Jednotlivé kapitoly z knihy Výstroj pro rekreační technické vrakové a jeskynní potápění (Doing It DIR)
Povrchová úprava
Barva láhví může být libovolná. Záleží pouze na vkusu vlastníka. Bílá nebo černá je v pořádku, stejně jako růžová či žlutá. Z hlediska bezpečnosti je bezpochyby vhodnější barva, která je i v nízké viditelnosti či na delší vzdálenost dobře vidět. Luminescenční vlastnosti zde mohou být výhodou, i když pro podvodního fotografa mohou být velice rušivé.
Pokud má potápěč zájem o zvláště odolnou povrchovou úpravu ocelových láhví, může je nechat pošopovat nebo pozinkovat. V obou případech se jedná o nános zinku na láhve. Na zinek může následně přijít barva, pokud si to potápěč přeje.
Značení láhví
Láhve nejsou značeny de facto nic nevypovídajícími nálepkami nebo trvalými nápisy typu nitrox či trimix, které mohou ostatní potápěče pouze mást. Označit je lze jménem nebo jeho zkratkou. Mezi povinné označení patří nálepka o analýze dýchací směsi, o kyslíkové čistotě tlakové nádoby, MOD (max. operační hloubka stejdž láhví), stejně jako označení obsahu argonky, do které se opravdu plní narkotický argon nápisem „Argon“ nebo „Argon ‒ Do not breath!“.
Obr. Nálepka, která má nezkušené potápěče varovat, že láhev neobsahuje vzduch. Jejímu užívání se vyhýbáme.
Obr. Jmenovka na pozinkovaném dvojčeti. Většinou se jedná o zkratku či iniciály.
Kyslíková čistota
Všechny tlakové nádoby, jejich součásti (ventil, můstek) a k nim používané doplňky (automatika), které by mohly přijít do kontaktu s plynem o obsahu kyslíku vyšším než 40 %, musejí být za tímto účelem vyčištěny. V opačném případě hrozí poškození výstroje a nebezpečí zranění, jak při plnění, tak při otevírání láhve / natlakování automatiky na suchu i ve vodě. Důvodem jsou tuky a jiné nečistoty, které společně s kyslíkem reagují hořením. Někteří zkušení plniči (angl. blender) přisuzují hoření zejména tzv. okujím. Jedná se o drobné hliníkové piliny, které vznikají šroubováním ventilu do závitu láhve. A to v případě, že láhev nebo ventil nemají dokonalé rozměry. K hoření přispívá vysoká teplota, která vzniká, pokud potápěč/plnič otevře láhev příliš rychle. Kyslík se doporučuje přepouštět rychlostí do 8 barů za minutu.
Jelikož rekreační DIR potápěč používá plyn EAN32, který má pouze 32 % kyslíku, mohlo by se zdát, že nepotřebuje mít monoláhev s automatikou kyslíkově čisté. To však platí pouze v případě, že láhve plní výhradně kontinuálně, tj. přímo EAN32. Častější je však tzv. parciální plnění, při kterém je v jedné z fází do láhve tlakován čistý, tedy 100% kyslík.
Po vyčištění se na láhev umístí nálepka s datem čištění (měsíc, rok, kdo čištění provedl). Nalepit ji lze kamkoli podle místních zvyklostí či osobních preferencí (např. na vnitřní stranu singlovky či skruže dvojčete nebo na dno stejdže). Pro opakované ponory ve stejný den a na stejném místě se láhve často neodstrojují. Nesundavá se křídlo ani backplate. Proto je vhodnější, aby plnič nálepku viděl i v tomto případě. Nesmí však překážet důležitějším značením. Četnost kyslíkových čištění závisí na četnosti používání, kvalitě plníren či místní legislativě.
Udržení kyslíkové čistoty může být v praxi náročnější, než se může zdát. V plnírně, která nesplňuje vysoké nároky, je vhodnější láhve neplnit. Pokud není jiná možnost, použijeme tzv. osobní filtr, který omezí znečištění láhví a následně i automatik.
Obr. Prohořelá přepouštěcí hadice. © Tomáš Klojda
Obr. Propálený ventil dekompresní láhve plněné kyslíkem. © Dr. Kozel, www.speleoaquanaut.cz
Obr. Nálepka s datem, kdy byly láhve kyslíkově čištěny.
Obr. Rez způsobená dlouhodobým zanedbáváním údržby láhve s botkou.