Zenta...

Režie Petr Jančárek Kamera Jiří Chod Podvodní kamera Karel Šlegl, Zdeněk Partyngl Výroba Česká televie a Zdeněk Partyngl, 2006 Rozsah a provedení 56 minut, TV film

Anotace

Dokumentární film o potopení křižníku Zenta v první světové válce a potápěčské expedici, odhalující dosud neznámé části historie.

Podívejte se také na článek o křižníku Zenta a potápěčské expedici.

Film bude uveden ve čtvrtek 12.10.2006 20:00 na ČT 2.

Komentář

U filmu z produkce ČT divák může čekat profesionální zpracování a v tomto případě nebude zklamán. Použití archivních záběrů, propracované animace, profesionální střih a hudba napasovaná citlivě k jednotlivým scénám, profesionální spíkři - to vše jsou prvky, které většině amatérských filmů chybí a už tím se Zenta dostává vysoko nad průměr.

Ve filmu se prolíná několik dějových linií, z každé z nich by se dal sestříhat samostatný krátký film.

Historie lodi a její poslední bitvy je podána velmi zajímavě, za použití archivních filmových i fotografických záběrů a řady skvělých animací bojových scén. Jestli by šlo něco vytknout, tak jen letmá zmínka o torpédoborci Ulan bez dalšího objasnění jeho úlohy.

Na svého otce vzpomíná dcera jednoho z námořníků, který přežil ztroskotání. O historickém pozadí a pátrání v archivech hovoří námořní historik Boris Gol, otec myšlenky na nalezení a prozkoumání vraku a Vladimír Aichelburg, historik žijící ve Vídni (a mimochodem potomek rodu Přemyslovců, ale to sem asi nepatří). Cíle výpravy vysvětluje Zdeněk Partyngl, vedoucí expedice. Jako ve všech dokumentárních filmech jsou výpovědi zvané ve filmařské hantýrce talking heads použity především tam, kde není dost materiálu natočeného v terénu. Zde mají ale i záběry tohoto typu spád a když už se snad zdá, že je výstup moc dlouhý, následuje střih do jiné dějové linie.

Technické potápění je zachyceno tak, že laik možná pochopí alespoň základní principy a odborníka neurazí. Zejména oceňuji věcný přístup, popis reality bez zbytečných příkras a dramatizace. Oceňuji, že na všech záběrech jsou potápěči, kteří se umí potápět. Oceňuji až na drobnosti věcně správný komentář. To je velký kontrast s většinou potápěčských filmů, kde potápěči předvádějí svojí neschopnost a k tomu jde komentář o jejich bezmála hrdinských výkonech.

Popis vraku je složen z izolovaných záběrů. Komentář podkreslený dramatickou hudbou, pronášený patetickým hlasem s mohutnou ozvěnou, se omezuje na prostý popis obrazu. "Kajuta," řekne spíkr, když na obrazovce je záběr na několik lodních oken. Po chvíli vidíme i slyšíme "naviják". Seřadit tyto záběry do podoby civilně komentovaného příběhu jednoho "poznávacího" ponoru by bylo přínosem.

Jako celek film vysoce převyšuje běžnou produkci, shlédnutí mohu s klidným svědomím doporučit. Snímek získal cenu poroty na festivalu Tourfilm 2006.