Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Výstroj pro rekreační technické vrakové a ...

Poslal dopisovatel Stran potápěčských

autor: Jan Špalek

Jednotlivé kapitoly z knihy Výstroj pro rekreační technické vrakové a jeskynní potápění (Doing It DIR)

První stupně regulátorů

15.05.2024

INT, či DIN připojení?

 

Z praktických důvodů se DIR potápěči vyhýbají tzv. INT připojení prvních stupňů (angl. yoke či a-clamp). Menší rozměry DIN připojení (vzduchový ventil G5/8“) snižují pravděpodobnost zachycení se, poškození při transportu na lodi, či dokonce stržení v uzavřeném prostoru. Potápěč, který si na dovolené půjčuje láhve, používá mezi ventil a 1. stupeň vlastní o-kroužek na DIN přípojce. U INT je o-kroužek umístěn v oříšku půjčené láhve. Běžně je na potápěčských základnách vystaven slunci a soli. Navíc se více opotřebovává kvůli fyzickému kontaktu s 1. stupněm při připojování automatiky. Oproti DIN jsou INT vyráběny pro nižší tlak.

 

 

INT připojení k ventilu láhve.

Vedení hadic s 1. stupni: Apeks DS4, ATX200 a TEK3. Pokud izolátor nebo úhel 1. stupňů překažejí dobrému zaklonění hlavy, manipulujte s nimi do té doby, dokud překážet nebudou.

 

 

INT připojení k ventilu láhve.

 

Výhody DIN oproti INT připojení

DIN

INT

pevnost přichycení,

menší rozměry,

vlastní o-kroužek na 1. stupni,

o-kroužek dobře držen na místě,

max. tlak 300 barů

nárazem může sklouznout z ventilu,

vystaven úderům, šňůrám apod.,

o-kroužek ve ventilu půjčené láhve,

o-kroužek může pod tlakem vylétnout,

max. tlak 207 či 232 barů

 

 

K monoláhvi, či dvojčeti, otočné, nebo neotočné první stupně?

Mnoho 1. stupňů lze použít jak k monoláhvi, tak k dvojčeti. Některé (např. Apeks TEK3) jsou určeny pouze k použití s dvojčetem. Otočné 1. stupně, jako např. Apeks DST4  častěji používané na stejdž/deko láhve, lze použít i pro dvojče. Někteří potápěči se jim však vyhýbají úplně (tj. včetně stejdž automatik) s odůvodněním, že otočná část je jen dalším místem, které může selhat, a výhoda otáčení je minimální. Jsou navíc mnohem větší a dražší než neotočné.

 

Vyvážený/nevyvážený?

Doporučován je vyvážený 1. stupeň (angl. balanced), který reguluje středotlak podle hloubky, a 2. stupeň poskytne potápěči skvělý výkon v celém profilu ponoru. Středotlak se pohybuje kolem 9,5 baru/135 psi (9‒10,5 barů).

 

Standardizace v rámci týmu

Mezi nejpoužívanější 1. a 2. stupně v Evropě patří výrobky britské firmy Apeks. V Severní Americe jsou to potom produkty americké firmy ScubaPro (např. MK25/S600, MK19/G250V+R390). Mezi další patří třeba Atomic M1. Lze kombinovat i 1. stupně jedné firmy s 2. stupněmi firmy jiné. Pokud si však automatiky neservisujeme sami, může se stát, že každý stupeň budeme muset nechat zhlédnout jiným technikem. I kvůli standardizaci v týmu a zaměnitelnosti součástek je vhodnější zůstat u jedné značky, popř. i typu. Stejné typy znamenají stejné přípojky hadic, servisní sety a stejné nástroje k údržbě i užívání (klíče, imbusy, záslepky). Pokud nám tedy bude něco chybět, je pravděpodobnější, že partner to mít bude, a to i u vody.

Do chladných vod jsou vhodné membránové automatiky se suchou komorou (např. DS4 či DST4, kde DS znamená dry sealed). Jejich správné používání, skladování a údržba jsou samozřejmostí a předpokladem ke spolehlivé službě. Plnění kvalitním suchým plynem je věcí další.

 

Ideální umístění vzhledem k vedení hadic

První stupně se na láhvi natočí do takového úhlu, aby bylo zajištěno co možná nejlepší vedení hadic a zároveň byla možná dobrá manipulace s točítky. Tak lze minimalizovat možnost zachycení se a ostřejší úhly hadic v blízkosti 1. stupně či vytvoření většího prostoru pro zátylek v případě použití dvojčete. Správným natočením 1. stupňů se minimalizuje také namáhání hadic ohnutých v blízkosti 1. stupňů. 

Pro ověření vhodnosti příslušné konfigurace je třeba křídlo nafouknout. Z toho bude patrné, kde by mohly být hadice příliš namáhány. S tím také souvisí správná délka hadice vzhledem k osobním potřebám. Nepoužívají se „kolínka“ ke „zlepšení“ úhlu vedení hadice, která jsou jen dalším místem, které může selhat a řeší problém, který by nikdy nenastal, pokud by byla dodržena výše zmíněná pravidla. Membrány 1. stupně směřují většinou dovnitř, směrem k zátylku, což je spíše dáno porty konkrétního výrobku než snahou membrány ochránit. U monoláhve je to potom směrem dolů. Protržení, které by zvýšilo pravděpodobnost zamrznutí 1. stupně, je však obecně málo pravděpodobné.

 

V jednoduchosti je síla. Apeks DS4 s nekovovým kolečkem a užíváním stržená guma. © Miro Zverka

 

Ochranná delrinová zátka chrání 1. stupeň před nečistotami.

 

Rozmístění na porty

Umístění na konkrétní středotlaký port 1. stupně je podřízeno nejvhodnějšímu vedení příslušné hadice dvojčete vzhledem ke konkrétním součástem výstroje i osobním preferencím. Tak např. při použití 1. stupně Apeks DS4 na pravý post dvojčete lze dlouhou i inflátorovou hadici napojit na oba porty. Při vedení dlouhé hadice za křídlem je však vhodnější port zadní a při vedení před křídlem zase port přední. U portu blíže k potápěči vzniká při poskytování menší úhel na přípojku dlouhé hadice, pokud za ni buddy ve stresu nepřiměřeně zatáhne. Jedná se o drobnosti, kterým ani mnoho DIR potápěčů nebude věnovat pozornost, ale je dobré o nich uvažovat. U monoláhví s jedním 1. stupněm nemáme většinou příliš na výběr, ale přesto se snažíme z možností vytěžit maximum.

 

„Elegance of a Stern“ © Derk Remmers

 

 

 

 

 

 

autor: Jan Špalek