Bladefish 5000

Každý správný velký potápěč se potápí s dvojčetem, hroznem dekompresních lahví a se skútrem, aby se s tím vším mohl vůbec pohnout z místa. Testovaný výrobek technické potápěče neuspokojí, je jiné kategorie - je určen pro potápěče rekreační.

Když jsem poprvé tento skútr viděl v prodejně, ptal jsem se prodavače:
"K jakému skútru jsou tyhle náhradní vrtule?"

Když mi bylo vysvětleno, že je to celý skútr, začal jsem se o věc zajímat blíže. Vyžádal jsem si kontakt na dovozce, zatelefonoval a domluvil testování.

Přestože jsem již výrobek okukoval, byl jsem po doručení PPLkou překvapen malým balíkem - 34 x 33 x 17 cm, celé to vážilo 5 kg i s nabíječkou. Pro zkoušení jsem vybral nejsilnější model 5000, který je určen pro potápění do maximální hloubky 40 m.

Nechci zde opisovat katalogové údaje, zůstanu tedy u osobních zkušeností:

Na první pohled to vypadá jako náhradní vrtule k normálnímu skútru. Chybí totiž tubus s bateriemi. Jsou totiž použity Li-Ion baterie, které díky vyšší kapacitě na jednotku objemu mohou být umístěny ve věnci kolem rotoru. Motor není ve středu, ale dole, a vrtule je poháněna ozubeným řemenem. Ve vodě je lehounce negativní a staví se motorem dolů.

Nabíjecí konektor je zcela atypický - jinou nabíječku než originální nepoužijete - to také návod nedovoluje. Konektor je asymetrický, díky tomu přívod nelze omylem otočit. Krytka konektoru - těsněná dvěmi o-kroužky a jištěná západkou - slouží zároveň jako přepravní pojistka. Bez zasunuté krytky motor nespustíte. Krytka jde zasouvat a vysouvat poměrně obtížně, to je ale spíše dobře.

Na těle skútru jsou dvě šikmá madla s tlačítky spouští. Pro běh motoru je nutné držet obě spouště stlačené. Testovaný model je třírychlostní, rychlost se nepřepíná úrovní stisku, jak by možná někdo očekával, ale uvolněním spouště na krátkou chvilku a opětovným stisknutím. Uvolněním některé spouště na dobu delší 1 s motor vypne.

Co nikde na skútru nenajdete, jsou nějaká oka pro uchycení tažného popruhu. Výrobce očekává, že budete skútr stále držet a tah se na tělo bude přenášet rukama. To není moc praktické, kromě únavy rukou by se také mohlo stát, že při uvolnění sevření by vám skútru mohl nenávratně zmizet v hlubinách. K testovanému skútru jsem měl k dispozici dodělávaný popruh k mezinožnímu D-ringu, který se upevňoval na obě rukojeti. Toto řešení vyhoví pro přenos tahu i jako pojistka ztráty. Vzhledem k velikosti skútru je ale velice reálné mít ho na plocho přitažený k tělu a normálně plavat s ploutvemi například při prohlídce útesu, focení a pod. K tomu by to ale chtělo ještě očko na horní straně skútru a připínat ho karabinou k hornímu d-ringu. To ale pro šikovné české ruce nemůže být problém.

Při použití bez podrobného studia návodu jsme s kolegou samozřejmě netušili fintu s přepínáním rychlosti. Jeden ponor jsme tedy absolvovali pouze s jízdou na prostřední rychlost. V tomto režimu skútr jede rychlostí plavání normálního potápěče. Střídali jsme se a ani jeden z nás neměl pocit, že by mu ten druhý se skútrem výrazně ujížděl. Při druhém ponoru jsem se rozhodl, že na Slapech navštívím vrak hauseboatu v zátoce u hráze. Celou cestu jsem jel na maximální rychlost. Ta odpovídá přibližně krátkodobému usilovnému plavání. Z náplavky jsem byl na hauseboatu za 16 minut, při předchozích ponorech za posledních 10 let to vždy bylo mezi 22-25 minutami. Pravdou je, že teď jsem se moc cestou nekochal a jen jel vpřed, ale i bez skútru cesta tam byla jen o plavání.

Klady

Pro současnou nadprůměrnou slapskou viditelnost 6 m je maximální rychlost tak akorát, aby ještě člověk stačil koukat kolem. Při nižší viditelnosti by asi přišly na řadu i rychlosti nižší. Skútr je určený pro použití při rekreačním potápění, ne pro transport velkou rychlostí na velké vzdálenosti. Pro toto použití jeho výkon postačí. Výdrž až dvě hodiny je také dostačující a nabitý po ponoru byl za hodinu a půl. Úžasná je jeho velikost - pokud si ho ve vodě přitáhnete k tělu a plavete normálně, vůbec o něm nevíte, je to lepší, než při použití stage. Místo v autě také nezabírá a snadno půjde i transportovat letadlem. No a nakonec jeho cena kolem 25 tisíc Kč je také zcela jinde než u (dražší) konkurence.

Zápory

Kromě drobnosti chybějících úchytů vlastně jen jeden - co mi při ponoru vadilo jsou spouště - musí se mačkat obě a v rukavicích poměrně dost silou. Jde to jenom palcem, takže ty mne docela bolely. Jedna spoušť by se dala zablokovat (což jsem vyzkoušel), takže by skútr šlo ovládat jednou rukou. Ta druhá ruka je totiž docela důležitá pro vyvažování, pokud nejedete v jedné hloubce. Zbývající spoušť by se dala upravit tak, aby se stlačovala prsty a ne palcem - to mám vymyšlené. Znamená to ale DOdělat DOma.