Nebezpečná sprcha

Plyny se v chladu rozpouští lépe. Studené pivo díky tomu pění méně, než teplé. V těle špatně izolovaného potápěče, zejména v jeho podchlazených periferních částech a těsně pod kůží, se rozpustí více plynu.

Na Havaji byl potápěč po dekompresní nehodě úspěšně léčen v hyperbarické komoře. Neměl žádné příznaky a tak ho z nemocnice poslali domů. Dal si horkou sprchu a na následky dekompresní choroby zemřel.

Na univerzitě Simona Frasera v Kanadě udělali experiment se dvěmi skupinami dobrovolníků. Obě byly nasyceny po 12 h ponoru do 9.4 m se vzduchem, výstup proběhl bez dekompresních zastávek. První skupina poté tři hodiny pobývala na vzduchu 40 °C teplém, druhá 10 °C studeném. V žádné skupině se neobjevily příznaky dekompresní choroby, ani masivnější výskyt "tichých" bublin detekovaných Dopplerem.

Po ukončení pokusu si všichni dali horkou sprchu. U členů skupiny, která byla v chladnu, se objevili nevýrazné příznaky dekompresní choroby. Náhlý vzestup teploty zřejmě způsobil prudký nárůst tlaku rozpuštěných plynů a následný vznik bublin.

Až vám bude po dni stráveném potápěním zima, rozmyslete si, než roztočíte kohoutek s teplou vodou na maximum. Asi bude lepší zahřát se pomalu pod peřinou a proudění krve podpořit třeba svařeným vínem.