Výstroj pro rekreační technické vrakové a ...

K čemu a kolik světel?

 

Světla jsou v podmínkách nižší viditelnosti nepostradatelnou součástí výstroje. Slouží nejen k osvícení prostředí a přístrojů, ale také jako prostředek aktivní i pasivní komunikace.

Pro ponory, kde světlo není zapotřebí, nám stačí jedno (hlavní nebo záložní). Pokud je světlo nutností (snížená viditelnost, noční ponor, prostředí bez volné hladiny jako jeskyně nebo vrak), má s sebou potápěč GUE vždy svítilny tři: jednu hlavní a dvě záložní.

Hlavní světlo má osvítit i prostory jeskyně, abychom se jí mohli kochat, zatímco záložní pouze šňůru a cestu ven, když hlavní selže. Závada hlavního světla znamená totiž okamžité ukončení ponoru. Pokud vybavení udržujeme v pořádku, je pravděpodobnost, že by selhala všechna tři světla (jedno hlavní a dvě záložní), zanedbatelná. Někteří (jeskynní) potápěči zapomínají, že více není vždycky lépe a že další záložní výstroj nese buddy. Důležitá je kvalita a spolehlivost světel, ne kvantita. Kvalitní hlavní světlo selže při správné údržbě málokdy. Jedná se většinou o zničení žárovky při zapnutí světla, tedy před ponorem či na jeho počátku, anebo o špatné dobití, kterému se částečně předchází měřením voltmetrem.

Pouze u velice dlouhých, pravděpodobně exploračních, ponorů může být přítomnost druhé hlavní svítilny či spíše náhradní hlavy v kapse suchého obleku ospravedlnitelná.

Jak již víme, slouží kanistr hlavního světla jako primární místo k vedení a držení dlouhé hadice.

 

Kosterní pozůstatky Pekariho, jeskyně Uxuxubi, Mexiko. © JP Bresser, www.jpbresser.tv

 

„Světlo je můj hlas.“

Clemens Schützenhofer, potápěč GUE, zástupce SUEX

 

Hlavní světlo

Hlavní svítilna, tzv. kanistrové světlo.

 

Hlavní světlo (angl. primary light) se skládá ze separátního zdroje (sada baterií), který je umístěn ve vodotěsném, většinou válcovitém obalu, tzv. kanistru. Kanistr je propojen kabelem přiměřené délky s tzv. hlavou, jež obsahuje výbojku (žárovku/diodu). Tento typ světla je známý jako „kanistrové světlo“. Oddělení baterie od zbytku světla má velice praktický účel. Nebo byste snad chtěli rozměrnou baterii a její váhu držet v ruce?

Členové týmu mají v ideálním případě světlo stejné výkonnosti, což usnadňuje plánování ponorů a efektivní komunikaci. Příliš silné světlo pohltí kužely méně výkonných. Baterie rozdílných kapacit vyžadují, aby měl jeden z partnerů pro opakované ponory další baterii, popř. čas a možnost k dobití.

 

Umístění kanistru

Kanistr obsahující baterie (angl. battery pack) má své místo na pravém pásovém popruhu, téměř na doraz k backplatu, kde nekoliduje se stejdžemi, které se napravo vůbec nenosí. Umístění na doraz k backplatu by mohlo při plném nafouknutí křídla na hladině tlačit kanistr nepříjemně na tělo. Kanistr je na místě fixován, buďto přezkou pásového popruhu, nebo spíše další přezkou používanou pouze k tomuto účelu. Ta nám umožní svléknutí láhví a postroje ve vodě (např. před vstupem do člunu), aniž bychom se museli obávat, že nám kanistr sklouzne do vody. Ze způsobu a místa umístění vyplývá, že ne všechny rozměry kanistrů jsou vhodné.

 

Zastrčení kabelu hlavního světla a krátká záložka, která nemůže kolidovat s kanistrem.

 

Někdy může při chůzi na suchu či při pohybu pod vodou kolidovat záložní světlo s vypínačem hlavního světla a dochází k neúmyslnému spínání. Tomu lze zamezit několika způsoby.

 

Jak zamezit spínání kanistru záložním světlem

 - kanistr posuneme níže posunutím jeho nerez skruží výše

 - vyměníme karabinu záložní svítilny za kratší

 - použijeme kratší záložní svítilnu

 - použijeme vhodnější ochranu spínače hlavního světla

 - víko kanistru otočíme tak, aby poloha spínače „rozsvíceno“ byla ve směru tlaku vyvíjeném záložní svítilnou při ponoru (to s sebou však může nést nevýhodu vedení kabelu dále od boku a nemožnost světlo trvale vypnout)

 

Hlava hlavní svítilny

Hlava hlavní svítilny (angl. light head) se skládá většinou ze dvou částí. Na konci kabelu HID svítilen je výbojka krytá po obvodu sklem tvaru zkumavky (angl. test tube) odtěsněné dvěma o-kroužky. Podle typu světla jí může předcházet potřebná elektronika ‒ předřadník (angl. ballast). Nevýhodou ballastu, který má buď tvar kvádru, či v lepším případě kuželu, je větší rozměr celku, na rozdíl od světel, která mají elektroniku v kanistru. V některých případech může docházet i k rušení střelky kompasu v jeho blízkosti. Řešením je posunutí kompasu, který patří na levé předloktí, blíže k lokti.

 

Balast HID s výbojkou a reflektor s ručkou.

 

Druhou částí, která se nasazuje na první, je většinou mechanicky nastavitelný reflektor, který odráží a usměrňuje světlo výbojky podle potřeby. A to povolením plastového šroubu a posunutím dopředu/dozadu. Reflektor díky test tubu nepotřebuje před žárovkou žádný plastový/skleněný kryt, který by intenzitu pouze snižoval (neplatí pro LEDky). Důležité je, aby světlo dokázalo na delší vzdálenost vytvořit soustředěný bod. Takzvaný „EKPP reflektor“ je o více než čtvrtinu širší než „klasický“ reflektor a vytváří velice dobře soustředěný bod i na dlouhou vzdálenost.

 

LEDkové světlo s očkem pro palec.

 

příště: Goodmanova ručka