Výstroj pro rekreační technické vrakové a ...

Většina potápěčů jsou potápěči rekreační a každý technický potápěč musí nejprve projít výcvikem rekreačního potápění. Zájemce o přístrojové potápění by se měl od prvního kontaktu s vodou učit konfigurovat výstroj tak, aby s postupem času ke své stávající výstroji pouze přidával další výstroj (např. suchý oblek, dvojče, postupová nebo dekompresní láhev/láhve či skútr) bez toho, aby celou konfiguraci musel znovu přeuspořádávat (vyměnit žaket za křídlo, kupovat ploutve s otevřenou patou, pořizovat nové 1. a 2. stupně atd.). A stejně tak se učit novým návykům a pravidlům bezpečného potápění. To by ušetřilo nejen finance za výstroj, a umožnilo je vložit do vzdělání, ale zejména by to napomohlo předcházení a řešení krizových situací. A to právě je podstatou DIR konfigurace. Řečeno jinými slovy, principem je přidávání dalších částí výstroje bez toho, aby se stávající součásti musely měnit (tj. překonfigurovat). Přiučujeme se novým věcem, ale nepřeučujeme se věci dříve osvojené.

 

Každý potápěč by měl být přemýšlející potápěč. V případě DIR potápěče se jedná o základní předpoklad. Důležité je si uvědomit, proč to či ono je/musí být tak či jinak. Argument, že „je to přece DIR“, sám o sobě neobstojí. Je nutno si uvědomit, proč přesně něco děláme.

 

Tak například skútr, který by měli používat pouze zkušenější potápěči, se řídí pravou rukou. Hlava hlavního světlo je umístěna na zvláštním držáku (Goodmanově ručce) na levé ruce, která může zároveň kontrolovaně odvíjet šňůru z navijáku exploračního potápěče. Hloubkoměr je umístěn na ruce pravé, aby bylo možné údaje po osvícení svítilnou rychle přečíst, pokud není displej podsvícený. Kompas je na levé ruce, aby nebyl ovlivněn magnetickým polem motoru skútru. Stejdž láhve (přepis angl. slova stage) máme jen na levém boku, aby další napravo nepřekážely nejen hydrodynamice, nýbrž i při řízení skútru a zejména poskytování tzv. dlouhé hadice buddymu v případě OOG situace. Jedná se o krizovou situaci, kdy nemá člen týmu plyn a žádá buddyho o poskytnutí jeho regulátoru (angl. Out of Gas Situation).

 

 

Explorace projektu Karst Odyssey, jeskyně Bastasica, Bosna a Hercegovina. © David Dušek, instruktor GUE, www.speleozone.com

 

Mnoho potápěčů dává přesto přednost vlastnímu individuálnímu přístupu k výstroji, volbě dýchacích směsí, popř. i bezpečnostním pravidlům. Jako odstrašující příklad působí bezpochyby smrtelné nehody některých velice zkušených potápěčů. A to včetně DIR potápěčů. Bohužel mnoho potápěčů, včetně instruktorů potápění, systém DIR buď vůbec nezná, nebo ho ignoruje a často i kritizuje, aniž by s ním bylo dobře obeznámeno. Ono není nic jednoduššího než vytrhnout frázi z kontextu, a pak tvrdit například takovou hloupost jako, že DIRák se nikdy nepotápí s ne-DIR potápěčem. Naopak někteří lidé, kteří systém znali velice dobře, zaplatili životem kvůli nedodržení základních pravidel potápění. Mezi ty patří individuální analýza plynu a jeho dýchání pouze v příslušné hloubce.

 

Mnoho užitečných informací lze najít samozřejmě na internetu. Lidé se scházejí na potápěčských fórech, kde si zkušenosti vyměňují. Lze však rychle na bít dojmu, že většina ze zde přítomných má pokročilé trimixové a jeskynní certifikace. Tak se začátečník dostává pod domnělý tlak a snaží se ostatní co nejrychleji dohnat, místo aby postupoval pozvolně a s rozvahou.

 

I potápěč, který hodlá zůstat u jednoduchých ponorů, může z výhod DIR konfigurace pouze těžit. Mít osvědčenou kvalitní (což neznamená dražší) a standardně uspořádanou výstroj, žádné zbytečnosti navíc, vše dobře znát a ovládat tak, aby byl pobyt pod vodou co nejpříjemnější, zábavný a zároveň bezpečný. Na druhou stranu, pouhé používání DIR konfigurace výstroje bez pochopení a používání postupů a technik z nikoho Doing It Right potápěče neudělá.

 

Pro úplnost je vhodné se zmínit o tom, že v DIR potápění lze rozlišit tři hlavní vývojové proudy, jež se liší v některých detailech (standardy výuky, drobné rozdíly v použití plynu, detaily ve výstroji a nouzových protokolech nebo explorační postupy).

 

Historické vývojové proudy DIR
 

Jihovýchodní pobřeží USA:
- DIR podle WKPP (Woodville Karst Plain Project)
- DIR podle výcvikové organizace GUE (Global Underwater Explorers)
 

Západní pobřeží USA:
- DIR podle výcvikové organizace UTD (Unified Team Diving**)

 

Evropa:    
- týmy zkušených potápěčů, např. již neexistující EKPP (European Karst Plain Project*)
- DIR podle výcvikové organizace ISE (Inner Space Explorers**)

 

*Specifické podmínky exploračních ponorů mohou vyžadovat méně běžné postupy a součásti výstroje, které nemusejí být vhodné pro jiné druhy ponorů či další lokality.
**Organizace založeny bývalými členy GUE. Kvalitu výcviku je nutno posuzovat podle konkrétního instruktora. Obecně je však nejkvalitnější GUE, následováno UTD a na ISE se někteří DIR potápěči dívají zcela přes prsty.

 

 

Příprava na ponor do jeskyně La Concha, Mexiko. © Osama Gobara

 

Něco je standardizované a předepsané, jiné prvky jsou doporučené a další podléhají výhradně osobní preferenci. A tak lze drobné rozdíly ve výstroji spatřit u jednotlivých týmů DIR potápěčů či u potápěčů, kteří od DIR převzali pouze konfiguraci výstroje. Často za tyto rozdíly mohou výcvikové DIR organizace. Potápěč, jenž není se systémem podrobněji obeznámen, si takových rozdílů nejen ve výstroji, ale i v některých postupech pravděpodobně vůbec nevšimne.

 

Někdy v druhé polovině první dekády 21. století se organizace, které do té doby bylo možné nazývat „DIR organizace“ začaly přeměňovat. GUE se začala slovu DIR zcela vyhýbat a dodnes používá pojem „konfigurace výstroje podle GUE“. UTD zavedla svůj side mount systém (tzv. bokovky), který je s myšlenkou DIR těžko slučitelný. UTD přišla také jako první se svým uzavřeným okruhem (mCCR). ISE a GUE ji nedlouho potom následovaly. Podle organizací se jednalo o „přirozený vývoj“. Podle některých potápěčů se jednalo o popření základních principů, které organizace doposud vyučovaly, a přizpůsobení se požadavkům trhu. Hlavní důvody, které GUE uvádí k používání CCR, se týkají vysoké ceny helia a jeho dostupnosti. Zejména dostupnosti na odlehlých místech, kde by bez helia nebylo možné mapovat jeskyně. Jinými slovy řečeno, jsou principy DIR potlačeny ve prospěch explorace.

 

Abychom celou záležitost zjednodušili. Organizace vyučují potápění s otevřeným a polouzavřeným okruhem podle myšlenek DIR. Ale mimo to vyučují také potápění se side-mountem a uzavřeným okruhem, které jsou s DIR nekompatibilní. Jedná se o výstroj a zařízení, která jsou jednoduše řečeno příliš rozdílná od otevřeného okruhu. A s tím přicházejí i jiné techniky jejího užívání. To, co by bylo před lety veřejně zatracováno, potlačováno a zesměšňováno, se zdá dnes jako přijatelné. Inu, evoluce.

 

Konfiguraci hogarthiánské nebo DIR výstroje do určité míry převzaly během let i další výcvikové organizace. Mezi ně patří např. NAUI, TDI, IANTD, ale částečně také PADI. Individuální instruktoři, kteří se potápí DIR, se najdou u všech větších potápěčských organizací.