseli jsme ji honit ve vodě, jako někteří ostatní, kterým jsme potom bez potíží "nadělili kolo".

Co se týče průběžného pořadí během celého klání, přestali jsme ho po oné diskvalifikaci ve třetí disciplíně sledovat, protože jsme věděli, že je to v háji. Díky tomuto výpadku už nebylo proč bojovat. O to větším překvapením pro nás, poté, co jsme se vynořili po balónkové disciplíně, bylo, když nám naši zvědové hlásili, že jsme druzí. A když později byla poslední disciplína anulována, tak jsme druzí i zůstali. První se umístilo družstvo O.S.A.C. Plzeň a třetí pak seskupení prof. Aronax Plzeň. Čtvrtý skončil klub Marlin Plzeň. Nikdo neskončil poslední, protože díky shodnému součtu bodů byla vyhlášena dvě pátá místa (Konkordia Praha a Mix 1 Tábor).

Vzhledem k tomu, že celou soutěž sponzoroval Láďa Maxa (KANI SUB), Bohouš Kureš a další prodejci potápěčského vybavení a zájezdů, vyhrávali se velmi hodnotné a kvalitní ceny (např. maska i s plastikovým pouzdrem, potápěčské baterky, zátěžáky, čepice apod.), za což bych chtěl všem sponzorům tímto ještě jednou veřejně poděkovat.

No a druhé poděkování patří rozhodčím a vůbec pořadatelům. Ti mají velkou zásluhu, že se tato "první vlašťovka" plzeňského potápěčského klubu (jak neustále opakoval předseda Böhm) uskutečnila. Celé dopolední soutěžní klání bylo velmi dobrým nápadem, jak prozkoušet své tělo a formu před sezónou. Většina disciplín byla zvolena jako procvičování potápěčských dovedností a kondičky, což každému potápěči jen a jen prospěje na volné vodě. Kromě toho byla samozřejmě i sranda a dobrá nálada, takže toto spojení příjemného s užitečným se plzeňákům fakt perfektně povedlo.

Díky našemu domorodému průvodci Jindrovi Böhmovi se potápěčským zážitkem stal i oběd. Jako znalý domorodec nás vzal na jídlo do restaurace, kde měli pět obřích akvárií a v jednom dokonce sumce. Tři. Sice byli zakrslí, ale pěkní. A aby tý vody za celý den již bylo dost, dali jsme si kuřecí prsíčka s překvapením (byla to broskev). Kdybyste měli potřebu to někdy v Plzni hledat, restaurace se jmenuje U kalicha (mouchy ani obraz "císařpána" tam ale nikde neměli) a je přímo proti autobusovému nádraží.

Po dopoledním "hýbání kostrou" a poledním plnění žaludků s výhledem pod hladinu pak potápnický den pokračoval burzou potápěčského vybavení a obdobných potřeb (mapy apod.) v nedalekém kulturáku na Slovanech. Své zboží tu vystavovaly oba plzeňské potápěčské obchody - KANI SUB a EVER SUB, které dokonce na chvilku zakopaly válečnou sekeru a měly své stánky vedle sebe, a také třetí místní dealer Bohouš Kureš, který zatím nemá kamenný obchod a nosí všechno pro předvádění s sebou. Kromě toho tam byl i bazar použitých věcí. Kupujících bylo v sále také dost, takže obchody se určitě hýbaly dobře.

Mě se tam zalíbily neoprénové botičky a maska s prostorovým výhledem (s bočními zorníky), vše v "rozumných" cenách.

Marlin Scuba Cup - výsledková listina 1.   O.S.A.C., Plzeň: Jaroslav Ježek, Richard (Maledivy) Bartoš, Jana Pachmanová 2.   Družstvo od "Kulaté báby", Praha: Jirka GoGo Souček, Pavel Trnka, Jirka Karásek junior (plzeňská posila) 3.   Prof. Aronax, Plzeň: Bohuslav Korčák, Pavel Roučka, Milan Kuneš 4.   Marlin, Plzeň: Jula Mede, Lukáš Vlnas, Daniel Šmídl 5./6.  Konkordia, Praha: Frankl, Kárná, Petr Suda (plzeňská posila) MIX 1, Tábor: Jan Lambert, Jirka Cintl, Láďa Maxa (plzeňská posila)