Potápěčské počítače

Mýty o potápěčských počítačích

Když jsem začínal potápět, všichni kolem mě měli stejný potápěčský počítač (DC – diving computer) a tvrdili spoustu věcí, kterým jsem tehdy ještě nerozuměl. Koupil jsem si tedy stejný počítač, jako měli oni. Kdybych tehdy věděl, co vím o počítačích dnes, koupil bych si naprosto jiný model a za poloviční cenu. Uplynulo už více než deset let a stále slýchávám stejné názory. Dokonce najdete mylné rady i od zkušených instruktorů (např. Alex youtube). Během několika posledních let, kdy jsem se věnoval testování počítačů, jsem se setkal s několika více či méně zakořeněnými mýty o počítačích a rozhodl jsem se je sepsat.

Tento text není sponzorovaný žádnou firmou, ani neslouží jako propagace nějaké agentury nebo výrobce potápěčských počítačů.

 

1. Rekreační potápěč potřebuje potápěčský počítač (DC).

V dnešní době je běžný požadavek nejen na safari lodích, aby potápěč měl vlastní počítač. Počítač tak působí jako „dozor“ nad chováním uživatele a působí falešným dojmem větší bezpečnosti. Ale nikdo už nekontroluje, jak máte přístroj nastavený nebo jestli je vůbec nabitý.

Budu vycházet z předpokladu, že cílem tohoto požadavku je pomoci začátečníkům. Ti ale patrně budou dělat lehké ponory do malé hloubky, potřebují tedy vůbec počítač? Neměl by být každý absolvent OWD kurzu i v dnešní době schopen odpotápět ponor pouze s hodinkami a hloubkoměrem? Začátečník stejně není schopen sledovat víc číslic na displeji.

Ani techničtí potápěči, kteří se učí počítat dekompresi během ponoru z hlavy, drahý počítač nutně nepotřebují. Pokud rovnou neuvažujete o náročnějších ponorech, tak si kupte obyčejný hloubkoměr nebo nejlevnější počítač. Funkce dražších modelů stejně nevyužijete a budou to pro vás jen zbytečně utracené peníze.

 

2. Koupím si takový počítač, jaký mi poradí můj instruktor.

Když se podíváte do směrnic většiny agentur, tak se pravděpodobně budete divit, že požadavky na instruktora vůbec neobsahují znalost teorie dekompresních algoritmů ani schopnost rozumět potápěčskému počítači. Dokonce těžko najdete manuál, ve kterém byste se dozvěděli, co a na jakou hodnotu se běžně na počítačích nastavuje. Nebo vám snad někdo v kurzu vysvětlil, co to je salinita EN13319 nebo jaký vliv má na konzervatismus algoritmu vašeho DC nadmořská výška? (viz článek O nastaveních).

Pokud vybíráte počítač, půjčte si jej na vyzkoušení od někoho, kdo ho má, přečtěte si návod a sami si udělejte představu, co vám vyhovuje. Myslete také na to, že většina instruktorů vám bude nabízet to, co sami prodávají, nikoliv to, co je pro vás vhodné.

 

3. Moderní DC není třeba nastavovat.

Přestože dnešní DC udělaly velký pokrok, rozhodně neplatí, že je stačí vybalit z krabice a skočit rovnou do vody. Prakticky žádný počítač v dnešní době neměří slanost vody a v žádném případě nepozná, jakou směs máte v láhvi (vzduch, nitrox nebo 18/45). A už vůbec netuší, jak se cítíte, ani že se na něj mračíte, protože se vám nic nechce nastavovat. Přitom konzervatismus algoritmu byste měli upravovat právě v závislosti na vaší fyzické a psychiské kondici.

Chtěli jste si ulehčit práci a nastavit si počítač podle buddyho? Ani nastavení podle buddyho nemusí fungovat, protože i počítače jednoho výrobce se liší (viz např. Suunto).

Prošli jste si poctivě nastavením počítače a máte pocit, že máte navždy vystaráno? Naopak, před každým ponorem je třeba nastavení zkontrolovat, protože podmínky ponoru se mění.

 

4. V dnešní době není třeba číst manuál, všechny DC jsou stejné.

Koupili jste si nový počítač a není váš první? Tak to si asi myslíte, že to bude stejné jako u starého počítače. Ne, nebude. Oproti mobilním telefonům, které v dnešní době vypadají skoro stejně (skleněná placka), u DC není žádný standard ani snaha výrobců o podobnost modelů. Proto naprostá většina nastavení může znamenat u každého modelu něco jiného. Některé neobsahují nastavení slané vody, jiné naopak vyžadují nastavení nadmořské výšky. Ale hlavně na vás často mluví zkratkami na obrazovce. Co asi znamená nastavení P1 konzervatismu? Je to nejnižší bezpečnost nebo střední nebo to znamená něco jiného? To jsou přesně informace, které se dočtete jedině v manuálu. A není nic horšího, než zjistit až na lodi, že nikdo nerozumí vašemu DC a manuál zůstal doma ve skříni anebo že na vás vybaflo nějaké neznámé varování.

 

5. Starý počítač si nechám jako "záložní".

Takto uvažuje téměř každý, kdo chce potápět těžší profily nebo prostě chce nový modernější DC. A tak potkáte potápěče, kteří mají na ruce dva počítače, a to každý naprosto jiný. Pokud dělají dekompresní ponor, tak si pro jistotu ten horší/starší z nich nastaví do gauge mode, aby neplácal nesmysly v případě, že by se jím navrhovaná dekomprese příliš lišila od hlavního DC. Pokud potápím tak náročný ponor, že pro vlastní bezpečí mám dva DC, tak si určitě můžu dovolit mít dva stejné přístroje a mít je i stejně nastavené. Samozřejmě existují i jiné zálohy dekomprese jako např. Wetnotes nebo Ratio deco. Jediný pádný argument, proč mít dva počítače, je safari na lodi (kdyby se jeden pokazil, tak abyste zbytek cesty měli s čím potápět).

 

6. Nejlepší počítače jsou ty nejdražší.

Je mi smutno, když vidím stav na trhu s počítači. Chápu, že výrobci investují mnohem větší částku do vývoje, než je pak stojí výroba samotných produktů. Ale i tak si můžeme klást otázku, proč téměř dvě desetiletí starý model (např. ScubaPro Galileo) patří mezi nejdražší. Nebo proč lze za 10 tisíc koupit přístroj s jedinou směsí a segmentovým displejem, když se dá pořídit za 7 tisíc nový model s barevným displejem a třemi plyny. S vývojem techniky ceny neustále klesají. Je třeba sledovat celou nabídku na trhu a vybírat důkladným srovnáním.

 

7. Počítač mě ochrání před dekompresní nemocí (DCS).

Jak říká doktor klasik: „Ještě žádný počítač jsme neléčili na DCS.“. Výrobce se snaží různými funkcemi upozornit na různá nebezpečí. Bohužel všude se dočtete, že o dekompresi víme stále málo, a proto ani výrobci DC nejsou schopni určit, co je ještě bezpečné a co už ne. Jsou proto známé případy, kdy k porušení výstupu navrhovaného přístrojem sice nedošlo, ale potápěč přesto projevoval příznaky DCS. A tento stav není výjimečný. Lidé jsou svou podstatou líní a myslí si, že počítač za ně všechno vyřeší a slepě mu věří. Spoléhání se na DC svádí k překračování limitů vlastních dovedností a kvalifikace. Vždy je třeba používat selský rozum a zodpovědně dbát na vlastní bezpečnost.

 

8. Na plánování ponoru se v dnešní době používá počítač.

Asi všichni instruktoři dnes učí plánovat pomocí tabulek jen kvůli tomu, že to po nich chtějí směrnice. Vždyť už přece všichni máme počítač, tak proč ho nevyužít i pro plánování ponoru. Ale zrovna váš model neumí pro plánování zvolit povrchový interval nebo umí plánovat pouze bezdekompresní ponor, přestože má jinak funkce pro technické ponory. Bohužel většinu typů ponorů na DC naplánovat nelze (chybí např. určení výstupových rychlostí, plánování vícero ponorů najednou, víceúrovňové profily, vlastní volba směsí během výstupu atd.). Jak tedy naplánovat ponor? Tabulky k vodě nosit nemusíte, větší šanci naplánovat ponor budete mít s aplikací zdarma v mobilu za 3 tisíce než na vašem DC za 30 tisíc. Funkce plánování ponoru v přístroji rozhodně není dobrým rozhodovacím kritériem ke koupi daného modelu.

 

9. DC se „zamyká“, aby mě ochránil před následky mé chyby.

Prakticky všechny rekreační počítače a většina modelů podporujících trimix má nějakou formu chybového stavu, „zámku“, kdy počítač nelze použít pro další ponor. V manuálu zpravidla píšou, že do tohoto stavu se nikdy nedostanete, ale až se vám to stane, budete se divit. Pravděpodobně se to stane začátečníkovi, ale úplně stačí špatně pochopit návod. Například, stane se něco, když porušíte zastávku o pár sekund, nebo je to v pohodě? Nebo se přístroj zamknul a nemůžete ho použít na další ponor a manuál vám radí dva dny nepotápět. Co uděláte? Bohužel většina potápěčů si půjčí jiný počítač, přece si nepokazí dovolenou...

Instruktoři budou argumentovat, že uzamknutí přístroje je vaše chyba, máte se chovat zodpovědně a řídit se instrukcemi výrobce. Proč tedy takový zámek nemají nejlepší technické počítače (DiveSoft, Shearwater), když techničtí potápěči dělají těžké a mnohem rizikovější ponory? Tato funkce chrání především výrobce, aby je nikdo nemohl obvinit z toho, že neudělali vše pro vaše bezpečí.

 

10. Jsem pokročilý, takže potřebuji drahý počítač s podporou trimixu.

Chci investovat do nového DC a uvažuji o postupu na technické potápění. Hlavní rozhodovací kritérium pro většinu lidí bude podpora trimixu. Ve skutečnosti však drtivá většina uživatelů přístrojů s podporou trimixu nikdy s trimixem potápět nebude. Vzhledem k cenám helia pak cena DC bude zanedbatelnou položkou a stejně patrně rychle přejdete k CCR potápění. Časem možná taky přijdete na to, že většina počítačů s trimixem jsou rekreační počítače, nevhodné pro technické ponory. Je proto mnohem vhodnější zůstat u počítače s podporou tří směsí na nitrox do 100 % kyslíku, dokud opravdu nejdete do trimixového kurzu. Ideální je pak možnost získání funkce trimixu formou softwarové aktualizace přístroje (např. DiveSoft).

 

11. Když budu mít sondy, budu mít přesnou představu o spotřebě.

Někdo si vlastní spotřebu nikdy nespočítá, jinému to spočítá software po stažení ponoru z DC do mobilní nebo stolní aplikace. Ale jsou i tací, kteří chtějí sondu na každé láhvi nebo chtějí být informováni, že jim dochází zásoba plynu. Zažil jsem i šikulu, který po vynoření prohlásil: „Super, ještě mi zbylo 7 barů.“ (a to neměl sondu!). Je však třeba si uvědomit, že stav našeho těla se liší každý den, každý ponor. Je příliš mnoho vlivů (hydratace, spánek, kondice, zdravotní stav, únava, podmínky ponoru apod.) na to, abychom měli vždy naprosto stejnou spotřebu. Vaše spotřeba bude vždy mezi ponory kolísat. Sonda vám určí spotřebu na desetinu litru přesně. Dá vám tak přesnější informaci, než jste schopni sami využít. V buddy týmu budete stejně plánovat s dostatečnou rezervou, nikoliv přesně do posledního litru. Ví sonda o tom, co vás čeká při výstupu, když tvrdí, že máte plyn ještě na 30 minut? Hlavně se nikdy nenechte svést k tomu, že si aktuální zbývající plyn přestanete hlídat jen proto, že máte sondu.

 

 

Tímto popisem jsem chtěl dát najevo, že potápěči běžně využití počítače přeceňují a často ani nedokážou využít jejich moderních funkcí. Bohaté funkce moderních počítačů by měly být pouze doplňkovou výbavou, která vám ponor zpříjemní.