Výstroj pro rekreační technické vrakové a ...

V ústech hlavní regulátor, na krku záložní.

 

Umístění a připevnění

Záložní regulátor (angl. back-up regulator) je zavěšen na gumicuku ve vhodné výšce kolem krku (angl. necklace). Pevná šňůra se nepoužívá. Výhody umístění jsou zjevné. V případě nouze je regulátor okamžitě a jednoduše přístupný. Není nutné ho nikde hledat, neslouží jako ideální místo k zachycení, nevláčíme ho po dně a už vůbec nemusíme používat k uložení různé pomůcky, které mají zamezit zanesení nečistotami. Někteří potápěči tvrdí, že záložku dokážou vzít do úst pouhým pohybem hlavy. Mimochodem, pojem „oktopus“ v DIR nepoužíváme. Dříve byla variantou gumicuku elastická hadička, od které se však ustoupilo, jelikož při sebemenší prasklině hrozí utržení. Časem navíc tvrdne a znovu praská.

 

Detail připevnění gumicuku.

 

Blízko ke krku je regulátor umístěn tak, aby ho v případě potřeby bylo možné udržet v ústech pouze silou gumicuku. Ten může být k regulátoru připevněn několika způsoby. Většinou pod SK pásku, kterou je připevněn každý náustek. Za tímto účelem se na každém konci gumicuku dělá většinou uzel. U silnějších gumicuků (třeba 7mm) nebo hadičky, do kterých má možnost se SK páska zabořit, nemusí být uzlíky zapotřebí. Někdo dává přednost použití další SK pásky pouze k držení gumicuku. Odůvodňuje to tím, že nechce namáhat připevnění náustku. Další metodou je dvojitý rybářský uzel, který regulátor sevře do oka. Uzel je po silném dotažení spolehlivě držen na místě. S časem se však povoluje. Na trhu jsou k dostání již hotové gumové adaptéry, které stačí pouze nasadit na náustek. Ty jsou však nevhodné. Stejně jednoduše jako se nasazují, tak jednoduše padají. Navíc není možné délku individuálně přizpůsobit.

Jako záložní regulátor býval dříve doporučován nízkovýkonný nevyvážený regulátor. Dnes se většinou používá stejný 2. stupeň, jako máme na dlouhé hadici.

Středotlak všech regulátorů by měl být nastaven na nižší přípustnou hodnotu, aby nedocházelo k samovolnému úniku plynu (angl. freeflow) a nebyl zatěžován regulátor i hadice, což platí dvojnásob pro skútrující potápěče.

 

Způsoby připevnění gumicuku

- SK páskou držící náustek

- separátní SK páskou

- dvojitý rybářský uzel

 

Jedna SK páska drží náustek, druhá gumicuk.

 

Připevnění gumicuku tzv. dvojitým rybářským uzlem.

 

Vedení a délka hadice

Jelikož je většina regulátorů vyrobena tak, že hadice do něj vede zprava, je i záložní regulátor veden z levého postu na pravou stranu. Pokud to typ křídla a 1. stupňů umožňuje, je hadice provlečena pod inflátorovou vrapovou hadicí, což umožňuje použití kratší hadice. Jinak ji lze vést za křídlem a přes jeho pravou stranu pod krk. Hadice je co nejkratší, aby nedocházelo k pohybu při plavání nebo skútrování, ale tak dlouhá, aby byl potápěč s regulátorem v ústech schopen pohodlně otočit hlavu doleva. Nikdy nesmí být tak dlouhá, aby kolidovala s pravým prsním d-kroužkem. I leckterý zkušený DIR potápěč používá, jak je patrné i z fotografií či videí na internetu, příliš dlouhou hadici.

 

Záložka z krku odtrhnutelná?

Někteří potápěči zastávají názor, že záložní automatika by měla být z krku „odtrhnutelná“ pro případ krizové situace, ve které by bylo nutno sdílet střídavě s partnerem plyn ze záložky. Situace je krásná pro trénink, ale podívejme se na to, jak reálná ve skutečnosti je. DIR potápěč, stejně jako každý jiný rozumný potápěč, používá dva 2. stupně. Do chladných vod, kde by hrozilo zamrznutí, použije dva 1. stupně a dva 2. stupně. V tomto případě použije DIR potápěč vždy dvojče, stejně jako pro každý ponor pod 30 metrů či dekompresní ponor obecně. Pokud se jako rekreační potápěči potápíme s jedním partnerem, máme k dispozici vždy čtyři 2. stupně. Ve trojici 6 regulátorů. Hovořme o horší situaci (méně záloh), tedy dvojici. Co by se muselo stát, abychom přišli o tři kvalitní praxí ověřené pravidelně servisované nezamrzající jednoduché regulátory umístěné tak, aby se nárazy nepoškodily? Takové, které lze navíc pod vodou rozmontovat a vyčistit. Automatiky jsou podporované stejně dobrou a udržovanou výstrojí. Musely by navíc selhat během velmi krátké doby, jelikož v případě selhání regulátoru ponor ukončujeme a zahajujeme bez prodlení výstup.

 

Záložka v ústech.

 

Záložka s gumicukem.

 

Teoreticky by nemuselo dojít k poškození obou regulátorů jednoho z partnerů, ale ke ztrátě veškerého plynu prasknutím o-kroužku mezi monoláhví a ventilem. Výstup ze 30 metrů (jak bylo řečeno max. hloubka, do které půjde DIR potápěč s monoláhví) trvá podle tzv. minimální dekomprese používané všemi DIR organizacemi 7‒8 minut. V tomto krátkém čase by poskytujícímu potápěči musel selhat primární regulátor, abychom byli nuceni sdílet střídavě plyn ze záložky. Mimochodem, chytrý a zkušený potápěč by z poškozené láhve dýchal do posledního okamžiku a až potom by přešel na dlouhou hadici partnera.

Čím je ponor složitější, tím více máme ve vodě regulátorů (stejdže). Co se týče například jeskyní, může pro pokročilejší penetrace plyn na zádech sloužit výhradně jako záloha. Mohou se dýchat pouze stejdže. Neměli bychom ani zapomínat na to, že lze automatiky mezi sebou prohodit i pod vodou. Závadnou nahradit za funkční. Například odmontovat z právě nepotřebné stejdže 2. stupeň a namontovat ho na dlouhou hadici nebo vyměnit celou stejdž automatiku z již nepotřebné stejdže na nepoužitou.

Pokud by přece jenom k nutnosti sdílet záložku došlo, proč ji strhávat, když ji můžu z hlavy v klidu svléknout?  Se situací bychom totiž museli počítat, pokud bychom přišli již o 2 regulátory. Odtrhnutelné připojení je kompromis. Záložka je na krku, abychom ji vždy našli na stejném místě. Jakým způsobem by bylo možné ji připevnit tak, aby na krku VŽDY byla, ale zároveň ji bylo možné bez větší námahy (tj. i v případě drobné ženy či dítěte) odtrhnout, ale přitom ji neodtrhnout omylem? Někým doporučovaný dvojitý rybářský uzel je po dotažení na regulátor tak pevný, že ho nedokáže odtrhnout ani leckterý urostlý muž. Budete ho povolovat před každým ponorem? A to jen do vhodné míry? Při volnějším umístění pod SK pásku bez vytvoření uzlíků na konci gumicuku zase hrozí odtržení omylem.

Konečné řešení je otázkou osobních preferencí, které by měly být však vždy podloženy racionálními argumenty.