Plymouth - Persier

Persier byl postavený r.1918 jako War Buffalo v Newcastlu společností Northumberland Shipbuilding Co a měl výtlak 5030 tun. Po svém dokončení r.1919 byl prodán Belgium Maritime Company a přejmenován na Persier.

Brázdil moře celého světa a r.1940 se zúčastnil evakuace Dunkirku. Ve stejném roce byl bombardován zatímco kotvil u Obanu. Bomby ho sice minuly, ale exploze poškodily trup, čehož si ovšem nikdo nevšiml. Projevilo se to až když v konvoji z Baltimoru, plně naložený ocelí a rozloženými vozidly, začal nabírat vodu.

Situace se zhoršovala a loď byla nucena několikrát zastavit kvůli opravám. K tomu všemu se přidalo sněžení a namrzající mlha až nakonec zůstala daleko za konvojem. Ve zhoršujícím se počasí se náklad posunul a jedna z vln zlomila přední stěžeň, který rozbil kryt na nákladovém prostoru č.2. Vnikající voda vyřadila kormidlo a eletrické systémy. S většinou zachranych člunů zničených bylo štěstí v neštěstí že Persier najel na pobřeží v Irsku u Halvidru.

14 měsíců se ho experti pokoušeli zprovoznit, až byl nakonec v květnu 1942 odtažen do Anglie do suchého doku a opraven. Po pouhých 5 cestách bylo rozhodnuto, že poslouží jako blokovací loď na plážích v Normandii.

Vše zbytečné bylo odstraněno, do trupu byly vyřezány díry a těsně před potopením bylo rozhodnuto o jeho záchraně. Vše bylo uvedeno do pořádku a 8.února 1945 vyplul z Cardiffu s 43 členy posádky jako součást konvoje BTC 65.

Kvůli špatnému počasí byl konvoj několikrát nucen cestu přerušit. 11.2. spatřila hlídka periskop, ale už bylo pozdě. První torpédo explodovalo předčasně, druhé minulo, ale třetí vybucho v 5.25 v nákladovém prostoru č.2. Kapitán nechal vypnout stroje a nařídil opustit loď, ale porouchaný ventil je znovu spustil a většina záchraných člunů i s osádkami byla rozsekaná lodním šroubem. Ostatní lodě i navzdory pravidlům konvoje přispěchaly na pomoc a zachránily zbytek posádky z paluby. V té době už motory zase stály, ale tlakové vlny z hloubkových náloží svržených doprovodným torpédoborcem je znovu spustily a opuštěná potápějící se loď pomalu zmizela v mlze, vyřazená jako "torpedována, potopena".

R.1969 ji znovuobjevil rybář s echolokátorem, její identitu potvrdil zvon vyzdvižený potápěči. Vrak je velice rozbitý a roztroušeny na velké ploše. Do zimy 2009 bylo možné proplouvat šachtou lodního šroubu, ale v bouři se zhroutila. 2 mohutné kotle parního stroje jsou hlavní atrakcí, žijí v nich mořští úhoři. Po celém vraku pobíhají velcí krabi.