O mohutnosti lodi, která nás zajímá hlavně u vraků, je možno si udělat představu z celkové délky a tonáže. Celková délka (length over all - délka přes všechno) i délka ve vodorysce (waterline lenght) jsou zřejmé údaje. Zato tonáží je hned několik.
Hrubá rejstříková tonáž je celková kapacita (objem) všech uzavřených prostor na lodi s výjimkami, jako např. ubikace posádky. 100 kubických stop vzduchu (2.83 m3) v lodi odpovídá jedné brutto registrované tuně (brt). Nejběžnější způsob vyjádření tonáže - když se neuvede nic jiného, obvykle se "tonáží" myslí právě údaj vyjádřený v brt. Občas je i tento objem nesprávně nazýván výtlakem.
V roce 1994 plně nahradila brutto rejstříkovou tonáž. Je funkcí celkového objemu lodi uzavřeného vnějším povrchem - od kýlu po komín. Vychází vždy menší, než Gross register tonnage. Dvojnásobný objem neznamená dvojnásobnou tonáž, vztah je složitější:
GT=K×V, kde V je objem v m3 a K je korekce na velikost lodi:
K=0,2+0.02.log10V
Od brutto tonáže se odvíjí většina regulací a poplatků.
Čistá rejstříková tonáž je kapacita (objem) prostoru používaného pro náklad nebo pasažéry představující výdělečný potenciál lodi. 100 kubických stop vzduchu (2.83 m3) v lodi odpovídá jedné tuně (nrt).
Od čisté rejstříkové tonáže se odvíjí poplatek za právo plout pod vlajkou ČR.
V roce 1994 měla plně nahradit čistou rejstříkovou tonáž. Je funkcí objemu používaného pro náklad nebo pasažéry.
Výtlak je celková hmotnost lodi a všeho na palubě, včetně nákladu, paliva a pasažérů.
Standardní výtlak je celková hmotnost lodi a všeho na palubě kromě uhlí a dalšího paliva. Využívá se především k vyjádření tonáže válečných lodí.
Tonáž mrtvého inventáře je hmotnost nákladu, paliva a pasažérů, který obchodní loď nese, když je naložena na svoji kapacitu. Ta se rovná výtlaku lodi mínus hmotnost lodi samotné.
Hmotnost lodi samotné - trupu, strojního vybavení a výstroje; bez paliva, vody, nákladu, posádky.