Dezinfekce výstroje a COVID-19
Nastává podzim a to je ideální doba vypravit se do teplejších krajin a potápět se tam. Přes různá cestovní omezení to jistě řada potápěčů udělá. Mnozí netáhnou s sebou vlastní výstroj a zapůjčí si ji v místním potápěčském centru. Ale většinou nevíme, kdo se v ní předtím potápěl a zda byla poté nějak ošetřena. Jsou tedy nějaká rizika, že můžeme "chytit" COVID-19, nebo i jinou chorobu?
Ano, alespoň teoreticky tato rizika existují. Základní informace naleznete na stránkách DAN, které mne k problematice nasměrovaly. Pokusím se shrnout jen některé myšlenky a aplikovat na naše podmínky.
Virus SARS CoV-2 může přežívat na površích několik dnů. Automatika zaprskaná nemocným může být možným zdrojem infekce. Ale přežívání viru je možné i na oblecích a dalším vybavení. Existuje řada dezinfekčních metod, ale pro potápění jsou použitelné jen některé.
K běžnému mytí mýdlem s vodou je nutné vždy přidat ještě mechanické otírání povrchů, a to dostatečně dlouho. U rukou je to jasné (všude a důkladně mnout min. 30 s). U výstroje pak nestačí jen namočit, nutno povrch „drhnout“. Samozřejmě jen tam, kde je to možné.
Jako hlavní a dostupné dezinfekční látky jsou uváděna „bělidla“, tzn. levná oxidační činidla uvolňující chlór. Každý asi zná SAVO nebo Chloramin, příp. jiné látky na stejném principu. Ředění těchto přípravků se provádí dle návodu, a užívá se nižší koncentrace (tj. ne třeba jako na podlahy!). Neužívá se horká voda, neboť dezinfikující chlór uniká. DAN doporučuje ředění 4:100 a ponoření na 1 min. U nás by se odpovídající koncentrace chlornanu sodného měla pohybovat vždy pod 0,1% (např. SAVO je vodný roztok cca 4%). Po máčení je zapotřebí opláchnout součástku nezávadnou vodou a usušit. S malou lahvičkou této dezinfekce s sebou do ciziny by neměl být problém při různých četných kontrolách (na rozdíl od alkoholových roztoků).
Kvartérní amoniové sloučeniny (KAS) jsou další možností dezinfekce, ale je to dražší a časově náročnější. Názvy karbethopendecinium-bromid a benzododecinium-bromid asi neznáte, ale jsou to u nás běžně používané látky (Septonex a Ajatin). Septonex v malých baleních se užívá spíše k dezinfekci kůže, příp. očí. Ajatin je k sehnání ve větším balení i k dezinfekci povrchů. K úspěšné dezinfekci 1% roztokem Ajatinu je nutné ponoření na 30 min. Tyto látky, nebo jejich deriváty, mohou být součástí řady směsí různých názvů. KAS se nesmí užívat společně s mýdly, jejich účinky se navzájem ruší!
I alkohol lze použít pro dezinfekci výstroje. Na povrchy má být koncentrace vyšší než 70% po dobu alespoň 30 s, na ruce stačí 60% (jako v Anti-Covid dezinfekce dle WHO). U výstroje je ovšem zmiňována možnost poškození O kroužků i nebezpečná hořlavost.
Obecně u všech dezinfekčních prostředků platí dodržování příslušných návodů a následně řádné opláchnutí čistou vodou (již bez dezinfekce). Pozor také na možnost opětné kontaminace třeba infikovanýma rukama. Pokud je to možné, je vhodná i dezinfekce často dotýkaných povrchů řadou lidí, jako třeba lahví, kompresorů apod.
Je možné nakazit se z lahve s infikovaným vzduchem? To je velice málo pravděpodobné. Virus hyne asi při 56°C po 15 min a v kompresoru jsou dlouhodobě teploty nad 65°C, s maximy i 200°C. Jedině při manipulaci s lahví a třeba dotykem infikovanýma rukama okolo ústí ventilu by to bylo snad možné.
Pokud jste do ciziny nevzali žádnou vhodnou dezinfekci, nebo ji nechcete aplikovat, pak bych osobně doporučoval alespoň dýchací automatiku proplachovat před použitím horkou vodou několik minut.
Přeji pěkné a "bezcovidové" potápění!