Výstroj pro rekreační technické vrakové a ...

Nejdůležitější součástí potápěčské výstroje je potápěč sám, následován svým partnerem/týmem, který nejen že nese další záložní výstroj, ale zároveň nás podrží či klepne přes prsty, když to bude zapotřebí. DIR potápěč se snaží spoléhat pouze z nejnižší možné míry na výstroj, o které ví, že nemůže být nikdy dokonalá a vždy bude představovat určité bezpečnostní riziko. V jednom roce mi selhalo pět manometrů italského výrobce Termo Industria. Tedy těch nejprodávanějších a nejpoužívanějších mezi technickými potápěči. Jedná se o jinak velice spolehlivé výrobky prodávané pod nejrůznějšími značkami.

Dříve se potápěči potápěli bez měřicích přístrojů, a takový Bill Hogarth Main dodnes vyznává minimalismus a maňas na jeho stage automatikách byste hledali marně. My manometr používáme, ale zajisté leckoho překvapí, jakým způsobem. Manometr slouží pouze ke kontrole vlastního výpočtu. Odečítáme z něj pouze, abychom si vlastní úsudek potvrdili. Na manometru závislí nejsme. A už vůbec ho nepotřebujeme mít neustále před obličejem.

Jak na to?
1) Musíme znát svou hladinovou spotřebu plynu vypočítanou na základě více ponorů v různých podmínkách.
2) Musíme vědět, kolik máme plynu a v čem (např.: 2x 12 s EAN32 na 210 barů).
3) Musíme znát svou průměrnou hloubku. Tu lze odečítat z bottom-timeru, pokud ji počítá, nebo odhadnout na základě profilu ponoru.
4) Musíme vědět, jaký byl tlak v láhvi při posledním odečtu.

Příklad
Během 3 minut jsme se zanořili do 30 metrů a hloubku +/- 1 metr udržovali. Po 20 minutách ponoru a před započetím výstupu jsme se rozhodli zkontrolovat tlak v 2x 12 plněném na 210 barů EAN32. Po celou dobu ponoru se cítíme v 15 °C vodě dobře, nedošlo k žádným mimořádným událostem, a tak ze zkušenosti a dřívějších výpočtů víme, že naše povrchová spotřeba bude kolem 15 litrů za minutu.

Pro 2x 12 platí: SCR 15 l/min. = spotřeba 3 bary / 5 min. (viz tabulka)
Pro zjednodušení jsou použity pětiminutové segmenty. Používat lze jakékoli jiné.

Jako průměrnou hloubku v posledních (zde i prvních) 20 minutách ponoru vezmeme 30 metrů (tj. 4 ata), a tak krátký sestupový čas (3 min.) nebereme v potaz. Takže při povrchové spotřebě 15 l/min. bychom na hladině spotřebovali během 20 minut 12 barů z dvojčete 2x 12 (4 pětiminutové segmenty po 3 barech, tj. 12 barů).

Pro průměrný tlak 4 ata (30 m) násobíme: 12 barů x 4 ata = 48 barů, které zaokrouhlíme na 50 barů, což je množství plynu, o kterém se domníváme, že jsme ho spotřebovali.

Začali jsme s 210 bary ve dvojčeti. Po odečtení spotřebovaného plynu 50 barů by nám tedy mělo zbývat 160 barů EAN32.

Až nyní odcvakneme psí karabinu manometru z levého bočního d-kroužku a porovnáme výpočet se stupnicí přístroje. Odečtené číslo si zapamatujeme spolu s časem odečtu pro další výpočet tlaku v láhvích, který může následovat za dalších zhruba 20 minut či při nepředvídané události. Odchylku v přesnosti výpočtu vezmeme v potaz při příští kontrole.

*Surface Consumption Rate = povrchová spotřeba plynu