Svobodný se zanořil, ženatý se vynořil!

Své ANO jsme si s Míšou Loudovou řekli v pátek 4. 9. 2009 v Liberci, pod hladinou přehradní nádrže Harcov.

Původním plánem byla nejmenší možná svatba - pouze šest lidí, když v to počítám i oddávajícího a matrikářku. Co by taky ostatní viděli, když budeme všichni pod vodou? Bílé šatičky se širokou vyztuženou sukní, boty na podpatku a Mendelson hraný do omrzení v úřední místnosti, to není nic pro Míšu a mne by to taky moc netěšilo. Oslavu pro rodiny a přátele jsme plánovali na druhý den.

Plány jsou ovšem od toho, aby se měnily. Přibyli rodiče a rodina Honzy Matouška, Honza šel Míše za svědka. A za své vzalo i jisté utajení. Jedna se zmínila u kadeřníka, druhý zase kamarádovi...

Míši kamarád Ivo Palouš je oddávajícím v Liberci, je to potápěč a s potápěčskou svatbou souhlasil. Lokalitu jsme museli volit tak, aby byla v katastru obce. Bazén jsme nechtěli. Přehrada Harcov se nevyznačuje nejlepší viditelností, ale jiná lokalita prakticky nepřipadala v úvahu.

Velké štěstí jsme měli na matrikářku. Paní Boháčková z libereckého magistrátu se sice nepotápěla, ale šla do toho po hlavě. Během jednoho ponoru v bazénu jsem ji naučil to nejzákladnější, při svatbě samotné si ji vzal na starost Zdeněk Šraier, můj svědek. Až na krajské úrovni se projednávalo, zda ji do vody pustí, ale hned tři instruktoři na místě zřejmě úředníky obměkčili.

Obřad měl dvě části. První na suchu, tu jsme absolvovali v originál potápěčských přilbách Siebe Gorman ze sbírky Honzy Matouška. Projev oddávajícího je v rámečku.

Ano jsme si šli říci pod hladinu. Opravdu říci, byli jsme vybaveni celoobličejovými maskami s ultrazvukovým telefonem. Pro matrikářku a svědky jsme ale měli i zalaminované cedulky. A to by nebyla Míša, kdyby kromě "Ano" a "Ne" neměla s sebou ještě "Nevím" a "Topím se".

Neformální oslava pro kamarády proběhla v sobotu na lomu v Jesenném.

Děkujeme rodině Matouškových za velkou pomoc s organizací, svatební koláčky a zapůjčení přileb, Aqua klubu Liberec za zapůjčení základny, Mirkovi Hrdému za natočení pěkných záběrů přes téměř nulovou viditelnost pod hladinou, kapele Brouci Band (Beatles revival) za muziku, Kubovi Pokornému za to že byl k ruce, všem fotografům za fotky. Děkujeme za všechny svatební dary.

Napsali:

Marcela a Jirka Hovorkovi

Protože antimonopolní úřad (ÚHOS) po půlročních průtazích nakonec schválil personální spojení časopisu Buddy s internetovými Stranami potápěčskými, tak toho bleskurychle využili/zneužili Michaela Loudová a Tomáš Sládek k legalizaci svého vztahu. Jak je železným pravidlem (M+J by mohli vyprávět!), tak se tichá, malá, skromná, ba i utajená svatba typu dvojice + svědci + oddávající stejně nakonec zvrhne v mediální show s přítomností televize. Stačí, že jedna zasvěcená paní, která to nesmí nikomu říci, řekne u holičky, že to nesmí nikomu říci, holička má známou, která to taky nesmí nikomu říci a ta má známou v televizi, která to už vůbec nesmí nikomu říci, atd. ... a pak je tam Nova, Prima a ČT :-). Takovéto spontánní akce se organizují těžko, ale přesto vše proběhlo neuvěřitelně hladce: ženich s nevěstou si po vodou po výpadku interkomu ukázali své ANO, nikdo ze sedmi aktérů se pod vodou v půlmetrové viditelnosti neztratil, novomanželé se trefili v té "viditelnosti" navzájem si nasadit prstýnky a požár od pyrotechniky na základně libereckého Aqua klubu u Harcovské přehrady se podařilo včas uhasit. Prostě zážitek, o kterém se bude ještě dlouho a dlouho mluvit. Ať jim to vydrží spolu v pohodě ještě déle!

Dagmar Boháčková (matrikářka)

Jsou svatby, na které matrikářka nikdy nezapomene. Tato je určitě jednou z nich. Budu moc ráda vzpomínat na přátelské a veselé snoubence, jejich rodiče a nejbližší kamarády. Obrovské nadšení, že se budu potápět vystřídal strach, jestli to zvládnu. Jsem moc ráda, že jsem si potápění mohla vyzkoušet nejdříve na koupališti Sluníčko. Řekla bych, že mě ženich dobře připravil na potápění na přehradě. Když mi začala natékat voda pod masku, tak jsem věděla, co mám udělat. Díky tomu jsem vydržela celý obřad pod vodou. Musím také poděkovat za podporu svědkovi, který dohlížel na moje druhé potápění. Díky nevěstě mám celou akci na koupališti nafocenou a mohu se chlubit vnoučatům, jak mi to šlo. Zážitky to jsou úžasné. Mám velkou radost, že se svatba podařila a já se jí mohla zúčastnit. Bylo to super!

Ivo Palouš (oddávající)

Jako oddávající jsem to prožíval velmi intenzívně, protože se cítím zodpovědný za průběh obřadu a jeho regulérnost. Už jsem oddával na hodně místech mimo radnici, ale tato svatba byla daleko více výjimečná svou nevšedností a originalitou. Kromě této odpovědnosti to však byla i ohromná výzva a zároveň pocta, že mohu sloužit první svatební obřad pod vodou v Liberci a asi i vůbec první svatební obřad pod vodou na volné vodě v republice. Měl jsem velké obavy z téměř nulové viditelnosti, měl jsem strach, že se vzájemně pod vodou poztrácíme, ale zvládli jsme to všichni na jedničku. Musím vyzdvihnout chuť a hrdinství paní matrikářky, že to s námi absolvovala. Snoubenci a svědci mají hodně odpotápěno, já jsem začátečník, ale mám za sebou vykonaný kurz, takže pro nás se potopit nebylo až tak nic neobvyklého, ale ona byla tou největší hrdinkou mezi námi. Z celé svatby mám dobrý dojem a strašně na ni rád vzpomínám. Je to i tím, že tam byli strašně bezvadní lidé. Sportovci jsou rovní, pohodoví a srandovní.

Míša (nevěsta)

Oznámení o svatbě nikdo z mých kamarádů nevěnoval pozornost, neb si mysleli, že je to zase nějaký můj vtípek. Dalo mi dost práce je přesvědčit. Kamarádi mi to pak rozmlouvali, že si tím zkazím image. Můj svědek Honza Matoušek ještě den před svatbou říkal: „Neber si ho, Pražáka, ajťáka a Tomovi zase: "Neber si ji, taková to byla hodná holka, hezká cizí holka... To už přestane platit pořekadlo: Manželka odchází, milenka přichází..."

I moje maminka to Tomášovi rozmlouvala, ale nadarmo. Jako obranný systém před svatbou se mi objevil v obličeji pásový opar a rozsáhlý ekzém na krku, tělo se bránilo jak mohlo... Bylo to ale houby platný.

Komentáře kamarádů nevěsty

Vašek: Jak vdávat? Já myslel, že je to fór

Petr Fatka: Míšo, je to sranda nebo jste se zbláznili? No tomu říkám fofr.
Škoda, my v tom termínu určitě budem v Egyptě. Nechcete tam přijet na svatebni cestu? Mohlo by to dopadnout zajímavě, třeba takhle (d)(beer)(dance)(inlove):*(ninja)(beer)(beer)(puke).
Míšo vážně ??? Tys byla taková moje jistota, přišel jsem o iluze, ach jo...

Josef Záhora (Bumby): ahoj, takže je to pravda?
Já se z Vás poseru!
Takhle si to posrat na klidné stáří.
Hele, já mám super nápad, já rozkecám že musíš.

Láďa Maxa: To bude wostuda. Přijedu určitě jako poslední, 5 min předtím dojdou stejky, tak vezu lečo.

Jim: Milá myško, přeji ti hodně milostných příhod s tvým manželem, hodně lásky a plaváčků. Pamatuj, že každá manželská krize přichází každých 6 let. Držim palce, ať vám to jede...

Zdeněk Dušek: No to nesmím ani doma říct, to bych slyšel, že se vdává kdekdo... to musím utajit!

Martin Beneš: No tos mi zavařila. Co mám říct doma, když už se vdáváš i ty? To bude k nevydržení...

Honza Lexa: Pokud je to pravda tak moooc gratuluji a přeji vše nej. Ale jestli si zase děláš srandu, tak doufám, že budes brzo v tom a vdávat se budeš muset :-)

Franta Pudil: Ahoj Míšo, gratuluji k odchytu. :-) Ať vám to klape. Já se tou dobu chystám na Bali a budu mít asi jiné starosti. Zapijeme to na Hlubině 2010.

Tiskař 1.: Byl jsem na svojí svatbě, dokonce už dvakrát a žádná sláva to nebyla. Rozhodně ti ale manželství přeju. Aspoň budeš vědět, o čem si ti chlapi dokážou celé hodiny u píva povídat.

Tiskař 2.: Kdo je ten přešťastný? Toho dobrodruha nám musíš někdy ukázat. Musí to být hrdina.

Míla: Ty hele, už se Ti to krátí, že jo. A to fakt nebudeš mít žádný šatičky - určitě by Ti slušely. Neříkej, že si navlečeš neopren a ploutve a tím to skončí. No už se na to těším. To bude prča - Mišák se fakt vdává. Pořád mi to nějak nejde do hlavy. Úplně jsi mě s tím fakt dostala. Musím si dát panáka.

Petr Socha:Wow Míšo! Ty to teda bereš hopem! Jsi horší než já!!! (žení se 19. 9. 2009) Tak to je super, gratuluju. Já jsem nervózni jak nevímco... Jak se jmenuješ?

Áďa (ze squashe) Ahoj paní Sládková, konečně normální svatba! Musím říct, že ti to slušelo.....konečně nevěsta bez umělých loken a nesešněrovaná v nějakém bílém krabicoidním modelu. Doufám, že sis vzala vodníka a ne podvodníka!

Jarda: Ty už se vyprdni na časák a mazej pro šaty, k holiči a na manikůru. Takže si to užijte, koneckonců takový den je maximálně jednou, dvakrát, no i třikrát za život...
Jak nám říkal jeden náš kamarád potápěč, když nám gratuloval "Cože? První manželství? Z toho ještě vyrostete, děti."