GUE Basic 5

Basic five, česky třeba "Pět základních", je označení, jež používá výcviková organizace Global Underwater Explorers (GUE) pro drill procvičující pět elementárních technik a prověřující další základní dovednosti (zejména schopnost vznášet se na místě, trim a povědomí o okolí). Konkurenční DIR organizace mají své ekvivalenty¹. Jiné organizace techniky vyučují a nacvičují svým vlastním způsobem.

Techniky Basic 5 (zde v článku "B5") se nacvičují v následujícím pořadí:

1. vyjmutí primárního regulátoru z úst a vrácení zpět
2. přechod z primárního regulátoru na záložní a zpět
3. modifikovaný safety drill (tj. poskytnutí dlouhé hadice)
4. zaplavení a vylití masky
5. sundání a nasazení masky

Následující video ukazuje britského GUE Fundamentals instruktora Briana Allena při nácviku B5. Jako ukázka dovedností středně pokročilého potápěče nám může posloužit můj vlastní výkon ve dvou verzích⁴ - rekreační a pokročilejší.

Příprava a začátek B5

Zvolit můžeme verzi bez hlavního světla, kdy buď hlavní světlo vůbec nemáme, anebo ho zavěsíme pro zjednodušení na pravý prsní d-kroužek. Kabel světla vedeme následně pod dlouhou hadicí a pásovým popruhem, aby nevisel volně v prostoru a hadice byla pro případ OOG situace volná. Tak nám nebude na ruce "překážet" při modifikovaném s-drillu, při kterém dlouhou hadici partnerovi nepředáváme jako při plném s-drillu. Pokročilejší potápěč cvičí verzi se světlem na ruce, která je však doporučovaná i začátečníkům.

DIR drilly jsou týmovou záležitostí, proto nejdříve získáme pozornost partnera/týmu (světlem, gestem, dotykem), a pak mu/jim signalizujeme: "ty" (a "ty") se "dívej" jak "já" budu nacvičovat "B5" (číslo "5" znázorněné pěti prsty pravé ruky, dlaň směřuje k týmu). Následuje výměna signálu "OK".

Po celou dobu se snaží cvičící dívat partnerovi (popř. střídavě partnerům) do očí. Ti tvoří orientační bod a udržují hloubku. Potápěč má být při nácviku v ideálním případě jako "přibitý". Ve vodorovném trimu, bez změny hloubky, bez jakéhokoli zbytečného pohybu ploutvema nebo rukama. Udržení cílové hloubky +/-50 cm, které je normou pro zájemce o nejvyšší hodnocení při GUE Fundamentals kursu, tzv. tech pass, nemůže v žádném případě uspokojit náročného potápěče. Dbáme na to, aby hlavní světlo neoslepovalo partnery. Před každým cvikem ukážeme číslo cviku, který bude následovat:

1) Vyjmutí regulátoru z úst a vrácení zpět

Pravou rukou uchopíme primární regulátor za hadici v jeho blízkosti, ne za regulátor samotný⁵, a vyjmeme ho z úst. Ruka ho vede před tělo (či doprava od těla) zhruba na délku paže/předloktí. Náustek směřuje dolů, aby nedocházelo k samovolnému úniku plynu. Nevydechujeme, aby nedošlo ke změně hloubky. Tajemství úspěchu spočívá v tom, že před vyjmutím primáru jsme v plicích ponechali jen tolik plynu, abychom následně vůbec vydechovat nemuseli, hloubku udrželi a na několik málo sekund cvik bez námahy zvládli. Samozřejmě, pokud odhadneme množství plynu v plicích špatně a začneme stoupat, začneme vydechovat. Po chvilce vrátíme stejným způsobem regulátor do úst. Pokud je zapotřebí stisknout sprchu, stiskneme ji prsty pravé ruky (tj. ruky, která do úst regulátor vkládá).

2) Přechod z primárního regulátoru na záložní a zpět

Stejným způsobem jako při cviku č. 1 vyjmeme hlavní regulátor z úst. Zároveň levá ruka vkládá do úst regulátor záložní, který doteď visel na gumicuku kolem krku (jeho funkčnost se před drillem nekontroluje, stejně jako se nekontroluje v reálné situaci). V případě nutnosti tiskneme sprchu prstem levé vkládající ruky. Zatímco levá ruka pracuje, pravá (u pokročilejšího cvičence) nezahálí - chytá psí karabinu na dlouhé hadici a otočením zápěstí zespodu nahoru přicvakává bez použití zraku primár na pravý prsní d-kroužek. Nácvik cvakání na d-kroužek je užitečný nejen pro přechod mezi hlavní a záložní automatikou, ale i pro přechod na/ze stejdže. Po chvilce přecházíme zpět na primár:

1. Pravou rukou stiskneme sprchu primáru, abychom si byli jisti, že dává plyn (simulace situace, kdy přecházíme po čase zpět ze stejdž/deko láhve na plyn ve dvojčeti)
2. Stejnou rukou odcvakneme bez použití zraku karabinu. Náustek směřuje znovu dolů, aby nedošlo k samovolnému úniku plynu.

Když je karabina odcvaknutá můžeme levou rukou chytit záložku. Výměna regulátoru probíhá zároveň, tj. jeden vyndaváme z úst a druhý do nich vkládáme. Při pohybu k ústům směřuje náustek primáru dolů. Po bezproblémovém nádechu z primáru záložku pouštíme z ruky (náustek může také směřovat dolů). Záložku nevypliváváme. V případě potřeby tiskne sprchu prst pravé vkládající ruky.

3) Modifikovaný safety drill (mod. s-drill, tj. poskytnutí dlouhé hadice)

Uchopíme dlouhou hadici pravou rukou vedle hlavního regulátoru, ne za regulátor samotný. Zároveň předkloníme hlavu, abychom ji nemuseli obcházet kruhovým pohybem a přímým pohybem, tj. nejkratší cestou, ji vedeme v natažené ruce směrem k buddymu. Pravé zápěstí se ke konci pohybu vytočí tak, aby náustek směřoval k buddyho ústům. Přitom přecházíme pomocí levé ruky na záložní regulátor. A teď se soustřeďme - bude to zamotanější. Aby bylo dlouhou hadici možno plně rozvinout a nekolidovala s kabelem hlavního světla, který je před ní a de facto jí v tento okamžik překáží, vložíme hlavu hlavního světla pohybem PŘED hadicí (dále od těla) do pravé ruky (která stále drží dlouhou vedle 2. stupně), levá obejde dlouhou ZA hadicí (blíže k tělu) a vklouzne do goodmanovo ručky - světlo znovu přebírá. Levá ruka přebírá následně dlouhou hadici vedle místa, kde ji drží ruka pravá. Pravá sjede se signálem "OK" či "nula" po hadici až ke kanistru (pokud ho máme), z pod kterého ji uvolní a kruhovým pohybem do pravé strany přesune nad pravé rameno, tj. ji rozvine celou. Celou ji prezentujeme buddymu (způsob není předepsán, viz. rozdíl mezi provedením u Briana a u mě). Opačným postupem hadici vrátíme zpět pod kanistr a přejdeme na primární regulátor, přičemž dodržujeme pravidla popsaná u cviku č. 1 a 2.

4) Zaplavení a vylití masky

Masku zalijeme vodou. Nejvhodnějším způsobem je s mírným vyfouknutím plynu z nosu odkrýt horní část lícnice masky. Ihned po zalití, aniž by ruka/ruce pouštěla/-y masku přitiskneme vrchní část lícnice zpět, odkryjeme dolní (jen kousíček - milimetry) a plynem z nosu vodu z masky vylijeme. Hlava je při tom zakloněna. Plynu do masky vydechujeme jen tolik, kolik je zapotřebí. Začátečnickou chybou je foukání do masky o sto šest. V extrémním případě by mohlo dojít k nechtěnému klesání - dočasné ztrátě vztlaku. Nezapomeneme upravit haubnu. Cvičení se provádí v základním provedení oběma rukama. Pokročilejší mohou použít pouze jednu ruku². Mít otevřené oči není povinné, ale vhodnější jako příprava pro reálnou situaci. Chladná či slaná voda nejsou tak hrozné jak si představujeme. Horší je pohodlnost a strach z neznáma.

5) Sundání a nasazení masky

Masku s mírným vyfouknutím plynu z nosu sundáme z obličeje a necháme chvilku před sebou držíce ji libovolným způsobem (např. za rám či pásek). Držet ji budeme pravděpodobně v pravé ruce, pokud je na levé hlava hlavního světla. Následuje vrácení zpět na obličej/hlavu a vylití vody. Znovu lze použít obě ruce či jen jednu³. Pokud si nejsme jisti, že masku nenasazujeme vzhůru nohama, nahmatáme před nasazením prsty jedné ruky prostor pro nos, který musí být samozřejmě v dolní části masky. Dobrou metodou nasazování je přiložení lícnice k obličeji, vylití a následné převléknutí pásku stylem "účesu rukou" za hlavu. Nezapomeneme upravit haubnu. Oči je znovu vhodnější mít otevřené. Jak dlouho budeme mít masku sundanou závisí na nás a individuálních dovednostech. Mohou to být 3 sekundy, ale také 3 minuty. Orientačním bodem je nám zejména partner. Ztráta či skopnutí masky by nás opravdu nemělo vyvést z míry. Záložní maska by měla být samozřejmostí, stejně jako nácvik jejího použití.

Zakončení B5

Drill je zakončen signálem (pravděpodobně "OK"). Tým odpovídá a partner může začít cvičit svých B5. Samozřejmě pokud se nám nepovede udělat jeden ze cviků správně, můžeme ho několikrát za sebou opakovat. Cílem řady cviků je automatizace jednotlivých technik, ne dokonalost v posloupnosti cviků samotných. Skvělou pomůckou pro zdokonalování je natáčení drillů i dovedností na video a jejich následná kritická týmová analýza, které jen tak něco neunikne.

Obecně, nejen v případě potápění, platí, že čím pevnější základy máme, tím pro nás bude jakákoli související činnost jednodušší. Výše popsané "nic nedělání", tedy schopnost vznášet se na místě v horizontální poloze, bez viditelné změny hloubky a bez jakéhokoli zbytečného pohybu nohama či rukama je možná nejsložitější potápěčskou dovedností. I jako motoricky nadaní jedinci ji budeme zvládat až po dlouhodobé pravidelné a tvrdé dřině. To je vedle neinformovanosti také hlavním důvodem, proč se na ni většina potápěčů raději rovnou vykašle a "zvládá to i tak". Třeba nacvičujíce v kleku na dně v mraku písku s ocelovou stejdží na každém boku střídavé dýchání s partnerem na mileneckou vzdálenost. Někde na polovině cesty mezi těmito dvěma extrémy by se asi měl snažit pohybovat každý rozumný potápěč.

Text a ukázka: Špalek ( )
Video: Ivo Havránek
Logistika: Petr Maur

¹ UTD nacvičuje rekreačních "Basic 6" a pokročilejších "Basic 7 Tech". V řadě má navíc nalezení ztracené dlouhé hadice a v případě použití stejdž láhve také kontrolu manometru dvojčete. Video ukazuje technického a jeskynního instruktora UTD v akci, Německá ISE používá, tzv. Skills4You, které jsou z prostého důvodu snahy vyhnout se obvinění z kopírování poněkud odlišné od GUE a UTD drillů.
² Častá otázka potápěčů ohledně DIR nácviků zní: "Mám použít jednu ruku nebo mohu obě?" (např. otočení očka psí karabiny, vyjmutí a vrácení záložních světel, nasazení záložní masky). Odpověď je jednoduchá. Ruce máme dvě, jedna není ochrnutá, a tak můžeme použít obě dvě. To, že to někdo zvládá jednou rukou znamená, že na sebe klade větší nároky, nebaví ho základní forma a v podstatě si hraje. Pravidlo, jež říká, že by levá ruka měla obsluhovat výstroj na levé straně těla a pravá na pravé, aniž by jedna z nich překračovala svislou osu těla (ve stoje), v DIR potápění neplatí.
UTD propaguje pro přechod mezi hlavním a záložním regulátorem použití jediné ruky - pravé. Jedná se o mírně složitější techniku, která zaručuje, že levá ruka je volná. To je výhodou pokud nechceme šermovat kuželem hlavního světla na levé ruce, při přechodu, kdy v nízké viditelnosti držíme v jeskyni vodící šňůru, pracujeme s navijákem či cívkou obecně.
³ Ten, kdo chce používat pouze jednu ruku k nasazování masky, by měl gumový pásek masky nahradit vhodnějším s neoprenovým rozšířením pro zadní část hlavy. Původní gumový pásek či pouze neoprénový kryt gumového pásku nejsou ideálním doplňkem. To platí i pro záložní masku.
⁴ Zjevné nedostatky v mém provedení jsou:

• Tempo drillu je dobré pro praxi, jako ukázka by mělo být pomalejší.
• Při vyjmutí primáru z úst se nemá vydechovat.
• Při mod. s-drillu se hlava hlavního světla dnes již neprovléká pod dlouhou hadicí umístěnou zpět na těle, ale před jejím uložením se okolo ní obmotá opačným způsobem než po jejím částečném rozvinutí. Důvodem ke změně v GUE provedení bylo, že se potápěči často stávalo, že hlavu zapomněl znovu umístit před hadici. UTD potápěč na to zapomenout v této situaci nemůže - kabel vede pod dlouhou hadicí. ISE vede dlouhou hadici stejně jako GUE.

⁵ Pokud bychom hadici poskytovali partnerovi a drželi ji za regulátor, nemohl by si stisknout sprchu.