Jednotlivé kapitoly z knihy Výstroj pro rekreační technické vrakové a jeskynní potápění (Doing It DIR)
První dvě stejdž nebo deko láhve mají své místo na levém boku potápěče. Třetí lze umístit za přední karabinu postroje k pásovému d-kroužku. Od čtvrté, podle osobních preferencí a potřeb již od třetí, použijeme tzv. leash [líš]. Jedná se o „oko“, do kterého se stejdže zavěsí přední karabinou stejdž postroje. Celek se přicvakne na pásový d-kroužek a přehodí (pozice v trimu) přes nohu, někde mezi hýždí a zadní částí stehna levé nohy. Ventil mírně negativní láhve by pak měl být pohodlně mezi nohama, ne na nohách. Proto se délka leashe přizpůsobí tělesným proporcím. Silnější noha vyžaduje delší leash. To platí pro typ leashe, který se za účelem sundání láhve z d-kroužku odepíná a vede před obličej. Další, méně často používaný typ leashe je tak dlouhý, aby ho nebylo nutno odepínat z d-kroužku, ale jen sundat z nohy, dát mírně dopředu a pohledem dozadu vybrat vhodnou láhev a nahradit nepotřebnou. Tento typ je rozšířený zejména v německy hovořící Evropě.
Leashe s oběma typy karabin.
Rukojeť z gumy rozstřižené hadice má omezit nepříjemné zařezávání provazu do ruky. Proto nejsou vhodné typy leashů bez hadice. Oko slouží pod hladinou také k jistějšímu uchopení „hroznu“ stejdží při přechodu mezi nimi.
Leashe se běžně neprodávají, jelikož si je každý dokáže během několika minut vyrobit sám ze staré hadice a kousku silnější šňůry. Jak na to, se dozvíte v příloze knihy Výstroj pro rekreační, technické, vrakové a jeskynní potápění.
Méně používaný typ leashe.
Mnoho DIR potápěčů používá leash v kombinaci s dvoukarabinou. Jedním z důvodů pro používání double-enderu je ten, že v chladné vodě a silných rukavicích ho lze rozeznat lépe ‒ bude totiž jedinou dvojkarabinou v pásovém d-kroužku. Výhoda klasické karabiny je, že nemůže omylem dojít k odepnutí druhé strany karabiny při manipulaci po hmatu, a otočná hlava, která ulehčuje manipulaci s leashem s více láhvemi.
Leash vznikl jako nástroj ulehčující podvodní manipulaci s mnoha láhvemi. Při rozmísťování láhví v jeskyni mohli podpůrní potápěči zanechat celý „hrozen“ láhví v leashi na šňůře a nemuseli ztrácet čas s manipulací s individuálními láhvemi.
Pásový d-kroužek na levém boku v poloze v trimu. Znázorňuje umístění jednotlivé výstroje tak, aby vzájemně nekolidovala.
Z dějin leashe
Původně členové WKPP používali leash s delší volnou šňůrou. Ta byla asi o polovinu delší, než znázorňuje fotografie na předešlé straně. Na internetu kolují staré obrázky výstroje George Irvinea s leashem bez hadice, pouze ze šňůry tvořící oko navázáním sama na sebe, a zakončeným pevnou karabinou.
Potápěč těsně před koncem ponoru. V ruce drží v leashi „hrozen“ použitých stage láhví. Spodní karabiny (zde blíže k hladině) jsou navíc propojeny mezi sebou, aby držely láhve lépe pohromadě, nejen při skútrování. Držení svítilny pravou rukou je pouze krátkodobé. © Frank Griga
Příště: Argonová láhev