Výstroj pro rekreační technické vrakové a ...

Jednoduché a přehledné označení stejdž láhví je životně důležité. Mnoho zkušených technických potápěčů zemřelo zejména v 90. letech 20. století následkem dýchání nevhodného plynu pro danou hloubku. Jednoduše si spletli láhve.

Správný postup přechodu na stejdž v kombinaci se správným označením a několika kontrolami jak vlastními, tak týmu, jak na suchu, tak ve vodě zaručuje, že pravděpodobnost přechodu na nesprávný plyn je téměř vyloučena. Regulátor do úst tedy nevkládáme jen na základě jednoho jediného značení a jediné kontroly.

Jak jsme si již několikrát zdůraznili, v DIR nerozlišujeme NIC podle barev. A tak ani barva stejdže nebo regulátoru nevypovídá zhola nic o jejím obsahu. Jeden z problémů barevného označení spočívá v tom, že pokud by došlo k poškození výstroje, bude k dispozici záloha ve stejné barvě?

Mnoho potápěčů dává přednost láhvím bez povrchové úpravy, jelikož použitá barva se časem oprýská, v autě dělá nepořádek a nevypadá esteticky.

Představme si, že před sebou máme zcela holou stejdž. Bez jakékoli nálepky od výrobce nebo předchozího vlastníka. Po ustrojení předepsaným způsobem můžeme přistoupit k povinnému označení láhve.

 

Povinné označení stejdží
Označení	Zjednodušené sdělení	Umístění
Analýza plynu	procentuální chemické složení plynu v láhvi/dvojčeti	viditelné pro potápěče
MOD	maximální operační hloubka, pod kterou se nedoporučuje plyn dýchat	viditelné pro potápěče i tým
Jméno	jmenovka toho, kdo láhev používá	tak, aby nedošlo k záměně s MOD
VIP	kdy byla láhev kyslíkově čištěna	např. na dno stejdže
Hydrotest	vyražení data vodní tlakové zkoušky	vrchní část láhve

 

               

Jedna z variant značení stejdží. Pohled ze šesti stran.

               

Maximální operační hloubka

Maximální operační hloubka (angl. Maximum Operating Depth, MOD) značí hloubku, pod kterou se nedoporučuje obsah láhve z různých důvodů dýchat. Díky standardizaci plynů lze na základě čísla odvodit, o jaký plyn se jedná, ale zárukou o obsahu je jen nálepka o analýze plynu, kterou provedl každý potápěč osobně. Výjimkou jsou rozsáhlé explorační expedice, při nichž může být určen člověk, který analyzuje všechny láhve.

 

Jednoduché a přehledné označení stejdží je životně důležité. Mnoho zkušených technických potápěčů zemřelo následkem dýchání plynu v nevhodné hloubce. A to včetně zkušených DIR potápěčů.

 

Označení MOD musí být dobře viditelné pro celý tým i pro uživatele. Proto je na stejdži dvakrát. V obou případech (podle GUE) v horní části stejdže. Nálepka blíže k tělu dává informaci potápěči, nálepka na protilehlé straně informuje tým (dříve byla v dolní části láhve, dnes je někdy vidět i uprostřed). Před přechodem na stejdž kontroluje potápěč mimo jiné MOD (kterou porovná s páskou o analýze plynu), a dokud mu správnost volby nepotvrdí tým, na láhev nepřejde (tj. z ní nezačne dýchat). Kompletní postup tzv. stage switche, který si zde popisovat nebudeme, chrání potápěče před dýcháním nevhodného plynu pro danou hloubku a ponor. Postup se naučíte kupříkladu v kursu technického potápění GUE (Tech 1).

 

Způsob označení MOD a jména
Metoda	Příklad použití
Barva (sprej, štětec, permanent marker)	- u často používaných směsí - pokud hrozí časté poškození nálepky - pokud máme k dispozici dostatek láhví
Číselná nálepka	- u standardních směsí pro běžné používání
Duct tape v kombinaci s „nesmazatelným“ fixem	- v případě, že často měníme směs v láhvi, což pravděpodobně znamená, že bychom si měli   pořídit více láhví a metodě se vyhnout

 

Existuje několik možných metod označení MOD. Rozhodnutí mezi použitím barvy, tedy nástřiku přes šablonu/nápis štětcem či permanent markerem nebo nálepky je otázkou osobních preferencí. Duct tape je spíše přechodným řešením nebo metodou potápěče s omezeným množstvím stejdží.

 

Značení MOD podle předpisů výcvikových organizací
GUE	na obou stranách, viditelně pro tým, blíže neurčeno
UTD	MOD lehce čitelné potápěčem i partnerem, blíže neurčeno
ISE	na obou stranách v dolní části, 4x kolem hrdla 2cm písmem

 

Velikost čísla MOD by se měla pohybovat mezi 7 a 8 cm (asi 3“). V případě kyslíku je navíc doplněna jeho anglickým názvem „OXYGEN“. To je převzato od potápěčů, kteří používají imperiální míry. Vypsání slova „kyslík“ má zamezit záměně imperiálního čísla „20“ (tj. 6 m) s číslem „70“ (tj. 21 m), kterým je označen další standardní dekoplyn (EAN50). Velké „O₂“ na láhvi je příliš zavádějící a nepoužívá se.

Někteří potápěči (např. ISE) značí navíc láhev trvalými nápisy MOD kolem hrdla láhve ve čtyřech směrech. Menšími číslicemi na 3., 6., 9. a 12. hodině, kde jsou pohodlněji ověřitelné než MOD na boku stejdže.

 

Andrew Georgitsis a jeho výcviková organizace UTD zavedli postup, podle kterého při použití stejdže, v níž je identický plyn s plynem na zádech (tj. se jedná o bottom-stejdž), není zapotřebí láhev označit MOD. Láhev se dýchá ihned od počátku ponoru. Všechny ostatní láhve označeny MOD jsou a postupy přechodu zůstaly zachovány.

Metoda porušuje ověřená a spolehlivá pravidla standardizace a stejných procedur bez ohledu na typ ponoru. Tým není schopen již z dálky zkontrolovat, jestli nám z lodi opravdu podávají naši bottom-stejdž, anebo vzali tu, kterou máme připravenou na další ponor. Není schopen jednoduše přečíst menší písmena na pásce o analýze a dát buddymu finální OK, které znamená, že si stejdž regulátor může vložit do úst.

Standardizovaná značení a postupy zachránily od svého zavedení mnoha potápěčům život a není nejmenší důvod na procedurách něco měnit. Neexistuje žádný rozumný argument proč nemít označeny VŠECHNY stejdž a deko láhve.

Ptejme se, jaký můžeme mít z postupu prospěch. Zastánci argumentují např. tím, že stejdž, která označená MOD nálepkou není, je vlastně tím samotným neoznačením mezi všemi ostatními označenými láhvemi označená. Ale jak si může být partner jist, že nálepka není skrytá z druhé strany nebo se omylem neodlepila? Spolehlivé rozlišení, navíc rychlé a jednoduché, zaručuje pouze označení VŠECH stejdží výrazným nesmazatelným MOD.

 

Nálepka o analýze plynu

 

Neoznačená stejdž obsahující EAN32. Potápěč říkal, že si: „složení plynu pamatuje“ a potápěl se s ní v jeskyni.

 

Před každým ponorem je nutno analyzovat obsah plynu v láhvi/láhvích. NIKDY se nepotápíme s plynem, který jsme sami neanalyzovali. Každý potápěč zodpovídá za své láhve a zaznamenání výsledku měření na pásku o analýze plynu. Nálepka patří pod hrdlo láhve, odkud může potápěč před přechodem na stejdž údaje pohodlně přečíst. Často se jedná o útržek duct tapu, na který píšeme „nesmazatelnou“ fixou, a po každém ponoru ho strhneme. Nejdůležitější a povinnou informací je chemické procentuální složení plynu (kyslík, popř. hélium). Další informace, které můžeme uvést, jsou: název plynu, MOD, datum plnění a podpis potápěče. Nálepku po ponoru strháváme. Díky tomu hned vidíme, že láhev byla použita a není plná.

 

Nikdy nedýchám plyn, který jsem sám neanalyzoval. Nikdy nepřejdu na láhev, pokud nejsem schopen si předtím vizuálně ověřit její obsaha buddy mi přechod nedovolí.

 

Pokud je datum analýzy rozdílné s datem ponoru, provedeme analýzu znovu. To zaručuje, že do láhve, která se mohla povalovat v garáži/plnírně/klubu  nebo potápěčském centru dny i měsíce, nikdo nenamíchal jiný plyn. Podpisem nebo iniciálami potvrdíme, že jsme analýzu provedli my sami.

 

Jmenovka na stejdži

Méně důležitým údajem, který zajišťuje, abychom si omylem nevzali na souši nebo ve vodě cizí láhve (např. v jeskyni), a abychom poznali na videu či před sebou potápěče, je jmenovka. Písmo může být menší než u MOD, např. 5 cm (2“), a umístěno na méně viditelné části láhve v pozici na boku potápěče. Žádná výcviková DIR organizace nepředepisuje přesné umístění nebo formu jmenovky. Každé umístění má větší či menší výhody. V duchu standardizace by měli členové jednoho týmu mít rozmístění identické.

Jedná se nejčastěji o trojmístnou zkratku ze jména a/nebo příjmení nebo přezdívky, které je na láhvi pro přehlednost pouze jednou. Ve WKPP se stejdže značí zpravidla celým příjmením, jelikož je zaručena nižší pravděpodobnost záměny s jiným potápěčem v týmu, který má kolem 100 členů. Pokud se spolu potápí členové jedné rodiny, je nutno rozlišit láhve i individuálně.

Písmo by mělo být jednoduché, žádné zavádějící složitější či ozdobné fonty. Při výběru jmenovky je nutno dbát na to, aby nemohlo dojít ve vodě k záměně mezi písmeny jmenovky číslem MOD (např.: A za 4, B za 8, D za 0, G za 6, I za 1, L za 7, O za 0, Q za 0, U za 0).

 

Umístění jmenovky z pozice láhve připnuté na boku
Umístění	Výhody a nevýhody
Pod spodní karabinu	- dobře viditelná na ležící stejdži připravené k ponoru
Zvenku vedle MOD	- vhodná pro potápění v nízké viditelnosti a ve větších týmech za účelem rozeznání buddyho - hrozí záměna s MOD, proto nejlépe celé jméno
Zespodu láhve	- na připnuté láhvi nedůležitý údaj, proto skryt (dokud se pozitivní láhev neotočí) - není vidět, když je láhev položena na souši
Na dno	- méně často používaný způsob doplňující spíše jeden z předchozích

 

Dekomprese na kyslíku v jeskyni Muchachos, Mexiko. © Jong Moon Lee

 

Příště: Stejdž automatika