Potápěčské počítače nezohledňují fyzickou námahu během ponoru, v dekompresních tabulkách je doporučení "jít o řádek níž". Je dlouho známým faktem, že velká námaha negativně ovlivňuje průběh dekomprese. Stačí zatřást otevřenou lahví se sodovkou a hned uvidíte jeden z důvodů.
Nové výzkumy prokázaly, že záleží na námaze před ponorem, během ponoru i během dekomprese. Podle experimenty podložených hypotéz je pro bezpečnost nejvýhodnější intenzivní aerobní cvičení den před ponorem. Během pobytu na dně by měla být fyzická zátěž omezena na minimum. Během výstupu (a s tím spojené dekomprese) je ideální velmi lehká námaha, například pomalé pohyby končetin. Teoreticky naprosto nevhodné je lézt z vody po žebříku do lodi a po ponoru nosit láhve.
V perfektní fyzické kondici, pravidelném cvičení před ponorem a naopak minimální námaze v hloubce spočívá pravděpodobně jeden z klíčů k tajemství extrémně zkrácených dekompresních postupů. Ty jsou pravidelně a bez nehod používány některými členy WKPP, skupiny jeskynních potápěčů z Floridy, vykonávajících často extrémní ponory.