Zodpovědnost potápěče

Mnoho potápěčů má představu, že je jen jejich věc, zda při ponoru přijdou o život. Z toho pak dovozují, že jim do riskantního potápění nemá co kdo kecat.

Není tomu tak. Nikdo si sám život nedaroval a nežije ve vzduchoprázdnu, ale v silně organizované společnosti. Bez ovlivnění životů jiných lidí si s tím svým mohl dělat co chce Robinson, ale jen do té doby, než se na jeho ostrově objevil Pátek.

Odpovědnost vůči sobě

Individuální zdraví či život je skutečně věc každého z nás. Sice lze namítnout, že za zbytečně poškozené zdraví doplácejí ostatní vyšší zdravotní daní (pojištěním), ale budiž.

Odpovědnost vůči potápěčskému partnerovi

Vznik krizové situace ohrožuje partnera během ponoru. Pomoc může být nad jeho síly a ve stresu či dokonce panice je přímo ohrožen jeho život.

Odpovědnost vůči svým blízkým

Smrt či trvalé postižení potápěče nevyhnutně zasáhne jeho manželku, děti, rodiče a blízké kamarády.

Odpovědnost vůči týmu

Bezprostředně po nehodě jsou členové týmu fyzicky ohroženi nutností organizovat záchranou akci. Pak následují velké nepříjemnosti ze strany úřadů, hledá se viník, padají obvinění. Spolu s vědomím ztráty kamaráda to může poškodit psychické zdraví členů týmu. Když se z případu stane mediální kauza, tak bývají členové týmu očerněni v očích veřejnosti bez ohledu na svoji roli. Smrt kolegy v týmu vždy znamená podstatný zásah do života ostatních členů. Často se stává, že zanechají potápění.

Odpovědnost vůči záchranářům

Záchrana postiženého potápěče či vyzvednutí jeho těla se neobejde bez rizika. Zejména v prostředí jeskyní, vraků a extrémních hloubek se bohužel občas stává, že záchranáři přecení své možnosti a rozšíří seznam obětí nehody.

Odpovědnost vůči potápěčské veřejnosti

Nehoda, která přinesla oběť mezi záchranáři, ohrozila zdroj pitné vody (jeskyně vyvěračky), která nastala při potápění v rozporu s místními předpisy a zvyklostmi, zpravidla způsobí zpřísnění pravidel pro všechny potápěče a někdy i trvalý zákaz potápění na určitých lokalitách. Nehody při potápění jsou citlivě vnímány laickou veřejností, přispívají k vytváření falešné představy o potápění jako extrémně nebezpečném sportu. Důsledkem je například zdražení pojištění či zhoršená dostupnost odpovědné práce, když personální agentura vyhodnotí zálibu v potápění jako příznak potenciálního hazardéra.

Každý, než bude chtít něco dokázat sobě či okolí, než si bude chtít splnit sen, by měl zvážit všechny možné následky. To neznamená sedět na zadku a nic nedělat. Naopak, to znamená řádně se připravit na každou potenciálně rizikovou činnost, pravidelně trénovat, cvičit řešení krizovek a pečlivě plánovat.

Být si vědom odpovědnosti, chovat se zodpovědně.

Tento text byl inspirován přednáškou Jirky Hovorky v rámci kurzu jeskynního potápění ČSS. S odstupem let hodnotím tuto přednášku jako jednu z nejdůležitějších součástí celého kurzu.