Jednotlivé kapitoly z knihy Výstroj pro rekreační technické vrakové a jeskynní potápění (Doing It DIR)
Instalace uroventilu není nic složitého. Stačí základní nástroje (fixa či tužka, kus rovného hladkého dřeva, ostrý a špičatý nůž, vhodné lepidlo, metr nebo pravítko) a v ideálním případě partner, který má s instalací již zkušenosti. Mezi další možné metody vytvoření dírky patří vyražení vhodným kruhovým nástrojem (pro některé ventily např. nábojnice pistolové ráže .50), vypálení pájkou nebo vystřižení špičatými nůžkami na nehty.
POSTUP
1) Nejprve zvolíme vhodné místo pro ventil. Při tom máme na sobě oblek, ideálně i s podoblekem. Partner místo označí např. fixou. Asi nebudeme s prvním označením spokojeni, a tak jich bude na obleku několik. Musíme si zapamatovat to „správné“. Ventil je vhodné umístit blíže vnitřní straně stehna, kde je lépe chráněn proti nárazům a zachycení šňůry. Jestli na levé či pravé stehno, je otázkou osobní preference. Někdo ho raději blíže rozkroku, jiný ke kolenu. V každém případě bychom si na něj měli dosáhnout bez větších a namáhavějších pohybů tělem i rukou.
2) Pod místo, kde budeme chtít vyříznout dírku, vložíme kus rovného prkýnka, který zajistí dobrou pracovní plochu a ochrání zbytek obleku před poškozením. Ten již samozřejmě nemáme na sobě.
3) Vezmeme hlavičku ventilu (bez podložky, matky a šroubu), přiložíme ji na střed označeného místa a pečlivě obkreslíme, zatímco partner přidržuje dřevo i oblek.
4) Obkreslení nebude asi zcela přesné, proto přeměříme šířku závitu ventilu a obrys na obleku. V případě potřeby místo k výřezu upravíme.
5) Provedeme pečlivý a opatrný výřez. Partner znovu plochu jistí. Dáváme si pozor, aby nedošlo ke zranění ostrou čepelí.
6) Obrázek znázorňuje místo výřezu a různé značky, které sloužily pro výběr vhodného místa. Pokud vyčnívají kolem výřezu „vlásky“, opatrně je odstraníme zapalovačem. Následně okolí místa zevnitř i zvenku obleku očistíme hadříkem namočeným v lihu/alkoholu.
7) Zatímco okolí vyčištěného místa schne, smirkovým papírem zhrubíme stranu ventilu kolem závitu i spodní stranu delrinové podložky, která bude držet ventil z vnější strany. Obě plochy následně vyčistíme a odmastíme lihem/alkoholem. To zajistí lepší povrch pro lepidlo.
8) Na vnitřní část ventilu naneseme voděodolné lepidlo. Pokud se nechceme ušpinit, můžeme použít latexové rukavice. Štěteček práci ulehčí. Vrstva by měla být rovnoměrná a ne příliš silná, jelikož sešroubováním s vnější stranou bude přebytečné lepidlo vytlačeno na oblek. Ventil vložíme do vystřiženého otvoru tak, aby hadice směřovala k rozkroku. Po zaschnutí a sešroubování nebude již možné polohu měnit. Ujistíme se, že materiál obleku zcela přilne k vnitřní části ventilu. Někteří potápěči nepoužívají k těsnění lepidlo, ale silikon nebo kousek duše. Ty se pro všechny případy také lépe odstraňují.
9) Z vnější strany přiložíme delrinovou podložku potřenou stejnou vrstvou lepidla jako vnitřní část. Následně přiložíme matku a dobře, ale opatrně ji utáhneme. Podle typu lepidla bude různě dlouho trvat, než zaschne. Po tu dobu, alespoň však do druhého dne, bychom se měli použití obleku vyhnout.
10) Stačí zašroubovat dutý šroub těsněný o-kroužkem, kterým bude moč po povolení vytékat. Přebytečné lepidlo odstraníme. Umístění ventilu je za námi. Přesto bude ještě nějaký čas trvat, než si na jeho používání zvykneme. Hadičku je možné vést přes zip podobleku, pokud na něm máme dva jezdce. Jinak do podobleku uděláme malou dírku, kterou zapošijeme, aby se nám oblek nezačal trhat.
Hadičku je možné vést u mužů do spodního prádla z různých stran ‒ seshora, zespodu nebo z boku. Znovu záleží pouze na osobních preferencích, a tedy zejména na pohodlí. Podle potřeb hadičku zkrátíme.
Provléknutí hadičky uroventilu přes podoblek sucháče.