Jedovatí mořští živočichové

Při našich potápěčských výletech hlavně do oblasti subtropických a tropických moří, se nám může podařit kontakt s mořským živočichem, který pro nás nemusí skončit příznivě. Lékařská péče v těchto oblastech nemusí být a jak se ukazuje , tak ani není dostupná a často jsme odkázáni jen sami na sebe a na základní prostředky a léčiva. Protijedy (antidota) témeř neexistují, většinou je léčba pouze symptomatická (dle příznaků).

Nebezpečí kontaktu spočívá v tom, že jedovatí živočichové jsou často malí, dobře maskováni a většinou je kontakt nechtěný - neúmyslný dotek, šlápnutí. Případů přímého útoku jedovatého živočicha na člověka je mnohem méně.

Vřele doporučuji před každým potápěním v neznámé lokalitě prostudovat všechny dostupné materiály o živočiších, kteří se zde vyskytují a seznámit se s tím, jak vypadají, kde se zdržují atd. Cenné informace jsou rovněž od domorodců či místních potápěčů.

Kmen Žahavci (Cnidaria)

Zahrnuje medusovce (Scyphozoa), korálnatce(Anthozoa)-sem patří sasanky a větevníci, a polypovce (Hydrozoa).

Žahavé buňky (knidoblasty) jsou na povrchu polypů či na vláknech - medusy, sasanky.

U medus musíme pamatovat na to, že vlákna mohou být dlouhá i několik metrů.

Toxiny žahavců jsou látky uvolňující histamin-podobně jako u alergické reakce, který způsobí zarudnutí postiženého místa , pálení, bolest. Později puchýře, vzácně celkové příznaky - teploty, nevolnost, zvracení. U čtyřhranek popisována úmrtí.

Léčba: chlazení alkoholovým roztokem či vinným octem, pokud ulpěly části vláken na pokožce, tak posypat moukou či pudrem a odstranit. Nepoužívat vodu ani písek. Antihistaminika celkově a lokálně.

Nejnebezpečnější druhy:
Korály- Millepora , Trubýši - portugalská galéra -Physalia physalis
Medusy- čtyřhranka Chironex fleckeri - výskyt Austrálie, smrtelně nebezpečná

Kmen Měkkýši (Mollusca)

Zahrnuje Plže (Gastropoda), Mlže (Bivalvia) a Hlavonožce (Cephalopoda).

Plži mají jedový aparát umístěn v jazykové pásce-radula. Nebezpečí pro potápěče spočívá v neznalosti a sevření plže v dlani. Může dojít k vystřelení raduly a poranění ruky.

Nejnebezpečnější druh - Homolice (Conidae) - Conus geographus, textile, tulipa. Toxin není specifikován, působí přímo na sval a způsobí paralýzu-obrnu. Příznaky otravy jsou lokální-bolest, zarudnutí postiženého místa i celkové- zvracení, teplota, průjem. Těžké otravy- nekoordinovanost svalových pohybů, úmrtí je způsobeno zástavou dechu při obrně bránice.

Léčba: pouze analgetika , zkusit lokální aplikaci tepla.

Mlži kumulace jedu v těle mlže podle oblastí a roční doby. Otrava způsobena pozřením.

Typické kmeny- Slávky., Návka Noemova, ostnovky.

Toxin - mytilotoxin, způsobuje blokádu nervosvalové ploténky a tím obrnu. Příznaky jsou do 3 hodin po požití - nevolnost, křeče břicha, zvracení. Těžká otrava s rozvojem obrny, úmrtí je způsobeno zástavou dechu.

Léčba: výplach žaludku, vyvolání zvracení - další lékařem dle příznaků.

Hlavonožci jedový aparát žlázy v ústech. Toxin není specifikován.

Nejnebezpečnější - chobotnice modrokroužkovaná Hapalochlaena maculosa z Austrálie. Kousnutí je nebolestivé, příznaky se dostavují postupně-sucho v ústech, necitlivost rtů, nevolnost. Závratě a ztráta koordinace pohybů. Ojediněle popisována i úmrtí.

Léčba: lékařem a pouze symptomatická

Kmen Ostnokožci (Echinodermata)

Tvořen Hvězdicemi( Asteroidea), Sumýši(Holothuroidea) a Ježovkami (Echinoidea).

S ježovkami se setkalo mnoho z nás, buď nešťastným šlápnutím či kontaktem při vylézání na břeh ve vlnách apod. Nebezpečím pro nás jsou ostny, které jsou ostré a křehké, snadno se lámou a zůstávají zabodnuty v kůži. Ostny jsou často duté a obsahují jedové žlázy.

Poranění je velmi bolestivé, rána pálí, každý dotek bolest zvyšuje. Lokální příznaky jsou občas provázeny i celkovými - horečka, zvracení, průjem, které za pár dní odezní.

Léčba poranění ostny: u zabodnutí malého množství ostnů je vyjmeme nejlépe za pomocí jehly do injekční stříkačky, která je ostrá a dobře je svým tvarem zachytí. Rány potřít Tea tree olejem či desinfikovat běžnými prostředky. U mnohočetného poranění raději počkat a nevytahovat hned, aplikace pouze citrónové šťávy na rány - ta pomáhá ostny uvolnit a vyjmutí druhý či třetí den je méně bolestivé.

Kmen Strunatci (Chordata), Třída Ryby (Osteichthyes)

Z velkého výčtu jedovatých ryb se omezím pouze na pár, které jsou běžné a známé a kontakt s nimi je pravděpodobný. Jedový aparát je umístěn v prvních ostnech hřbetní ploutve, taktéž v ploutvích skřelových, řitních . U ocasních trnů nebyl prokázán - zde je nebezpečí pouze mechanického poranění. Bodlok-Acanthurus, zvaný chirurgická ryba, má tento skalpel schovaný a tím je pro neznalé nebezpečný. Při použití jej vymrští kolmo k ocasu - je velmi ostrý a může způsobit velké řezné rány (viděno na vlastní oči a zdokumentováno na videu). Jiné typy bodloků mají dobře viditelné ostny v páru po obou stranách kořene ocasní ploutve.

Ostnatci Trachinus draco, araneus , vipera. Ryby běžné ve Středozemním moři. Nemají vzduchové měchy a proto nerady plavou, nejčastěji se zavrtávají do písku. Nebezpečí spočívá ve šlápnutí na rybu. Má vlastní zkušenost však hovoří i o agresivitě u druhu araneus, který na mě zaútočil a bodl opakovaně do obličeje a nohy. Následky jsou dosud.

Zranění je provázeno velkou lokální bolestí a rozvíjejícím se masívním otokem, obrnou končetin. Následují celkové příznaky- horečka, zvracení, poruchy srdečního rytmu (vlastní zkušenost). Ojediněle popsána obrna dýchacích svalů a smrt.

Léčba: vypláchnutí rány, okamžitá aplikace TEPLA - nad 50° Celsia. Toxin je termolabilní protein, který se teplem rozkládá a tím je neúčinný. Lokální zdroj tepla - cigareta, doutník. Použití horké vody je problematičtější. Z léků velké dávky antihistaminik, kortikoidů.

Ropušnice Scorpaena scrofa - velmi rozšířená všude, má chutné maso. Obývá skalnaté dno a má mimikry- změna zbarvení povrchu podle terénu. Je neútočná- poranění nechtěným kontaktem.

Velmi rozšířeným druhem je Perutýn Pterois volitans s jedovatými hřbetními, prsními a řitními ploutvemi. Neútočný. Nebezpečný je hlavně v noci pro koupající se plavce, protože vyplouvá k hladině.

Léčba: stejná jako u ostnatců.

Bradavičnatci Synaceja horrida. Stone fish (kamenná ryba) obývá dno mezi kameny, kde vypadá podobně. Jedový aparát je v krátkých hřbetních ostnech. Neútočná. Toxin je velmi prudký, jsou popisovány smrtelné účinky.

Léčba: stejná jako u předešlých.

Čeleď Vodnářovití (Hydrophiidae)

Mořští hadi- všechny druhy jsou jedovaté. Údaje o agresivitě se rozcházejí, faktem je, že jejich zuby a tlama jsou velmi malé a tudíž riziko uštknutí se zmenší pouze na kousnutí do záhybu kůže, např. mezi palec a ukazováček na ruce.

Toxin je myotoxický - způsobuje rozpad svalů. Antidota asi nejsou, léčba je pouze symptomatická.

Otrava mořskými rybami - po pozření kontaminovaného rybího masa. Ze všech druhů je nejznámejší - CIGUATEROVÝ TYP - četný v karibské oblasti. Jméno je odvozeno od CIGUA- domorodého názvu karibského mlže Livona pica a proslaven byl konzumací masa z barakud. Původ není zcela jasný. Příznaky jsou akutní - do 30 hodin - horečka, křeče břicha, zvracení, průjmy, pocit chladu, studený pot, bolesti svalů, nekoordinované pohyby. Nejznámější je příznak opačného čití - teplé vnímáme jako studené a naopak. Křeče, obrna obličejových svalů a do 3 % úmrtnost na zástavu dechu.

Léčba: pouze symptomatická. Popisovány i známky chronické otravy - vypadávání zubů, vlasů, nejrůznější postižení CNS - centr. nerv. systému.

Z dalších nebezpečných, ale ne jedovatých ryb bych vzpomenul Ostence (Balistes) - Trigger fish , který v době kladení jiker je velmi útočný a pronásleduje potápěče na větší vzdálenost. Útočí tak, že prudce najíždí svými tvrdými pysky a způsobuje nepříjemné pohmožděniny. Bodloci- chirurgické ryby již byly uvedeny dříve.

Doporučené léky

uvedeny i pro zdravotníky, pro které budou dostupné

Antihistaminika lokální - Fenistil gel
Antihistaminika celková - Dithiaden tbl, lépe ampule či z nových Zyrtec tbl , Claritine tbl aj. Kortikoidy- Hydrocortison, Solu-Medrol
Přírodní produkty- Čajovníkový olej- Tea Tree oil- jakýkoliv, Vinný ocet
Čistý líh 60% - Spir. Vini dilutus
Ostatní léčiva dle příznaků

Na závěr bych chtěl všem doporučit, ať nesahají na nic, co před nimi může utéct a neuteče.