Na začátku léta 2024 Suunto představilo nový hodinkový model, který přináší outdoorové funkce, vč. podpory 5ti nitrox plynů. Najdete zde i digitální kompas, GPS a podporu sond. Můžete jej také použít pro nádechové potápění. Podobně jako u ostatních modelů s outdoorovými funkcemi se opět budeme věnovat pouze potápěčským funkcím. Byl testován model s neoriginálním řemínkem, ten tedy komentovat nemůžu.
Hodinky jsou bezrámečkové, v kovovém pouzdře je hned od okraje kruhový displej, který není nijak zapuštěn, ani chráněn. Na těle počítače nenajdeme žádné designové výstřelky. Vpravo jsou tři obdélníková tlačítka s vrypy (na rozdíl od modelu Suunto D5, který má tlačítka kulatá). Tlačítka nebylo problém nahmatat ani v suchých rukavicích. Stisk je nižší, na můj vkus by mohl být výraznější, tlačítka jsem mačkal opravdu důrazně, abych je dostatečně stiskl. Horní tlačítko se používá pro posun nahoru, dolní tlačítko pro posun dolů. Prostřední tlačítko slouží pro vstup do menu nebo potvrzení, jeho podržení pak znamená storno. Menu je řádkové s příjemně velkými písmeny, pro aktivity i s ikonami. Díky velkému množství sportovních aktivit mi však občas trvalo najít některé potápěčské funkce. Bohužel v menu nelze rotovat a když se dostanete na konec, tak musíte zdlouhavě listovat zpět na začátek.
Displej je velice přehledný, graficky výborně zpracovaný, písmena jsou dostatečně velká, na střední úroveň jasu bylo vše krásně vidět. Jen těsně pod hladinou jsem zvýšil jas na maximum kvůli velmi silnému přímému slunci. Na obrazovce najdete čtyři číslice, přesně takové, jaké začátečník k ponoru potřebuje (hloubku, dobu ponoru, dekompresní informace a zbývající plyn). Údaj nejníž na obrazovce lze během ponoru měnit za jiné veličiny. Nad čísly je vždy popis, co daná hodnota znamená, žádné mrňavé symboly. Kružnice displeje je lemovaná číselníkem, který formou teploměru odpočítává zbývající plyn v láhvi nebo bezdekompresní čas. Velmi hezké je využití teploměru i pro odpočet zbývajícího času zastávky včetně sekund. Výstupovou rychlost najdeme ve středu obrazovky formou barevných šipek.
Režim ponoru zapneme horním tlačítkem a vybereme potápění jako sportovní aktivitu. Pokud nevyberete režim vícero plynů před vstupem do vody, přístroj se zapne sám v režimu pro jednu směs. Kromě freedivingu, zde navíc žádný jiný režim nenajdete. Proč zde chybí Gauge mode je mi záhadou. Nepamatuji si jiný testovaný model, kde by gauge mode chyběl. Pod vodou jde pouze změnit plyn a zvýšit jas. Jakmile listujete v menu nebo měníte plyn, obrazovka je celá překrytá a nevidíte nic dalšího, dokud menu neopustíte. Pokud nepotvrdíte menu, přístroj se ani sám nepřepne zpět do obrazovky ponoru.
Z jiných omezení pro mě bylo překvapivé, že i když je počítač vodotěsný do 100 m, ponor podporuje maximálně do 60 metrů. Takové omezení jsem zatím viděl pouze u Apple watch.
Implementován je algoritmus ZHL-16C, toto opět potvrzuje, že Suunto opouští algoritmus RGBM. Nelze nastavit salinitu, předpokládám tedy, že je použita vždy voda slaná. Stejně jako u starších modelů lze nastavit nadmořskou výšku, manuál upozorňuje, že hodnota musí být nastavena, aby algoritmus počítal správně. Konzervatismus se nastavuje pouze ručně pomocí gradientů, nejsou zde žádné předdefinované skupiny nastavení pro začátečníky. Gradienty jsou však velmi hezky popsány v návodu i s ukázkami a grafy výstupu.
Můžete nastavit vícero varování na hloubku nebo dobu ponoru. Obecná varování jsou na posledním řádku. Bohužel tím přehled funkcí pro potápění končí. Nenajdete zde ani bezdekompresní plánovač ponoru. Log ponoru najdete mezi ostatními sportovními aktivitami, což mi přišlo velice nepřehledné, pokud si chci prohlížet pouze ponory.
Některé z outdoorových funkcí vyzývají k využití i pod vodou. A zde začalo moje rozčarování.
Například kompas můžete použít pouze na suchu. Teprve v příští aktualizaci firmware přibude možnost použití kompasu i pod vodou (Edit: již vylepšeno software aktualizací). Naopak pokud povolíte GPS, tak po ponoru najdete v mobilní aplikaci 3D mapu ponoru. Je to skvělá a originální funkce. Mapa je vypočítána jako průnik všech dostupných senzorů přístroje. Bohužel několik srovnávaných map vykazovalo tolik nepřesností, že tuto podvodní mapu nelze použít ani pro přibližnou představu, kudy jsme plavali natož pro měření. Byla by to přelomová bomba, jen kdyby to alespoň trochu fungovalo.
U sond vás možná překvapí, že zde není možnost nastavit minimální rezervu, ta je vždy 50 bar. Zbývající čas plynu ale počítá s minimálním plynem pouze 35 bar, navíc ignoruje všechny zastávky i dekompresi. Můžete si však nastavit libovolný další alarm na zbývající plyn.
Synchronizaci s mobilním zařízením zajišťuje aplikace Suunto. Nastavení bylo velice příjemné. Aplikace je však na můj vkus nepřehledná a nenašel jsem zde možnost nastavení přístroje. Synchronizaci není třeba nijak ručně spouštět, ponory se zobrazily v aplikaci automaticky.
Na první pohled Ocean vypadá jako konkurence modelu Suunto D5, ale nechápu, jak Suunto chce tyto produkty odlišit, protože oba postrádají trimix, mají vibrace i barevný displej a bluetooth. Jen D5 nemá outdoor funkce, není ovšem limitovaný hloubkou. Model D5 najdete za přibližně podobnou cenu nebo nepatrně nižší. Největším rozdílem mezi nimi je baterie. Ocean vydrží znatelně déle, po 3 ponorech v teplé vodě ubylo pouze 15 % baterie, zatímco D5 chce nabíječku každý den. Srovnání s jinými modely Suunto najdete v recenzi modelu D5.
Mezi konkurencí si pak Ocean najde své místo, protože nabízí outoor funkce s barevným displejem za příznivou cenu. Konkurentem nebude Garmin, který je mnohem dražší a mnohem vybavenější. Je konkurent Apple watch? Těžko říct. Oba vynikají grafickým zpracováním a mohou si podat ruku ve velmi malém množství potápěčských funkcí. Poprvé ze všech recenzí tak nevím, kam model Ocean zařadit.
Display | AMOLED |
Velikost display | Úhlopříčka 1,43" |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | 3 tlačítka vpravo |
Baterie | Lion integrovaná |
Výdrž baterie | 30 hodin |
Kapacita paměti | 32 GB |
Maximální hloubka | 60 metrů |
Režimy | Jedna směs, vícero směsí, nádechové potápění |
Plyny | max 5, Nitrox 21-100% |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16c |
Konzervatismus | vlastní gradienty |
Slaná voda | - (patrně slaná) |
Nadmořská výška | Ručně, 3 úrovně |
Připojení k PC | Bluetooth |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, nasycení CNS, OTU, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka, maximální doba, vysoký parciální tlak (MOD), zbývající plyn, vybitá baterie |
Další funkce | logbook, kompas, GPS, vibrace |
Orientační cena | 19000 Kč |
Příslušenství | řemínek 1250 Kč; Sonda 7500 Kč |
+ 3D trasa ponoru? + Výdrž baterie + Jednoduchá a graficky příjemná obrazovka + Využití kružnice pro odpočítávání zastávek |
- Nemá Gauge mode - Chybí jakýkoliv plánovač ponoru - Chybějící stopky během ponoru - Chybějící předdefinované skupiny gradientů pro začátečníky - Omezené funkce sond |
Původně jsem chtěl napsat, že Ocean sice odstraňuje neduhy D5, ale zase přidává neduhy jiné. Bohužel jsem momentálně z modelu Ocean tak zmatený, že nevím, jestli je to vlastně pravda. Každopádně Ocean míří na rekreační potápěče, kteří nepotřebují žádné funkce s výjimkou základních údajů, ale chtějí podporu sond. Je určen těm, co hledají graficky přívětivý model s outdoorovými funkcemi za příznivou cenu. Bohužel absence běžných funkcí jako je Gauge mode a plánování ponorů velmi degradují jeho poměr cena/výkon.
Sotva jsem vydal tuto recenzi hned týden na to Suunto vydalo softwarovou aktualizaci, která přidává možnost použít kompas pod vodou a přidává nastavení bezpečnostní zastávky a mnoho dalšího. Je možné i na dále bude Suunto tento model vylepšovat. Odkaz na aktualizace uvádím v odkazech.
Děkuji Lucii Drliczkové za redakční korekturu.
Po testování Garmin Decent G1 jsem se vyloženě těšil na jeho našlapanějšího brášku, model Mk3i. Ten přináší barevný displej a podporu sond. Zvládnete s ním ponory na nádech, CCR a potápění na otevřený okruh s až 12ti nitrox nebo trimix plyny a až 8mi sondami. Pyšní se samozřejmě velkou škálou outdoorových funkcí, ale já se budu opět věnovat pouze potápění. Nechybí ani GPS, kompas a synchronizace s mobilním zařízením. Za toto vše je třeba ovšem zaplatit a budeme se pohybovat v nejvyšší cenové kategorii nad 20 tisíc korun. Testována byla varianta v 51 mm provedení.
Už balení dává najevo, že se jedná o prémiový produkt. V balíčku naleznete kovový řemínek, gumový řemínek i prodloužení na suchý oblek. Řemínek lze vyměnit posunovací pojistkou, tedy bez nutnosti nářadí. Při srovnání s jinými sportovními hodinkami Garmin bylo vidět, že tento model nevybočuje z řady. Kovové tělo je opravdu robustní. Při pádu na zem jsem uštípl roh betonové dlažby, ale hodinkám se nic nestalo. Displej bohužel není zapuštěný. U takto drahého modelu jsem se okamžitě začal bát poškrabání. Velmi se mi líbila kombinace černé barvy s modrým lemováním. Budí pocit luxusního sportovního auta. Kolem displeje je simulace prstence, který však není otočný, pouze dekorativní. Design i ovládání je u všech modelů velmi podobné. Opět zde najdeme 5 tlačítek, tři tlačítka jsou vlevo (zapnutí displeje/nahoru/dolu), dvě vpravo (start/zpět). Tlačítka jsou lemována zvrásněným kroužkem, stisk je dostatečný a lze je snadno nahmatat i v suchých rukavicích. Pod vodou lze použít pro ovládání i dotykový displej. Mezi tlačítkem start a zpět je kovové očko, které chrání tlakové čidlo.
Menu jsou obohacena barevnými ikonami s dostatečně velkým písmem. Je zde velké množství sportů, seznam aktivit lze však upravit. Barevný displej není jen o barvě, ale i o stylu zobrazení. To jde vidět hlavně v logu a na hlavní obrazovce ponoru, všechno je pěkně rozpoznatelné i na slunci. Vzhledem k předchozímu testování jsem už věděl, jak se hodinky ovládají, takže ovládání bylo příjemné a nic nového jsem se učit nemusel. Během ponoru pak lze zvolit zobrazení s velkými písmeny nebo standardní. Ve standardním zobrazení je obrazovka rozdělena na tři hlavní řádky, kde prostřední zobrazuje aktuální hloubku, třetí obsahuje dekompresní informace. První řádek lze přepínat a zobrazit tak dodatečné veličiny jako je tlak ze sondy apod.
Ponor se spouští tlačítkem start, kde vybereme požadovanou aktivitu. Stejně jako u modelu G1 zde najdeme kromě běžných režimů i režim Apnea hunt pro lovení harpunou a režim pro potápění v bazénu. Uživatel má i u tohoto modelu možnost nastavit vícero obrazovek a funkcí tlačítek. Zkusil jsem si přiřadil rychlé stisky pro stopky a změnu plynu a naprosto se mi to zalíbilo.
Nastavení plynů bylo zřejmé a ani se změnou plynu jsem neměl problém. Pravým tlačítkem vybere menu, pak ještě jednou potvrdíte volbu změnu plynu, vybere plyn a opět potvrdíte tlačítkem start.
V nastaveních najdeme běžné volby. Samozřejmostí je možnost změny nastavení během ponoru. Z exotických nastavení jsem si už zvykl na možnost přidat libovolný počet varování na uplynulý čas nebo hloubku. Bohužel během ponoru se varování zobrazují na několik sekund přes celou obrazovku a jiné veličiny nelze vidět. V některých situacích, jako je zadání hesla do wifi nebo pojmenování plánu ponoru je nutné zadávání textu. Znaky můžete zadávat buď na dotykovém displeji nebo tlačítky. Je realizováno buď listováním v seznamu znaků nebo miniklávesnicí. Oba režimy mi přišly zajímavé a byl jsem schopen znaky zadat bez problémů.
Garmin dle mého názoru obsahuje nejlepší funkce pro plánování ponoru na trhu. Nejen, že můžete zadat povrchový interval a změnit všechny parametry, můžete aplikovat plán na aktuálně zvolený režim, ale především si plánů můžete uložit několik, pojmenovat a použít kdykoliv později. V plánovači bez dekompresních časů, lze také plánovat opakovací ponory. Kromě toho je k dispozici plánovač nitrox směsí, který je přehledný a ani na ovládání nebyl třeba návod.
Je implementován nemodifikovaný Bühlmann ZHL-13C algoritmus s gradient faktory bez úprav a lze vybrat ze tří přednastavených hodnot nebo zvolit vlastní. Zamykání pro případ problémů lze vypnout.
V režimu Gauge mode je obrazovka s pěkně velkými čísly odpovídající ostatním režimům se zvětšenými čísly. Čas je vidět včetně sekund, které jsou však bohužel příliš malé, přestože minuty jsou velké. Sekundy lze přečíst jen stěží.
Mezi exotické funkce bych zařadil snad jen, že ponor se spouští sám v nejčastěji používaném režimu, pokud jej neaktivujete ručně před ponorem, nikoliv v posledním nebo nastaveném, jak je běžné. Podobně exotické jsou možnosti výpočtu “Doby nelétat”.
Doposud jsem popisoval řekněme běžné funkce, nyní však začneme zábavu z jiného soudku. Rozšiřující funkce se netýkají pouze ostatních sportů, ale je zde velké množství rozšiřujících vlastností pro potápění. Velký důraz je kladen na plánování ponoru. Kromě bohatých možností samotného plánu a plánu nitrox směsi je zde i mini aplikace Připravenosti na ponor. Pokud si necháte hodinky na ruce alespoň tři noci před ponorem během spánku, aplikace vám dá přehled o vaší kondici, kterou lze zohlednit pro následující ponor. Toto je krok k opravdovém zvětšení bezpečnosti potápění. Poprvé mám pocit, že měření tepu srdce, spánku a spalování kalorií před ponorem je k něčemu dobré i když během ponoru dekompresní algoritmus tato doporučení nezohledňuje.
Když už víte, že jste v kondici na ponor, kam se půjdete potápět? GPS použijete nejen pro uložení začátku a konce ponoru, ale v navigaci vybere ze seznamu jednu z nejbližších potápěčských lokalit a najdete zde i české lokality. Můžete zobrazit jejich mapu, ale můžete se nechat na lokalitu i navigovat.
Pro plánování ponoru se vám může hodit také aplikace Předpověď počasí, Východ a západ slunce, které však můžete mít i v mobilním telefonu bez nutnosti mít je v hodinkách. Pro plánování např. nočního ponoru mohou být i tak velmi užitečné.
Naopak po ponoru lze použít miniaplikaci Povrchový interval, která zobrazí nejen čas nelétat a informace o posledním ponoru, ale aktuální stav nasycení tkání a aktuální zatížení CNS a OTU.
Další frajeřinku najdete u horního uchycení řemínku, tam jsou bílé a červené ledky. Ty můžete použít nejen na suchu, ale i pod vodou. Pod vodou je lze aktivovat poklepáním na tlačítko rozsvícení displeje a můžete použít i režim stroboskop.
Obrovskou inovací je ovšem použití Mk3i společně se sondou T2. Nejen, že můžete (po spárování sond ostatních členů buddy týmu) vidět zbývající plyn celého týmu, ale můžete jim i posílat přednastavené zprávy (pomocí technologie SonarWave) nebo si požádat o pomoc. Tuto funkci jsem bohužel nemohl otestovat, protože bych potřeboval alespoň dvě sondy a dvoje hodinky. Považuji to však za pokus o velikou inovaci v potápění. Uvidíme, jak se tato funkce uchytí na trhu.
Spojení s mobilem není třeba nijak v hodinkách vynucovat. Prostě se vynoříte, klepnete na mobilu na synchronizovat a vidíte všechny nové ponory. Nevím, jak to dělají, ale logu ponoru vidím i srdeční tep, přestože jsem použil hodinky přes rukáv suchého obleku. Po první synchronizaci s mobilem se dívám, že v logu už je pár ponorů. Jak to? To jsem pochopil až když jsem si je prohlédl a uviděl u nich značku, že zdrojem je G1, model, který jsem testoval před měsícem. U Garminu jste prostě vy středobodem všech vašich zařízení.
Některé funkce používají pro komunikaci mobilní telefon, který musí být připojen k internetu. První aktualizace firmware trvala dlouho, ale další už proběhla neznatelně. Ponory lze kromě aplikace Garmin Dive také stáhnout do jiných aplikací.
Jako u předchozího testování i zde jsem byl ohromen výdrží baterie. Po několika ponorech ve studené vodě, ubyla za každý ponor 4% baterie. Na suchu pak ukazoval přístroj při 74% baterie zbývající odhadovanou výdrž ještě 19 dní! Teprve pak jsem našel v manuálu, že životnost baterie lze prodloužit vypnutím měření srdečního tepu, kterou jsem měl celou dobu zapnutou. Ano vážená konkurence, opravdu to jde i s barevným displejem. Pro nabíjení použijete kleště s usb C, drží v pohodě, stejně jako u modelu G1.
Levnější variantou je model Descent G1, který postrádá sondy a barevný displej, jeho cena je však poloviční. Předchůdcem modelu Mk3 je model Mk2, která má podporu Subwave technologie pro přenos hloubky, vzdálenosti a tlaku v láhvi, jen neumí posílání zpráv mezi potápěči. Pro tuto technologii je třeba mít model “i”, který podporuje sondy T2. Model si můžete vybrat z 45 a 51 mm verze. Větší verze má větší baterku, a má navíc ledkové světlo. Lze vybírat z několika designů, jejichž cena se liší. Pokud budete chtít Mk3 srovnat s něčím od konkurence, tak asi budete mít problém. Ve stejné cenové kategorii budete buď dobíjet skoro každý den nebo budete bez outdoorových funkcí. Pokud nepotřebujete outdoorové funkce uvažoval bych snad jen o Shearwater Teric.
Display | AMOLED |
Velikost display | Úhlopříčka 1,4" (36 mm) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | 5 tlačítek (3 na levé straně, 2 pravo) |
Baterie | Lion integrovaná |
Výdrž baterie | 30 hodin |
Kapacita paměti | 32 GB |
Maximální hloubka | 200 metrů |
Režimy | Jedna směs, vícero směsí, Hloubkoměr, Bazén, Apnea, Apnea hunt, CCR |
Plyny | max 12, Nitrox 5-100%, Helium |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16c |
Konzervatismus | 3 úrovně nebo vlastní gradienty |
Slaná voda | slaná, sladká, EN13319 |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | Bluetooth |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, nasycení CNS, OTU, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka, maximální doba, nízký/vysoký parciální tlak (MOD), chyba čidla okolního tlaku, vybitá baterie |
Další funkce | Plánování, logbook, kompas, GPS, vibrace, snímání tepu srdce, kalkulčka nitrox směsi, LED svítilna |
Orientační cena | 24000 - 45000 Kč |
Příslušenství | řemínek 1500 Kč; adaptér na gumolano 600 Kč, Sonda T2 12000 Kč |
+ Řemínky přímo v balení |
- Malé čísla sekund |
Jestliže jsem psal, že Apeks DSX neumí pouze vystřelovat rakety do vesmíru, nevím, co bych měl napsat teď. Nepamatuju si, že by nějaká moje recenze měla tak dlouhou kapitolu Rozšíření. Tyto hodinky jsou vhodné pro všechny úrovně potápění a všechny druhy ponorů. Především milovníci sportovních aktivit podporovaných elektronikou najdou v tomto přístroji velmi odolného a neskutečně vybaveného pomocníka. Překvapivá výdrž baterie a nejbohatší možnosti plánování ponoru na trhu z něj dělají vhodný doplněk, i kdybyste jej nevzali pod vodu. Technický potápěč je může použít i jako bottom timer. Nečekal bych, že to napíšu, ale za tu cenu to opravdu stojí.
Nově si také můžete prohlédnout moji video recenzi.
Děkuji firmě Garmin CZ za poskytnutí přístroje k testování, Lucii Drliczkové za redakční korekturu a Julii Lencové za skvělou spolupráci v zastoupování společnosti Garmin.
Cílem této tabulky je dát ucelený přehled o vlastnostech testovaných zařízení. To je vhodné především, pokud výrobce vydá nový model, který se od předchozí příliš neliší. Proto jsou zde uvedeny i přístroje, u kterých není na stranách potápěčských recenze. Obsah byl sestaven na základě dostupných dat získaných ze stránek výrobce, z manuálu nebo vlastním měřením, a proto zde uvedené hodnoty nemusí být přesné a mohou obsahovat chyby.
Tabulka bude průběžně aktualizována tak jak postupně budou vznikat jednotlivé recenze nebo výrobci vydají nové modely.
Poslední aktualizace: 24.4.2024 (přidány modely Shearwater Tern a Mares Puck 4)
Soubor Microsoft Excel (cca 20KB): STÁHNOUT
Jako první přístroj pro testování od společnosti Garmin jsem získal již na trhu zavedený model Descent G1. Jedná o outdoorové hodinky, nicméně já se budu věnovat pouze potápěčským funkcím. Model obsahuje pouze monochromatický displej, ale nabízí velké množství funkcí, včetně režimu pro nádechové potápění i CCR. K dispozici je až 12 plynů včetně podpory trimixu, dále kompas, GPS, Bluetooth a vibrace. A to je v cenové kategorii 10-15 tis. Kč hodně silná výbava.
Po prvním zapnutí se spustí úvodní průvodce instalací, který po vás bude chtít vyplnit základní údaje, jako jsou výška a váha a lze vybrat, na které ruce se budou hodinky nosit. Není to nic zdlouhavého a není požadována žádná registrace.
Řemínek je gumový v délce pro běžné nošení na ruce. Pro neopren i suchý oblek bude třeba dokoupit prodloužení.
Tlačítka jsou kulatá, celkem jich najdete po stranách 5. Tři tlačítka jsou vlevo (světlo/nahoru/dolu), dvě vpravo (start/zpět). Pro každé tlačítko je funkce pro stisk i podržení. Vzniká tak možná až zbytečně mnoho možností ovládání, které lze navíc rozšířit o další kombinace. Tlačítka jsou dobře hmatatelná a stisk je běžný.
Monochromatický displej je velice jemný, takže i v jeho velikosti je pěkně využit prostor. Displej je čtvercový se skosenými hranami. Obrazovka je rozdělena na čtyři části ve dvou hlavních řádcích. V horní části je zobrazen bezdekompresní limit, v pravém horním rohu je aktuální hloubka, ta je zvýrazněna kruhovým orámováním. Patrně se jedná o pokus o design, ale v některých zobrazeních podbarvení poněkud překáží. V dolní části je pak sada dodatečných hodnot. Doba ponoru je neobvykle zobrazena menším písmem na třetím řádku pod těmito hodnotami, jako by nebyla důležitější než třeba srdeční tep. Po levé straně je teploměr nasycení dusíkem, vpravo menší teploměr pro výstupovou rychlost. Nenajdete zde žádné malé symboly, vždy jen nadpis veličiny a hodnota, což usnadňuje orientaci na obrazovce i čitelnost údajů.
Kromě běžných režimů (potápění s jednou směsí, s vícero plyny a apnea) zde najdete i originální režimy. Režim bazénu se chová jako normální ponor na jednu směs, jen se neuloží do logu. Podobně originální je režim Apnea hunt určený pro nádechové lovení pomocí harpuny.
Co mě překvapilo, hodinky se mohou při zanoření přepnout do vámi nejčastěji používaného režimu ponoru, což není běžné. Obvykle je zvolen výchozí režim, který uživatel definuje v nastaveních.
Pro režim jedné směsi nebo vícero směsí lze nastavit obrazovku s velkými písmeny, kde jsou uvedeny pouze dvě hodnoty. Změna plynu se uskuteční tlačítkem Start, pak potvrdíme menu Směs, dále zvolíme Směs a nakonec dokončíme volbu opět tlačítkem Start. Směs lze nastavit jako dekompresní nebo postupovou, a to i v režimu CCR, kde kromě diluentu můžeme nastavit i záložní směsi pro otevřený okruh.
Doba bezpečnostní i dekompresní zastávky je zobrazena včetně sekund. Menu je také velice přehledné a skvěle čitelné. Možností je zde nepřeberné množství, ze začátku jsem se však v navigaci ztrácel. Výhodou ale je, že seznam aktivit můžete upravit a zredukovat tak menu jen na to, co používáte. Podobně lze upravit i obrazovky během ponoru, kde lze nejen vybrat veličiny zobrazované na jednotlivých obrazovkách, ale i upravovat množství obrazovek. Podobně má uživatel možnost nastavit chování jednotlivých tlačítek.
Je implementován běžný Bühlmannův algoritmus s třemi přednastavenými hodnotami konzervatismu pomocí gradient faktorů (nízký 45/95, střední 40/85, vysoký 35/75). Ve výchozím nastavení je vybrán vysoký konzervatismus. O velké přizpůsobivosti svědčí i široké možnosti nastavení alarmů na hloubku nebo uplynulou dobu. Ty lze vyzkoušet i na suchu, aby se uživatel naučit poznat, jak takový alarm na zařízení vypadá.
Mezi exotická nastavení lze zařadit možnost uzamknutí dekomprese. Touto volbou v podstatě uživatel určuje, jestli se přístroj v případě problémů má uzamknout nebo ne. Podobně neobvyklé je nastavení „Doba do bezpečného letu“, kde se dá zvolit buď Normální (podle náročnosti ponoru) nebo vždy 24 hodin. Velké množství nastavení včetně změny dostupných plynů je k dispozici i během ponoru.
Zajímavé je i plánování ponoru, kde Descent nabízí nejen bezdekompresní, ale i dekompresní plánovač. Kromě nich zde však najdeme navíc i funkce výpočtu nejvhodnější směsi pro hloubku. V dekompresním plánovači lze uložit několik pojmenovaných plánů a později nastavení plánu aplikovat pro následující ponor. Takto bohatými a originálními funkcemi plánování se nepyšní žádný jiný potápěčský počítač na trhu.
V režimu hloubkoměru jsou velmi pěkně vidět všechny potřebné hodnoty včetně průměrné a maximální hloubky, doba ponoru je zobrazena včetně sekund, lze resetovat průměrnou hloubku. Stopky je třeba zastavovat a spouštět dvěma stisky tlačítka start v menu, i když ostatní tlačítka nejsou pod vodou využitá. Hodilo by se rychlé ovládání jedním stiskem.
V balení jsou kleště pro napájení a drží konektor přesně a spolehlivě. Ty ale nebudete potřebovat příliš často. Po 6ti ponorech ve studené vodě hodinky odhadovaly zbývající výdrž ještě 12 dnů při 70 % baterie. Připojit k mobilnímu zařízení se lze pomocí Bluetooth buď k aplikaci Garmin Dive pro ponory, nebo pro další aktivity pomocí Garmin Connect (netestováno). Díky tomu, že se jedná o outdoorové hodiny, uživatel získá velké množství doplňkových funkcí jako je uložení GPS souřadnice ponoru nebo informace o aktuálním přílivu a odlivu nebo západu a východu slunce, které mohou potápění velmi zpříjemnit. Ponory lze stáhnout i do jiných aplikací nejen do aplikace Garmin. V té však můžete navíc přístroj nastavit nebo aktualizovat firmware.
Ponor v Aplikci Garmin Dive
Výrobce nabízí v této cenové kategorii i jiné outdorové hodinky, které však neobsahují potápěčské funkce. Potápění nabízí pouze modelová řada MK2/3, která je dvakrát dražší a obsahuje navíc barevný displej, podporu bezdrátové snímače tlaku v láhvi a titanový řemínek. Funkce a ovládání jsou v obou případech shodné. Marně jsem hledal v této cenové kategorii konkurenční produkt. U konkurence buď najdete mnohem slabší výbavu nebo chybějící outdoorové funkce.
Display | Maticový monochromatický |
Velikost display | Úhlopříčka 1,2" (0,9 x 0,9 mm) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | 5 tlačítek (3 na levé straně, 2 pravo) |
Baterie | Lion integrovaná |
Výdrž baterie | 25 hodin |
Kapacita paměti | 35 MB |
Maximální hloubka | 100 metrů |
Režimy | Jedna směs, vícero směsí, Hloubkoměr, Bazén, Apnea, Apnea hunt, CCR |
Plyny | max 12, Nitrox 5-100%, Helium |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16c |
Konzervatismus | 3 úrovně nebo vlastní gradienty |
Slaná voda | slaná, sladká, EN13319 |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | Bluetooth |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, nasycení CNS, OTU, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka, maximální doba, nízký/vysoký parciální tlak (MOD), chyba čidla okolního tlaku, vybitá baterie |
Další funkce | Plánování, logbook, kompas, GPS, vibrace, snímání tepu srdce, kalkulčka nitrox směsi |
Orientační cena | 14000,- Kč |
Příslušenství | řemínek 1200,- |
+ Obrovské množství nastavení vzhledu |
- Kruhová výseč v pravém rohu překrývá některé části obrazovek |
Vůbec jsem nečekal tolik propracovaných funkcí od outdoorových hodinek s monochromatickým displejem. A vůbec mě nenapadlo, že tyto hodinky, budou obsahovat originální funkce, a tak detailní nastavení, které nenajdete ani u výrobců specializované potápěčské výstroje. Jde vidět, že autoři pochopili, že propracovaný software může uživateli dát velmi velkou přidanou hodnotu a z „obyčejných“ hodinek udělat funkcemi velmi nabité zařízení. Neodpustím si dodat, že ve srovnání s tímto modelem vás potápěčský režim na Apple watch vyloženě rozesměje jako nepovedená parodie. Pokud toužíte po outdoorových hodinkách v této cenové kategorii, pak především díky možnostem nastavení ovládání a zobrazení během ponoru Descent uspokojí všechny potápěče všech pokročilostí. Bude také velmi vhodný jako hodinkový bottom timer. U této značky si vyloženě přeji, aby vyrobili specializovaný potápěčský počítač. Ač designově nevyniká, pokud oželíte chybějící barevný displej, s klidem můžu prohlásit, že se jedná o bezkonkurenční volbu v této cenové kategorii.
Odkazy:
Děkuji firmě Garmin CZ za poskytnutí přístroje k testování, Lucii Drliczkové za redakční korekturu a Julii Lencové za skvělou spolupráci v zastoupování společnosti Garmin.
Odpusťte mi bulvární nadpis článku, ale na Slovenském Techmeetingu 2023 na přednášce Marka Powella zaznělo několik zajímavých postřehů o tom, jak chápat informace zobrazované počítačem během výstupu. Jednou z nich je Time to surface (TTS). Jde o hodnotu, která udává, kolik minut je třeba na výstup na hladinu v aktuálním okamžiku, včetně dekompresních zastávek. Tato hodnota se jednoduše vypočítá pomocí výstupové rychlosti. Např. Pokud potápěč bude v hloubce 20 m, tak při výstupové rychlosti 10 m/min, kterou používá většina počítačů, bude jeho TTS 5 minut (výstup plus 3 min bezpečnostní zastávka). Shearwater Perdix 2 rekreační manuál (revC str. 19) uvádí, že TTS obsahuje i nepovinnou bezpečnostní zastávkou, nejen všechny deko zastávky.
Tento článek se i přes všechny snahy snaží nebýt propagací nebo haněním nějakého výrobce/značky nebo výcvikové agentury, ani není sponzorován žádnou firmou.
Pojďme společně ověřit jaký vliv má na TTS změna výstupové rychlosti pro otevřený okruh. Tento scénář lze uvažovat i při totálním selhání CCR a tím pádem bailout na otevřený okruh. V následujících výpočtech budu uvažovat zjednodušení, že na hladině je tlak 1 b. Dále jsem zvolil láhev S80. Je použita běžně vyučovaná spotřeba 20 l/min a stresovou spotřebou se rozumí spotřeba pro dva potápěče při dýchání 1,5krát větší intenzitou než běžně.
Co když budu chtít vystupovat dle doporučení mého výcviku pomalejšími výstupovými rychlostmi, čím víc se blížím k hladině? Některé agentury (viz. GUE výstupové rychosti) doporučují zpomalovat v malých hloubkách. Například kromě běžné maximální výstupové rychlosti 9-10 m/min, bývá doporučeno zpomalit od 50 % průměrné hloubky (nebo také od 65 % tlaku) na rychlost 3 m/min a posledních 6 metrů stoupat rychlostí 1 m/min nebo i pomaleji. V tento okamžik by TTS např. z poslední zastávky v 6 m nebylo 1 minuta, ale 6 minut. To je z pohledu času dramatický rozdíl, ale je to problém i z pohledu zásoby plynu? V této hloubce jistě spotřebujeme méně plynu, protože průměrný okolní tlak při výstupu bude pouze 1,3 bar. Pro výpočty jsem použil tři nejběžnější výstupové postupy:
|
Postup A [m/min] |
Postup B [m/min] |
Postup C [m/min] |
Z hloubky do 50% hloubky |
10 |
9 |
9 |
Z 50% hloubky do 6 m |
10 |
3 |
3 |
Z 6 m na hladinu |
10 |
3 |
1 |
Budou nás zajímat tři situace, u kterých se vliv rychlosti může projevit nejvíce:
Výstup k nejbližšímu plynu je vidět v následující tabulce. Uvedeny jsou pouze dva plyny, protože pro dekompresní plyny ve větších hloubkách jsou výsledky shodné s Ean50. Vidíme, že dle rozdílné výstupové rychlosti můžeme spotřebovat až 3x více plynu. Techničtí potápěči jistě namítnou, že v těchto hloubkách, ale budeme dělat dekompresní zastávky a TTS tím pádem bude dán především množstvím času stráveným na zastávkách, nikoliv výstupovou rychlostí. Dále se podívejme na okamžik výstupu z 6 m na hladinu. Při tomto výstupu ovšem rozdíl výstupové rychlosti způsobí maximálně o 14 b větší úbytek plynu (při stresu a výstupu dvou potápěčů cca 42 b).
|
[m] |
[m/min] |
[min] |
[bar] |
[bar] |
[times] |
Plyn |
Vzdálenost |
Rychlost |
TTS |
Spotřeba |
Spotřeba Stres |
Násobek 10 m/min |
Oxygen |
6m -> 0 m |
1 |
6 |
14,1 |
42,2 |
10 |
|
6m -> 0 m |
3 |
2 |
4,7 |
14,1 |
3,3 |
|
6m -> 0 m |
6 |
1 |
2,3 |
7 |
1,7 |
|
6m -> 0 m |
10 |
0,6 |
1,4 |
4,2 |
1 |
Ean50 |
21 m -> 6 m |
3 |
5 |
21,2 |
63,5 |
3,3 |
|
21 m -> 6 m |
6 |
2,5 |
10,6 |
31,8 |
1,7 |
|
21 m -> 6 m |
10 |
1,5 |
6,4 |
19,1 |
1 |
Pozn. Sloupec “Násobek” je poměr spotřeby oproti výstupu rychlostí 10 m/min.
Zbývá nám situace pro rekreační ponory. Vzhledem k tomu, že tlak klesá rychleji, čím více se blížíme k hladině, změna rychlostí a tím i celková spotřeba bude ovlivněna hloubkou, ze které uvažujeme výstup. Podobně jako v předchozím případě lze vidět rozdíl v celkové spotřebě v následující tabulce.
[m] |
[m/min] |
[min] |
[bar] |
[bar] |
[times] |
Z hloubky |
Rychlost |
TTS |
Spotřeba |
Spotřeba Stres |
Násobek 10 m/min |
10 |
Postup A (10/10/10) |
1,0 |
2,7 |
8,2 |
1,0 |
10 |
Postup B (9/3/3) |
2,2 |
5,7 |
17,0 |
2,1 |
10 |
Postup C (9/3/1) |
5,6 |
13,5 |
40,4 |
4,9 |
20 |
Postup A (10/10/10) |
2,0 |
7,2 |
21,6 |
1,0 |
20 |
Postup B (9/3/3) |
4,4 |
14,0 |
42,0 |
1,9 |
20 |
Postup C (9/3/1) |
8,4 |
23,4 |
70,2 |
3,2 |
30 |
Postup A (10/10/10) |
3,0 |
13,5 |
40,5 |
1,0 |
30 |
Postup B (9/3/3) |
6,7 |
25,5 |
76,6 |
1,9 |
30 |
Postup C (9/3/1) |
10,7 |
34,9 |
104,7 |
2,6 |
I zde vidíme, že použité výstupové rychlosti vedou nejméně k 2 násobně větší spotřebě plynu a nejmarkantnější rozdíl je opět při výstupu z 10 m na hladinu. Jaké však používají výstupové rychlosti jednotlivé modely na trhu? Pro představu uvádím přehledovou tabulku namátkou vybraných modelů.
Model |
Výstupová rychlost [m/min] |
Shearwater Peregrine |
10 |
Suunto Eon Core |
10 |
Agualung i330r |
9 |
Mares Genius |
5-20 dynamicky podle hloubky |
ScubaPro Galileo G2 |
3-10 dynamicky podle hloubky |
DiveSoft Freedom |
3 Nastavitelné rychlosti |
Zajímavostí jsou Mares a ScubaPro, které mění maximální výstupovou rychlost podle aktuální hloubky. Nejdůležitější je ovšem informace, že žádný model neposkytuje výstupové rychlosti běžně vyučované s výjimkou jediné rychlosti 9-10 m/min, která je vyučována v rekreačních kurzech některých agentur. Prakticky jediným přístrojem, kde lze nastavit požadované výstupové rychlosti je český DiveSoft Freedom.
Je nutné také zmínit, že výstup počítač počítá pro ideální podmínky. V případě jakýchkoliv jiných podmínek dojde ke zkreslení TTS a počítačem odhadovaný TTS bude mnohem menší než skutečná doba výstupu. Více se lze dočíst např. v Technickém mauálu Shearwater Perdix 2 str. 29)
Je třeba si také uvědomit, že počítač nemá možnost uhodnout nic jiného, než s čím se dá počítat, a proto se není schopen přizpůsobit například když:
Některé počítače jako např. Suunto Eon (Anglický manuál Eon Steel verze 3, str. 31) používají pro odhad výstupu pouze nejvhodnější nastavený plyn a tím pádem je TTS o to víc optimistický. Proto je vždy třeba mít zapnuté pouze skutečně dostupné plyny. Naopak u Divesoftu lze zvolit, zda pro odhad TTS má být použita aktuální směs nebo právě nejvhodnější nastavená.
Čísla potvrdila předpoklad, TTS nám dává zkreslenou informaci o potřebném času a množství požadovaného plynu pro výstup. Pokud chceme zajistit doporučený výstup zpomalující výstupovou rychlostí, není možné se řídit pomocí TTS, protože tato hodnota může být mnohem menší, než očekávaná a spoléhat se na ni je tedy nebezpečné, obzvláště v kombinaci s měřením tlaku v láhvi pomocí sondy. Toto potvrzuje i fakt, že na většině počítačů výstupovou rychlost nelze nastavit.
TTS berme pouze jako velmi optimistický odhad za ideálních podmínek nereálnou výstupovou rychlostí!
Představení Apple watch ultra s aplikací Oceanic+ stále vyvolává otázky, a tak mi to nedalo a i přesto, že nejsem fanoušek sportovních hodinek, rozhodl jsem se tyto “Hodinky s vodotryskem” namočit. Úkol to byl snadný, podporují pouze jednu směs do 40 % kyslíku a potápět můžete jen v režimu scuba nebo freediving. Vzhledem k tomu, že potápění je jednou z mnoha aplikací ve sportovních hodinkách, lze považovat tuto recenzi za výjimečnou, protože budeme posuzovat nejen hardware samotný, ale i dvě aplikace od různých výrobců – Oceanic+ a Hloubka. Apple watch nejsou primárně určeny na potápění, obsahují mnoho outdoorových funkcí. Nicméně já se zaměřím jen na zajímavosti, se kterými se na Apple watch v rámci obou potápěčských aplikacích setkáte.
Apple Watch jsou tvarem srovnatelné nejlépe s Aqualung i330, mají obdélníkový displej, který ale není nijak zapuštěný pod hranu. Velikost mají podobnou jako Shearwater Teric. Pásek je natolik krátký, že jsem ho i bez neoprenu zapínal na předposlední dírku (testována varianta s gumovým řemínkem). Řemínek se dodává ve třech různých barvách a materiálech (nylon, silikon a kombinace). Prodává se i prodloužení, které není v balení.
Tlačítka jsou na hodinkách tři. Vpravo nahoře je na můj vkus příliš citlivá korunka (točítko). Pod ním je oválný výstupek, ve kterém je pravé tlačítko a na levé straně je zapuštěné akční tlačítko. Nahmatat lze korunku, ostatní tlačítka najdete pouze díky tomu, že víte, že tam jsou. Korunku jedinou lze použít pro ovládání pod vodou v aplikace Oceanic+, dotykový displej není k dispozici. Jedna přednastavená potápěčská aplikace se může aktivovat již při zanoření nebo předem. Lze nastavit i spouštění levým (akčním) tlačítkem. Je dobré nastavit automatické spouštění po zanoření a zvolit konkrétní aplikaci, která se má spustit. Naopak na konci ponoru je třeba přidržet korunku, která patrně z otvoru pro tlakové čidlo vypumpuje trochu vody (podobně to mají i jiné modely). Hodinky s vodotryskem se staly skutečností.
Životnost baterky udávaná některými autory na internetu se nepotvrdila. Výrobce udává výdrž celkem 35 hodin. Moje zkušenost v 20° C vodě - po 45 minutách byla spotřeba baterie přibližně 10 %.
Podobně jako u Apeks DSX, pokud chcete skočit do vody s aplikací Oceanic+, potřebujete spárovat hodinky s iPhonem a provést registraci. Instalace vyžadovala upgrade iPhone i hodinek. Navíc je však třeba zaplatit předplatné. Předplatné je rozděleno na časový úsek za jeden den, měsíc nebo roční tarif a přidává dekompresní informace (Scuba režim) a komunitní funkce. A pokud jste se podívali na ceník Oceanic+, nevím jak vy, ale já žasnul. Bez licence v daném typu ponoru aplikaci nezapnete.
K dispozici je režim Scuba, šnorchlování a freediving. Nepochopil jsem, jaký je rozdíl mezi režimy šnorchlování a freediving. Překvapivě zde nenajdete režim hloubkoměru. Při aktivaci ponoru se vás Oceanic+ zeptá, jestli jste v dostatečné kondici na potápění, teprve pak se spustí.
Horní polovina obrazovky je věnována aktuální hloubce a bezdekompresnímu času. Od dolní poloviny je oddělena zelenou linkou, jejíž ubývání reprezentuje ubývající bezdekompresní čas. Korunkou lze v dolní polovině zobrazit doplňující informace, mezi nimiž je maximální hloubka, čas do vynoření, baterie a kompas, ale chybí další běžné informace jako je průměrná hloubka. Není žádná možnost změny nastavení pod vodou. Bezpečnostní zastávka je zobrazena včetně sekund. Obrazovka je vcelku graficky zdařilá, hlavní informace jsou zobrazené dostatečně velkými znaky, ale doplňující informace jsou poměrně malé. Zajímavé je, že výrobce upřednostnil bezdekompresní informace před dobou ponoru v horní polovině obrazovky. Dobu ponoru tak musíte lovit mezi doplňujícími informacemi.
Výrobce uvádí, že je použit nezměněný Bühlmann ZHL-16c algoritmus. Algoritmus má podle některých zdrojů pracovat pouze do 40 metrů, pak nezobrazuje ani hloubku. Tuto informaci jsem neměl prostor ověřit (viz. Odkaz na video recenzi). Konzervatismus je realizován třemi úrovněmi gradientů 0= 70/85, 1=65/80 , 2=60/75 nebo vlastních hodnot. Již na první pohled se mi zdálo, že je výpočet příliš konzervativní, což se také potvrdilo. Pro zajímavost při srovnání bezdekompresních časů s Shearwater Peregrine od hloubky pod 20 metrů Oceanic nabízí o 2-3 min. kratší čas na dně.
Varování jsou zobrazena přes dolní polovinu obrazovky a lze je potvrdit levým tlačítkem. Jsou doplněna vibracemi, které jsou ve srovnání s potápěčskými počítači slabé. Můžete být upozorněni na maximální dobu, hloubku ponoru nebo low no-deco. Exotickým nastavením je varování na minimální teplotu.
Plánovač překvapivě umožňuje zvolit i jinou směs, než je nastavená pro ponor. Jiné počítače toto neumožňují a sám si nejsem jistý, jestli je to vhodné. Sice to umožňuje flexibilní plánování, ale také zvyšuje riziko toho, že ponor naplánujete na jinou směs, než je nastavená. Další zvláštností je, že Nitrox ukazuje od 22 %, protože 21 % je pro něj pouze Air. V jiných přístrojích lze běžně nastavit Nitrox na 21 % kyslíku. V plánovači lze nastavit povrchový interval, nadmořská výška se nastavuje automaticky, salinitu nelze nastavit vůbec. Jedná se o jedinou implementaci Bühlmanna bez nastavení salinity, se kterou jsem se zatím setkal. Podle mého odhadu aplikace počítá se slanou vodou.
Nemilým překvapením bylo zjištění, jak špatný jsem potápěč. V logbooku mi zobrazil u každého ponoru průměrnou výstupovou rychlost přibližně kolem 30 m/min. Po bližším zkoumání grafu se ukázalo, že aplikace započítává do výstupové rychlosti i zvednutí rukou nad hladinu v poslední okamžik ponoru. Dalším zklamáním je, že pro tuto aplikaci nenajdete manuál ani detailnější popis chování, najdete jen několik instruktážních videí, jak aplikaci používat. Nebylo tedy možné ověřit, jestli aplikace obsahuje nějakou variantu bezpečnostního zámku.
Aplikace navíc umožňuje přidat “watch face”, která nainstaluje hodinkám titulní obrazovku pro potápění. Ta má uprostřed ručičkové hodiny a po stranách tlačítka pro rychlý přístup k potápěčským funkcím. Dalším exotickým rozšířením je plánovač váhy, který najdete v mobilní aplikaci. Ten po zadání informací o potápěči a jeho výstroji doporučí množství závaží pro správné vyvážení. Láhve nabízí o velikosti 10, 12 a 15 L, naproti tomu kromě neoprenu nabízí i tři druhy materiálu suchého obleku. Hodinky lze přes mobilní aplikaci i nastavit. Párování s mobilním telefonem bylo bez problémů. Jinou aplikaci pro uložení ponorů použít nelze. U ponoru se automaticky ukládají GPS souřadnice.
Druhou softwarovou možností je použít aplikaci Hloubka, která je výchozí aplikací v systému dodanou výrobcem. Ta ukazuje ve středu obrazovky pouze aktuální hloubku a dobu ponoru. Jiné informace aplikace nezobrazuje a ani nemá žádná nastavení. Po stranách najdete dekoraci formou rysek, také reprezentující hloubku. Dá se říci, že se jedná o hloubkoměr bez průměrné hloubky. Překvapilo mě však, že aplikace ukládá ponory a obsahuje tedy vlastní logbook.
Je potřeba upozornit na to, že aplikace jsou vzájemně nezávislé a neví o provedených ponorech jiné aplikace. Můžete tak provést ponor v aplikaci Hloubka a pak na další ponor použít Oceanic+, který v ten okamžik nemá žádnou šanci zohlednit předchozí ponor.
Display | OLED LCD |
Velikost display | Úhlopříčka 2" |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Dvě tlačítka po stranách a kolečko |
Baterie | LinOn integrovaná |
Výdrž baterie | 8 ponorů |
Kapacita paměti | ? hodin (omezeno dostupnou pamětí hodinek) |
Maximální hloubka | 40 metrů (100 m teoreticky) |
Režimy | Vzduch, Nitrox |
Plyny | max 1, Nitrox 40% |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16C |
Konzervatismus | 3 úrovně nebo vlastní gradienty |
Slaná voda | ? (patrně slaná) |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | Bluetooth |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky |
Další funkce | Plánování, logbook, plánování váhy závaží, outdoorové funkce hodinek |
Orientační cena | 20000,- Kč |
Příslušenství | Řemínek 1600,-, ochraný kryt 700,- |
+ skvělé UI + plánovač váhy v aplikaci |
- nesmyslně drahé placené předplatné Oceanic+ - prakticky nulová nastavení - chybějící některé běžné funkce (stopky a průměrná hloubka) - chybějící režim hloubkoměru v Oceanic+ - příliš citlivé měření výstupové rychlosti - není návod |
Je potřeba se na Oceanic+ dívat z pohledu cílové skupiny. Apple watch si nekoupí potápěč jako potápěčský počítač. Naopak typickým zákazníkem bude někdo, kdo je už používá jako univerzální outdoorové hodinky a chce je využít i pro potápění. Rozhodně je určen pouze pro začínající a rekreační potápěče, kteří navíc hodlají dělat jen několik ponorů ročně např. na safari. Pak Oceanic+ jako aplikace do hodinek s předplatným dává smysl. Jiný potápěč je vzhledem k chybějícím běžným funkcím nevyužije. Největším zklamáním totiž je, že výrobci software si ani v jedné aplikaci nedali práci s běžnými potápěčskými funkcemi, jako jsou stopky a průměrná hloubka.
Děkuji Tomáši Blažkovi z DirectOcean Brno za zapůjčení přístroje k testování a Lucii Drliczkové za redakční korekturu.
Do ruky se mi opět po čase dostal hodinkový přístroj z cenové kategorie 5-10 tisíc Kč. Lze s ním realizovat ponory na vzduch, nitrox, hloubkoměr nebo freediving. Podporuje dvě nitrox směsi do 100 % kyslíku.
Mares Smart je velikostí velmi podobný jiným hodinkovým počítačům. Je téměř srovnatelný se SeacSub Action. Díky těmto vlastnostem jsem jej původně ani nechtěl testovat. Kruhové pouzdro z matného plastu obsahuje integrovaný, relativně měkký gumový řemínek, který je vhodný pouze pro mokrý oblek. Pro potápění v suchém obleku je nutné přikoupit prodloužení. Můžete jej zakoupit v jedné ze šesti barevných kombinací. Kruhový segmentový displej je chráněn 2 milimetry vysokým kovovým lemem. Na dolní straně najdeme dva kulaté konektory pro připojení kabelu ke stolnímu počítači. Tlačítka jsou kovová, kruhová, s malým stiskem. První dojem je, že půjdou špatně nahmatat pod vodou, a to se téměř potvrdilo. Rozpoznání tlačítek je na hraně, prospěly by jim výraznější hrany nebo vyšší stisk.
Obsluha je přímočará, horní tlačítko slouží pro pohyb nahoru v menu, podržení znamená potvrzení voleb. Dolní tlačítko listuje v menu opačným směrem a jeho podržení znamená storno. Není zde žádná funkce pro návrat do hlavní obrazovky. Podržení dolního tlačítka v hlavní obrazovce aktivuje na pár sekund podsvícení. Navigace je tak velice příjemná a Smartu vyloženě svědčí ve srovnání s modelem Puck. Displej je rozdělen klasicky na tři řádky (hloubka, dekompresní informace a doba ponoru) oddělené tenkou linkou. Horním tlačítkem lze měnit druhou hodnotu napravo od hloubky. Podobně dolním tlačítkem lze přepínat doplňkové informace na třetím řádku. Přepínání směsí lze uskutečnit podržením horního tlačítka, poté znovu stiskem horního tlačítka pro změnu směsi a opět dlouhým stiskem horního tlačítka potvrdíme výběr. Displej opět jako u jiných modelů obsahuje velmi malé znaky pro označení zobrazovaných veličin a speciálních stavů. Uživatel tak může například narazit při přepínání režimů na režim bottom timer (hloubkoměr) zobrazený jako jediný dvěma malými písmeny BT na prázdné obrazovce, zatímco ostatní režimy jsou velkými písmeny na prostředním řádku.
Menu je velice jednoduché a ani nastavení zde mnoho nehledejte. Vzhledem k použitému algoritmu Mares RGBM je možné konzervatismus nastavit třemi úrovněmi. Nadmořskou výšku je třeba nastavit ručně. Manuál nijak detailně nevysvětluje, jaký vliv nastavení konzervatismu mají. Pod vodou nelze měnit žádná nastavení. Nasycení dusíkem a výstupová rychlost jsou zobrazovány malými tečkami po stranách displeje. V režimu hodin tečky symbolizují sekundy. Teček si člověk málem ani nevšimne. V některých případech (např. v logu) však dochází na obrazovce ke střídání hodnot po několika sekundách a obrazovka tak přeblikává a je těžké se zorientovat, která hodnota je která, protože ji vidíte pouze pár sekund. V jiných režimech sekundy zobrazeny nejsou. Výjimkou je bezpečnostní zastávka, která je, na rozdíl od dekompresních zastávek, zobrazena včetně sekund. Exotickým chováním je, že podobně jako Mares Quad se i Smart aktivuje sám pod vodou se zpožděním 20 sekund. Chování zahrnuje běžná omezení rekreačních počítačů, počítač se uzamyká při porušení výstupu a také nelze přepínat mezi režimy, pokud nedošlo k úplnému vysycení tkání. Nasycení tkání lze resetovat.
Plánovač klasicky slouží pouze pro zobrazení bezdekompresního limitu pro aktuálně zvolený první plyn. Velmi milé bylo uvědomění, že tyto velice levné hodinky lze použít jako hloubkoměr, protože přepnutím dolního tlačítka během ponoru lze zobrazit dobu ponoru včetně sekund a lze také resetovat průměrnou hloubku.
V podobné cenové kategorii výrobce nabízí tři různé modely. Mares Smart Air je navíc obohacen o možnost připojení sondy. Naproti tomu Mares Puck je o polovinu levnější, je nepatrně větší a je na pomezí mezi hodinkovou a náramkovou velikostí. Puck nepodporuje freediving, nitrox směsi umí pouze do 50 % kyslíku a obsluhuje se pouze jedním tlačítkem. Rozložením obrazovky jsou tyto modely téměř shodné. Variantou s barevným displejem je Mares Sirius, který je však v naprosto odlišné cenové kategorii.
V balení nenajdete ani kabel pro připojení k počítači, ani prodlužovací řemínek pro suchý oblek. Obojí je třeba dokoupit. Integrace je možná pomocí Divers’ Diary aplikace. Jiná rozšíření přístroj vzhledem ke svojí ceně nenabízí.
Display | 3 řádkový segmentový |
Velikost display | Úhlopříčka 30 mm |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Dvě tlačítka na levé straně |
Baterie | CR2430 vyměnitelná uživatelem |
Výdrž baterie | 300 ponorů |
Kapacita paměti | 40 hodin |
Maximální hloubka | 150 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr |
Plyny | max 2, Nitrox 100% |
Algoritmus | Mares RGBM |
Konzervatismus | tři úrovně |
Slaná voda | slaná, sladká, EN13319 |
Nadmořská výška | ručně, čtyři režimy 0-3700 mnm. |
Připojení k PC | USB kabel |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky |
Další funkce | Plánování, logbook |
Orientační cena | 7000,- Kč |
Příslušenství | USB kabel 1300,-, řemínek 600,- |
+ Příjemné ovládání dvěma tlačítky + Funkce vhodné pro hloubkoměr |
- Zpoždění aktivace 20 sekund po zanoření - Přeblikávání veličin na obrazovce v logu |
Vzhledem k nízké ceně zařízení jsem si myslel, že žádné překvapení se zde konat nebude. Smart lze zařadit jako běžný standard hodinkových přístrojů ve své cenové kategorii. Ovládání dvěma tlačítky je velmi příjemné a je jasnou výhodou oproti modelu Puck nebo SeacSub Action. Smart bude vhodný pro začínající nebo nenáročné rekreační potápěče. Technický potápěč jej překvapivě může využít jako velmi levný hloubkoměr díky zobrazení času včetně sekund, možnosti použít stopky i resetovat průměrnou hloubku.
https://www.mares.com/cs_CZ/smart-15
Děkuji za zapůjčení přístroje k testování Marku Proxovi a Lucii Drliczkové za redakční korekturu.
Na tohle téma mě přivedl Miloslav Haták, když se zeptal na Facebooku na tuto otázku. A protože každý výrobce počítačů zaujal k danému problému svůj vlastní postoj, zaslouží si toto téma svůj vlastní článek. Někteří výrobci se v manuálu chlubí, že implementují “nemodifikovaný Bühlmannův algoritmus”, jiní naopak hrdě vymýšlí všemožné způsoby, jak algoritmus modifikovat, a nabídnout tak uživateli “zvýšenou ochranu” dodatečnou penalizací během nebo po skončení ponoru. Chování počítačů lze rozdělit do tří kategorií:
Zablokují se: známe to, chová se tak většina modelů (nejen rekreačních), dokonce i mnohé z těch určených pro technické potápěče. V tomto případě počítač postupuje podle svého algoritmu až na hladinu beze změn a zablokuje se většinou až tam (viz Níže Suunto Eon Core). Zpravidla jej pak lze použít pouze v Gauge mode (hloubkoměr), kde přístroj nepočítá dekompresi. A znovu jej lze použít v běžném režimu zpravidla až za 18-48 hodin. Proto je nutné pečlivě prostudovat manuál vašeho modelu.
Na špatný výstup nereagují: nechávají to na uživateli. Určeno pro technické nebo zkušené uživatele (DiveSoft, Shearwater, OSTC, Ratio computers). Tyto modely umožňují jakákoliv porušení bezpečnostních pravidel a přístroj lze nastavit tak špatně, že vám v podstatě umožní “řízenou sebevraždu”. Technickým potápěčům to za cenu toho, že musí velmi dobře vědět, co dělají, umožňuje mít naprostou kontrolu nad ponorem.
Aplikují nějakou formu penalizace už během výstupu: např. Suunto, Agualung (s Peleagic algoritmem), ScubaPro, SeacSub. Každopádně pravdou je, že málokdy výrobce zmíní, jaká ta penalizace přesně je. Např. Suunto RGBM je uzavřený a prakticky se neví, jakým výpočtem ty penalizace dělá, v manuálu řeknou jen, že nějaké jsou, ale neřeknou přesně kolik minut, v jaké hloubce apod.
Uživatel se většinou smíří s tím, že je třeba dodržovat povinné zastávky a protože kapitola “Chybové stavy” v návodu není zábavná, většina uživatelů instrukce z návodu časem zapomene. Kdy počítač očekává, že ho budeme poslouchat? Zpravidla se jedná o tři situace, všechny se překvapivě týkají výstupu na hladinu:
Porušení výstupové rychlosti: většina výrobců počítá pouze s maximální výstupovou rychlostí 9-10 m/min. a při překročení následuje nějaká pokuta nebo zamknutí přístroje. Tato situace se týká především začátečníků, kteří ještě dostatečně nezvládají vztlak. Jen málo počítačů umožňuje nastavit výstupové rychlosti. Nejdetailnější nastavení na trhu obsahuje DiveSoft Freedom.
Porušení povinné zastávky: pokud uživatel při výstupu narazí na povinnou dekompresní zastávku, pak se jedná o dekompresní ponor. Jedná se o očekávané chování při výstupu technického potápěče nebo se může stát začátečníkovi, který neuhlídá bezdekompresní limit. Je třeba si uvědomit, že “deep stop” (hluboká zastávka) je zpravidla nepovinná a není mi známa žádná penalizace za její porušení u nějakého modelu. Nepovinná Bezpečnostní zastávka se ovšem může u některých modelů stát povinnou, viz dále.
Nepřepnutí na nabízenou směs: při potápění s vícero směsmi pro dekompresi je obvykle nabízena nejlepší vhodná směs, v momentu kdy je při výstupu dosažena její maximální operační hloubka (MOD). Pokud uživatel směs nepřepne, výpočet dál pokračuje bez penalizace. Dekompresní informace pak mohou být vypočítány v závislosti na modelu počítače buď pro aktuální směs nebo i nadále pro nejlepší vhodnou směs.
Nové modely už mají většinou nemodifikovaný ZHL Bühlmann algoritmus (samozřejmě stále lze koupit modely i s jiným algoritmem) a tam už se penalizace zpravidla neaplikují. Je dobré zmínit ještě jedno nastavení, které lze využít v krizových situacích a umožní “tolerantnější” výstup, než byl původně nastavený. Toto nastavení najdete pouze u modelů s Bühlmann ZHL algoritmem a je označováno jako “Bailout” (nouzové) gradient faktory. Jde v podstatě o druhou skupinu gradientů (viz nastavení konzervatismu), na kterou uživatel může sám přepnout a zpravidla používá méně přísné hodnoty, aby se uživatel mohl co nejrychleji dostat na hladinu za cenu zvýšeného rizika dekompresní nemoci.
Dále pro představu uvádím několik příkladů rozličného chování počítačů z anglických verzí manuálů:
Suunto Vyper Air Novo (str. 26): při porušení výstupové rychlosti se z nepovinné bezpečnostní zastávky stává povinná. (str. 58) Doba zastávky závisí na tom, jak moc byla výstupová rychlost porušena.
Suunto Eon Core (str. 14): (platí I pro Eon Steel) pokud uživatel překročí strop (ceiling) o více než 0,6 metru po dobu více než 3 minuty, přístroj se již během ponoru zamkne a přestane zobrazovat dekompresní informace.
ScubaPro galileo G2 (str. 70): při překročení maximální výstupové rychlosti o více než 10 % (přístroj počítá s různou max. rychlostí podle hloubky) se stává z nepovinné zastávky povinná. V manuálu ale nepíšou, kterou zastávku označí jako povinnou (domnívám se, že je myšlena bezpečnostní zastávka). Při porušení povinných zastávek naopak G2 sníží automaticky úroveň konzervatismu a postupuje dál s tolerantnějším výstupovým profilem. Toto chování označují jako MB úrovně (strana 77).
Agualung i300c (str. 38): za každou minutu strávenou nad povinnou zastávkou přidává blíže neurčenou penalizaci a prodlužuje povinnou zastávku, dokud nedojde k názoru, že další výstup je již bezpečný.
SeacSub Screen (en, str. 13): se sice zamyká, ale ne hned. Během ponoru se sbírají "trestné body" a počítač se zamkne při dosažení 150 trestných bodů. V manuálu je detailně popsáno např. že za každých 5 sekund o 1 metr nad povinnou zastávkou se nasbírá 5 trestných bodů. Ale není tam penalizace během ponoru, jen se zamkne až na hladině.
Je třeba si detailně nastudovat návod k vašemu modelu, abyste věděli, co vás může potkat. Kdy vás přístroj může penalizovat a kdy se zamkne, protože každý model i modely stejného výrobce se může chovat jinak. Pokud se váš přístroj zamkne, rozhodně se nesnažte pro další ponor použít jiný nebo resetovat tkáně (pokud to umožňuje). I když každý výrobce má svůj názor na bezpečnost, stále platí, že bezpečnostní opatření nejsou vymyšlena zbytečně a má smysl je dodržovat.
Pro detailnější srovnání počítačů můžete použít Průběžně aktualizovanou tabulku počítačů.
Před Vánoci 2022 představený hodinkový model z cenové kategorie kolem 20 tisíc Kč přináší podporu pro 5 plynů. Nechybí ani moderní funkce jako je bluetooth a bezdrátová nabíječka. Lze jej použít pro nitrox i trimix ponory.
Sirius nevybočuje z běžného designu hodinkových přístrojů. V pevném kovovém obalu je milimetr zapuštěný kruhový displej. Po stranách Jsou čtyři kulatá kovová tlačítka a designové zářezy zvýrazňující hrany. Řemínek je gumový. Obě jeho části lze odepnout. Podpora pro gumolano zde není. Delší varianta řemínku je dostatečná i k suchému obleku. I když na okrajích rámu najdete zkratky označující význam tlačítek, všechny kombinace takto popsány být nemohou. Tlačítka mají jednoznačný tvar, jsou lehce nahmatatelná, stisk je však nízký, přesto je i pod vodou v suchých rukavicích poznat.
Bohužel ve své kategorii se jedná o jediný hodinkový model z doposud testovaných, který nepodporuje freediving. Ostatní režimy (vzduch, nitrox, nitrox vícero plynů a trimix vícero plynů) přepínáte hluboko v menu. Dokonce pro aktivaci trimixu je třeba nejprve zvolit podporu vícero plynů a potom ještě navíc zvolit trimix na místo nitroxu. Menu je tak zbytečně složité. Naproti tomu „velmi důležité“ přepínání barev pozadí je možné bez vstupu do nastavení.
Z hlavní obrazovky se lze přímo přepnout do režimu stopek a kompasu. Stopky obsahují i funkci odpočítávání času. Kompas zabírá většinu obrazovky, zbývá zde během ponoru prostor pouze pro aktuální hloubku.
Pro opuštění menu slouží levé dolní tlačítko nebo podržení pravého dolního tlačítka. I když je displej barevný, je možné zapnout „podsvícení“ formou změny barvy pozadí na bílou. Jas jsem musel nastavit na maximum, a to při dobré viditelnosti bylo pořád nedostačující. Slabý jas přikládám zvolené technologii displeje.
Během ponoru mohou být zobrazeny dvě varianty obrazovky, jedna zjednodušená (hloubka, čas, tlak a no deco čas) a druhá bohatší, kde je mnohem víc informací. Ta je také použita i pro chybové stavy. Výrobce se pokusil na před- a po-ponorovou obrazovku dostat příliš mnoho informací, některé symboly jsou příliš malé. Během ponoru jsou však znaky dostatečně velké. Na horním řádku najdeme aktuální hloubku, na prostředním dobu ponoru a dekompresní informace, spodní řádek ukazuje zbývající tlak plynu. Mezi řádky jsou dva vodorovné teploměry. První zobrazuje nasycení dusíkem a druhý zbývající plyn ve zvolené láhvi. Ukazatel výstupové rychlosti zde není. Pravými tlačítky lze přepínat, které dodatečné hodnoty se zobrazí na horním a spodním řádku. Varování jsou zobrazena tradičně s barevným pozadím na prvním a současně i na spodním řádku.
Bohužel mě nepotěšilo zjištění, že pod vodou je význam tlačítek jiný než na suchu. Během ponoru se menu nastavení vyvolá podržením levého horního tlačítka, na suchu podržením pravého horního.
Přepnutí plynu lze provést podržením pravého dolního tlačítka, následně se směs vybere v zobrazeném seznamu a potvrdí opět podržením libovolného pravého tlačítka. Pokud je nabízeno přepnutí na vhodnější směs přímo přístrojem, pak stačí změnu potvrdit stiskem pravého horního tlačítka.
V Maresu upustili od RGBM a používají i u tohoto modelu Bühlmann ZHL-16C bez úprav. Bohužel snaha zapracovat širokou škálu vlivů na nastavení konzervatismu, podobně jako to bylo u RGBM se projevila v příliš složitém nastavení. Uživatel má celkem čtyři možnosti, které ovlivňují gradient faktory (GF). Výchozí GF jsou nastaveny na 85/85. Kromě GF lze nastavit „physio“, „I today“, „multiday“ a „advanced“. Všechna tato nastavení pouze přidávají nebo ubírají několik procent z/k GF, nic víc. Nejjednodušší je tedy všechna tato nastavení vypnout a používat pouze GF.
Naopak příjemnou možností je „Ceiling controlled decompression“, která zajišťuje plynulý výstup podle „dekompresního stropu“ (ceiling), ale vyžaduje schopnost přesnějšího řízení vztlaku potápěčem. Také mě potěšilo, že Sirius počítá se snižující se výstupovou rychlostí směrem k hladině. Deep stopy jsou, oproti běžné Pyle zastávce, netradičně vypočítávané z okamžiku, kdy začneme vysycovat z 5. teoretické tkáně (compartment). Doba ponoru a zastávky jsou zobrazovány včetně sekund.
Zamykání v případě příliš rychlého výstupu a MOD lze vypnout, přístroj v takových situacích nepřejde do chybového stavu. Přijde mi nelogické, proč vůbec přístroj zamykat, když to jde stejně obejít. Podobně CNS a ppO2 se nezobrazují v Air modu a sám výrobce v manuálu doporučuje přepnout do režimu nitrox na 21 %, pokud chce uživatel tyto informace vidět.
Plánování ponoru umožňuje zvolit povrchový interval a zobrazuje bezdekompresní časy. Podržením pravého horního tlačítka se lze dostat i k informacím nad tento limit, nikoliv však tabulkou výstupu, jak je to obvyklé, ale pouze hodnotami času do vynoření (TTS) a informacemi o první zastávce.
V nastaveních najdeme i pokročilé funkce, jako je určení odhadu budoucí dekomprese. Lze změnit dobu, po které nás příští dekomprese bude zajímat v rozsahu od 3 do 10 minut. Bohaté je i menu během ponoru, které dovoluje nejen nastavit podsvícení a varování, ale i limity pro rezervu zbývajícího tlaku a dekompresi, neumožňuje však možnost nastavit plyny. Pro nastavení plynů před ponorem si přístroj klade podmínky, aby plyny byly seřazeny vzestupně podle procenta kyslíku a pouze v tomto pořadí lze plyny aktivovat a může vás to stát hodně stisků navíc. Za exotické lze považovat i nastavení pro směsi s více než 80 % kyslíku. Pouze v tomto případě vám Sirius dovolí nastavit ppO2 až na 1,8 (jinak pouze obvyklých 1,6).
Manuál už na první pohled vypadá, vzhledem k výbavě, překvapivě krátký. Nejsou v něm popsány všechny obrazovky, nenajdete v něm vůbec zmínku o připojení k aplikacím a bluetooth kapitola popisuje technickou certifikaci, nikoliv jak bluetooth použít. Na přístroji také najdete volbu „Utilities“, která vypadá jako servisní funkce, opět o ní manuál mlčí. Podobně není zdokumentována aktualizace firmware, která by měla v příští verzi přinést češtinu (informaci poskytl distributor).
Jen pro zajímavost doplním následující informace. Z před-ponorové obrazovky (stisk pravého horního tlačítka) znovu stiskněte pravé horní tlačítko a dostanete se do tabulky nastavení konzervatismu. Pokud v před-ponorové obrazovce stisknete pravé dolní tlačítko, dostanete se do tabulky nastavení plynů. Tabulka plynů bude v režimu nitrox obsahovat pouze 1 nebo 3 plyny (multigas režim), k aktivaci zbývajících dvou plynů budete muset zůstat v režimu trimixu.
Představením Siriuse výrobce doplnil řadu hodinkových přístrojů o model s barevným displejem. Hodinkový model Smart je mnohem levnější, nemá barevný displej a nepodporuje trimix. S podporou trimixu najdeme v nabídce náramkový Mares Genius za podobnou cenu a s podobnými funkcemi. Bohužel všechny tyto modely mají naprosto odlišné ovládání, chování i vzhled obrazovek.
V balení je dodáván 1 m dlouhý USB kabel k 9x9 cm velké placaté bezdrátové nabíječce. Vše je baleno v podlouhlé tvrdé krabičce. Řemínek v balení obsahuje prodlouženou variantu k suchému obleku, která se dá vyměnit pouhým uvolněním pojistky, tedy bez nářadí.
Integrace je možná pomocí Mares App nebo MySSI aplikace. Manuál se však o připojení k aplikacím vůbec nezmiňuje. Přístroj zatím není podporován v univerzálních aplikacích jako je Divinglog.de nebo SubSurface.
Pro všechny nastavitelné plyny jsou podporovány Mares sondy.
Displej | Barevný MID LCD |
Velikost displej | Kruhový 35 mm |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | 4 tlačítka po stranách |
Baterie | Integrovaná dobíjecí lithium-ion (bezdrátové dobíjení) |
Výdrž baterie | 30 hodin |
Kapacita paměti | 100 hodin (vzorkování každých 5 sekund) |
Maximální hloubka | 150 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Trimix, Hloubkoměr |
Plyny | max 5, Kyslík 6 - 99%, Helium 0-94% |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16C |
Konzervatismus | Gradient faktory |
Slaná voda | Slaná/Sladká/EN13319 |
Nadmořská výška | Auto (0-3700 m. n. m.) |
Připojení k PC | Bluetooth |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, OTU, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka ponoru, maximální čas ponoru, množství plynu, Deep stop |
Další funkce | Plánování, logbook, kompas, záložky, stopky, časovač, bluetooth |
Orientační cena | 20000 Kč |
Příslušenství | Sonda 4800 Kč, řemínek |
+ Prodloužení řemínku v balení + Stropem řízená dekomprese |
- Nemá freediving režim - Slabý jas podsvícení - Manuál nepopisuje velké množství funkcí - Zbytečně složité nastavování konzervatismu - Zbytečné možnosti obejít zamykání při chybovém stavu - Stažení ponorů pouze do vybraných aplikací |
Balení a moderní funkce působí na první pohled skvělým dojmem. Ten ale rychle kazí zbytečně komplikované menu, rozložení obrazovky a zanedbaný manuál. Je to první testovaný hodinkový počítač s barevným displejem, kde mi nevyhovovala úroveň podsvícení. Náročného rekreačního potápěče tak Sirius asi neoslní ani nezaujme. Technický potápěč jej patrně využije pouze v případě jednoduchých profilů, případně jako bottom timer.
Děkuji za zapůjčení přístroje k testování Happy divers.
Děkuji Lucii Drliczkové za redakční korekturu.
Představen začátkem roku 2023, náramkový model z nejdražší cenové kategorie okolo 30 tisíc Kč přináší podporu pro 6 plynů. Kromě dnes již běžných vlastností, jako je bluetooth a kompas, se pyšní výjimečnými funkcemi jako je konektor pro kyslíkové čidlo v balení nebo GPS. Lze jej použít pro vzduch, nitrox, trimix ponory, sidemount i CCR.
Tuto recenzi jako první nezačneme jako obvykle popisem, jak vypadá počítač z konstrukčního hlediska. Čekáte, že vybalíte drahý potápěčský počítač z krabice, zapnete jej a zobrazí se předponorová obrazovka? Omyl, po zapnutí tohoto modelu se vám zobrazí QR kód k instalaci DiverLog+ aplikace a bez úvodního spojení s aplikací je DSX nepoužitelná kostka. Úvodní registraci nelze přeskočit. Rozhodně si tedy na jeho rozbalení najděte čas, připravte si mobilní zařízení s bluetooth a připojením k internetu! Připojení ze starého Androidu se mi nepodařilo. Jako první věc po připojení došlo k aktualizaci firmware, teprve pak bylo možné provést aktivaci.
A nyní se již můžeme věnovat konstrukci. Designéři v Apeksu si dali práci, a jak je u nich zvykem, přemýšleli. Počítač je velikostí náramně podobný Shearwater Peregrine. Obdélníkový kovový rám je dekorován osmi šrouby. Mezi nimi jsou do rohů vytaženy gumové ochranné plochy. Zařízení tak působí velmi robustní konstrukcí a připomíná outdoorové mobilní telefony. Na spodní části najdeme ploché otvory pro protažení dvou nylonových pásků a otvory pro gumolano. Displej není nijak výrazně zapuštěn pod okraj, ale je chráněn dodanou folií od výrobce. Na levé straně najdeme plochý čtyřpinový konektor na kabel. V dolní části jsou pak tři lichoběžníková tlačítka. Mají velmi malý stisk, příliš nevystupují do prostoru. Při stisknutí tlačítka působí jako byste mačkali mikrospínač, ale stisk je zřetelný a tlačítka jsou velmi dobře nahmatatelná i pod vodou. Uspořádání tlačítek je naprosto skvělé. Nekolidují s jiným měřícím přístrojem na jedné ruce. Oproti jiným výrobcům je ovládání jednoznačné. Levé a prostřední tlačítko slouží pro pohyb v menu, stisk pravého potvrzuje volby. Podržení levého tlačítka znamená zpět a podržení pravého návrat do hlavní obrazovky. Pro výběr plynu slouží podržení levého tlačítka, prostředním vybereme směs a výběr potvrdíme stiskem pravého tlačítka. Pro rychlé zorientování se, co udělá krátký nebo dlouhý stisk každého tlačítka, zobrazuje poslední řádek na obrazovce symboly funkcí, takže nikdy nejste ztraceni.
Displej je rozdělen na čtyři řádky. První řádek jako obvykle zobrazuje hloubku a dobu ponoru, druhý řádek dekompresní informace. Ve středu třetího řádku je parciální tlak kyslíku a další dvě hodnoty po stranách si lze zvolit. Čtvrtý řádek obsahuje informace o složení plynu a tlaku ze sondy. Pravá a levá strana displeje obsahuje teploměry výstupové rychlosti a nasycení dusíkem. Napravo lze zvolit místo dusíku úroveň dosažení výstupových gradientů. Jediným malým symbolem je procento energie baterie. Obrazovka je jednoduchá, přehledná a s velkými znaky. I když na to, že je displej o 0,2 palce větší než u Shearwater Peregrine, znaky jsou naopak menší. V menu je písmo místy zbytečně malé. To se nejvíc projevuje u varování, kde je spousta volného místa okolo, písmo by tedy klidně mohlo být větší. Jas je dostatečný, lze ho nastavit buď v procentech anebo na automatické přizpůsobení. Za různých světelných podmínek stačilo výchozí nastavení jasu na 70 %.
Kromě běžných režimů pro otevřený okruh (OC), gauge mode a uzavřený okruh (CC), které lze přepnout v nastaveních, je k dispozici ještě režim pro sidemount a gauge sidemount. V sidemount režimu jsou první dva plyny (sondy) zamýšleny jako pravá a levá láhev, mají shodná nastavení a nelze je vypnout. Obrazovka se v jednotlivých režimech neliší, což je velice příjemné, nemusíte si zvykat na nový vzhled při změně režimu. I v gauge mode se zobrazuje čas v celých minutách, ale jsou zde k dispozici stopky. Už jsem si zvykl na zobrazení doby včetně sekund u mého přístroje a sekundy mi zde velmi chyběly.
Jako algoritmus byl zvolen běžný Bühlmann ZHL-16C. Nastavení konzervatismu je rozděleno na „Sport“, kde uživatel volí ze tří přednastavených hodnot gradient faktorů. Druhý typ konzervatismu je „Technické“ nastavení, které umožňuje zvolit přesné hodnoty gradientů. Doba ponoru je zobrazována pouze v minutách, dekompresní zastávky včetně sekund. Je škoda, že se přístroj zamyká při porušení dekomprese. Před dokončením vysycení tkání nelze ani přepnout do gauge mode a také nelze přepnout na neaktivní plyn. Tato omezení běžná u rekreačních počítačů bych u takto vybaveného modelu nečekal.
Planner je rozdělený na tabulku bezdekompresních limitů a simulaci. Nelze bohužel zvolit povrchový interval. O plánovaném ponoru se dozvíte i potřebné množství plynu a zátěž kyslíkem. Mezi plánovacími funkcemi najdeme i tabulku vlastností aktivního plynu. Logbook se příliš soustřeďuje na zobrazení informací ze sond, kterým je věnována celá obrazovka, na úkor ostatních informací o ponoru. Hodnotím jej jako velmi málo přehledný oproti konkurenci.
Nastavení jsou jednoduchá, žádné zbytečné nebo složité volby zde nehledejte. Jediné matoucí nastavení jsou dvě obrazovky pro nastavení plynů, v jedné se plyny pouze nastavují, v druhé se naopak pouze vybírají. Vybrat lze pouze aktivované plyny. Aktuálně zvolená směs se naopak v tabulce nezobrazí. K dispozici je velké množství varování včetně např. Isobaric counter difusion nebo nádechová práce. Jedná se o přístroj s největším množstvím varování na trhu. Pod vodou lze měnit také některá nastavení. Kompas během ponoru zabere dvě třetiny obrazovky nahoře zůstane pouze hloubka, doba ponoru a stopky.
Z nadstandardních funkcí zmiňme např. GPS, která umožňuje uložit souřadnice na hladině nebo nalézt cestu ke specifickému bodu. Funkce „Tabulky“ (slates) umožňuje z mobilní aplikace nahrát až 10 obrázků např. mapky lokalit nebo hledaného živočicha. Zde jsem narazil patrně na softwarový problém, stalo se mi, že nebylo možné obrázek zobrazit, i když v seznamu obrázků uveden byl. Manuál zmiňuje naprosto originální funkci „Úspěchy“, která při dosažení určitého počtu ponorů zobrazí ikonu medaile. Během testování se mi však nepodařilo žádnou medaili získat.
Jde o jediný model od tohoto výrobce, který se nestydí soupeřit se špičkami na trhu již dlouho zavedených značek. Pokud ovšem nejste náročný uživatel anebo nevyžadujete zařízení v nejvyšší cenové kategorií, budete muset vybírat u konkurence.
Analyzér měření kyslíku je pouze adaptér s kabelem, do kterého je třeba dokoupit třípinové kyslíkové čidlo. Výrobce jej nepřibalil ze zjevných důvodů, čidlo je třeba pravidelně měnit. Čidlo se do pouzdra adaptéru šroubuje pomocí šesti malých vrutů. Kalibrace je několika krokový průvodce a umí detekovat i slabé napětí, takže vás upozorní na čidlo, které je třeba vyměnit. Bez úspěšné kalibrace senzoru nelze analyzátor použít.
V balení dále najdete kruhovou bezdrátovou nabíječku bez USB kabelu a dva nylonové řemínky. Tlaková sonda (transmitter) není součástí balení, ale DSX podporuje 6 sond s quick párováním, takže párování není třeba dělat pořád dokola. Tvrdou krabičku lze použít i pro cestování.
Připojení je dnes již samozřejmostí pomocí bluetooth, ponory lze stáhnout do aplikace Diverlog+. Jiná aplikace není podporována. Z této aplikace lze i bezdrátově aktualizovat firmware nebo měnit nastavení.
Balení DSX včetně dodávaného obsahu
Konektor připravený na složení s ukázkou kyslíkového čidla.
Displej | Barevný TFT LCD |
Velikost displej | 2,4" |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | 3 tlačítka dole |
Baterie | Integrovaná dobíjecí lithium-ion (bezdrátové dobíjení) |
Výdrž baterie | 15 hodin (odhad) |
Kapacita paměti | 100 hodin (vzorkování každých 5 sekund) |
Maximální hloubka | 130 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Trimix, Hloubkoměr, CCR, sidemount |
Plyny | max 6, Kyslík 100%, Helium |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16C |
Konzervatismus | Gradient faktory |
Slaná voda | Slaná/Sladká/EN13319 |
Nadmořská výška | Auto (0 - 4 270 m. n. m.) |
Připojení k PC | Bluetooth |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, OTU, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka ponoru, maximální čas ponoru, Deep stop, zbývající čas ponoru, čas do vynoření, zbývající tlak plynu, nasycení dusíkem, isobaric counter difusion (ICD), nádechová práce |
Další funkce | Plánování, logbook, kompas, stopky, bluetooth, vibrace, GPS, obrázky, dosažené úspěchy, analyzér kyslíku |
Orientační cena | 26 900 Kč |
Příslušenství | Sonda 6 000 Kč |
+ Analyzér kyslíku + Skvělé uspořádání tlačítek + Jednoznačné a jednoduché ovládání + Největší množství alarmů na trhu + 10 obrázků (pro mapy, ryby apod.) + Bezkonkurenční množství nadstandardních funkcí + Čeština + GPS |
- Absence některých funkcí pro technické ponory - Nutná registrace a aktivace při prvním spuštění |
DSX se snaží brát to nejlepší ze všech počítačů konkurence. Jak už je u této značky zvykem, dokonalé technické zpracování jej řadí na úroveň Sharewateru jako špičku na trhu. Škoda, že postrádá některé funkce pro technické ponory a přináší některé limitace rekreačních počítačů. Rozhodně je směřován k nejnáročnějším rekreačním i technickým potápěčům, kterým nabídne tolik funkcí, které jinde nenajdou. Díky velkému množství alarmů je také velmi vhodný pro začínající potápěče. Jedná se o nejlépe vybavený model ve své cenové kategorii. Jediné, co tento přístroj neumí je vystřelovat rakety do vesmíru.
Děkuji za zapůjčení přístroje k testování Apeks ČR ve spolupráci s DreamDive.
Děkuji Luci Drliczkové za redakční korekturu.
Když jsem začínal potápět, všichni kolem mě měli stejný potápěčský počítač (DC – diving computer) a tvrdili spoustu věcí, kterým jsem tehdy ještě nerozuměl. Koupil jsem si tedy stejný počítač, jako měli oni. Kdybych tehdy věděl, co vím o počítačích dnes, koupil bych si naprosto jiný model a za poloviční cenu. Uplynulo už více než deset let a stále slýchávám stejné názory. Dokonce najdete mylné rady i od zkušených instruktorů (např. Alex youtube). Během několika posledních let, kdy jsem se věnoval testování počítačů, jsem se setkal s několika více či méně zakořeněnými mýty o počítačích a rozhodl jsem se je sepsat.
Tento text není sponzorovaný žádnou firmou, ani neslouží jako propagace nějaké agentury nebo výrobce potápěčských počítačů.
V dnešní době je běžný požadavek nejen na safari lodích, aby potápěč měl vlastní počítač. Počítač tak působí jako „dozor“ nad chováním uživatele a působí falešným dojmem větší bezpečnosti. Ale nikdo už nekontroluje, jak máte přístroj nastavený nebo jestli je vůbec nabitý.
Budu vycházet z předpokladu, že cílem tohoto požadavku je pomoci začátečníkům. Ti ale patrně budou dělat lehké ponory do malé hloubky, potřebují tedy vůbec počítač? Neměl by být každý absolvent OWD kurzu i v dnešní době schopen odpotápět ponor pouze s hodinkami a hloubkoměrem? Začátečník stejně není schopen sledovat víc číslic na displeji.
Ani techničtí potápěči, kteří se učí počítat dekompresi během ponoru z hlavy, drahý počítač nutně nepotřebují. Pokud rovnou neuvažujete o náročnějších ponorech, tak si kupte obyčejný hloubkoměr nebo nejlevnější počítač. Funkce dražších modelů stejně nevyužijete a budou to pro vás jen zbytečně utracené peníze.
Když se podíváte do směrnic většiny agentur, tak se pravděpodobně budete divit, že požadavky na instruktora vůbec neobsahují znalost teorie dekompresních algoritmů ani schopnost rozumět potápěčskému počítači. Dokonce těžko najdete manuál, ve kterém byste se dozvěděli, co a na jakou hodnotu se běžně na počítačích nastavuje. Nebo vám snad někdo v kurzu vysvětlil, co to je salinita EN13319 nebo jaký vliv má na konzervatismus algoritmu vašeho DC nadmořská výška? (viz článek O nastaveních).
Pokud vybíráte počítač, půjčte si jej na vyzkoušení od někoho, kdo ho má, přečtěte si návod a sami si udělejte představu, co vám vyhovuje. Myslete také na to, že většina instruktorů vám bude nabízet to, co sami prodávají, nikoliv to, co je pro vás vhodné.
Přestože dnešní DC udělaly velký pokrok, rozhodně neplatí, že je stačí vybalit z krabice a skočit rovnou do vody. Prakticky žádný počítač v dnešní době neměří slanost vody a v žádném případě nepozná, jakou směs máte v láhvi (vzduch, nitrox nebo 18/45). A už vůbec netuší, jak se cítíte, ani že se na něj mračíte, protože se vám nic nechce nastavovat. Přitom konzervatismus algoritmu byste měli upravovat právě v závislosti na vaší fyzické a psychiské kondici.
Chtěli jste si ulehčit práci a nastavit si počítač podle buddyho? Ani nastavení podle buddyho nemusí fungovat, protože i počítače jednoho výrobce se liší (viz např. Suunto).
Prošli jste si poctivě nastavením počítače a máte pocit, že máte navždy vystaráno? Naopak, před každým ponorem je třeba nastavení zkontrolovat, protože podmínky ponoru se mění.
Koupili jste si nový počítač a není váš první? Tak to si asi myslíte, že to bude stejné jako u starého počítače. Ne, nebude. Oproti mobilním telefonům, které v dnešní době vypadají skoro stejně (skleněná placka), u DC není žádný standard ani snaha výrobců o podobnost modelů. Proto naprostá většina nastavení může znamenat u každého modelu něco jiného. Některé neobsahují nastavení slané vody, jiné naopak vyžadují nastavení nadmořské výšky. Ale hlavně na vás často mluví zkratkami na obrazovce. Co asi znamená nastavení P1 konzervatismu? Je to nejnižší bezpečnost nebo střední nebo to znamená něco jiného? To jsou přesně informace, které se dočtete jedině v manuálu. A není nic horšího, než zjistit až na lodi, že nikdo nerozumí vašemu DC a manuál zůstal doma ve skříni anebo že na vás vybaflo nějaké neznámé varování.
Takto uvažuje téměř každý, kdo chce potápět těžší profily nebo prostě chce nový modernější DC. A tak potkáte potápěče, kteří mají na ruce dva počítače, a to každý naprosto jiný. Pokud dělají dekompresní ponor, tak si pro jistotu ten horší/starší z nich nastaví do gauge mode, aby neplácal nesmysly v případě, že by se jím navrhovaná dekomprese příliš lišila od hlavního DC. Pokud potápím tak náročný ponor, že pro vlastní bezpečí mám dva DC, tak si určitě můžu dovolit mít dva stejné přístroje a mít je i stejně nastavené. Samozřejmě existují i jiné zálohy dekomprese jako např. Wetnotes nebo Ratio deco. Jediný pádný argument, proč mít dva počítače, je safari na lodi (kdyby se jeden pokazil, tak abyste zbytek cesty měli s čím potápět).
Je mi smutno, když vidím stav na trhu s počítači. Chápu, že výrobci investují mnohem větší částku do vývoje, než je pak stojí výroba samotných produktů. Ale i tak si můžeme klást otázku, proč téměř dvě desetiletí starý model (např. ScubaPro Galileo) patří mezi nejdražší. Nebo proč lze za 10 tisíc koupit přístroj s jedinou směsí a segmentovým displejem, když se dá pořídit za 7 tisíc nový model s barevným displejem a třemi plyny. S vývojem techniky ceny neustále klesají. Je třeba sledovat celou nabídku na trhu a vybírat důkladným srovnáním.
Jak říká doktor klasik: „Ještě žádný počítač jsme neléčili na DCS.“. Výrobce se snaží různými funkcemi upozornit na různá nebezpečí. Bohužel všude se dočtete, že o dekompresi víme stále málo, a proto ani výrobci DC nejsou schopni určit, co je ještě bezpečné a co už ne. Jsou proto známé případy, kdy k porušení výstupu navrhovaného přístrojem sice nedošlo, ale potápěč přesto projevoval příznaky DCS. A tento stav není výjimečný. Lidé jsou svou podstatou líní a myslí si, že počítač za ně všechno vyřeší a slepě mu věří. Spoléhání se na DC svádí k překračování limitů vlastních dovedností a kvalifikace. Vždy je třeba používat selský rozum a zodpovědně dbát na vlastní bezpečnost.
Asi všichni instruktoři dnes učí plánovat pomocí tabulek jen kvůli tomu, že to po nich chtějí směrnice. Vždyť už přece všichni máme počítač, tak proč ho nevyužít i pro plánování ponoru. Ale zrovna váš model neumí pro plánování zvolit povrchový interval nebo umí plánovat pouze bezdekompresní ponor, přestože má jinak funkce pro technické ponory. Bohužel většinu typů ponorů na DC naplánovat nelze (chybí např. určení výstupových rychlostí, plánování vícero ponorů najednou, víceúrovňové profily, vlastní volba směsí během výstupu atd.). Jak tedy naplánovat ponor? Tabulky k vodě nosit nemusíte, větší šanci naplánovat ponor budete mít s aplikací zdarma v mobilu za 3 tisíce než na vašem DC za 30 tisíc. Funkce plánování ponoru v přístroji rozhodně není dobrým rozhodovacím kritériem ke koupi daného modelu.
Prakticky všechny rekreační počítače a většina modelů podporujících trimix má nějakou formu chybového stavu, „zámku“, kdy počítač nelze použít pro další ponor. V manuálu zpravidla píšou, že do tohoto stavu se nikdy nedostanete, ale až se vám to stane, budete se divit. Pravděpodobně se to stane začátečníkovi, ale úplně stačí špatně pochopit návod. Například, stane se něco, když porušíte zastávku o pár sekund, nebo je to v pohodě? Nebo se přístroj zamknul a nemůžete ho použít na další ponor a manuál vám radí dva dny nepotápět. Co uděláte? Bohužel většina potápěčů si půjčí jiný počítač, přece si nepokazí dovolenou...
Instruktoři budou argumentovat, že uzamknutí přístroje je vaše chyba, máte se chovat zodpovědně a řídit se instrukcemi výrobce. Proč tedy takový zámek nemají nejlepší technické počítače (DiveSoft, Shearwater), když techničtí potápěči dělají těžké a mnohem rizikovější ponory? Tato funkce chrání především výrobce, aby je nikdo nemohl obvinit z toho, že neudělali vše pro vaše bezpečí.
Chci investovat do nového DC a uvažuji o postupu na technické potápění. Hlavní rozhodovací kritérium pro většinu lidí bude podpora trimixu. Ve skutečnosti však drtivá většina uživatelů přístrojů s podporou trimixu nikdy s trimixem potápět nebude. Vzhledem k cenám helia pak cena DC bude zanedbatelnou položkou a stejně patrně rychle přejdete k CCR potápění. Časem možná taky přijdete na to, že většina počítačů s trimixem jsou rekreační počítače, nevhodné pro technické ponory. Je proto mnohem vhodnější zůstat u počítače s podporou tří směsí na nitrox do 100 % kyslíku, dokud opravdu nejdete do trimixového kurzu. Ideální je pak možnost získání funkce trimixu formou softwarové aktualizace přístroje (např. DiveSoft).
Někdo si vlastní spotřebu nikdy nespočítá, jinému to spočítá software po stažení ponoru z DC do mobilní nebo stolní aplikace. Ale jsou i tací, kteří chtějí sondu na každé láhvi nebo chtějí být informováni, že jim dochází zásoba plynu. Zažil jsem i šikulu, který po vynoření prohlásil: „Super, ještě mi zbylo 7 barů.“ (a to neměl sondu!). Je však třeba si uvědomit, že stav našeho těla se liší každý den, každý ponor. Je příliš mnoho vlivů (hydratace, spánek, kondice, zdravotní stav, únava, podmínky ponoru apod.) na to, abychom měli vždy naprosto stejnou spotřebu. Vaše spotřeba bude vždy mezi ponory kolísat. Sonda vám určí spotřebu na desetinu litru přesně. Dá vám tak přesnější informaci, než jste schopni sami využít. V buddy týmu budete stejně plánovat s dostatečnou rezervou, nikoliv přesně do posledního litru. Ví sonda o tom, co vás čeká při výstupu, když tvrdí, že máte plyn ještě na 30 minut? Hlavně se nikdy nenechte svést k tomu, že si aktuální zbývající plyn přestanete hlídat jen proto, že máte sondu.
Tímto popisem jsem chtěl dát najevo, že potápěči běžně využití počítače přeceňují a často ani nedokážou využít jejich moderních funkcí. Bohaté funkce moderních počítačů by měly být pouze doplňkovou výbavou, která vám ponor zpříjemní.
Screen byl tímto italským výrobcem představen v roce 2020. Jedná se o rekreační počítač náramkového tvaru z cenové kategorie od 5-10 tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch nebo Nitrox do 100 % kyslíku, pro freediving i jako hloubkoměr. K dispozici jsou dvě směsi na Nitrox.
Počítač patří mezi do kategorie náramkových, velikostí je velmi podobný Shearwater Peregrine. Výrobce nabízí tři barevné varianty, ty se však liší pouze barvou loga na jinak černém řemínku. Oválný tvar počítače působí velice hladkým dojmem a neobsahuje žádné hrany. Přístroj je na výšku relativně malý, nemáte dojem, že je na ruce vysoká kostka. Také displej je zasazen v oválném rámu, zapuštěný pod okraj krytu a je lemován kovovou lištou. Pod displejem najdeme dvě malá kovová tlačítka. Mají velmi malý stisk, prst po nich klouže i bez rukavic. Sice je jste schopni nahmatat, ale nic zábavného to není. Řemínek je gumový, tuhý, dostatečně dlouhý i na potápění v suchém obleku. Nelze místo něj použít gumolano. Vzhledem k jeho integraci do obalu přístroje nelze řemínek ani vyměnit.
Segmentová obrazovka je rozdělena tradičně na tři řádky. Na horním řádku najdeme čas a aktuální hloubku. Prostřední řádek je určen dekompresním informacím a na posledním řádku najdeme aktuální směs a maximální hloubku. V gauge mode je na prostředním řádku zobrazena průměrná hloubka. Pravým tlačítkem lze přepínat mezi sadami dalších hodnot zobrazovaných na třetím řádku. Mezi řádky se také může objevit několik nesmyslně malých doplňujících symbolů, mezi které patří dokonce i výstupová rychlost. Na takto velké obrazovce mohly být symboly mnohem větší. Doba ponoru i zbývající doba zastávky je zobrazena v celých minutách bez sekund. Pod vodou uživatel nemá vůbec žádný důvod mačkat tlačítka, protože žádné pokročilé funkce ani obrazovky zde nejsou.
Oproti jiným levným přístrojům výrobce nerozlišuje režimy vzduch a Nitrox. Změnit režim na free diving nebo gauge lze pouze v nastaveních. Pro vstup do menu slouží podržení pravého tlačítka na dvě sekundy. Dále pravým tlačítkem listujeme v menu a stiskem levého tlačítka potvrzujeme volbu. Potvrzení změny hodnot se provádí podržením pravého tlačítka. Pro opuštění menu je určen stisk obou tlačítek současně. Během ponoru stiskem levého tlačítka dojde k vyvolání režimu stopek. Ty jsou překvapivě dostupné ve všech režimech kromě Scuba, a to na prostředním řádku. Vzhledem k tomu, že přístroj podporuje maximálně dvě směsi, je přepnutí plynu realizováno pouze dvěma stisky. Nejprve se aktivuje přepnutí levým dolním tlačítkem a poté je potvrzeno pravým dolním tlačítkem. Bohužel přepnout směs jde pouze pokud přístroj uzná, že se jedná o vhodnější směs. Nelze tak přepnout z dekompresní směsi zpět na plyn pro hloubku, a ani nejde přepnout v jiný okamžik, než Screen sám uzná za vhodné.
Tento model obsahuje stejné exotické chování jako model Action. Po ponoru například zůstává deset minut v módu potápění a menu není přístupné. Po ponoru v režimu hloubkoměru předpokládá, že ponor proběhl na první směs. A z té vypočítá nasycení, pokud má další ponor proběhnout v režimu přístrojového potápění. Pod vodou není možné měnit nastavení. Návod také obsahuje velmi detailní popis, jakým způsobem je počítán čas nelétat po ponoru, což je neobvyklé. Naopak mě zamrzelo, že se manuál vůbec nezmiňuje o výstupové rychlosti, která je pro začátečníky velice důležitá.
Dekompresní informace jsou zobrazeny v prostředním řádku v celých minutách. Pokud algoritmus navrhne povinné dekompresní zastávky, je na prostředním řádku kromě doby a hloubky nejbližší zastávky navíc čas do vynoření (TTS), což může být pro začátečníka matoucí. Ostatní výrobci tuto informaci umísťují zpravidla na třetí řádek mezi doplňující hodnoty. Při porušení dekompresní zastávky se přístroj nezamkne okamžitě, ale uděluje pokutové body a zamkne se až uživatel nasbírá maximální počet trestných bodů, a to na 18 hodin. Konzervatismus je vzhledem k zvolenému Bühlmannovu algoritmu řešen šesti stupni, které odpovídají gradient faktorům, ale manuál neuvádí, jaké gradient faktory to jsou. Zjistil jsem je pro vás a najdete je v článku Není gradient jako gradient.
Jedinou doplňkovou funkcí přístroje je plánovač bezdekompresního ponoru, který umožňuje zadat povrchový interval. Plánovač neumožnuje zadat menší hloubky než 18 metrů (konkurence většinou začíná přibližně už v hloubce cca 10 metrů). Lze také resetovat nasycení tkání po zadání bezpečnostního kódu. Podsvícení lze aktivovat automaticky, manuálně nebo při ponoru. Na to, že se jedná o model pro rekreační potápěče, najdeme v seznamu varování pouze porušení MOD, porušení výstupové rychlosti a porušení dekomprese. Varování lze potvrdit podržením pravého dolního tlačítka.
Výrobce má v nabídce pouze jeden hodinkový a jeden náramkový model. Oba modely jsou určeny pro rekreační potápění a téměř se neliší v nabízených funkcích. Uživatel tedy nemá žádnou možnost výběru. Hodinkový model Action jsem jako jeden z mála netestoval pod vodou, ale očekávám shodné chování jako u modelu Screen.
Přístroj je dodáván bez kabelu, ten lze však dokoupit. Konstrukčně je připojení řešeno „kleštěmi“, podobně jako u přístroje Mares Quad. K synchronizaci slouží zdarma poskytovaná aplikace SeacSub sync. Jiné možnosti rozšíření přístroj vzhledem ke svojí ceně nenabízí. Vzhledem k absenci kabelu v základní výbavě, nebylo testováno připojení ke stolnímu počítači.
Displej | Segmentový |
Velikost displej | 2,2" (37x49 mm) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Dvě tlačítka pod displejem |
Baterie | Uživatelsky vyměnitelná CR2450 |
Výdrž baterie | 2-3 roky nebo 300-600 ponorů |
Kapacita paměti | 40 hodin (18 hodin freediving) |
Maximální hloubka | 100 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr, freediving |
Plyny | max 2, Kyslík 21 - 100% |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16C |
Konzervatismus | Šest úrovní |
Slaná voda | Ano/Ne |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | USB kabel |
Alarmy |
Porušení výstupové rychlosti, překročení MOD, Porušení bezpečnostní zastávky |
Další funkce | Stopky, Log, resetování nasycení tkání, bezdekompresní plánovač |
Orientační cena | 6500,- Kč |
Příslušenství | USB kabel (1350,-) |
+ Jednoduchost + Velké číslice na obrazovce |
- Příliš malé symboly označující zobrazované hodnoty - Nedokumentované nastavení hodnot gradient faktorů - Neznatelný stisk hladkých tlačítek - Malé množství alarmů pro začátečníky - Nutno dokoupit kabel pro synchronizaci s PC - Limitující chování v některých situacích |
I přes příjemný design jsem musel své závěrečné hodnocení po několika ponorech změnit. Přístroj sice vypadá, že je vhodný pro začínající rekreační potápěče, ale opak je pravdou. Pokud si jej začátečník zakoupí, velice rychle jej bude muset vyměnit za pokročilejší model. Jeho hlavní a jedinou pozitivní vlastností je jednoduchost. Za podobnou cenu lze koupit mnohonásobně vybavenější počítače jako např. Aqualung i330r nebo Mares Quad. Vzhledem k nabízeným funkcím bych očekával cenu tohoto modelu pod 5 tisíc. Technický potápěč jej nevyužije ani jako bottom timer.
• https://b2b.seacsub.com/seacsub/2/scuba-computers-and-gauges/1600008/screen.html
Děkuji Janu Šuráňovi za zapůjčení přístroje k testování.
V předchozím článku (Nastavení gradient faktorů) jsem se věnoval vysvětlení toho, co to ty gradienty vlastně jsou a svoje povídání jsem zakončil jejich doporučenými hodnotami. Z pohledu počítačů je však situace poněkud jiná. U výrobců, kteří Bühlmannův ZHL algoritmus (ZHL) nepoužívají, nelze určit, jakým způsobem je konzervatismus aplikován nebo jaký profil zvolené nastavení vygeneruje. Toto se týká především přístrojů s algoritmem RGBM a VPM-B (viz také článek o Suunto RGBM).
Dále je potřeba zmínit, že se najdou i výrobci, kteří sice používají ZHL algoritmus, ale v modifikované podobě, a vliv nastavení konzervatismu tak nelze posoudit. Do této kategorie patří například Aqualung Pelagic Z+ nebo ScubaPro se svým algoritmem ZHL ADT.
Teoreticky, pokud výrobce aplikuje ZHL algoritmus s gradient faktory, pak bychom měli být v buddy týmu schopni zadat stejné nastavení konzervatismu a očekávat, že jsme schopni s přístrojem jiné značky potápět podobný profil jako kolega. Bohužel někteří výrobci rekreačních počítačů vzali otěže do svých rukou a snaží se uživateli „pomoct“ a gradient faktory schovali do nastavení několika úrovní konzervatismu. Bohužel tyto (v podstatě) sady gradient faktorů nebývají zdokumentovány v manuálu a pokud je chce uživatel zjistit, musí kontaktovat technickou podporu výrobce. Mezi výrobci jsou však rozdíly nejen ve výchozích hodnotách, ale i v sadách nastavitelných hodnot. Zde uveďme několik příkladů formou zápisu gradient faktor low/gradient faktor high (GFlow/GFhigh).
Shearwater Peregrine
Nastavení | Gradient faktory |
---|---|
Low | 45/95 |
Med | 40/85 |
High | 35/75 |
Aqualung i330r
Nastavení | Gradient faktory |
---|---|
Off | 90/90 |
More | 35/85 |
Most | 35/70 |
SeacSub (Získáno od technické podpory výrobce)
Nastavení | Gradient faktory |
---|---|
L0 | 85/85 |
L1 | 80/80 |
L2 | 75/75 |
L3 | 70/70 |
L4 | 65/65 |
L5 | 60/60 |
Ratio iX3M 2
Nastavení | Gradient faktory |
---|---|
0 | 93/93 |
1 | 90/90 |
2 | 80/80 |
3 | 75/75 |
4 | 50/85 |
5 | 45/80 |
Pokud se soustředíme pouze na výchozí hodnoty, pak mezi nimi najdeme samozřejmě podobně velký rozptyl jednotlivých hodnot. Opět pro ukázku přikládám seznam výchozích hodnot některých běžných výrobců. Shearwater má rozdílné výchozí hodnoty podle cílové skupiny modelu, proto je v tabulce uveden 2x. Pro ostatní výrobce platí stejné výchozí hodnoty pro všechny modely. Pokud výrobce poskytuje pouze některé modely se ZHL algoritmem, pak je uvedeno v poznámce, o který model se jedná.
Výrobce | GFLow | GFHigh | Poznámka |
---|---|---|---|
DiveSoft | 30 | 70 | |
ShearWater | 30 | 70 | Tech mode |
OSTC | 30 | 85 | |
Atmos | 40 | 85 | |
ShearWater | 40 | 85 | Rec mode (Peregrine) |
Mares | 85 | 85 | Jen model Genius |
SeacSub | 85 | 85 | |
Aqualung | 90 | 90 | Jen model i330r |
Ratio Computers | 93 | 93 |
Výchozí hodnoty gradientů – seřazeno od nejpřísnějšího (nejkonzervativnějšího)
V podstatě lze rozdělit výrobce do dvou skupin. Jedni se pokusili použít pro GFlow i pro GFhigh stejné hodnoty. Tito výrobci buď nepochopili význam gradient faktorů nebo neuznávají hluboké zastávky, jinak by zvolili GFlow nižší. Do druhé skupiny lze zařadit výrobce, kteří definují vlastní skupiny gradientů, kde GFlow je mnohem nižší než GFhigh. Mezi těmito jsou prakticky všichni hlavní výrobci technických přístrojů Divesoft, Shearwater a OSTC. Dále bych rád poukázal na to, že ne vždy lze považovat výchozí hodnoty za dostatečně bezpečné (Aqualung, Ratio computres). I toto dokládá, že nelze přístroj pouze vybalit z krabice a rovnou s ním skočit do vody, ale je nutné se s ním vždy předem důkladně seznámit.
Nicméně se může stát, že plán ponoru se může u různých výrobců lišit i při shodně zadaných nastaveních (viz. také Why is Bühlmann not like Bühlmann). Toto ovlivňují především:
Závěr
Kupujte pouze takový přístroj, který umožňuje nastavit vlastní (přesné) hodnoty gradient faktorů, případně obsahuje takové rozsahy hodnot, které vám vyhovují. Vždy ověřte výchozí nastavení konzervatismu na nově zakoupeném přístroji.
Již při psaní článku o algoritmu Suunto RGBM mi bylo jasné, že české komunita postrádá také laické vysvětlení nastavení konzervatismu pomocí gradient faktorů. Setkáme se s ním zpravidla u potápěčských plánovacích aplikací nebo počítačů, které implementují model Bühlmann ZHL-16. Existují sice zahraniční videa a články, ale v češtině jsou na toto téma materiály velice skromné. Bohužel v návodech výrobců je toto nastavení vysvětleno také spíše výjimečně. Uživatel pak nemá představu, jaké hodnoty zvolit. Ať už o tom víte nebo ne, prakticky všechny nejrozšířenější softwarové implementace vychází z Bühlmannova algoritmu a vnitřně mají nějakou formu gradient faktorů zakomponovanou do svých výpočtů. Takže prakticky každý potápěč je dnes na tomto konceptu závislý (viz. Algoritmy).
V tomto článku si vysvětlíme význam gradient faktorů a ukážeme si na konkrétních příkladech, jaký vliv toto nastavení má, a jak je chápat. Cílem tedy je, abyste po jeho přečtení byli schopni zvolit vhodné hodnoty při plánování ponoru v aplikaci nebo v potápěčském počítači.
Pozn. V textu někdy odkazuji na software značky Suunto i když neimplementuje ZHL-16, nýbrž RGBM. Pro uvedené ukázky to však nevadí.
Původní model Johna S. Haldane vychází z předpokladu, že existují nějaké mezní hranice tlaku únosného pro tělo. Tato hranice se používá k výpočtu bezpečného profilu výstupu. Je definována jako maximální tlak, který je teoretická tkáň schopna tolerovat bez příznaků dekompresní nemoci (DCS). Lze ji také chápat jako mezní poměr parciálního tlaku inertního plynu v tkáni proti tlaku okolí (pozor v angličtině také označováno jako gradient, dále v textu jako „koeficient přesycení“). Haldane stanovil tento poměr jako 2:1. To si můžeme představit, jako kdybychom vystoupili ve zlomku sekundy na hladinu z 10 metrů. Dr. Robert D. Workmann později poupravil původní Haldaneho závěr a určil tento poměr samostatně pro každou teoretickou skupinu tkání, která se v lidském těle vyskytuje. Workmann také zavedl pro toto číslo pojem M-value.
Na základě této práce Bühlmann rozvinul své tabulky M-value (nezaměňovat s tabulkami pro plánování ponorů) pro helium a dusík a defacto představil dnes obecně používaný postup výpočtu. Hlavní rozdíl mezi Workmannem a Bühlmannem byl v tom, že Workmann vycházel z potápění na hladině moře, zatímco Bühlmann počítal s potápěním v nadmořské výšce. (viz. Understanding M-values a Dekompresní teorie)
Postupně s vývojem a empirickým ověřováním pomocí Dopplerova měření bublin bychom v těchto hodnotách M-values mohli sledovat trend postupného zvyšování bezpečnosti. Existují tabulky M-values od různých autorů, ale obecně jsou si velmi podobné.
Následující obrázek č. 1 nám umožní vysvětlit mezní hodnotu M-value. Pro každou tkáň bychom mohli nakreslit přímku, která reprezentuje přímou úměrnost mezi tlakem v tkáních a tlakem okolí. Tedy pro každou hodnotu okolního tlaku najdeme hodnotu odpovídající maximálnímu tolerovanému koeficientu přesycení. Všechny polopřímky začínají pro zjednodušení v tlaku 1 bar, tedy na hladině. Šedá polopřímka představuje rovnovážný stav, stav úplného nasycení, kdy tlak v tkáních je shodný s tlakem okolí. To nastává v situaci, kdy jsem pod hladinou ve stejné hloubce dostatečně dlouho na to, aby se tlak v tkáních zvýšil na hodnotu tlaku okolní vody. Protože tělo se nasycuje a vysycuje pomaleji, než jsme schopni změnit hloubku, můžeme říct, že v oblasti pod šedou polopřímkou se budeme vždy pohybovat například při zanořování (tlak vody je větší než tlak v tkáních). Naopak nad šedou polopřímkou se budeme pohybovat pouze při vynořování na konci ponoru (tlak vody je nižší než tlak v tkáních). Pokud však vystoupáme příliš rychle můžeme se dostat až nad křivky představující bezpečnou mez. Neznamená to, že okamžitě umřeme, ale znamená to pouze to, že vysycování již není považováno za bezpečné a příliš se zvyšuje riziko DCS. Všechny varianty M-values se proto nutně musí pohybovat někde nad šedou přímkou a my bychom se měli při bezpečném výstupu pohybovat mezi šedou polopřímkou a polopřímkou M-value. Při bezdekompresním ponoru se nikdy nedostaneme na úroveň M-value a můžeme vždy vystoupat (rozumnou rychlostí) až na hladinu.
Obrázek č. 1: M-values
Je nutné upozornit, že správně bychom neměli chápat dané polopřímky jako tenkou hranici, ale spíše jako „šedou zónu“, a uvědomit si, že čím výše nad rovnovážným stavem (šedá přímka) se pohybujeme, tím větší je šance, že se projeví příznaky DCS. Pro každé tělo a každý ponor může být bezpečná hranice jiná. Je třeba si také uvědomit, že tato hranice byla změřena pro průměrné osoby a nebude platit pro všechny a za všech podmínek.
Uvedený graf (obrázek č. 1) je velmi zjednodušený. Ukazuje aplikaci jediného inertního plynu pro jedinou tkáň. Ve skutečné situaci tak budeme potřebovat skloubit v každý okamžik všechny plyny ve všech tkáních. Tedy běžně počítače během ponoru v každý okamžik hledají, jestli neexistuje nějaká z 16 teoretických tkání, která už pro helium nebo dusík dosáhla mezní hodnoty.
Pro potápěče, jejichž kondice vykazuje známky zvýšeného rizika DCS, nebo pro uživatele, kteří si chtějí změnit míru rizika, by bylo vhodné mít možnost M-value hranici ovlivnit. Obecně se tomuto postupu říká konzervatismus. Každý autor software nebo modelu k tomu přistupuje jinak. Pleagic algoritmus ve starších přístrojích Aqualung např. umožňuje pouze dvě hodnoty. Kde přísnější hodnota odpovídá ponoru ve vyšší nadmořské výšce. Suunto RGBM zase nabízí pět hodnot, které reprezentují souhrn různých faktorů, které se projeví naprosto různým výstupovým profilem při stejném ponoru.
Nejjednodušší a nejpružnější je ovšem možnost, která se sama nabízí. Řekněme, že překročení hodnoty M-value (dle Bühlmanna) odpovídá 100% riziku DCS a naopak 0 % bude odpovídat hladině úplného nasycení. Díky této škále jsme schopni si snadno představit, jak moc velké riziko jsme ochotni podstoupit. Procentuální vyjádření konzervatismu nazýváme gradient faktor (GF). Platí tedy, že čím je větší gradient faktor, tím více se blížíme hranici nebezpečného vysycování. V předchozím obrázku č.1 je příklad konzervativního gradientu naznačen žlutou čarou.
Drtivá většina výrobců počítačů neumožňuje jít nad hranici 100 %, výjimkou je například DiveSoft (na vyžádání u výrobce). Menší hodnota než 0 % naopak nedává smysl, protože neumožňuje prakticky žádnou dekompresi (vysycování). Proto výrobci zpravidla nedovolují nižší hodnotu než 10 %, aby zůstal pro dekompresi alespoň nějaký prostor.
Abychom určili bezpečný výstup, pojďme se znovu podívat, jak dochází k sycení a vysycování tkání vzhledem k okolnímu tlaku a aplikaci M-value. Ponor je ukázán na následujícím grafu (obrázek č. 2) žlutou čarou. Začínáme zanořením z hladiny (1 bar) a sestupujeme až do tlaku 5 bar (hloubka 40 m), tlak ve tkáních pomalu roste (sycení). Poté zůstaneme nějakou dobu na dně, hloubka se tedy nemění, ale tělo se stále sytí, proto tlak v tkáních roste a může (ale nemusí) dosáhnout plného nasycení (šedá čárkovaná polopřímka). Jakmile zahájíme výstup, okolní tlak opět prudce klesá, ale tkáně se stále sytí. Až dosáhneme okamžiku, kdy tlak okolí odpovídá tlaku tkání. Teprve v tuto chvíli začne docházet k vysycování (tlak v tkáních začne klesat). Nadále snižujeme tlak tak dlouho, až dosáhneme námi stanovené maximální tolerované úrovně (reprezentované modrou polopřímkou). Nyní nemůžeme pokračovat dál, uděláme tedy zastávku a čekáme tak dlouho, až se tkáně vysytí natolik, že lze vystoupat do další zastávky (klesá pouze tlak v tkáních), kde se proces opakuje. Takto pokračujeme tak dlouho, až dosáhneme původního tlaku na hladině. Opakované zastávky vytváří schodovitý tvar grafu, proto mluvíme o stupňovité dekompresi. V ideálním případě bychom nemuseli realizovat zastávku (setrváme ve stejné hloubce), ale mohli bychom nadále pomalu stoupat (spojitá dekomprese). Toto například umožňuje Suunto Eon Steel. Nikdy však nechceme překročit modrou polopřímku.
Obrázek č. 2 – Ponor s aplikací gradient faktorů
Zvolený gradient faktor, v grafu znázorněný modrou polopřímkou (obrázek č. 2), zároveň určuje i minimální hloubku, do které lze bezpečně vystoupat. Tuto hloubku nazýváme strop (anglicky ceiling). Většina počítačů umožňuje zobrazit tuto hodnotu během ponoru. Pokud se během ponoru tato hodnota rovná 0 m, pak mluvíme o bezdekompresním ponoru, protože lze kdykoliv vystoupat přímo na hladinu. (viz. také Gradient factors na DiveRite).
Na obrázku č. 3 vidíme ukázkový ponor na 12 minut do 40 metrů vytvořený v aplikaci https://jirkapok.github.io/GasPlanner/
Obrázek č. 3 – Ukázkový profil
Zde modrá čára reprezentuje změnu hloubky v čase. Oranžová křivka představuje strop, nad který nesmíme vystoupit, a který vynutí zastávky v 9, 6 a 3 metrech. Konec bezdekompresního času vidíme v 8. minutě, kde se poprvé začne objevovat strop. Ideálně bychom chtěli nastavit náš gradient faktor tak, aby nedocházelo k velkému zvýšení koeficientu přesycení nebo jeho rychlé změně, což je nejpravděpodobnější při výstupu k první zastávce. Proto by se nám hodilo mít možnost nastavit samostatnou hodnotu gradient faktoru, kterou umožníme ovlivnit hluboké zastávky. A tak Erik Baker představit dvě samostatné hodnoty gradient faktorů. (viz. Gradient factors for dummies neb Deep Stops)
Jak převést jedno číslo gradient faktoru na dvě? Podívejme se znovu na obrázek č. 2. Na okrajích grafu jsou přechodem z červené do zelené naznačeny dva úseky. Tyto úseky reprezentují dvě hodnoty gradient faktorů (opět v procentech), jednu pro gradient faktor na hladině a druhý pro gradient faktor v hloubce. V obou případech je 0 % na úrovni okolního tlaku a 100 % na úrovni shodné s Bühlmannovými tabulkami. Pokud spojíme obě tyto hodnoty, pak vzniklá úsečka znázorňuje hodnotu gradient faktoru v každém jednotlivém okamžiku ponoru.
První hodnotou je Gradient faktor Low a je aplikován ve směru rozsahu hloubek (vodorovná osa). To znamená, že jeho nastavením posouváme okamžik, kdy se poprvé tlak tkání setká s úsečkou gradient faktoru. Zjednodušeně řečeno určujeme hloubku první zastávky. Nízká hodnota způsobí, že první zastávka bude ve větší hloubce a naopak (Více o hlubokých zastávkách).
Druhou hodnotou je Gradient faktor High. Ten se aplikuje ve směru růstu tlaku v tkáních (svislá osa). Čím vyšší hodnota, tím větší povolujeme koeficient přesycení při vynoření. To, kdy se vynoříme, v podstatě určuje doba poslední zastávky, kterou tento gradient faktor řídí. Čím vyšší hodnota Gradient faktoru High bude, tím kratší bude poslední zastávka.
Obě hodnoty Gradient faktorů se tak výborně doplňují a umožňují naplánovat velice pružně požadovaný výstupový plán. Běžně se setkáme s jejich použitím pomocí zápisu GF Low/GF High (např. 40/85). Pro představu si ukažme na fiktivním ponoru (obrázek č. 4), jaký vliv na naplánovaný profil budou mít obě hodnoty. Srovnejme rozdíl mezi zelenou a oranžovou, kde změna GF Low z 20 % na 40 % posune první zastávku z 18 na 15 metrů. Podobně změna GF High z 90 % na 70 % prodlouží poslední zastávku ve 3 metrech.
Obrázek č. 4 – Srovnání gradient faktorů
Můžeme také říct, že pokud oba gradient faktory nastavíme na stejnou hodnotu, výsledný gradient faktor bude stále stejný a profil bude vypadat tak, jako bychom aplikovali pouze jednu hodnotu. Podobně pokud obě hodnoty nastavíme na 100 %, tak je to stejné, jako bychom žádný gradient faktor nenastavili. Aplikujeme čistě Bühlmannovy M-values, což je v grafu (obrázek č. 4) vyznačeno šedou barvou s gradienty 100/100.
Pokud bychom zvolili příliš vysoké hodnoty blízké 100 %, ponor by v dnešní době nebyl považován za dostatečně bezpečný. Příliš nízké hodnoty by pak logicky znamenaly příliš dlouhou dekompresi a z důvodu efektivity (tepelný komfort, zásoba plynu) chceme provést jen nezbytně nutné zastávky. Z grafu na obrázku č. 2 lze také odvodit, že pokud bychom zvolili GF Low vyšší než GF High, pak by profil byl příliš agresivní a umožnil by vystoupat do příliš malých hloubek. Proto se v praxi zpravidla setkáme s tím, že GF Low je vždy nižší než GF High. V praxi se tak nejčastěji setkáte s hodnotami GF Low v rozsahu 20-50 % a GF High v rozsahu 50-95 %. Velkým tématem jsou hluboké zastávky „deep stops“, kterých lze docílit pomocí GF Low nižší než 40 %. Dr. Doolette např. zmiňuje, že se vzhledem k posledním výzkumům v oblasti hlubokých zastávek (viz. Gradient factors in a post deep stops world) doporučuje hlubokým zastávkám vyhnout a použít například 50/85 (GF Low/GF High). V potápěčských počítačích se někteří výrobci vydali formou několika přednastavených hodnot konzervatismu, což zjednodušuje uživateli nastavení gradient faktorů. Například u Shearwater Peregrine najdeme možnosti Low 45/95, Med 40/85, High 35/75. U přístroje Aqualung i330r najdeme možnosti Off 90/90, More 35/85 a Most 35/70.
Nabízí se poslední otázka. Co je konzervativnější 30/80 nebo 40/70? Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, museli bychom znát nejvyšší koeficient přesycení ze všech tkání za celou dobu ponoru. A také záleží na délce a hloubce ponoru. Pohledem na dva různé gradient faktory tedy nelze určit, který z nich je lepší. Poslední zastávka ovlivňovaná GF High pro 40/70 způsobí delší výstup. Delší výstup však nemusí znamenat vyšší bezpečnost. V poslední době se má za to, že hlubší zastávky při 30/80 způsobí vyšší koeficient přesycení na konci ponoru pro pomalé tkáně. A proto se 40/70 jeví jako bezpečnější. (viz. Gradient faktor comparison a také Management of decompression stress). Vždy je však třeba myslet na to, že mikrobubliny vznikají vždy a pokud nejsou podchyceny v hloubce, budou se při výstupu zvětšovat a mohou způsobit problémy. Zastávkám se tedy nevyhneme, je jen otázkou, jak hluboké zastávky naplánovat.
Pro představu ještě přikládám tabulku doporučených GF od Tomáše Sládka
(Tabulku poskytl Jiří Hovorka)
Typ potápění |
Hloubka a délka |
GF Low [%] |
GF High [%] |
Rekreační ponor |
Do 40 m, kratší dekomprese |
40–60 % |
80–90 % |
Intenzivní potápění |
Do 40 m, kratší dekomprese |
30–40 % |
70–80 % |
Hluboký ponor |
Pod 60 m, jeden ponor |
0–50 % |
80–100 % |
Krizová situace |
Vhodnou delší dobu se nepotápět |
60–80 % |
80–100 % |
Deco Planner implicitně |
|
20 % |
80 % |
Počítač Freedom implicitně |
|
30 % |
80 % |
Počítač Freedom moje nastavení |
do 40 m, kratší dekomprese |
60 % |
90 % |
Bühlmannovy tabulky ZHL-16 |
|
100 % |
100 % |
Z uvedeného je třeba si zapamatovat, že gradient faktory umožňují velkou škálu možností plánování, ale musí být použity s rozmyslem a nelze jen slepě následovat doporučená čísla a aplikovat stále stejné nastavení pro všechny druhy ponorů.
Doporučená literatura: M. Powell, Deco for Divers
Děkuji za odbornou korekturu Jiřímu Hovorkovi, Zdeňku Sreierovi a Andreji Gašparovi a redakční korekturu Lucii Drlíczkové
Jedná se o rekreační náramkový počítač z cenové kategorie 5 000 - 10 000 korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox (kyslík 21–100 %), freediving i jako hloubkoměr. Podporuje až 3 směsi a jedná se o aktuálně nejlevnější náramkový počítač s barevným displejem dostupný na českém trhu. Byl představen v červenci 2021, ale protože byly objeveny problémy s o-kroužkem, byl stažen z trhu a do prodeje se vrátil v listopadu 2021.
Počítač má čtvercový profil, velikostí by se mohl řadit do hodinkové kategorie, nebýt výšky. Displej je zapuštěný milimetr pod okraj. Jediný výstupek z jinak hladkého tvaru je hrana nad displejem, na které je jméno výrobce. Obrazovka je chráněna už od výrobce ochranou folií, která samozřejmě na slunci snižuje kontrast znaků. Celkově přístroj (včetně tlačítek) působí, že byl vytvořen i pro studenou vodu. Řemínek je z pevného nylonu a je uchycen kovovými tyčinkami, které lze bez nářadí odstranit. Je opatřen čtyřmi kovovými kroužky pro zajištění přečnívajícího popruhu a je dostatečně dlouhý i na suchý oblek.
Na pravé straně počítače jsou dvě kovová kulatá tlačítka s malou prohlubní. Stisk patří mezi tužší, ostrá hrana tlačítek je však nepříjemná a po pár minutách můžete mít v prstech vyryté kroužky. Vzhledem k tomu, že nelze otočit orientaci displeje, musíte se smířit s tím, že tlačítka budou vždy na pravé straně. Nahmatání tlačítek je snadné i v suchých rukavicích. Na suchu je ovládání jasné, horní tlačítko slouží pro pohyb nahoru v menu, dolní tlačítko pro pohyb dolů. Podržením dolního tlačítka vstoupíte do menu nebo potvrzujete hodnotu. Aby si uživatel mačkání užil, menu nejde opustit jinak než současným podržením obou tlačítek. Druhou možností je pár sekund počkat, po několika vteřinách nečinnosti se počítač sám vrátí na hlavní obrazovku. Nešťastné ovládání se projeví i při přepnutí směsí pod vodou, kde je třeba přidržet dolní tlačítko, tím se vyvolá menu, ve kterém je první položkou překvapivě nastavení jasu. Dolním tlačítkem se přesuneme na přepnutí směsi, pak potvrdíme podržením stejného tlačítka. Pak teprve vybereme směs a opět podržením dolního tlačítka výběr potvrdíme. Uff, pro přepnutí je tak třeba minimálně čtyř stisků! Nevím proč soudruzi z Aqualungu nezůstali u ovládání modelu i330c, které je mnohem lepší. A abych nezapomněl, během přepínání směsi není vidět žádná informace o hloubce nebo času a při výběru směsi se zobrazuje pouze její název, nikoliv složení.
Velmi příjemné je naopak uspořádání displeje. Kvůli malému čtvercovému displeji výrobce zvolil strategii čtyř velkých hodnot a ostatní hodnoty přesunul na alternativní obrazovky. Na prvním řádku najdeme vždy aktuální hloubku, v prostředním řádku dekompresní informace a poslední řádek obsahuje maximální hloubku a dobu ponoru. Jediné malé znaky jsou pro zobrazení aktivního plynu a baterie, které najdeme u dolního okraje. Po stranách se pak nacházejí sloupcové grafy výstupové rychlosti a nasycení dusíkem. V menu uvidíme hodně nevyužitého prostoru, vprostřed je pouze aktuální název položky menu, předchozí a následující položka jsou malým písmem u horního, resp. dolního okraje. Jen škoda, že v některých situacích nebyla obrazovka pro nastavení využita. Například při editaci plynu vidíme pouze jeho označení (např. Gas 1), nikoliv již složení nebo maximální hodnotu ppO2.
Celkově však zobrazení na mě udělalo skvělý dojem, klade důraz na přehlednost a jednoduchost vykreslených informací. Pro pohodlné čtení v českých zimních vodách stačilo nastavit jas na 60 %. Varování jsou zobrazena podbarveným oválem na třetím řádku a lze je potvrdit stiskem dolního tlačítka. I po potvrzení varování dotčená veličina svítí barvou varování. Bezdekompresní informace na prostředním řádku obsahují klasicky hloubku zastávky a čas v sekundách. V případě dekompresního ponoru je zobrazena i hodnota očekávaného času do vynoření (TTS). Log zobrazuje ke každému ponoru 9 hodnot opět velkými písmeny. Plánovač umožňuje vybrat hloubku pouze pro aktuálně nastavenou první směs a pro ně zobrazit maximální bezdekompresní čas.
V Gauge mode počítač zobrazuje pouze tři čísla na dvou řádcích (hloubku, čas a průměrnou nebo maximální hloubku). Stopky najdeme na druhé obrazovce, která je shodná s běžným ponorem, jen v prostředním řádku se zobrazují místo dekompresních informací stopky.
V nastavení sice najdeme jen nejdůležitější hodnoty, jako je salinita vody, konzervatismus, jas a alarmy, ale zato jsou v naprosto postačující a přehledné podobě. Jediným nastavením, které lze měnit během ponoru je jas. Škoda jen, že nelze resetovat během ponoru průměrnou hloubku a že s výjimkou stopek není čas zobrazován včetně sekund.
Výrobce oproti ostatním modelům nahradil algoritmus Pleagic Z+ za Bühlmann ZHL-16C (viz. algoritmy). Konzervatismus je realizován pomocí tří přednastavených hodnot gradient faktorů (Off: 90/90, More: 35/85, Most 35/70). Tyto hodnoty jsou uvedeny v manuálu, ale zobrazí se i na displeji během nastavování. Zde se ukazuje výhoda použití gradient faktorů, díky vyjádření konzervatismu dvěma čísly si můžeme udělat představu o vypočítávaném profilu. Zvolený gradient low na hodnotě 35 tak bude například oproti Shearwater Peregrine (Střední konzervatismus 40/85) navrhovat nepatrně delší zastávky v menších hloubkách. Výchozí hodnota konzervatismu je u Aqualungu i330r nastavena na 90/90, podle mého názoru pro je to pro začínající rekreační potápěče příliš agresivní nastavení.
Český manuál není ke stažení, je k dispozici pouze na CD. Manuál je velice přehledný a srozumitelný, jsou zde ukázky všech obrazovek včetně popisu, co které tlačítko v danou chvíli působí. Mile mě pobavila kapitola „Komplikace“, která obsahuje vysvětlení dekompresních informací, varování a chybových stavů. Návod ovšem trpí neduhy překladu z anglického originálu.
Jediný jiný model s barevným displejem v nabídce je i770r a prodává se kolem 17 000 Kč. Má větší displej, podporu sond, kompas a přidává jednu směs navíc, avšak stále bez podpory trimixu. Pokud tak budete chtít barevný počítač s trimixem, budete se muset poohlédnout u konkurence. Aqualung nenabízí žádný model pro technické potápěče.
Jediný levnější model (cca o tisícovku) je i300c, ale ten má již pouze monochromatický displej.
Od konkurence najdeme podobný přístroj v Shearwater Peregrine, oproti němu má i330r o polovinu menší obrazovku, nemá vibrace a bezdrátové nabíjení, je však také o polovinu levnější. I330r je tak zatím nejlevnější náramkový přístroj s barevným displejem na českém trhu. Konkurentem možná ještě může být Deepblu Cosmiq+, který ale zatím nebyl testován a není u nás ani v prodeji.
Napájecí kabel se skládá z USB kabelu a malé magnetické kapsle se čtyřmi piny. Drží pevně, k přerušení nabíjení nedocházelo, i když se při pohybu kabelem konektor o milimetr posouval. Při připojování napájecího kabelu překáží řemínek a je třeba jej uvolnit, aby se dal kabel dobře připnout. Adaptér ani úchyt na gumolano na přístroji není. Nejsou podporovány žádné sondy, ani jiná rozšíření.
Ponory a nastavení lze synchronizovat se stolním počítačem nebo mobilním zařízením pomocí aplikace DiverLog+, a to přes Bluetooth. Touto aplikací lze i aktualizovat firmware. Jiné aplikace bohužel tento model nepodporují.
Displej | IPS LCD |
Velikost displej | 1,5" (29x29 mm) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | 2 tlačítka vpravo (nahoru, dolů, potvrdit podržením) |
Baterie | LiOn integrovaná |
Výdrž baterie | 30 hodin |
Kapacita paměti | 25 hodin |
Maximální hloubka | 100 metrů |
Režimy | Scuba, Hloubkoměr, Freediving |
Plyny | max 3, 21-100% O2 |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16C |
Konzervatismus | 3 úrovně |
Slaná voda | Slaná/Sladká |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | Bluetooth, USB kabel |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka ponoru, maximální čas ponoru, zbývající bezdekompresní doba |
Další funkce | logbook, bezdekompresní plánovač, stopky |
Orientační cena | 7500,- Kč |
Příslušenství | - |
+ Dlouhý, pevný, nylonový řemínek + Přehledný a jednoduchý displej s velkými písmeny + Tři směsi do 100 % kyslíku + Pohodlná synchronizace nastavení a logu pomocí Bluetooth |
- Opuštění menu pouze současným podržením obou tlačítek - Nezobrazuje hloubku během ponoru při vstupu do menu - Mnoho stisků pro přepnutí směsi - Již dvě prohlášení výrobce o nalezených technických problémech - Podporován pouze aplikací DiverLog+ |
A tak se stalo, že představením tohoto modelu již není důvod ke koupi počítačů bez barevného displeje i v nejlevnějších cenových kategoriích. I přes občas nepohodlné ovládání je počítač velmi vhodný pro začínající potápěče, kteří získají jednoduchý přístroj s kvalitním displejem.
Pro zkušenější potápěče pak bude znamenat největší výhodu nepřekonatelný poměr cena/výkon. Pro technické potápěče může posloužit přístroj i jako velmi levný bottom timer.
Bohužel, mnohým uživatelům budou snižovat důvěru v tento model opakovaná oficiální oznámení výrobce o technických problémech (viz odkazy níže).
Děkuji eshopu D.E.A.W.S. Centrum za skvělou spolupráci a Lucii Drliczkové za korekturu.
Z článku o algoritmech v potápěčských počítačích je vidět, že i mezi počítači od stejného výrobce existují velké rozdíly. RGBM model patří mezi nejrozšířenější bublinkové modely, ale bohužel není zveřejněna jeho kompletní specifikace. Přitom Suunto je jednou z nejprodávanějších značek v ČR, která používá tento model. V těchto přístrojích najdeme nastavení nadmořské výšky A0 až A2 a nastavení konzervatismu P-2 až P+2. Z manuálu počítače však nelze určit, jaký vliv mají tato nastavení na plánovaný profil ponoru. Nicméně výrobce nabízí zdarma ke stažení software Suunto DM5, který umožňuje naplánovat ponory pro všechny modely této značky s různými kombinacemi nastavení a mimo jiné obsahuje i implementaci Bühlmannova ZHL-16 modelu. Máme tak možnost podívat se na RGBM model detailněji. Proč se tím ale vůbec zabývat? Zatímco u Bühlmanna jsme schopni pomocí gradient faktorů nastavit hloubku první zastávky v poměru k délce poslední zastávky, u Suunto z jednoho čísla konzervatismu nemáme šanci udělat si představu o výstupovém profilu. Předmětem článku je pouze studie Suunto RGBM, nikoliv implementace tohoto modelu u jiných výrobců ani posouzení bezpečnosti navrhovaného profilu.
Tento model byl vytvořen Dr. Bruce Wienkem, který jej prodal ke komerčnímu nasazení. Jedná se o bublinkový model. Můžeme se s ním setkat v přístrojích Suunto, Cressi, Mares a dalších. Je pravděpodobné, že výrobci používají odlišnou implementaci modelu, a proto se i přístroje těchto značek budou značně lišit ve výsledném profilu. Více o tomto algoritmu najdete např. v (O RGBM nebo wiki).
I samotné Suunto RGBM prošlo vývojem, a tak se jeho implementace liší i v jednotlivých modelech tohoto výrobce. Zde je stručný přehled variant tohoto modelu (převzato z Suunto RGBM).
Zjednodušeně lze říci, že nejstarší variantu Suunto RGBM (dále jen RGBM) najdeme ve všech starých a i v některých v současnosti prodávaných rekreačních přístrojích této značky. Nejnovější modely již obsahují pouze Fused RGBM 2 (dále jen Fused 2). Tento trend lze očekávat i do budoucna, pokud se firma nerozhodne úplně RGBM opustit.
K posouzení chování modelu jsem vybral klasickou modelovou situaci, kterou je srovnání bezdekompresních časů v různých podmínkách pro první ponor. Tyto časy byly posbírány z grafu profilu v plánovacím software DM5 za použití výchozího nastavení ponoru na vzduch. Při nastavení středního konzervatismu a nadmořské výšky 0 m n. m. se hodnoty lišily prakticky na úrovni sekund, s výjimkou Fused 2, který je konzervativnější v hloubkách pod 21 metrů.
V následujících grafech lze pozorovat zlomy, ty však vznikly zaokrouhlováním na minuty a je třeba je ignorovat.
Srovnáme-li rozdílné nastavení nadmořské výšky, vidíme (dle očekávání) rovnoměrné snižování bezdekompresního času s narůstající nadmořskou výškou. Křížení RGBM v malé nadmořské výšce a Fused 2 ve velké nadmořské výšce nelze srovnávat, protože se jedná o jiné nadmořské výšky.
Pro všechny srovnávané nadmořské výšky lze pozorovat, že Fused 2 je oproti RGBM přísnější v celém rozsahu hloubek. Jedinou zajímavost lze pozorovat v malých hloubkách, kde je RGBM méně zpřísňuje se vzrůstající nadmořskou výškou oproti Fused 2.
A0 odpovídá nadmořské výšce 0-300 m n. m., A1 300-1500 m n. m. a A2 1500-3000 m n. m.
Bohužel tyto rozdíly jen dokládají důležitost nastavení nadmořské výšky, kterou si u tohoto výrobce musí uživatel nastavovat sám ručně.
Všechny varianty RGBM kromě Fused 2 obsahují tři nastavení konzervatismu. Fused 2 přidává navíc hodnoty P-1 a P-2, které umožňují menší konzervatismus než doposud dostupné hodnoty a technickým potápěčům tedy umožňují agresivnější výstup.
Takto popisuje jednotlivé hodnoty manuál výrobce:
Pref -2 |
Ideální podmínky, excelentí fyzická kondice, velmi zkušený uživatel s množstvím nedávno provedených ponorů |
Pref -1 |
Idealní podmínky, dobrá fyzická kondice, zkušený uživatel nedávno se potápějící |
Pref 0 |
Idealní podmínky (výchozí) |
Pref +1 |
Malé riziko nebo mírně zhoršené podmínky |
Pref +2 |
Hodně velké riziko nebo špatné podmínky |
Podobně jako u vlivu nadmořské výšky můžeme vidět i zde pro všechny hodnoty konzervatismu v celém rozsahu hloubek rovnoměrný rozdíl v bezdekompresních časech.
Z bezdekompresního času nelze určit chování modelu pro výstupový profil, proto bylo nutné nasimulovat několik různých ponorů. Nejprve jsem použil klasický ponor na vzduch do 30 metrů/40 minut a hluboký ponor na vzduch do 40 metrů/30 minut s dekompresí na EAN50, u třetího ponoru byl navíc přidán i kyslík. Dlouhé časy byly zvoleny proto, aby se projevila dekomprese. U všech experimentů bylo nutné vypnout samostatnou funkci „Deep stop“ (Pyleho zastávka), aby nedocházelo ke zkreslení samotného profilu. Bezpečnostní zastávku nebylo možné zcela vypnout, proto časy poslední zastávky zahrnují i 3 minuty bezpečnostní zastávky. Přepnutí plynu přidá 1 minutu k dekompresní zastávce a pro kyslík je součástí zastávky v 6 metrech. Všechny profily byly zaznamenány v nadmořské výšce 0 m n. m., abychom opět tuto proměnnou vyloučili. Aplikace ani počítače Suunto neumožňují nastavit výstupovou rychlost. Hodnoty gradientů jsou pouze odhadnuty v Suunto DM5 tak, aby dávaly co nejpodobnější profil. Což nebylo jednoduché, protože aplikace neumožnuje zobrazit přesný profil, pouze schodovitou dekompresi a schodovitý strop (ceiling). Vyzkoušel jsem pro kontrolu porovnat DM5 implementaci Bühlmanna s implementací v Subsurface a pokus potvrdil velké rozdíly v simulaci stejných ponorů, takže ani toto nepomohlo. Jak je vidět pro všechny profily jsou gradient faktory velmi vysoké, a to i pro nejpřísnější nastavení. RGBM a Tech RGBM profil žene při všech hodnotách konzervatismu uživatele vždy do velmi malé hloubky, což odpovídá filozofii výrobce, maximalizovat čas na dně. Zajímavé je ovšem srovnání RGBM a Fused 2 na stejných profilech, kde je vidět, že starší model navrhuje až dvojnásobně delší zastávky. V těchto případech ani nebylo možné najít odpovídající gradient faktory, protože by byly příliš přísné.
Ponor na vzduch 30 m, 40 minut Doba zastávky [min] |
||||||||
Fussion 2 | RGBM | |||||||
Hloubka zastávky [m] | Pref -2 | Pref -1 | Pref 0 | Pref +1 | Pref +2 | Pref 0 | Pref +1 | Pref +2 |
9 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 0 | 2 | 6 |
6 | 4 | 5 | 6 | 8 | 11 | 8 | 16 | 26 |
3 | 14 | 15 | 20 | 24 | 34 | 30 | 62 | 136 |
Pro jednoduchost nejsou uvedeny hodnoty všech ponorů, pouze pár vybraných tabulek. Všechny však vykazují stejné chování.
Fused 2 model kombinuje obě předchozí RGBM verze. Do 30 metrů hloubky nebo ponory na vzduch se aplikuje Technical RGBM, v hloubkách pod 45 metrů, případně s více než 20% helia se aplikuje Full RGBM model. Toto znamená, že bylo třeba zapojit do úvahy také hluboké ponory s heliem a ověřit, jak se model chová v těchto situacích. A opravdu profily odpovídaly tomuto prohlášení. Při ponoru do 60 metrů/15 minut Fused 2 začínal se zastávkami již ve 30 metrech, zatímco Tech RGBM umožní vystoupat až do 12 metrů. Pokud bychom hodnoty konzervatismu chtěli vyjádřit gradient faktory, pak hodnoty Fused 2 konzervatismu se pohybují kolem 20/65, naopak Tech RGBM se pohybuje kolem 55/55 (opět pouze odhadované hodnoty).
Ponor 60 m, 15 minut 15/48 + EAN50, oxygen | ||||||||
Fussion 2 | Tech RGBM | |||||||
Pref -2 | Pref -1 | Pref 0 | Pref +1 | Pref +2 | Pref 0 | Pref +1 | Pref +2 | |
Hloubka první zastávky [m] | 30 | 30 | 30 | 33 | 33 | 12 | 12 | 12 |
Celková dekomprese [min.] | 23 | 26 | 28 | 32 | 35 | 23 | 25 | 27 |
Doba ponoru [min.] | 44 | 46 | 49 | 51 | 53 | 44 | 46 | 49 |
Opakované ponory, reverzní profil, krátké povrchové intervaly a jiné vlivy by sice v aplikaci bylo možné také nasimulovat, ale není možné z nich určit vliv proměnných na chování výpočtu. Podobně nebylo testováno chování variant RGBM při rebreather ponorech, všechny tyto další vlastnosti jsou bohužel mimo rozsah tohoto článku.
Z uvedeného vidíme, že přístroj s RGBM nebo Tech RGBM neumožňuje za žádných podmínek hluboké zastávky. Naopak Fused 2 se chová naprosto odlišně v malých a velkých hloubkách. V malých hloubkách umožní velmi agresivní výstup, naopak ve velkých hloubkách přechází do velmi přísného režimu s hlubokými zastávkami. Žádná varianta RGBM tak nebude vhodná pro uživatele, který chce mít kontrolu nad profilem. Chybějící možnost jednoznačně vynutit hloubku první zastávky tak nedovolí najít podobné nastavení s uživateli, kteří používají přístroj implementující VPM model nebo Bühlmanův ZHL. Nic však uživateli nebrání zastávky realizovat, i když mu je přístroj během ponoru nebude nabízet. Těžko však buddy tým s různými počítači značky Suunto, se stejným nastavením bude schopen naplánovat ponor jinak než za cenu znatelných kompromisů.
Technický potápěč u počítače Suunto s podporou helia a RGBM může postrádat flexibilitu požadovanou pro přesné naplánování profilu. Což potvrzuje i výrobce tím, že začal nabízet možnost dokoupení ZHL algoritmu formou rozšíření firmware pro EON Steel. Naopak začátečník bude těžit z jednoduchého nastavení pomocí jediné hodnoty, která mu umožní realizovat profil s minimem zastávek.
Zjednodušeně řečeno: Všechny varianty RGBM v přístrojích Suunto vykazují naprosto odlišné chování i při stejném nastavení. Neznamená to ovšem, že je některá z variant méně bezpečná než jiná. Toto nebylo předmětem studie. Nastavení odpovídají specifikaci a přísnější nastavení se vždy projeví přísnějšími požadavky na bezpečný ponor.
Děkuji Lucii Drliczkové za redakční korekturu
Tento článek bude ode mě trochu netradiční, nebudu testovat konkrétní typ počítače, ale zaměřím se na nastavení potápěčského počítače obecně. Proč? Mohl bych opakovat svá slova z jiných článků o tom, jak vám v prodejně prodají počítač, ale s detailním nastavením už Vám nepomůžou. Nebo že vás s tím počítačem váš instruktor nebude chtít naučit, protože prostě nemůže znát všechny typy a značky počítačů a jejich nastavování. Ale dokážete počítač správně nastavit jen přečtením návodu? Dokážete jej správně použít i v případě, že jej zapomenete přenastavit před ponorem? V tomto článku se podíváme na klíčová nastavení, jejich typické hodnoty, a to jaký vliv mají na průběh ponoru. Na závěr se podíváme na to, jak se zachovat v případě, že je počítač špatně nastaven nebo selže. Vyhneme se jedinému nastavení, a to je konzervatismus, kterému je nutné věnovat samostatný článek. Hodnoty zde uvedené, jsou přesněji spočítané, než se zpravidla učí v kurzech, kde se výpočty zjednodušují.
Pro pochopení, jak se zachovat při ponoru, potřebujeme vědět, jak potápěčský počítač (DC) pracuje. Častým omylem je, že počítače používají pro výpočet dekomprese „tabulky“. Ve skutečností ale záleží na modelu výpočtu, který počítač implementuje. Ve stanovených intervalech DC sleduje informace o aktuálním okolním tlaku a teplotě a z těchto hodnot určuje sycení tkání výpočtem podle rovnic zvoleného dekompresního modelu (např. Bühlmann ZH-L16, RGBM). Na základě nasycení tkání pak určuje minimální hloubku, do které potápěč může vystoupit (tzv. strop - ceiling). Ta je pro zjednodušení určována v krocích po 3 nebo 5 metrech. Více viz článek Tomáše Sládka (nebo také Algoritmy v počítačích). Počítače jsou tedy pro plánování ponoru mnohem přesnější než tabulky. Díky fyzikálním zákonům však ani ony nejsou schopné výpočty provést správně pouze z informací dodaných měřením, ale je potřeba mnoho dalších věcí nastavit ručně. Neexistuje například téměř žádné zařízení, které by samo měřilo slanost vody. A ne všechny přístroje samy měří nadmořskou výšku na začátku ponoru. Ani sondy neumí měřit složení plynu, a proto i s použitím sondy musíte říct počítači, jakou směs v každém okamžiku dýcháte. Na druhou stranu existují i přístroje (např. ScubaPro Galileo), které měří navíc i tep srdce a intenzitu dýchání, bohužel není zveřejněno, jakým způsobem tep srdce ovlivňuje výpočet dekomprese.
Následující obrázek ukazuje základní vlastnosti profilu ponoru. Modrá čára ukazuje, s jakým profilem počítá plánování z tabulek, zelená ukazuje profil určený přesným měřením počítače. Z rozdílu mezi křivkami lze tušit, že počítač změří mnohem menší nasycení tkání a tabulky tak přidávají nadbytečnou bezpečnost. Oba profily také vedou ke stejnému nasycení tkání, přestože byly realizovány do jiné hloubky, protože potápěč dýchal odlišnou směs plynu.
V dalším textu se tedy blíže podíváme na nastavení nadmořské výšky, protože ta určuje počáteční tlak. Dále zohledníme rozdíl mezi slanou a sladkou vodou a poslední zkoumanou veličinou budou dýchané směsi.
Když se zamyslíme nad tímto obrázkem asi nás napadne, že počáteční tlak na začátku ponoru (který si přístroj změří) ovlivňuje výpočet hloubky (viz. Tlak v nadmořské výšce). Je tedy rozdíl, jestli potápíme u moře nebo na Vysočině. Některé počítače neumí tuto hodnotu nastavit automaticky a je třeba ji zadat ručně. Jaká je nadmořská výška na každé lokalitě jsem sice schopen zjistit například z online map, ale to neznamená, že ji nelze nastavit špatně nebo na její nastavení úplně zapomenout. Jak odlišnou hloubku zařízení určí oproti nadmořské výšce na hladině moře ukazuje následující tabulka. Tlak ve 20 metrech vody se spočítá jako tlak na hladině plus tlak vodního sloupce, který je vždy pro danou hloubku bez ohledu na nadmořskou výšku stejný při stejném složení vody. Odchylka je procentuální rozdíl oproti hodnotě tlaku v hloubce 20 metrů při nadmořské výšce na hladině moře (2,98 bar).
Lokalita |
Nadmořská |
Tlak vzduchu |
Tlak v hloubce 20 m |
Odchylka |
Ukazuje |
moře |
0 |
1,01 |
2,98 |
0% |
20,0 |
Borek |
400 |
0,97 |
2,93 |
-2% |
19,7 |
Lipno |
700 |
0,93 |
2,89 |
-3% |
19,5 |
Štrbské pleso |
1347 |
0,90 |
2,86 |
-4% |
19,2 |
Na hladině je ve větší nadmořské výšce nižší tlak, proto je celkový tlak ve stejné hloubce nižší než na hladině moře. V extrémním případě by nám počítač mohl ukazovat hloubku i o pár metrů odlišně.
Ale když tedy ukazuje odlišnou hloubku, bude špatně počítat i dekompresi? Ne, protože dekomprese se počítá z aktuálního okolního tlaku a ten přístroj změří v každý okamžik přesně. Tlak na hladině se změří po zanoření a pro dekompresi dále stačí sledovat změny tlaku a jeho poměr oproti tlaku na hladině.
Při letu dopravním letadlem je tlak v kabině letadla upravován, aby byl pro cestující snesitelný (vlhkost, teplota, tlak) zhruba na výšku 2000-2500 m.n.m. (0,76 bar), aby lidé neomdlévali hypoxií. Pokud na suchu počítač vypneme, tak nemá možnost sledovat změny tlaku a očekává, že k závěrečnému vysycování dochází na úrovni tlaku na hladině posledního ponoru. Počítače, které se nevypínají monitorují tlak v pravidelných intervalech. Létání po ponoru pro tělo znamená, jako by potápěč pokračoval dál ve výstupu do prostředí s nižším tlakem, s tím ovšem přístroj během ponoru nepočítal. Na počítači se po ponoru z bezpečnostních důvodů zobrazuje doba, po kterou by potápěč neměl létat. Implementace této funkce se však u jednotlivých výrobců liší, protože pro tuto situaci zatím neproběhlo dost výzkumů a každý výrobce zvolil jiný přístup. Například Shearwater z uvedeného důvodu tuto hodnotu nezobrazuje vůbec (viz. Shearwater flying after diving). Většina výrobců tuto hodnotu určuje pouze jako dobu od posledního ponoru a pohybuje se v rozsahu 18 – 48 hodin. Doporučení organizace Diver alert network (DAN) je pro jeden bezdekompresní ponor 12 hodin a pro opakované a dekompresní ponory 18 hodin. Špatné nastavení přístroje na tento výpočet nemá vliv.
Podobně jako nadmořská výška ovlivňuje určení hloubky i hustota vody. Každý ví, že voda může být různě slaná. Takzvanou salinitu určujeme jako promile obsahu minerálních látek (solí) v objemu vody. Málokdo však ví, že kromě slané a sladké označujeme ještě vodu brakickou, která je se slaností někde mezi vodou slanou a sladkou (např. Černé moře). Nejslanější vodu najdeme (kromě Mrtvého moře) v Rudém moři, nejméně slanou pak například v Baltu nebo v Karibiku.
Brakická voda je v počítačích označována jako EN13319. Jediný počítač, se kterým jsem se setkal, kde lze nastavit slanost vody v procentech, je německý OSTC. Suunto naopak neumožňuje nastavit salinitu vůbec a používá právě EN13319. ScubaPro Galileo HUD počítá pouze se slanou vodou a zdůvodňuje to tím, že 95 % vody na zemi je voda slaná (manuál ScubaPro Galileo HUD str. 23). Nejčastěji je v počítačích k dispozici výběr hodnot slaná/sladká/EN13319. Jak už víme, sycení tkání se počítá přímo z tlaku. Hustota vody může tedy způsobit pouze chybu v určení hloubky v metrech (manuál ScubaPro Galileo G2 str. 30). Tu zadáváme například u plánování ponoru. Pokud takto naplánujeme ponor, tak právě pomocí salinity je hloubka přepočtena na tlak a z něj je vypočtena dekomprese. Naplánovaný ponor s nastavením do sladké vody pak bude ukazovat větší bezdekompresní dobu než do vody slané. Z následující tabulky je vidět, že rozdíl mezi největší a nejmenší hustotou je 3 %. Toto bude odpovídat i rozdílu v určení hloubky při špatném nastavení salinity.
Místo |
Slanost |
Hustota |
Rudé moře |
40 |
1030 |
průměrné moře, Středozemní moře |
38 |
1028 |
EN13319 |
28 |
1020 |
Černé moře |
18 |
1013 |
Baltské moře, ústí Amazonky, Texoma jezero |
8 |
1005 |
sladká voda |
0,1 |
1000 |
Jak již bylo na začátku řečeno, pro dekompresi záleží na tom, jakou směs pod vodou dýcháme, v jaké hloubce a jak dlouho. Nastavení směsí je však nejdůležitějším nastavením, které je třeba provést manuálně před každým ponorem, nejlépe ihned po změření směsí. Většina přístrojů totiž nedovoluje směsi nastavit pod vodou. Výchozím plynem je vždy vzduch, dražší počítače přidávají podporu směsí obohacených kyslíkem (nitrox) a heliem (trimix). Absolvováním kurzů směsí obohacených kyslíkem nebo heliem se uživatel naučí význam minimálního a maximálního parciálního tlaku kyslíku (pO2). Před zadáváním směsi do počítače je třeba pečlivě nastudovat návod k vámi používanému zařízení. V nastaveních plynů nepanuje jednota a v obsluze jednotlivých počítačů jsou velké rozdíly.
Obecná doporučení:
Špatné nastavení směsí vždy vede ke špatnému výpočtu dekomprese a tento stav nelze pod vodou napravit. Například pokud jsem špatně stiskl tlačítko pro přepnutí směsi a všiml jsem si toho až za 10 minut, nejsem schopen určit jakým způsobem opravit výstupový profil. Špatné nastavení salinity a nadmořské výšky však nevadí pro zobrazení pO2 a okamžik, kdy je na displeji zobrazeno doporučení přepnout směs, protože zde se přímo počítá s okolním tlakem a k tomuto varování dojde vždy ve správné hloubce.
Nyní nám z představení jednotlivých veličin zbývá určit, jak se zachovat pod vodou, pokud nějaké nastavení není správně. V následující tabulce jsou uvedeny některé scénáře, které jsou problematické. Nejsou zde uvedeny naprosto všechny situace. Opačné situace jako např. nižší procento kyslíku nevedou vždy nutně k problematické situaci.
Co je špatně |
Co se stane |
Možná řešení |
Je nastaveno větší procento kyslíku pro Nitrox |
Je vypočítána menší dekomprese než by měla být
|
Prodloužit zastávky na maximum co mi dovolí zásoba plynu. Vystupovat podle partnera. Nespoléhat se na ukazatel doby potřebné pro výstup. |
Nastavena směs s vyšším procentem kyslíku a zapnuto nastavení pro odhad výstupu pomocí nejvhodnější směsi, která není během ponoru dostupná |
Bude vypočítán výstup s rychlejší dekompresí, odhadnutá doba výstupu bude kratší |
Nespoléhat se na ukazatel doby potřebné pro výstup. Pokud lze provést pod vodou: přepnout nastavení pro použitou směs při výstupu nebo deaktivovat nedostupný plyn. |
Nastavil jsem sladkou vodu místo slané Nenastavil jsem nadmořskou výšku |
Dekomprese je OK.
|
Ověřím odchylku srovnáním s přístrojem partnera. |
Nedostatečná energie napájení |
Nevím hloubku ani dekompresi |
Hloubku a výstupovou rychlost odhaduji podle partnera, podle bublin, po laně nebo pomocí bójky, dekompresní zastávky mám jako zálohu napsanou ve wetnotes, případně ji vypočítám z hlavy (Ratio Deco), na odhadnutých dekompresních zastávkách dodýchám lahev |
Mnohé drahé rekreační počítače nabízejí funkce pro náročné ponory, jako je podpora vícero směsí a podpora trimixu a zdálo by se tak, že umožňují jakákoliv přizpůsobení. Opak je však pravdou. Těch, co umožňují opravit nastavení pod vodou, je velmi málo a neumožňují to mnohdy ani ty nejdražší modely. Ze značek, které se dokáží nejlépe přizpůsobit skutečnému ponoru v nejsložitějších situacích, jmenujme především Shearwater nebo DiveSoft.
Doufám, že předchozí odstavce ukázaly, že na nastavení přístroje záleží a nelze jej pouze rozbalit z krabice a rovnou skočit do vody, jak by se z moderních funkcí a reklamních kampaní výrobců mohlo zdát.
V článku je zmíněno, že nadstavení nadmořské výšky nemá vliv na dekompresi. Tato věta neplatí pro počítače s algoritmem RGBM. Zde je nastavení nadmořské výšky použito jako kriterium, které samo o sobě ovlivní konzervatismus výpočtu (viz. Suunto RGBM).
Děkuji Jiřímu Hovorkovi a Zdeňku Sraierovi za odbornou revizi a Lucii Drliczkové za redakční korekturu.
Jedná se o rekreační náramkový počítač z cenové kategorie 20 000 – 25 000 korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox (kyslík 5–99 %), trimix, pro CCR, freediving i jako hloubkoměr. Podporuje až 8 směsí a nabízí také originální funkci monitorování tlukotu srdce. Funkce snímání tepu srdce však nebyla testována. Jeho předchůdcem byl populární Galileo Sol.
Z obdélníku se zakulacenými rohy vystupují nahoře tři kovová tlačítka, za nimi je umístěn válec na baterii. K ruce se počítač připevňuje pomocí 3 cm širokým páskem, který je dostatečně dlouhý i pro suchý oblek. Po stranách od uchycení pásku se nachází otvory pro gumolano. Tlačítka patří mezi ty s tužším stiskem. Podobně jako u Mares Genius jsou lemovaná uchycením baterie, což trochu překáží, ale i tak jsou tlačítka dobře hmatatelná. Levé tlačítko slouží pro vstup do menu nebo pro navigaci dolů, prostřední tlačítko pro navigaci nahoru a pravé tlačítko stisknutím potvrzuje a dlouhým přidržením slouží pro opuštění menu. Pod vodou podržení prostředního tlačítka vyvolá přehledovou tabulku směsí, profil ponoru, případně dekompresní plán výstupu. Podržení pravého tlačítka zobrazí celoobrazovkový kompas.
Display na první pohled připomíná vzhledem Windows z roku 1990. Nadpisy jednotlivých veličin jsou příliš malým písmem na barevném pozadí. Hodnoty jsou rozmístěny do orámovaných boxů. Rámečky vytváří příliš mnoho čar, které ubírají přehlednosti. Po stranách se zobrazují grafy nasycení tkání, případně výstupové rychlosti a zbývajícího tlaku plynu. Grafy jsou vynesené příliš tenkými čarami a nejsou dobře čitelné.
Jsou k dispozici čtyři režimy rozmístění hodnot na obrazovce, z nichž „Grafický“ kromě 8 hodnot ukazuje i aktuální profil ponoru. Ostatní se liší pouze množstvím boxů s veličinami. V „Plném“ režimu je nejvíc čísel na obrazovce (15), čísla jsou tak malá, že je těžké se v nich zorientovat.
Položky v menu jsou pro lepší orientaci očíslované, pod displejem se zobrazuje textem rozsah hodnot a vpravo je posuvník, ze kterého lze určit, kolik přibližně dalších položek menu je ještě k dispozici. Bohužel číslování neodpovídá číslování v manuálu.
Výběr režimu ponoru (scuba, apnea apod.) vede k přizpůsobení menu, ale jako u jiných rekreačních přístrojů po přepnutí do režimu hloubkoměru dojde k zamknutí na 24 hodin. Adaptivní menu je dvousečná zbraň, protože sice menu velmi zjednodušuje, ale bohužel uživatel musí vědět, kde zapnout jednotlivé funkce. Například pro aktivaci trimixu musíte v menu najít „Feature Upgrade“ a pak ještě zapnout podporu vícero směsí (PMG).
Přepínání plynu probíhá podržením levého tlačítka, pak se zobrazí nejvhodnější plyn, jiný se dá vybrat středním tlačítkem a výběr se potvrdí opět levým tlačítkem. Při přepínání informace o nabízeném plynu zabírají spodní půlku obrazovky. Potvrzení, že ke změně došlo, zakryje na dvě sekundy úplně celou obrazovku. Ponor vždy začíná s prvním plynem a nelze změnit plyn na hladině. I plánování počítá pouze s prvním plynem pro ponor, ostatní se použijí pouze u výstupu.
Rekreační mód má pouze jeden plyn. Nastavení plynu má pouze jednu hodnotu ppO2, ale ve srovnání s Galileo HUD, umí ppO2 od 1,2-1,6. Pokud je zapnut režim vícero plynů, lze nastavit minimální (pro trimix) i maximální ppO2 pro každý plyn samostatně.
Zajímavostí je také speciální sidemount režim, ve kterém lze nastavit varování, po jakém úbytku plynu má dojít k přechodu na druhou láhev, pokud jsou obě láhve osazeny sondou. Hlavní obrazovka pak ukazuje v pravém dolním rohu tlak obou postranních láhví.
Přístroj implementuje ZHL-16 ADT MB PMG, což je adaptivní úprava Bühlmannova algoritmu vyvinutá firmou Uwatec (viz také Galileo HUD). Jiný algoritmus není podporován. Tento algoritmus může být ovlivňován doplňkovými informacemi o aktuální spotřebě ze sondy, případně snímačem tlukotu srdce. Počítač je tak schopen přizpůsobit dekompresní výstup ponoru ve stresu, při námaze nebo studené vodě, bohužel však nikde není uvedeno, jakým způsobem. Lze zvolit z 9 hodnot tolerance mikrobublin. Navíc lze aktivovat režim, ve kterém se algoritmus přepne na menší hodnotu konzervatismu, pokud uživatel nedodrží dekompresní zastávku.
Velmi zajímavě je zpracován plánovač ponoru. Ten se po spuštění nejprve zeptá na povrchový interval, poté zobrazí požadovanou hloubku a k ní bezdekompresní interval a OTU. Po potvrzení požadované hloubky je nabízena volba doby na dně. Pokud doba překročí maximální bezdekompresní čas, obrazovka se přepne do zobrazení dekompresního ponoru, kde ukazuje dobu a hloubku poslední zastávky i celkovou dobu výstupu. Nejsou zde tedy dva plánovače, jako u konkurence, ale pouze jeden. Bohužel pro dekompresní ponory nelze zobrazit tabulku výstupového plánu. Tu lze zobrazit pouze během ponoru.
Celoobrazovkový kompas je zpracován příjemně, reaguje plynule. Záložka azimutu je zobrazena bílým kolečkem. Pokud je kurz odchýlen od uloženého azimutu, zobrazí se v rozích směrové šipky.
V nastaveních najdeme kromě klasických věcí také možnost automaticky přepnout nastavení z nitroxu na vzduch po uplynutí požadovaného času od posledního nitrox ponoru.
Přístroj nabízí celou škálu různých alarmů, pro každý jde nastavit způsob upozornění vizuálně, zvukem nebo obojí. Dokonce je lze zcela vypnout. Upozornění barevně zvýrazní dotčenou hodnotu na displeji, varování však nelze zrušit a zůstane na obrazovce, dokud není vyřešeno. Text varování se zobrazí opět malým písmem barevným pruhem pod horní hranou obrazovky. Lze také nastavit jedno ze čtyř barevných schémat, dvaceti jazyků, vč. češtiny, obrázek při spuštění a nouzové informace o uživateli. Pro výpočet spotřeby je možné změnit i nastavení očekávané tepové frekvence, tělesné teploty a dechu. Pro Apnea režim můžete nastavit alarmy pro dvě hloubky při sestupu i výstupu.
Logbook nadstandardně ukazuje textovou formou seznam událostí, ke kterým došlo během ponoru. Tato výjimečná drobnost mě mile potěšila. Většina konkurenčních produktů zobrazuje pouze zkratku alarmu nebo nic neříkající vykřičník. V informacích o ponoru najdete také několik grafů, kromě hloubky i teplotu, tlak v láhvi a tlukot srdce. Po stranách grafu jsou popisky s hodnotami opět velmi malým písmem.
Manuál obsahuje nejen popis jednotlivých funkcí, ale také jak se chovají. Vysvětluje například chybu zobrazované hloubky, pokud je špatně nastavena salinita. Celkově se jedná o jeden z nejlépe zpracovaných manuálů, se kterým jsem se setkal.
Jedná se o nejvybavenější náramkový model výrobce. O 20 % dražší náhlavní model Galileo HUD je také vybavený barevným displejem a podporou vícero směsí. Na rozdíl od HUD je však uživatelské rozhraní naprosto jiné včetně možností nastavení, jako by se jednalo o produkt jiného výrobce. Všechny ostatní modely nemají barevný displej a jsou mnohem levnější s odpovídajícím minimálním množství funkcí. Nejdražší hodinkový model A2 najdete v nabídce za poloviční cenu.
Možnosti rozšíření jsou shodné s již testovaným modelem HUD. Kromě běžných sond je k dispozici snímač tepu srdce. Ke stolnímu počítači se lze připojit pomocí USB kabelu nebo bluetooth. Výrobce nabízí i aplikaci pro mobilní telefony, pomocí které lze nejen stáhnout ponory, ale také přístroj nastavit. Do paměti lze nahrát obrázky - mapy lokalit nebo živočichů.
Displej | TFT LCD |
Velikost displej | 2,2" (37x49 mm) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | 3 tlačítka nahoře (nahoru, dolů, potvrdit) |
Baterie | LiOn integrovaná |
Výdrž baterie | 50 hodin |
Kapacita paměti | 1000 hodin |
Maximální hloubka | 120 metrů |
Režimy | Scuba (Vzduch, Nitrox, Trimix), Hloubkoměr, Freediving, CCR |
Plyny | max 8, 8-100% O2, 0-92% He |
Algoritmus | ZHL ADT MB |
Konzervatismus | 9 úrovní |
Slaná voda | Nelze nastavit (slaná) |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | Bluetooth, USB kabel, USB disk |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka ponoru, maximální čas ponoru, zbývající doba plynu zbývající bezdekompresní doba |
Další funkce | logbook, kompas, stopky, měření tlukotu srdce, sondy |
Orientační cena | 22500,- Kč |
Příslušenství | Monitor tlukotu srdce 2400,-; Sonda 8000,- |
+ Čeština + Snímač tlukotu srdce + Celoobrazovkový kompas + Alarmy v logu ponoru + Detajlní nastavení alarmů + Jednoduché plánování ponoru + Výborně zpracovaný manuál + Obrázky |
- Kryt zavazí tlačítkům - Nepřehledné uživatelské rozhraní - Chybějící tabulka výstupu plánování dekompresních ponorů - Příliš rozvětvené menu
|
Tento model je vhodný pro středně zkušené rekreační i technické potápěče. Vyniká detailním nastavením uživatelského rozhraní a varováními během ponoru. Budoucímu uživateli ale doporučuji si ho předem vyzkoušet. Dle mého názoru má počítač na suchu i během ponoru velmi špatně zpracované uživatelské rozhraní. Obzvláště jej doporučuji uživatelům, kteří upřednostňují použití sond a snímače tepu srdce.
Děkujeme firmě Albe za zapůjčení přístroje k testování.
Jedná se o rekreační head-up počítač z cenové kategorie kolem 30 000 korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox (kyslík 8–100 %), trimix (Helium 0–92 %), pro uzavřený okruh i jako hloubkoměr. Plynů lze použít až osm. Jedná se o první testovaný přístroj tohoto typu obsahující mnoho originálních a inovativních funkcí, jako je například GPS nebo několik uživatelem definovaných azimutů kompasu či měření srdečního tepu. Funkce snímání tepu srdce však nebyla testována.
Tuto malou kostku připevníte šroubem do držáku dodávané masky nebo na masku připevníte adaptér. Velikost i váha byly prvním překvapením. Krabička na masce příliš překáží, ani vám neutrhne hlavu. Lze ji odklopit pootočením ze zorného pole bez odpojení od masky. Nelze však změnit orientaci ani umístění na masce. Vždy je třeba ji mít na pravém oku a obsluhovat pravou rukou. Musíte si ovšem zvyknout na to, že i na suchu budete koukat buď do masky nebo do malého displeje jako zlatník na prstýnek. Velmi záleží na masce. Maska musí dobře sedět, jinak obraz nesměřuje přesně do oka a není vidět některou okrajovou část displeje. Zamlžení masky automaticky znamená i rozmazání obrazu počítače.
Počítač se ovládá kolečkem, točení slouží pro pohyb v menu nahoru/dolů, krátký stisk znamená potvrzení, dlouhý stisk pak znamená Storno. Pod displejem se zobrazí nápověda, co znamená krátký a dlouhý stisk kolečka. Při stisku jde cítit mezipoloha jako při namáčknutí fotoaparátu. Točení kolečkem působí, jako by mělo malé zpoždění. Někdy mi přišlo, že potočení kolečkem je příliš citlivé a vybraná položka v menu se neposune na tu, kterou bych čekal. Kolečko je však umístěno dostatečně daleko od masky, je dostatečně veliké, i vrypy jsou dostatečně znatelné pro citlivou práci v suchých rukavicích.
Obraz je v podstatě okem vnímám jako by byl vzdálen 1 metr od oka. Pohled je přes čočku zvětšen, takže v oku obraz působí oproti jiným počítačům zrnitě a písmena jsou velmi tenká a přerušovaná. Pod vodou je obrazovka rozdělena na tři řádky. Na prvním řádku je hloubka a čas, prostřední řádek zobrazuje kompas a poslední je určen pro tlak v láhvi, dekompresní informace a aktuální plyn. Ostatní informace jako je teplota, maximální dosažená hloubka, tep srdce apod. jsou rozmístěny po okrajích menším písmem. Hodnoty jsou klasicky barevně odlišeny podle významu. Tenkou svislou čarou je zobrazen zbývající plyn a výstupová rychlost po stranách obrazovky. Doba ponoru i zastávek je zobrazena včetně sekund. Je zde ale spousta volného místa, prostor není příliš využit. Pootočením kolečka dolů lze zobrazení přepnout do režimu, kde jsou informace rozmístěny do čtyř kvadrantů. Další obrazovkou je pak aktuální profil ponoru. V případě dekompresního ponoru je k dispozici ještě obrazovka výstupových zastávek.
Pro přepnutí směsi stačí dvakrát stisknout kolečko, vybrat směs pootočením kolečka a potvrdit dalším dlouhým stiskem. Ponor však začíná vždy první směsí ze seznamu. Nelze ani vybrat směs, u které není dosaženo maximální operační hloubky. Pro ppO2 lze nastavit pouze jedinou hodnotu, a to v rozmezí jen 1,3-1,6 (nerozlišuje ppO2 pro dno a dekompresní). Díky těmto limitům může přístroj některé technické potápěče zbytečně omezovat. Nastavení směsí je díky kolečku velice příjemné. Poslední směs v seznamu není použita pro dekompresi, ale pro krizové situace, kdy je tato směs získána od partnera.
Vysoká cena zahrnuje dva algoritmy. Zle zvolit klasicky Bühlmannův ZHL-16C s gradient faktory. Výchozím je však ZHL-16 ADT MB PMG, což je adaptivní úprava Bühlmannova algoritmu vyvinutá firmou Uwatec, která má vést k předcházení vzniku mikro bublin a zároveň podporuje vícero plynů. Přizpůsobuje se například zvýšené spotřebě plynu nebo studené vodě. U tohoto algoritmu je 6 úrovní konzervatismu, které reprezentují tolerovanou úroveň mikrobublin. Druhým nastavením konzervatismu je možnost aktivovat zastávky závislé na profilu. Na rozdíl od konkurence se v ScubaPro rozhodli výstupovou rychlost nemít konstantní, nýbrž ji během ponoru dynamicky měnit podle hloubky v rozsahu 3-10 metrů/min. I pro deepstopy použili neobvyklou strategii pojmenovanou Profile Dependent Intermediate Stops (PDIS). Ty mění úroveň hluboké zastávky v závislosti na profilu a maximální hloubce posledních dvou ponorů. Při vybité baterii během ponoru nebo při nedodržení dekompresní zastávky se počítač zamkne do režimu hloubkoměru na 48 hodin.
V nastaveních najdete čtyři barevná schémata a možnost změnit jas displeje. Nelze změnit rozložení informací na obrazovce. Zajímavostí je, že na rozdíl od jiných počítačů, kde nelze nastavit salinitu, tento nepracuje s brakickou vodou, ale počítá pouze se slanou vodou. Manuál to zdůvodňuje tím, že 95 % vody na světě je voda mořská, tedy slaná. Dalším příjemným nastavením je možnost resetovat buď celou paměť bez nastavení nebo resetovat nasycení tkání. Výrobce se chlubí velkou pamětí pro logbook, který pojme až 10000 hodin ponoru.
Zařízení nemá jednoduchý plánovač formou tabulky výstupových zastávek, pouze simulaci ponoru. Ta nadstandardně umožňuje určit vícero hladin ponoru. Neobsahuje však možnost zadání povrchového intervalu. Tabulku výstupových zastávek nebo hodnotu bezdekompresního času najdete na stejné obrazovce jako během ponoru. V simulaci lze provádět i přepnutí plynu nebo měnit nastavení jako během skutečného ponoru. Plánování ponoru to však zbytečně zdržuje a komplikuje.
A nyní se zastavme u nadstandardních funkcí. Doposud jsem se nesetkal s přístrojem, který umožňuje nastavit vícero azimutů kompasu. Zde si můžete nastavit tři a pojmenovat si je. Během ponoru tak můžete, bez nutnosti pamatovat si azimut, jednoduše zvolit, že chcete navigovat na vrak, útes, či jiný pojmenovaný orientační bod, což mi přišlo velice příjemné.
Další příjemnou funkcí je GPS umožňující uložit až 32 souřadnic. Ta je k dispozici pouze nad hladinou, a do této obrazovky se přepnete pootočením kolečka. Umožňuje snadno určit směr a vzdálenost k bodu zájmu, jako je loď, vrak nebo místo výstupu.
Jedná se o nejvybavenější a nejdražší model výrobce. O 20 % levnější je náramkový model G2 také vybavený barevným displejem a podporou vícero směsí. Na rozdíl od G2 je však uživatelské rozhraní naprosto jiné včetně možností nastavení, jako by se jednalo o produkt jiného výrobce. Všechny ostatní modely nemají barevný displej a jsou mnohem levnější s odpovídajícím minimálním množství funkcí. Nejdražší hodinkový model A2 najdete v nabídce za poloviční cenu. Tento produkt se tak jasně profiluje jako originální a technologicky nejvybavenější a tomu odpovídá i cena. Pokud uvažujete o náhlavním typu počítače najdete konkurenci v produktu Shearwater Nerd 2 za srovnatelnou cenu.
Klíčovou částí toho produktu je nejen kostka samotná, ale i její upevnění na masku. V balení je univerzální adaptér, v nabídce jsou také různé masky přímo připravené s držákem.
V balení je i dobíjecí USB kabel. Ten má plochý konektor, který se do zařízení zasunuje podobně jako paměťová karta, drží velice stabilně. Stažení ponorů jde přes kabel, bluetooth, lze jej připojit i jako USB disk. Při stažení se ovšem stalo z různých aplikací, že téměř na konci bylo stahování přerušeno. V režimu připojení USB disku se také aktualizuje firmware. Sondy se dají spárovat pro všechny plyny v nabídce. Výrobce také dodává aplikace pro stolní počítače i pro mobily. Možností uložení logbooku i podporovaných aplikací třetích stran je velké množství. Z mobilní aplikace LogTrak je přes Bluetooth možné přístroj i nastavit.
Netestovali jsme bohužel snímač tepu srdce, který se dá také samostatně dokoupit, upevňuje se pod spodní prádlo potápěče na prsa a páruje se s přístrojem podobně jako sondy. Je jen velmi málo produktů na trhu s touto funkcí.
Displej | OLED |
Velikost displej | úhlopříčka 24 mm (96 x 64) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Jedno kolečko na pravé straně (točení nahoru/dolů, sitsk, dlouhý stisk) |
Baterie | LiOn integrovaná |
Výdrž baterie | 20 hodin |
Kapacita paměti | 1000 hodin |
Maximální hloubka | 120 metrů |
Režimy | Scuba (Vzduch, Nitrox, Trimix), Hloubkoměr, Freediving, CCR |
Plyny | max 8, 8-100% O2, 0-92% He |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16C nebo ZHL ADT MB |
Konzervatismus | Gradient faktory pro ZHL-16C, nebo 5 úrovní |
Slaná voda | Nelze nastavit (slaná) |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | Bluetooth, USB kabel, USB disk |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka ponoru, maximální čas ponoru, zbývající doba plynu zbývající bezdekompresní doba |
Další funkce | GPS lokality, logbook, kompas (3 azimuty), stopky, měření tlukotu srdce, sondy, simulace ponoru |
Orientační cena | 21000,- Kč (29000,- se sondou) |
Příslušenství | Monitor tlukotu srdce 2400,-; bezrámová maska s držákem 2000,-; Sonda 8000,-; adaptér na masku nenalezen ke koupi samostatně |
+ GPS, možnost uložit 32 souřadnic + 3 nastavitelné uživatelem pojmenované + Sondy + Několik možností připojení + Snímač tepu srdce + Nastavení počítače z mobilní aplikace + Vymazání paměti, nejen nasycení tkání + Velmi propracovaný manuál |
- Kvalita zobrazení závisí na tom, - Nevyužitý prostor obrazovky - Nepohodlné nastavování na suchu - Omezená nastavení ppO2 - Chybějící plánování profilu - Zamyká se na 48 hodin
|
Jedná se o přelomovou technologii? Určitě ne, zážitek příliš závisí na dobré masce a není přívětivá ani suchu. Počítač bude vhodný pouze pro zkušenější rekreační potápěče, kteří již umí ovládat vztlak a zvyknou si ovládat přístroj na masce. Jediným důvodem ke koupi je pokud si zamilujete head-up uchycení nebo měření tepu srdce. Bude však třeba zaplatit cenu jednoho z nejdražších přístrojů na trhu.
Děkujeme firmě Albe za zapůjčení přístroje k testování.
Dostal se nám na stůl kousek až z Asie, nejlevnější model s barevným displejem hodinkového tvaru na trhu, z cenové kategorie 10-15 tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox do 40 % kyslíku, na freediving i jako hloubkoměr. K dispozici je pouze jedna směs. I přes velmi nízkou cenu nabízí bohatou výbavu, cílí na zákazníky toužící po hodinkách, které kromě potápění nabízí i funkce chytrého outdoorového zařízení.
Design je tentokrát velice jednoduchý. Na ruce vám bude ležet kulatá placka, ve které není žádná křivka ani zářez. Ze všech stran hodinky působí velice hladkým dojmem. Kolem displeje je kroužek, celé pouzdro je kovové. Displej není nijak zasazen v pouzdře, ani chráněn nějakou hranou, je velice snadné ho během ponoru poškrábat. Pokud světlo dopadá na displej pod velkým úhlem, jsou odlesky světla notně znát. Už na střední jas je okamžitě poznat, že přístroj svítí mnohem méně než konkurenční modely. I jinak je poznat, že výrobce počítá pouze s potápěním v teplých vodách, např. k počítači se nedodává žádné rozšíření pásku. Na spodní straně jsou v řadě čtyři kovové piny pro připevnění USB kabelu. Tlačítka jsou kulatá plochá dostatečně velká i s výrazným stiskem. Tři tlačítka najdete na pravé straně (nahoru, potvrdit, dolů) a jedno na levé straně (storno). Stisk je potvrzen krátkou vibrací.
Displej je kruhový, a i zobrazení využívá kruhové výseče, takže zobrazované prvky nejsou umístěny do obdélníku. Hlavní číslo, kterým je hloubka, je největším písmem vpravo vprostřed. Nad ním jsou dekompresní informace, vlevo kompas a teplota. Pod hloubkou je řádek s ostatními informacemi (jako čas a maximální operační hloubka plynu), které lze během ponoru přepínat pravým dolním tlačítkem. Hodnoty jsou barevně odlišeny, aby lépe upoutaly uživatelovu pozornost. Například zbývající čas bezpečnostní zastávky je zobrazen žlutě a nad ním se zobrazí název „bezpečnostní zastávka“, teplota je modře.
Menu je strukturované do jednoho sloupce, kde uživatel snadno listuje nahoru/dolů a potvrzuje volby prostředním tlačítkem. Zařazení některých položek do struktury je neintuitivní, např. kalibrace kompasu není v nastaveních, ale v hlavním menu. Ovládání čtyřmi tlačítky je výhodné i v cyklování hodnot, pokud překročíme maximální hodnotu, pokračujeme od nejnižší hodnoty. Jediné ovládání, které mi působilo problémy, bylo ovládání stopek, do kterého se dostanete podržením pravého dolního tlačítka. Zde čtyři tlačítka nebyla využita a chvíli mi trvalo zvyknout si na to, co které tlačítko znamená.
Plánovat lze pouze bezdekompresní ponory bez možnosti zadání povrchového intervalu. Do hloubky 14 metrů je zobrazena hodnota 99+ minut, pro větší hloubky již přístroj ukazuje počet minut pro bezdekompresní ponor.
V Nastaveních najdeme klasické volby pro slanou vodu, konzervatismus, počátek a konec ponoru a alarmy. Překvapí však nezvyklá možnost nastavení minimální hloubky pro započetí ponoru. Směs lze nastavit pouze jednu v rozsahu 21-40% kyslíku. Pro alarmy lze nastavit maximální hloubku a maximální čas ponoru. Příjemnou vlastností je, že hodinky obsahují zvukové alarmy i vibrace, pro upozornění lze zvolit i obojí současně.
Jako dekompresní algoritmus je použit Bühlmann ZHL-16C s gradient faktory. Nastavení konzervatismu je možné nezvykle s gradient faktory v rozsahu již od 0 % do 95 %. Lze také vybrat z tří přednastavených hodnot. Algoritmus udává v malých hloubkách o pár minut větší bezdekompresní časy ve srovnání se Shearwater Teric. Přístroj se jako jiné rekreační počítače uzamkne na 24 hodin po přechodu z režimu hloubkoměru.
Velkým reklamním tahákem tohoto zařízení je možnost nastavit k ponoru lokalitu podle GPS souřadnic. Lokality lze editovat přímo v hodinkách nebo lze využít vestavěnou databázi lokalit.
Bohužel se ale také jedná o jediný počítač z doposud testovaných, u kterého se během ponoru projevila chyba špatně měřené hloubky. Během ponoru se několikrát zasekl, pár minut ukazoval stejnou hloubku a pak zase začal měřit dobře.
Výrobce poskytuje pouze jediný model a není na trhu příliš dlouho. Přístroj lze bohužel objednat pouze v Asii, v Evropě není ani zastoupení, ani servis. Toto lze opět poznat i z ovládání, kde najdete mezi jazyky pouze angličtinu a čtyři další asijské jazyky. Jedná se o nejlevnější přístroj s barevným displejem, který je, nebýt absence vícero plynů, srovnatelný se Suunto D5 nebo RatioDeco iDive, které jsou přibližně o 5 tisíc dražší. Navíc obsahuje i funkce, které u těchto konkurenčních zařízení nenajdete.
K dispozici je několik barevných variant řemínků a krytů. V balení nenajdete nabíječku, pouze USB kabel a dvě náhradní ochranné folie na displej. Klešťový konektor pro nabíjení jako u jiných přístrojů s tímto typem připojení nedrží dostatečně pevně (podobně jako staré Suunto nebo Mares). Ke stolnímu počítači se hodinky připojují přes Bluetooth, lze jej spárovat i s aplikací pro iPhone a Android. Tento model nepodporuje sondy. Jedná se však o pomůcku pro mladé lidi, kteří využívají chytrá zařízení. Kromě GPS tak lze po spárování přístroj použít i jako chytré hodiny zobrazující upozornění z mobilu nebo počítání kroků. Pro spojení se satelity GPS je třeba z mobilní aplikace nejdříve synchronizovat GPS data. Jakmile však aplikace získá signál, je velice milé mít možnost ze seznamu lokalit přiřadit českou lokalitu k ponoru přímo u vody. Bohužel však pro tyto nadstandardní funkce není k dispozici žádné uživatelské rozhraní ani možnosti nastavení. Aplikace se tak omezuje pouze na zobrazení textu upozornění nebo čísla počtu kroků. Potenciál obsažených technologií tak není softwarově vůbec využit. Podobně kompas je zobrazen pouze v režimu ponoru.
Displej | TFT LCD |
Velikost displej | Kruhový 30 mm (320 x 300) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Jedno tlačítko na levé, tři na pravé straně (nahoru, dolu, storno, potvrdit) |
Baterie | LiOn integrovaná |
Výdrž baterie | 15 hodin |
Kapacita paměti | 100 hodin |
Maximální hloubka | 100 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr, Freediving |
Plyny | max 1, Kyslík 21 - 40% |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16C |
Konzervatismus | Gradient faktory |
Slaná voda | Slaná/Sladká |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | Bluetooth |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka ponoru, maximální čas ponoru |
Další funkce | Počet kroků, GPS lokality, logbook, kompas, stopky, upozornění z mobilu |
Orientační cena | 12000,- Kč |
Příslušenství | - |
+ Alarmy kombinací všech možností + Vibrace + Bluetooth + GPS + Upozornění z mobilu + Počítání kroků |
- Nízký jas displeje - Displej je chráněn pouze folií - Neuspořádané menu - Klešťový konektor pro nabíjení - Nedostatečný software pro outdoor funkce |
Vzhledem k absenci jakékoliv funkce pro realizaci složitějšího ponoru je tento počítač určen pouze pro rekreační potápěče, kteří potápí převážně v moři s jednou směsí. Svým originálním pojetím zahrnujícím nadstandardní outdoorové funkce najde jistě místo u potápěčů toužících po těchto možnostech. Škoda, že výrobce nedokázal využít možností hardwaru, kterým hodinky vybavil. Pokud oželíme dostupnost lokálního zastoupení, jedná se o velmi vybavený hodinkový model s barevným displejem za bezkonkurenčně nízkou cenu.
Děkujeme firmě Atmos za poskytnutí přístroje k testování.
Jedná se o rekreační počítač hodinkového tvaru z cenové kategorie 10-15 tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox do 50 % kyslíku i pro nádechové potápění. V nitrox režimu lze použít pouze jednu směs.
Hodinky mají relativně měkký řemínek, dodává se i prodloužení na suchý oblek. Velikostí nevybočuje z řady přístrojů ve své kategorii. Na obou stranách jsou dvě tlačítka. Tlačítka jsou malá kulatá, mají malý stisk. Nahmatat se dají sice snadno, ale stisk v suchých rukavicích není příliš pohodlný. Na pravé straně mezi tlačítky je konektor pro připojení k počítači. Čtvercový displej má zkosené hrany, aby designově zapadaly do kruhového obrysu. Obrazovka je rozdělena na tři řádky. Na prvním řádku je aktuální hloubka, střední největší řádek je věnován dekompresním informacím, třetí řádek zobrazuje dvě veličiny, které si lze přepínat stiskem levého dolního nebo pravého dolního tlačítka. Zjednodušeně se dá říct, že informace jsou na displeji rozvrženy stejným způsobem jako u již testovaných modelů Suunto Zoop a Vyper, pouze znaky jsou zmenšeny, aby se vešly na menší displej. Nejpatrněji je zmenšení displeje pozorovatelné na doplňujících symbolech, které jsou malé již na větším displeji, zde jsou naprosto mrňavé. Bohužel i obsluha je naprosto stejná jako u ostatních čtyřtlačítkových přístrojů výrobce. Pravé horní tlačítko slouží pro vstup do hlavního menu, levé horní tlačítko slouží pro výběr hodnot a dolní tlačítka pro posun vpravo a vlevo nebo změnu hodnoty.
Nastavení jsou uspořádána do menu, které se zobrazí podržením levého dolního tlačítka. Poté lze tlačítky vpravo a vlevo listovat v menu a potvrdit levým horním tlačítkem. Na hladině jsou však pod levým dolním tlačítkem stopky a zobrazen je pouze čas. Displej nezhasíná a na hladině lze hodinky použít k běžnému dennímu nošení.
Výpočet dekomprese je opět jako u ostatních modelů výrobce realizován Suunto RGBM modelem, který je optimalizován na maximální čas na dně (viz. algoritmy). Vzhledem k tomu, že je k dispozici pouze jedna směs do 50% kyslíku, není k dispozici žádné přepínání směsí ani pokročilé dekompresní funkce. Plánování je realizováno pouze formou bezdekompresní času pro zvolenou hloubku. Nechci zde opisovat recenzi ovládání ostatních modelů, doporučuji dohledat ostatní informace v recenzi modelu (Vyper Air). Tento model nevybočuje z produktové řady žádnou funkcí ani specifickou vlastností.
Cenou se tento model řadí do střední třídy hodinkových přístrojů výrobce. Levnější Suunto D4F je však určen pouze pro nádechové potápění. Naopak dražší Suunto D6i Novo nabízí tři plyny a kompas. Ten se však cenově pohybuje na úrovni Suunto D5 (cca 20 tisíc), který má barevný displej. Za stejnou cenu je možné uvažovat ještě o modelu Vyper, který je však již náramkové velikosti a také podporuje tři plyny a sondy. Funkcemi přístroj odpovídá modelu Zoop z řady náramkových přístrojů, je však mnohem dražší. Cenová politika výrobce pro tento model je tak pro mě záhadou.
K počítači je dodáván prodlužující řemínek na suchý oblek. Výhodou tohoto přístroje je podpora sondy. Ke stolnímu počítači je dodáván USB kabel. Ten je ukotven kulatým konektorem, který je třeba o půlotáčku pootočit, aby se v konektoru zajistil. Podpora připojení je pak, jak už bývá u této značky zvykem, výborná. I když výrobce udává, že přístroj podporuje aktualizaci firmware, na současnou verzi (podzim 2020) je třeba požádat v autorizovaném servisním středisku nebo je v servisním středisku provedena automaticky s výměnou baterie.
Displej | Segmentový |
Velikost displej | Kruhový 30 mm (320 x 300) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Čtyři tlačítka po stranách (nahoru, dolu, storno, potvrdit + jiné fuknce aktuálního stavu) |
Baterie | CR2450 výměna v servisu |
Výdrž baterie | 200 hodin |
Kapacita paměti | 40 hodin |
Maximální hloubka | 120 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr, Freediving |
Plyny | max 1, Kyslík 21 - 50% |
Algoritmus | Suunto Fused™ RGBM 2 |
Konzervatismus | Pět úrovní |
Slaná voda | Nelze nastavit |
Nadmořská výška | Ručně, tři úrovně 0-3000 mnm. |
Připojení k PC | USB kabel |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, OTU, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka ponoru, maximální čas ponoru, množství plynu, Deep stop |
Další funkce | Plánování, logbook, kompas, stopky |
Orientační cena | 12000,- Kč |
Příslušenství | Řemínek 1000,- Kč, Sonda 6900,- Kč |
+ Připojení ke stolnímu počítači + Sonda |
- Příliš malé symboly varování - Význam tlačítek (jako u většiny Suunto produktů) |
Tento přístroj je vhodný pouze pro rekreační potápěče, kterým vyhovuje hodinková velikost a vyžadují podporu sondy. Všem ostatním uživatelům bude přístroj působit předraženým dojmem. Absence vícero směsí a dodatečných funkcí jej v této cenové kategorii diskvalifikuje.
Děkuji za zapůjčení přístroje k testování Radimu Heroutovi.
V srpnu loňského roku (2020) firma Shearwater představila doposud nejlevnější model s barevným displejem náramkového tvaru na trhu, z cenové kategorie 10-15 tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox do 100 % kyslíku i jako hloubkoměr. K dispozici jsou tři směsi. I při svém kompaktním tvaru nabízí velmi širokou škálu použití a velmi bohatou výbavu, jako je bezdrátové dobíjení, bluetooth a vibrace.
Jak je u této značky zvykem, již na první pohled zaujme výtečným dílenským zpracováním a designem. Kryt displeje je lemován modrou linkou, která podtrhuje obdélníkový tvar. Přístroj je velice nízký. Na ruku se upevňuje řemínkem. Otvory pro umístění řemínku jsou po odstranění šroubů určeny pro upevnění gumolana. Řemínek je měkký a dostatečně dlouhý i na suchý oblek. Z obdélníkového tvaru počítače kromě tlačítek nevystupuje žádná nerovnost, nenajdete zde ani žádné otvory nebo šrouby. Výdrž integrované baterie je velká, na jedno nabití výrobce uvádí až 30 hodin ponoru.
Na každé straně najdeme po jednom mechanickém tlačítku. Počítač se zapíná současným stiskem obou tlačítek nebo vstupem do vody. Tlačítka jsou malá, kulatá ale díky vybrání v plastovém pouzdře snadno dostupná a nahmatatelná i v suchých rukavicích. Tlačítka mají dostatečně hluboký stisk. Levé tlačítko slouží pro přesun na další hodnotu nebo změnu hodnoty, pravé tlačítko slouží pro potvrzení.
Displej je zasazen pár milimetrů pod okraj plastového krytu. Ve výchozím nastavení je jas nastaven na auto, i na slunci byly údaje při této volbě čitelné. Rozvržení obrazovky odpovídá rekreačnímu režimu modelu Perdix. Hodně vlastností zde popsaných se s tímto modelem shoduje.
Displej zobrazuje v levém horním rohu hloubku a čas, v pravé polovině dekompresní informace. Třetí řádek zobrazuje informace o plynu a velké množství doplňujících informací, které volíte přepínáním pravým tlačítkem. Vpravo a vprostřed si uživatel může zvolit, jaké hodnoty se mu zde zobrazí. Režim hloubkoměru ukazuje šest hlavních informací o hloubce a času (aktuální hloubku, max. hloubku, průměrnou hloubku, dobu ponoru, stopky a čas) a doplňkovou informaci o teplotě.
Na displeji nejsou žádné malé symboly. Základní menu se zobrazuje pouze na třetím řádku, a to jak během ponoru, tak na suchu. Detailnější nastavení jsou dostupná pouze na suchu a zobrazují se přes celou obrazovku.
Menu pro obsluhu se přizpůsobuje, takže pokud uživatel nemá na displeji zobrazeny stopky, menu ani nenabízí volbu je pustit nebo resetovat. Listování v menu je, jako u většiny dvoutlačítkových přístrojů, zdlouhavé, je třeba projít celé menu až nakonec, aby se uživatel dostal o úroveň zpět.
Změna směsi se provádí levým tlačítkem, a poté se potvrdí pravým tlačítkem položka pro výběr směsi. V seznamu směsí, který se zobrazí na třetím řádku, se levým tlačítkem vybere směs a potvrdí pravým tlačítkem. Lze vybrat i neaktivní plyny. Vzhledem k tomu, že jsou podporovány tři plyny, všechny se vejdou velkým písmem na řádek a výběr je tak velice přehledný. Plyny jsou seřazeny od nejvyššího procenta kyslíku.
Přepnutí na/z režimu hloubkoměru resetuje tkáně. Resetovat lze samostatně nasycení tkání a nastavení. Jako dekompresní algoritmus je použit Bühlmann ZHL-16C s gradient faktory (viz. algoritmy). Uživatel nemusí zadávat hodnoty gradient faktorů číselně, ale může navíc využít tří přednastavených hodnot konzervatismu (Low 45/95, Med 40/85, High 35/75). Dekomprese je zobrazena zbývajícím bezdekompresním časem. Po překročení dekomprese lze zobrazit několik odhadovaných hodnot pro dokončení ponoru.
Plánovat lze dvěma způsoby. Plánovač bezdekompresního ponoru umožňuje nastavit povrchový interval a zobrazí tabulku bezdekompresních časů pro zvolenou hloubku. Druhý plánovač je stejný jako v technickém režimu a neumožňuje zadat povrchový interval.
Nastavení je rozděleno do dvou skupin, a to nastavení ponoru a systémová nastavení. I pod vodou lze editovat plyny, gradient faktory a některé jiné volby. Systémová nastavení pod vodou měnit nelze. V nastaveních jsou k dispozici především možnosti plánu ponoru, jako konzervatismus, hloubka poslední zastávky, plyny, salinita apod. Displej lze ovlivnit změnou jasu a výběrem barev. Pro ppO2 lze zvolit minimální, maximální a dekompresní hodnotu. Oproti Perdix v nastaveních najdete možnost aktivovat alarmy pro hloubku a zbývající bezdekompresní čas. Přístroj nemá zvuková varování, ale obsahuje vibrace. Upozornění se zobrazují pouze barevným zvýrazněním hodnoty, případně zprávou na třetím řádku. Pravým tlačítkem lze přečtení alarmu potvrdit.
Výrobce poskytuje čtyři různé modely. Tento model je nejlevnějším z nabídky. Všechny modely mají ovládání i vzhled obrazovky stejné. Pokud však uživatel přechází z jednoho modelu na druhý, určitě mu to přechod zjednoduší. Jen o málo dražší model Perdix obsahuje navíc kompas a podporu trimixu, ale nemá vibrace ani bezdrátové nabíjení. Pro podporu sond je třeba zakoupit model Perdix AI.
Tento model nepodporuje sondy, ani jiná rozšíření. V nabídce jsou pouze barevné varianty řemínku. K počítači je přístroj připojován pomocí Bluetooth, ke stažení je mobilní i stolní aplikace Shearwater Cloud, pomocí které lze stáhnout ponory i aktualizovat firmware.
Displej | TFT LCD |
Velikost displej | 2,2" (37x49 mm) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Dvě plastová tlačítka po stranách (Další, Ok) |
Baterie | Integrovaná LiOn s bezdrátovým dobíjením |
Výdrž baterie | 30 hodin |
Kapacita paměti | 1000 hodin (při vzorkování 10s) |
Maximální hloubka | 120 metrů |
Režimy | Otevřený okruh rekreační, Otevřený okruh technický, Hloubkoměr |
Plyny | max 3, Kyslík 21 - 100% |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16C |
Konzervatismus | Tři přednastavené úrovně nebo gradient faktory |
Slaná voda | Ano/Ne/EN13319 |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | Bluetooth |
Alarmy |
Nízké/vysoké ppO2, Porušení bezpečnostní zastávky, porušení výstupové rychlosti, konec vysycení tkání, slabá baterie, nasycení CNS, Dekomprese, systémová varování |
Další funkce | Plánování včetně dekompresního ponoru, logbook, stopky, graf nasycení tkání, změna barev obrazovky, změna rozložení obrazovky, vibrace, Bluetooth |
Orientační cena | 13000,- Kč |
Příslušenství | Barevný řemínek 1000,- Kč |
+ Velmi velká výdrž integrované baterie + Velmi pohodlné přepínání směsí + Ergonomické uchycení gumolana i řemínku + Detailní plánování profilu ponoru + Možnost smazat nasycení tkání + Bezdrátové nabíjení + Vibrace + Bluetooth |
- Příliš stisků při navigaci v menu |
Tento počítač je designová špička. Je výborně ergonomicky zpracován, dobře sedí na ruce i ovládání obrazovky je snadné. Je velmi vhodný pro všechny rekreační potápěče. Především rekreační potápěč uvažující o technickém potápění získá přístroj, který může použít i na náročnější ponory. Technický potápěč bude pouze postrádat podporu pro trimixové směsi. Na trhu se aktuálně jedná o nejlevnější přístroj s barevným displejem, bezdrátovým nabíjením, bluetooth a vibracemi, a přitom podporou mnoha funkcí pro technické potápěče. Některým uživatelům bude chybět snad jen kompas. V této cenové kategorii se jedná o bezkonkurenční volbu. Žádný výrobce nenabízí barevný displej za tuto cenu a takovýmito funkcemi.
Odkazy
Děkuji za zapůjčení přístroje k testování Jaroslavu Palečkovi z https://www.potapecske.cz/ ve spolupráci s https://www.dreamdive.cz/.
Vzhledem k tomu, že od vydání článku „Dekompresní teorie a praxe“ uplynulo již dvacet let a za tuto dobu potápěčské počítače prošly velkými změnami, považuji za vhodné na tuto skvělou práci Tomáše Sládka navázat. Tento článek popisuje aktuální stav (podzim 2020) použití dekompresních algoritmů v nejrozšířenějších potápěčských počítačích v ČR. V nich se dnes prakticky setkáme pouze se třemi matematickými modely.
Některé starší produkty ještě implementovaly starší varianty ZHL (ZHL-8, ZHL-12). Dnes se již setkáme pouze s poslední variantou ZHL-16C, v některých případech možná ještě s variantou B. Ta se liší pouze menším konzervatismem ve střední části tabulky mezních hodnot nasycení tkání. Většina výrobců stále zůstává u tohoto zavedeného algoritmu, protože je statisticky nejlépe prověřeným. Najdeme jej prakticky v drtivé většině technických počítačů. Všechny přístroje implementující tento algoritmus zároveň používají pro nastavení konzervatismu gradient faktory. Použití v rekreačních počítačích se opírá o nastavení konzervatismu výrobcem definovanými skupinami gradient faktorů, takže i méně zkušený uživatel je schopen tyto hodnoty bezpečně nastavit. Aqualung ve svých přístrojích ještě používá Pelagic Z+ algoritmus, ale ten je také odvozen od ZHL a podle výrobce je s ním plně kompatibilní. Nabízí ale pouze dvě hodnoty konzervatismu, což limituje jeho flexibilitu.
Tento model není běžně výrobci implementován. Setkáme se s ním např. u přístrojů italské firmy RatioDeco. Ostatní výrobci jej zpravidla nabízí pouze jako alternativu k ZHL modelu (např. OSTC 4). Z nabídky na trhu není vidět, že by výrobci začínali na tento model přecházet nebo jej alespoň více nabízet ve svých produktových řadách. Není mi ani známa nějaká snaha o rozsáhlé praktické ověřování tohoto modelu lékařskými výzkumy.
Jedná se patrně o nejrozšířenější a nejvíce testovaný bublinkový model. Například firmy Suunto, Mares a Cressi se vydaly formou vlastní RGBM implementace a u ní i nadále zůstávají.
Algoritmus RGBM u modelů Suunto prochází vývojem a byl několikrát aktualizován. Momentálně jsou přístroje této firmy dodávány s verzí Suunto Fused™ RGBM 2. Vzhledem k tomu, že RGBM algoritmus stále zůstává uzavřený a jeho specifikace tedy není známá, tak ani není známo, jaký vliv mají možnosti nastavení na výstupovou křivku. Výrobce v propagačním videu uvádí, že je velmi intenzivně testován v praxi. Což nelze říci o VPM modelu (viz. také https://www.youtube.com/watch?v=X83xmfKF4hw).
Zajímavostí je, že někteří výrobci se vydávají cestou nabídnout zákazníkovi možnost výběru z vícero algoritmů. Možnou motivací by se mohlo zdát, že i s různými přístroji jsou členové týmu schopni dosáhnout shodného nastavení algoritmu, a tedy i očekávané dekomprese. Je třeba si však uvědomit, že model je většinou implementován výrobcem samotným a vždy tedy budou mezi přístroji různých výrobců rozdíly minimálně na úrovni zaokrouhlování nebo odlišnému pochopení implementačních detailů (viz např. „Není Bühlmann jako Bühlmann“). U nejdražších modelů se tak můžete setkat s možností výběru mezi ZHL-16C a VPM. Pokud se jedné o model s RGBM, pak výrobce nabízí jako alternativu ZHL algoritmus. Všechny přístroje se chlubí tím, že nabízí dostatečnou bezpečnost (jinak by si je nikdo nekoupil), ale jsou mezi nimi velké rozdíly. Rozdíly jsou patrné už jen ve výchozích nastaveních. Např. Suunto nerozlišuje slanou a sladkou vodu, Aqualung i300c nastavuje konzervatismus pomocí dvou hodnot. Přísnější hodnota pak odpovídá potápění v o 950 m vyšší nadmořské výšce. Pro ukázku přikládám několik hodnot bezdekompresních časů ponoru na vzduch. Cílem není porovnat bezpečnost přístrojů, ale přesvědčit se o tom, že rozdíly nejsou malé.
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16C | Bühlmann ZHL-16B | Pelagic Z+ | RGBM | RGBM Fused 2 | Mares RGBM |
---|---|---|---|---|---|---|
Výrobce/Model | Shearwater | DiveSoft | Aqualung | Suunto | Suunto | Mares |
Hloubka [m] | Teric | Freedom | i300c | Vyper Air | Eon Steal | Quad |
12 | 124 | 157 | 77 | 126 | 99 | |
15 | 69 | 79 | 51 | 72 | 72 | 69 |
18 | 45 | 43 | 35 | 52 | 52 | 49 |
21 | 32 | 29 | 24 | 37 | 37 | 36 |
24 | 23 | 20 | 18 | 29 | 28 | 28 |
27 | 18 | 15 | 13 | 23 | 21 | 22 |
30 | 14 | 11 | 10 | 18 | 17 | 18 |
33 | 12 | 9 | 8 | 13 | 13 | 15 |
36 | 10 | 7 | 7 | 11 | 10 | 12 |
39 | 10 | 6 | 6 | 9 | 8 | 11 |
42 | 8 | 5 | 5 | 7 | 7 | 9 |
U ZHL algoritmu jsem pro DiveSoft zvolil hodnoty gradient faktorů (GF) tak, aby byly srovnatelné se Shearwaterem, tedy 40/85, i když výchozí hodnotou u DiveSoftu je 30/70. Všechny ostatní počítače byly nastaveny na první ponor (bez nasycení tkání) ve výchozím nastavení konzervatismu a nadmořskou výškou přibližně 250 m n. m. ve sladké vodě (nelze nastavit u všech počítačů).
Na první pohled vidíme, že křivky kopírují podobný průběh. Rozdíly jsou samozřejmě nejmenší ve větších hloubkách, kde jsou bezdekompresní časy minimální. Nejdůležitější informace je, že i v hloubkách kolem 20 metrů jsou rozdíly až 20 minut, což je rozdíl velmi významný. I ve třiceti metrech jde vidět hodnoty v rozsahu 10-18 minut. Dále doporučuji si povšimnout rozdílu mezi implementacemi Suunto RGBM, kde je vidět, že ani dvě zařízení od stejného výrobce nedávají stejné výsledky. Nejdramatičtější rozdíl je vidět mezi Shearwaterem a DiveSoftem, kteří opět implementují stejný model algoritmu. Nejpřísnější je Aqualung, který proti ostatním vypadá až zbytečně přísný.
Je důležité si uvědomovat, že mezi počítači jsou velké rozdíly, a je třeba s tím počítat. Rovněž nastavení počítače je třeba měnit s rozumem. Není žádný nejlepší algoritmus, ani nejlepší implementace konkrétního výrobce. O reakci těla víme stále málo a všechny modely jsou doposud málo ověřeny lékařským výzkumem. Je tedy jen na uživateli, kterému algoritmu a jeho nastavení konzervatismu důvěřuje.
Jedná se o rekreační počítač náramkového tvaru z cenové kategorie kolem 5tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox nebo hloubkoměr. Je podporován pouze jeden plyn do 50 % kyslíku.
Konstrukčně počítač nevybočuje z řady jiných přístrojů v této cenové kategorii. Velikost, tvar, provedení i délka řemínku je stejná jako u Vyper Air. K přístroji je připevněn řemínek dostatečně dlouhý i na potápění v suchém obleku. Řemínek nelze vyměnit. Displej je chráněn plastovým sklem. Na spodní straně uprostřed je výřez na jediné tlačítko. Plastový kryt je prohnutý směrem dolů a po stranách tak vystupuje nad úroveň obrysu přístroje a částečně tak kryje i jeho hrany. Tlačítko je hladké, oválné, plastové a nevystupuje nad ochranný kryt. Je nahmatatelné snad jen díky tomu, že jiné tlačítko tu není, a také díky špičatým výřezům v krytu. V porovnání s jinými počítači má relativně tuhý stisk.
Displej je rozdělen klasicky na tři řádky. Informace jsou od sebe odděleny tenkou linkou. Na prvním řádku je zobrazena maximální hloubka a čas ponoru. Prostřední řádek má větší písmo a zobrazuje aktuální hloubku a dekompresní informace. Mezi nimi je pěti trojúhelníky zobrazena výstupová rychlost. Poslední řádek zobrazuje pouze aktuální teplotu. Celkově se jedná o největší znaky na segmentovém displeji z doposud testovaných modelů, a to je pod vodou velmi příjemné.
Stiskem tlačítka se přístroj aktivuje nebo také vstupem do vody, kde se ovšem aktivuje se zpožděním a výrobce to nedoporučuje. Během ponoru nelze nic nastavit a stisk tlačítka pouze přepíná hlavní obrazovku s obrazovkou o aktuální směsi a její maximální operační hloubce. Podržením tlačítka se aktivuje podsvícení. Na suchu stisk tlačítka slouží k cyklování v menu nebo změně hodnoty, podržení slouží pro potvrzení volby. A protože zde jiné tlačítko není, ani zde není jiná možnost opustit menu, uživatel musí čekat 10 sekund, než to přístroj udělá sám. Menu je strukturováno tak, že všechny volby jsou najednou rozmístěny na obrazovce a blikající hodnota je ta, kterou uživatel zrovna nastavuje. Velký displej je tak velmi přehledný a jeho prostor je využit na maximum.
Nenajdete zde volby pro režim ponoru známé z jiných přístrojů (vzduch, nitrox apod.). Jediný režim, který lze zapnout, je režim hloubkoměru. Nitrox mód se aktivuje změnou procenta kyslíku ve směsi. K dispozici je rozsah 21-50 % kyslíku pro jedinou podporovanou směs. Není potřeba žádná volba pro přepínání směsi, pouze pro nastavení ppO2 určující maximální operační hloubku. V režimu hloubkoměru se nevypočítává dekomprese. Bohužel pro tento režim zařízení nemá stopky. Jsou zde omezení jako mají jiné rekreační přístroje, takže například přepnutí ponoru na hloubkoměr nedovolí zpět zapnout režim ponoru s výpočtem dekomprese na dalších 48 hodin.
Pro výpočet dekompresních informací je použit algoritmus Cressi RGBM (viz. algoritmy), který podobně jako u Vyperu nepodporuje nastavení salinity a nadmořská výška se nastavuje manuálně. K dispozici jsou tři úrovně konzervatismu (safety factor). Oproti výchozí hodnotě nelze zvolit tolerantnější profil, pouze profil konzervativnější.
V obrazovkách pro nastavení nenaleznete téměř žádné možnosti. Nejde ovlivnit doba podsvícení, manuál neuvádí, na jak dlouho se světlo rozsvítí. Ani alarmy nelze ovlivnit. Překvapivě je však k dispozici možnost resetovat nasycení tkání.
Alarmy se zobrazují blikající hodnotou na obrazovce, v některých případech se jedná o malé symboly. Například CNS toxicita je zobrazena mezi prvním a druhým řádkem malým symbolem a teploměrem, takže se na obrazovce téměř ztrácí.
Jedinou zvláštností tohoto zařízení, kterou je vhodné zmínit je, že maximální výstupová rychlost, kterou používá pro výpočty je neobvyklých 12 m/min. Příjemné ovšem bylo najít v manuálu varování, že poslední tři metry by měl potápěč stoupat minutu, což je informace velice užitečná pro začátečníky, kterým je Leonardo určen.
Nabídka Cressi je oříšek orientace v sadě modelů se jmény italských umělců (nebo želv ninja). Leonardo je nejlevnějším modelem tohoto výrobce s podporou jednoho plynu. Jeho nástupcem je Donatello. Ten například odstraňuje problém s opuštěním menu, které je nově řešeno podržením tlačítka na déle než 3 sekundy. O něco dražší je Cressi Giotto, třítlačítkový model pro 2 plyny do 100 % kyslíku, jeho nástupcem je Michelangelo. Výrobce nabízí také čtyři modely hodinkového provedení. V nabídce není žádný produkt v cenové kategorii nad 10 tisíc, ani žádný jiný počítač pro technické potápění. Nepřehledná nabídka přístrojů ve stejné cenové kategorii vyžaduje pozornost zákazníka, aby nekoupil model, u kterého mu bude nějaká funkce chybět.
Kabel pro připojení k PC je drahý a není součástí základního balení. Jedná se vlastně o převodník IR na USB. Jinou možnost připojení ani rozšíření počítač neumožňuje. Nové modely Donatello a Michelangelo umožňují bluetooth připojení, ke kterým je ovšem třeba také dokoupit adaptér.
Displej |
Segmentový |
Velikost displej | 35x45 mm |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Jedno tlačítko (Stisk Další, Podržení Ok) |
Baterie | Uživatelem vyměnitelná CR2430 |
Výdrž baterie | 2 roky |
Kapacita paměti | 60 ponorů (70hodin) |
Maximální hloubka | 120 m |
Režimy | Otevřený okruh rekreační, Hloubkoměr |
Plyny | pouze jeden 21 - 50% kyslíku |
Algoritmus | Cressi RGBM |
Konzervatismus | Tři úrovně |
Slaná voda | Nelze nastavit |
Nadmořská výška | Manuálně, 4 úrovně |
Připojení k PC | USB kabel pomocí Externího IR adaptéru |
Alarmy | výstupová rychlost, CNS, pO2, konec bez dekompresního času, Deep stop, porušení dekompresní zastávky, nelétat |
Další funkce | Plánování ponoru, logbook |
Orientační cena | 5000,- Kč |
Příslušenství | Externí adaptér IR 2500,- Kč; |
+ Největší znaky na segmentovém displeji + možnost resetovat nasycení tkání |
- Nemožnost opustit menu jediným ovládacím tlačítkem - Prakticky žádná nastavení - Drahý adaptér pro připojení k PC - Nemá stopky v režimu hloubkoměru |
Cressi Leonardo je určen pro začínající potápěče, kteří nerozumějí nebo nechtějí rozumět možnostem těchto přístrojů. Je také vhodný pro ty, kteří do budoucna neuvažují postoupit ve svých potápěčských možnostech a zkušenostech. Není ani vhodný pro technické potápěče jako hloubkoměr, protože neobsahuje stopky. Díky možnosti resetovat tkáně může být vhodný do potápěčských škol a půjčoven. Důvodem pro koupi jsou pouze největší znaky na displeji v této cenové kategorii.
Odkazy
Děkuji Janu Olšarovi za zapůjčení přístroje k testování.
Jedná se o rekreační počítač náramkového tvaru z cenové kategorie kolem šesti tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox, freediving i jako hloubkoměr. Je možné nastavit až tři plyny do 100 % kyslíku. Přístroj obsahuje bluetooth. Jde o nástupce přístroje Veo dříve prodávaného pod značkou Oceanic.
Velikostí, tvarem i uspořádáním tlačítek a obrazovky je srovnatelný se Subgearem. Nemá ovšem adaptér na gumolano. Řemínek není příliš dlouhý, na suchý oblek skoro nestačil. Na ruce počítač působí velice lehkým dojmem. Z jinak plastového obalu vystupují dvě oválná kovová tlačítka se zdrsněným povrchem umístěná pod obrazovkou. Tlačítka mají relativně nízký stisk, ale díky zdrsněnému povrchu se dají dobře nahmatat, a to i přesto že je těsně nad nimi kryt displeje. Kryt nijak nepřekáží jako například u Suunto Zoop. Mezi tlačítky je umístěna červená led dioda, která slouží jako alarm.
Displej je kruhový, zapuštěný v pouzdře a je chráněn vyměnitelným ochranným sklem. Obrazovka je rozdělena na tři řádky. Na prvním řádku je aktuální hloubka, prostřední řádek obsahuje dekompresní informace. Na posledním řádku najdete maximální dosaženou hloubku a vpravo od ní dobu ponoru. Ve všech obrazovkách je písmo stejně velké na všech řádcích. Nepochopitelné jsou jen dvou nebo třípísmenné zkratky u některých textů v menu. Po stranách displeje jsou ještě znázorněny malé teploměry – pro nasycení tkání a výstupovou rychlost. Ta je zobrazována velice citlivě. Je to první přístroj, kde jsem si všiml i sebemenší změny rychlosti.
Přístroj se aktivuje stiskem libovolného tlačítka nebo zanořením. Aktivaci zanořením je možné vypnout, pak je ovšem nezbytně nutné počítač před začátkem ponoru ručně zapnout. Jsou podporovány režimy pro přístrojové a nádechové potápění a hloubkoměr. Nitrox režim nemá samostatnou volbu v menu, aktivuje se v menu pro změnu plynu. Levé tlačítko slouží pro posun v menu hlavní obrazovky nebo pro změnu hodnot. Pravé tlačítko slouží pro potvrzení voleb nebo aktivaci podsvícení. Pro rychlou změnu hodnot (např. změna procent kyslíku) stačí podržet levé tlačítko. Během ponoru lze cyklovat mezi čtyřmi obrazovkami. Kromě hlavní obrazovky jsou to změna plynu, teplota a informace o směsi. Menu se přizpůsobuje, takže když nejsou aktivované stopky, tak se ani nezobrazí na hlavní obrazovce a tlačítka v ten okamžik neslouží k zastavení a pouštění stopek.
Velice příjemné je, že tento model, přestože je z nejnižší cenové kategorie, podporuje 3 plyny do 100 % kyslíku. Nastavení plynu je v menu hned za plánováním a logem ponorů. Pouze dvě použitá tlačítka sice omezují změnu hodnot na klasické cyklování, ale přidržením lze toto nastavování velice zrychlit, což chybí i u dražších dvou-tlačítkových počítačů. Změna plynu během ponoru je velice příjemná. Hned první stisk levého tlačítka tuto volbu nabídne, potvrdíme pravým tlačítkem a levým tlačítkem následně zvolíme směs a opět potvrdíme pravým tlačítkem. Obsluha tak nevybočuje z jakýchkoliv jiných funkcí tlačítek na suchu nebo ve vodě.
Nastavení jsou velice jednoduchá a strukturovaná jen do dvouúrovňového menu. Nenajdete zde žádná obsáhlá nastavení profilu. Nadmořská výška je obsluhována automaticky. Salinita je schovaná nezvykle v menu utils. Potápěči tak stačí zvolit salinitu vody a plyny a přístroj je připraven k ponoru. Během ponoru není možné nastavení měnit. Jedinou funkcí, která se nenastavuje v menu, jsou stopky. Ty se aktivují pouze během ponoru podržením levého tlačítka na 2 sekundy.
Plánování ponoru probíhá změnou hodnoty pro hloubku, na prostředním řádku se zobrazí bezdekompresní čas a třetí řádek ukazuje aktuálně vybraný plyn. Víc možností plánování přístroj nenabízí. Konzervatismus je realizován jednoduchým přepínáním na přísnější hodnotu, která odpovídá ponoru v nadmořské výšce o 950 m vyšší. Zařízení totiž implementuje méně obvyklý Pelagic Z+ algoritmus založený na Bühlmannově ZHL-16C (viz články o algoritmech). Tento algoritmus je doposut nejkonzervativnější z doposud testovaných přístrojů.
Alarmy se zobrazují blikající hodnotou na obrazovce. K podpoře alarmu slouží červená led dioda. Ta zabliká a díky své barvě krásně upozorní uživatele, aby věnoval pozornost obrazovce. V kategorii nastavení alarmů lze nalézt i neobvyklá nastavení jako například varování při dosažení určitého procenta nasycení dusíkem.
Překvapivé je, že přestože jde o rekreační počítač, lze zvolit plyn i při překročení jeho maximální operační hloubky, stačí jen potvrdit varování. Toto neumožňují ani některé drahé přístroje.
Tento model je nejprodávanějším modelem z nabídky. Oproti staršímu modelu i300 model i300c obsahuje navíc bluetooth připojení. V nabídce má výrobce za podobnou cenu ještě levnější model i100, který podporuje pouze dvě směsi a má jen jedno tlačítko. Naopak nepatrně dražší model i200 je hodinkového tvaru se čtyřmi tlačítky a podporuje opět pouze dvě směsi s Nitroxem. Pokud uživatel vyžaduje barevný displej, bude jej patrně zajímat i770r, který je třikrát dražší a podporuje také tři plyny. Výrobce nemá v nabídce žádný technický počítač.
Balení sice neobsahuje kabel, ale jeho součástí je sada na výměnu baterie. K Windows lze počítač připojit pouze pomocí kabelu. Naopak k mobilním zařízením se lze připojit pomocí bluetooth. Ponory lze stáhnout aplikací Diverlog+. Touto aplikací lze i aktualizovat firmware. Přístroj je ale i podporován jinými běžnými aplikacemi jako je např. Subsurface.
Displej | Segmentový |
Velikost displej | 30x40 mm |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Dvě tlačítka pod displejem (Další, Ok) |
Baterie | Uživatelsky vyměnitelná CR2450 |
Výdrž baterie | až 5 let nebo až 300 hodin |
Kapacita paměti | 25 ponorů |
Maximální hloubka | 100 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr, freediving |
Plyny | max 3, Kyslík 21 - 100% |
Algoritmus | Pelagic Z+ (založený na Bühlmannově ZHL-16C) |
Konzervatismus | Dvě úrovně |
Slaná voda | Ano/Ne |
Nadmořská výška | Automaticky 0-4270 mnm. |
Připojení k PC | Bluetooth, kabel |
Alarmy |
Zanoření, maximální čas ponoru, maximální hloubka ponoru, dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, nasycení dusíkem, porušení bezpečnostní zastávky |
Další funkce | Plánování, logbook, stopky, aktualizace firmware |
Orientační cena | 6000,- |
Příslušenství | Kabel 1600,-; Sada na výměnu baterie 250,- |
+ Příjemně zdrsněný povrch tlačítek + Dobře čitelné znaky + Jednoduché nastavení a přepínání plynu + 3 plyny do 100 % kyslíku + Červená led dioda pro alarmy + Bluetooth |
- Dvoupísmenné zkratky názvů hodnot na obrazovce - Nemožnost připojení pomocí bluetooth ke stolnímu počítači |
Velmi jednoduché a jednoznačné nastavení činí počítač obzvláště vhodný pro začínající potápěče nebo do škol či půjčoven. Pokud začínající potápěč vyhlíží nejlevnější přístroj, bude později překvapen, že mu tento přístroj vydrží poměrně dlouho během jeho kariéry. 3 plyny do 100 % kyslíku a příjemné přepínání směsí postačí i pro těžší ponory. Přístroj však není určen pro technické potápěče, ani kdybyste hledali levný hloubkoměr.
Vzhledem k cenovým nabídkám v supermarketech se sportovním vybavením, nováček těžko koupí levnější přístroj s takovouto výbavou.
Děkuji Martinu Zemkovi za zapůjčení přístroje k testování.
Jedná se o technický počítač náramkového tvaru z cenové kategorie přes dvacet tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox do 100 % kyslíku, trimix, CCR i jako hloubkoměr. K dispozici je pět směsí. I při svém kompaktním tvaru nabízí velmi širokou škálu použití. Ve výbavě je také digitální kompas.
Již na první pohled zaujme výtečným dílenským zpracováním a designem. Kryt displeje je osazen osmi šrouby po stranách. Kolem nich jsou výstupky, které narušují jinak obdélníkový tvar. Spodní část je ergonomicky vytvarovaná do oblouku, takže se pohodlně uchycuje na ruku, a to buď gumolanem nebo dvěma řemínky. Zařízení má nízkou výšku, narušuje ji jen prostor pro jednu tužkovou baterii. Při výměně baterie je potřeba tuto informaci v přístroji potvrdit, následně počítač hlídá dobu využití baterie. Výdrž baterie je velká, na jednu tužkovou baterii výrobce uvádí až 45 hodin ponoru.
Na každé straně najdeme po jednom piezoelektrickém tlačítku. Počítač se zapíná současným stiskem obou tlačítek nebo vstupem do vody. Tlačítka jsou kulatá na okraji ohraničená mírným výstupkem. Citlivost tlačítek nelze nastavit, ale oproti OSTC nebo DiveComputer.eu tlačítka reagují velice příjemně a bezchybně. Levé tlačítko slouží pro přesun na další hodnotu nebo změnu hodnoty, pravé tlačítko slouží pro potvrzení.
Displej není téměř vůbec zasazen pod okraj krytu, proto bych doporučil opatřit jej ochrannou fólií. Ve výchozím nastavení je jas nastaven na auto, i na slunci byly údaje při této volbě čitelné. Rozvržení obrazovky se liší podle režimu.
V technickém režimu se obrazovka skládá ze tří řádků. První řádek zobrazuje hloubku a čas. Na druhém je uprostřed hodnota ppO2. Na této pozici nejde zobrazit jiná veličina, je opravdu vidět, že potápění s tímto přístrojem je soustředěno na tuto hodnotu. Vpravo a vlevo si uživatel může zvolit, jaké hodnoty se mu zde zobrazí. Třetí řádek zobrazuje informace o plynu a velké množství doplňujících informací, které volíte přepínáním pravým tlačítkem. Na displeji nejsou žádné malé symboly. Základní menu se zobrazuje pouze na třetím řádku, a to jak během ponoru, tak na suchu. Detailnější nastavení jsou dostupná pouze na suchu a zobrazují se přes celou obrazovku.
V rekreačním režimu lze použít pouze tři směsi do 100 % nitroxu. Displej zobrazuje v levém horním rohu hloubku a čas, v pravé polovině dekompresní informace. Třetí řádek je opět věnován plynu a lze na něm zobrazit doplňující informace. Režim hloubkoměru ukazuje šest hlavních informací o hloubce a času (aktuální hloubku, max. hloubku, průměrnou hloubku, dobu ponoru, stopky a čas) a doplňkovou informaci o teplotě.
Menu pro obsluhu se přizpůsobuje, takže pokud uživatel nemá na displeji zobrazeny stopky, menu ani nenabízí volbu je pustit nebo resetovat. Listování v menu je, jako u většiny dvoutlačítkových přístrojů, zdlouhavé, je třeba projít celé menu až nakonec, aby se uživatel dostal o úroveň zpět.
Změna směsi se provádí levým tlačítkem, a poté se potvrdí pravým tlačítkem položka pro výběr směsi. V seznamu směsí, který se zobrazí na třetím řádku, se levým tlačítkem vybere směs a potvrdí pravým tlačítkem. Lze vybrat i neaktivní plyny. Příjemná je možnost zvolit v nastavení, jakým způsobem se bude směs vybírat. V „klasickém“ režimu se zobrazí na řádku s výběrem směsí pouze jeden plyn, ale zato velkým písmem. Plyny jsou seřazeny od nejvyššího procenta kyslíku. V „novém“ režimu se na třetím řádku zobrazí všechny plyny najednou a nabízena je rovnou nejvhodnější směs, což zrychluje výběr, zvyšuje přehlednost, ale na úkor velikosti písma. Obě tyto volby tak kombinují nejběžnější způsoby zobrazení plynů dostupné na přístrojích jiných výrobců.
Přepnutí na/z režimu hloubkoměru resetuje tkáně, přepnutí mezi technickým režimem a rekreačním nikoliv. Nasycení tkání lze resetovat i ručně. Jako dekompresní algoritmus je použit Bühlmann ZHL-16C s gradient faktory. V rekreačním režimu uživatel nemusí zadávat hodnoty gradient faktorů číselně, ale může navíc využít tří přednastavených hodnot konzervatismu (Low 45/95, Med 40/85, High 35/75). Dekomprese je v technickém režimu zobrazena formou poslední zastávky, v rekreačním režimu bezdekompresním limitem. Po překročení dekomprese lze zobrazit několik odhadovaných hodnot pro dokončení ponoru.
Plánování se v technickém režimu provádí výběrem hloubky a času na dně, poté se zobrazí tabulka výstupových zastávek. Pokud je ponor bezdekompresní, zobrazí se informace o tom, jaký je bezdekompresní limit pro danou hloubku. V rekreačním režimu jsou naopak plánovače dva. Plánovač bezdekompresního ponoru umožňuje nastavit povrchový interval a zobrazí tabulku bezdekompresních časů pro zvolenou hloubku. Druhý plánovač je stejný jako v technickém režimu a neumožňuje zadat povrchový interval.
Nastavení je rozděleno do dvou skupin, a to nastavení ponoru a systémová nastavení. I pod vodou lze editovat plyny, gradient faktory a některé jiné volby. Systémová nastavení pod vodou měnit nelze. V nastaveních jsou k dispozici především možnosti plánu ponoru, jako konzervatismus, hloubka poslední zastávky, plyny, salinita apod. Displej lze ovlivnit změnou jasu a výběrem barev. Změnit je možné také rozmístění veličin na druhém řádku. Pro ppO2 lze zvolit minimální, maximální a dekompresní hodnotu. Další zajímavou volbou je možnost viditelného úhlu kompasu hodnotami 60°, 90° nebo 120°. Kompas se zobrazuje na třetím řádku po přepnutí pravým tlačítkem nebo i jako číselná hodnota na volitelném místě na druhém řádku. Varování nastavit nelze, přístroj nemá zvuková varování ani vibrace. Upozornění se zobrazují pouze barevným zvýrazněním hodnoty, případně zprávou na třetím řádku. Pravým tlačítkem lze přečtení alarmu potvrdit.
Výrobce poskytuje čtyři různé modely. Tento model patří do střední cenové nabídky. Všechny modely mají ovládání i vzhled obrazovky stejné, což u jiných výrobců nebývá zvykem. Pokud však uživatel přechází z jednoho modelu na druhý, určitě mu to přechod zjednoduší. Jen o málo dražší model Petrel obsahuje nejvyšší výbavu. Nově se v nabídce objevil i levný rekreační model Peregrine za přibližně třináct tisíc, který podporuje pouze tři směsi, nemá však trimix ani kompas, překvapivě však obsahuje vibrace a bezdrátové nabíjení. Pro podporu sond je třeba zakoupit model Perdix AI.
Po zakoupení klíče lze přístroj rozšířit o VPM-B dekompresní algoritmus. Model Perdix AI umožňuje podporu dvou bezdrátových sond, přístroj pak klasicky nabízí zobrazení zbývajícího času plynu. K počítači je přístroj připojován pomocí Bluetooth, ke stažení je mobilní i stolní aplikace Shearwater Cloud, pomocí které lze stáhnout ponory i aktualizovat firmware.
Displej | Barevný AmoLED |
Velikost displej | 2,2" (37x49 mm) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Dvě piezoelektrická tlačítka po stranách (Další, Ok) |
Baterie | 1x AA uživatelem vyměnitelná |
Výdrž baterie | 45 hodin |
Kapacita paměti | 1000 hodin (při vzorkování 10s) |
Maximální hloubka | 260 metrů |
Režimy | Otevřený okruh rekreační, Otevřený okruh technický, Hloubkoměr, CCR |
Plyny | max 5, Kyslík 0 - 100%, Helium 0 - 100% |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16C |
Konzervatismus | Tři přednastavené úrovně nebo gradient faktory |
Slaná voda | Ano/Ne/EN13319 |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | Bluetooth |
Alarmy |
Nízké/vysoké ppO2, Porušení bezpečnostní zastávky, porušení výstupové rychlosti, konec vysycení tkání, slabá baterie, nasycení CNS, Dekomprese, systémová varování |
Další funkce | Plánování včetně dekompresního ponoru, logbook, stopky, kompas, graf nasycení tkání, změna barev obrazovky, změna rozložení obrazovky, Sondy |
Orientační cena | 22000,- Kč |
Příslušenství | Sonda 8000,-; VPM-B algoritmus 2000,- |
+ Velmi velká výdrž AA baterie + Ergonomické uchycení gumolana i řemínku + Volitelný VPM-B model + Detailní nastavení profilu ponoru + Možnost smazat nasycení tkání + Možnosti zobrazení kompasu + Dva režimy výběru směsí |
- Nemá vibrace ani zvukové alarmy - Nemá žádné nastavení varování
|
Tento počítač je designová špička. Je výborně ergonomicky zpracován, dobře sedí na ruce i ovládání obrazovky je snadné. Je velmi vhodný pro náročné rekreační potápěče, kteří hledají širokou škálu nastavení pro realizaci ponoru i komfort jednoduchého ovládání a přehlednou obrazovku. Především rekreační potápěč uvažující o technickém potápění získá přístroj, který může použít i na libovolně náročné ponory do budoucna. Začínajícím rekreačním potápěčům budou chybět pouze možnosti alarmů. Pro technické potápěče se jedná de facto o standard nabízející špičkovou kvalitu, velkou výdrž baterie a velké možnosti. Škoda jen, že uživatelé zvyklí na vibrace nebo zvuková upozornění z jiných počítačů, budou tyto funkce postrádat.
Odkazy
Děkuji za zapůjčení přístroje k testování Jaroslavu Palečkovi z https://www.potapecske.cz/ ve spolupráci s https://www.dreamdive.cz/.
Jedná se o technický počítač náramkového tvaru z cenové kategorie kolem dvanácti tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox, trimix, uzavřený okruh, freediving i jako hloubkoměr. Je možné nastavit až deset plynů. Přístroj obsahuje bluetooth a také digitální kompas.
Tento počítač působí velice odolným dojmem. Obdélníkové plastové pouzdro, má na pravé straně, kovový šroub, který ukrývá jednu tužkovou baterii. Zatečení baterie je chráněno pouze jedním O-kroužkem. Na spodní straně jsou dvě velká plochá piezoelektrická tlačítka umístěná na výrazných výstupcích. Displej je do obalu zasazen poměrně hluboko, což jej chrání před odřením, ale i před odlesky světla ze stran. Velikostí se jedná o větší a těžší přístroj. Na spodní straně je uchycení na gumolano, přístroj se nedodává s řemínkem.
Displej je klasicky rozdělen na čtyři řádky. První, velmi malý řádek obsahuje informace o baterii a čase. Další tři řádky obsahují informace o ponoru. Druhý řádek obsahuje hloubku a dobu ponoru, třetí informace o plynu, poslední pak dekompresní informace. Toto uspořádání se liší podle zvoleného režimu. V gauge módu, je například prostřední část vyčleněna stopkám. Menu nabízí také neobvyklý Bühlmann režim, který se liší od rekreačního režimu pouze v tom, že gradient faktory jsou 100 % a nelze je změnit. V tomto režimu displej zobrazuje pouze pět základních informací – hloubka, čas, TTs, aktuální plyn a minimální možnou hloubku (strop). Změna módu bohužel nepochopitelně resetuje předchozí nasycení tkání a seznam plynů. Přístroj se zapíná automaticky vstupem do vody nebo manuálně. Vypnout jej lze také ručně, což šetří baterii.
Jedná se teprve o druhý testovaný přístroj s piezoelektrickými tlačítky (viz. OSTC Plus). Tlačítka jsou sice velká, ale plochá, nejdou nijak poznat tvarem. Avšak díky tomu, jak vyčnívají z krytu, není problém je nahmatat. Je možné nastavit jejich citlivost, ale ani na nejvyšší citlivost přístroj stále některé stisky nezaregistroval a obsluha tak byla velmi nepohodlná.
Ve výchozím nastavení je seznam plynů prázdný, je nutné ho ručně doplnit. Po nastavení plynů je třeba ještě zvolit aktivní plyn, jinak menu nejde opustit. Aktivní plyn není možné změnit bez jeho předchozí deaktivace. V rekreačním režimu je nastavení plynů zjednodušeno tím, že se nedá nastavit obsah helia. Během ponoru se pak změna plynu provádí stiskem levého tlačítka, které zobrazí seznam plynů formou dvou řádků na spodní částí obrazovky. Opět levým tlačítkem vybereme plyn a potvrdíme pravým tlačítkem. Dají se vybrat pouze plyny, které byly označeny jako aktivní. U plynu nelze nastavit ppO2, v nastavení je pouze jedna hodnota max. ppO2 společná pro všechny plyny. Některá nastavení lze změnit i pod vodou (gradient faktory, jas displeje).
V menu počítače se nenachází žádná nastavení pro varování. Aktivování alarmu poznáte pouze podle barevného zvýraznění dané hodnoty na displeji. Celkově přístroj svými možnostmi nastavení patří mezi chudší.
Dekomprese je realizována ZHL-16C algoritmem (viz. algoritmy). Počítá s konstantní výstupovou (7 m/min.) i sestupovou rychlostí (15 m/min.). Nastavení nabízí výchozí a alternativní gradient faktory. Plánování umožňuje dekompresní ponory formou tabulky výstupového plánu. Není však možné zadat povrchový interval. Bezdekompresní ponor nelze plánovat, zobrazit lze pouze bezdekompresní čas pro zvolený plyn a jeho maximální operační hloubku.
Log ukazuje čárové grafy, čáry však splývají. V logu také najdeme nezvyklé tlačítko pro upload záznamů ponoru do počítače pomocí Bluetooth.
Manuál bohužel vypadá nedokončeně, některé kapitoly jsou bez textu a obsahují pouze otazníčky. Podobně působí i některé funkce přístroje jako již zmíněný prázdný seznam plynů po změně režimu, resetované tkáně, nutnost vypnout aktivní plyn, aby jej bylo možné změnit apod.
Jedná se o jediný model polského výrobce. Nejsou nabízeny ani různé softwarové varianty, tento přístroj vybavením na první pohled konkuruje nejvybavenějším přístrojům, ale chybí mu mnohé pokročilé funkce konkurenčních výrobců (vibrace, sondy apod.). Značka také nenabízí žádný přístroj hodinkové velikosti.
Přístroj nepodporuje sondy ani jiná rozšíření. Umožňuje pouze aktualizovat firmware pomocí Bluetooth. Funkce pro stažení ponorů do stolního počítače je schovaná v logu pod volbou "upload". Tlačítkem aktivujete Bluetooth a následně již můžete ponory stáhnout do počítače. Pro update firmware je v menu samostatná položka.
Displej | Barevný TFT LCD |
Velikost displej | 2,4" (37x49 mm) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Dvě tlačítka pod displejem (Další, potvrdit) |
Baterie | 1x vyměnitelná tužková AA |
Výdrž baterie | 20 hodin |
Kapacita paměti | 500 ponorů |
Maximální hloubka | 300 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr, Trimix, CCR, Freediving |
Plyny | max 7 (+ 3 diluent), Kyslík 0 - 99% / Helium 0 -99% |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16C |
Konzervatismus | Gradient faktory |
Slaná voda | Ano/Ne |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | Bluetooth |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky |
Další funkce | Plánování, logbook, kompas, stopky, bluetooth |
Orientační cena | 12000,- Kč |
Příslušenství | - |
+ Velmi nízká cena za barevný displej, trimix a 10 směsí |
- Špatná citlivost tlačítek - Nedokonalosti některých funkcí - Chybějící plánování bezdekompresních ponorů - Absence zvuků nebo vibrací |
Jedná se patrně o nejlevnější technický počítač s barevným displejem za bezkonkurenčně nízkou cenu. Díky absenci funkcí pro varování však není tento přístroj vhodný pro začátečníky. Pro pokročilé rekreační potápěče bude zajímavý v případě, že touží po barevném displeji s velkými číslicemi a velkém množství směsí. Je také vhodný pro nenáročné technické potápěče, kteří se spokojí s omezenými funkcemi.
Děkuji Tomášovi Vaškovi za zapůjčení přístroje k testování.
Jedná se o rekreační počítač náramkového tvaru z cenové kategorie do dvaceti tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox i jako hloubkoměr. Umí pracovat až se třemi plyny. Jeho hlavním zaměřením je zobrazování informací ze sondy, obsahuje i digitální kompas. Umožnuje nahrát mapu lokality do paměti a zobrazit ji během ponoru. Přístroj již není v prodeji, jeho rovnocenným nástupcem je Mares Genius.
Přístroj patří mezi těžší počítače s jedním z největších displejů. Na dolní straně jsou v řadě čtyři kovová tlačítka. Přístroj je dodáván pouze s řemínkem. Bohužel není k dispozici příprava na gumolano.
Displej je barevný, obsahuje příjemně velká písmena. Obdélník obrazovky je rozdělen na tři sloupce. Vlevo je formou teploměru zobrazen zbývající bezdekompresní čas. V pravém sloupci je nesmyslně velký symbol láhve, který ukazuje zbývající množství plynu. Střední část je věnována číselným údajům o ponoru. Nad tlačítky se ukazují symboly, co tlačítko znamená, včetně funkce pro podržení tlačítka. Displej má tmavá čísla na bílém pozadí, které příliš září ve špatné viditelnosti. V nastavení lze ale zvolit noční režim, který vypne většinu barev a bílé pozadí nahradí za černé. V zobrazení grafu profilu ponoru je zábavný symbol potápěče. Autoři se patrně snažili o využití grafiky, aby přístroj udělali atraktivnější, ve většině případů však nevhodnou formou. Pokud například není připojena sonda, pravou část obrazovky stále zabírají zbytečné informace o zbývajícím plynu, které nejsou dostupné. I přesto je velká plocha displeje využita lépe než u přístroje Ratio Deco.
Počítač lze zapnout libovolným tlačítkem, při zanoření se zapne sám. Nevýhoda je, že se nedá vypnout, což zkracuje už tak dost slabou výdrž baterie. Na suchu se po určité době nečinnosti (dle nastavení) obrazovka vypne. Nejde změnit orientace obrazovky, takže tlačítka jsou vždy dole. Levé tlačítko slouží jako storno, druhé zleva je funkce nahoru, pak následuje tlačítko dolů a poslední vpravo je OK. Tlačítka jsou malá, kulatá kovová, dobře rozpoznatelná i v suchých rukavicích. Stisk je nízký, ale dostačující. U spodní strany tlačítek vystupuje k tlačítkům hrana krytu, která mírně překáží.
Základní menu má osm ikon, funkce ikony je zobrazena textem uprostřed nahoře. Další menu již ikony nemají a položky menu už jsou zobrazeny pouze textovým seznamem. Některé obrazovky jsou modrobílé, jiné černobílé, jiné zase barevné. Ovládání tak působí velmi nejednoznačným dojmem. Noční režim změní barvy pouze a jenom v hlavní obrazovce během ponoru, ostatní obrazovky nezmění. Tlačítkem storno se vždy vracíte v menu o jednu úroveň zpět a nelze se tak rychle vrátit do výchozí obrazovky.
Přístroj sice umožňuje vícero plynů, ale tato funkce je v menu šikovně schovaná. Je to první přístroj, u kterého jsem opakovaně hledal, jak změnit nastavení směsí. Pro nastavení vícero směsí je třeba jít do volby módu ponoru a zvolit Nitrox, poté se zobrazí obrazovka pro výběr směsí. Během ponoru se pak plyny mění podržením druhého tlačítka zprava, druhým zleva se vybere směs, a nakonec se potvrdí opět druhým tlačítkem zprava. Přístroj cílí na integraci sond, ta umožňuje několik dalších alarmů. Vlastnosti přístroje využijete na maximální možnou úroveň, právě v případě, kdy používáte sondu a nastavíte velikost láhve a hodnotu pro minimum plynu. Pokud však sonda není k dispozici, na obrazovce se zobrazuje varování o nedostupnosti hodnoty tlaku, třetina obrazovky tak zůstává nevyužitá.
Bezdekompresní ponor umí počítač plánovat formou tabulky bez dekompresních časů pro jednotlivé hloubky. Plánování dekompresního ponoru zobrazuje navíc poslední dekompresní zastávku a čas do vynoření. Nelze nastavit povrchový interval pro plánování opakovaných ponorů. Podobné je to i s některými dalšími alarmy. Například varování o překročení stanovené hloubky opět zabírá třetinu obrazovky a zmizí až když se potápěč vrátí do nižší hloubky.
V nastavení lze nalézt čtyři volby pro nadmořskou výšku, nejnižší je A0 0-700 m, která pokryje běžné potápění v Čechách. Nepříliš běžným nastavením jsou detailní informace o uživateli. Neobvyklou možností je vypnutí varování o překročení výstupové rychlosti, které jinak vede k zamknutí přístroje na 24 hodin, podobně jako porušení povinné dekompresní zastávky. Zajímavou inovací je možnost nahrát do přístroje obrázky a mapy lokalit. Přímo na stránkách výrobce jsou k dispozici desítky map lokalit, které lze stáhnout. Bohužel mapa nejde přibližovat/oddalovat, takže na displej se vleze pouze její silueta, na malém displeji tedy pomůže k orientaci pod vodou jen stěží.
Manuál má nezvykle jen 20 stránek, navíc většina z toho jsou obrázky obrazovek.
Jde o nejdražší model náramkového tvaru. Méně vybaveným přístrojem je Mares Quad, který nabízí pouze monochromatický displej. Jinak si musí uživatel vybírat u tohoto výrobce z hodinkových přístrojů, které jsou také pouze v nejnižší cenové kategorii. Mares nemá žádný model ve střední cenové kategorii deset až patnáct tisíc korun. Nástupce tohoto modelu Mares Genius podporuje oproti tomuto přístroji pět směsí včetně trimixu, přidává zajímavé funkce a odstraňuje některé jeho nedostatky.
Přístroj sází na podporu sond. To je nejen patrné z uživatelského prostředí, ale také z voleb a alarmů pro sondy. Ke stolnímu počítači se připojuje USB kabelem s kleštěmi, které bylo třeba chvíli přemlouvat, aby došlo ke spojení. Piny nejdou vidět, a tak jedinou možností rozpoznat připojení je signalizace dobíjení baterie. K připojení lze použít vlastní Mares aplikaci, pomocí níž lze nejen stáhnout ponory, ale i nahrát obrázek/mapu lokality nebo aktualizovat firmware.
Displej | Barevný TFT LCD |
Velikost displej | 2,7" (45x57mm, rozlišení 320x240) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Čtyři tlačítka na dolní straně (Storno, nahoru, dolu, Ok) |
Baterie | Integrovaná dobíjecí lithium-ion |
Výdrž baterie | 5 hodin |
Kapacita paměti | 100 hodin (vzorkování každých 5 sekund) |
Maximální hloubka | 150 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr |
Plyny | max 3, Kyslík 21 - 99% |
Algoritmus | Mares RGBM |
Konzervatismus | Tři úrovně |
Slaná voda | Slaná/Sladká |
Nadmořská výška | Ručně, čtyři úrovně 0-3700 mnm. |
Připojení k PC | USB kabel |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka ponoru, maximální čas ponoru, množství plynu, Deep stop |
Další funkce | Plánování, logbook, kompas, stopky, noční režim, mapa lokality, obrázky, Reset nasycení tkání, informace o uživateli |
Orientační cena | Jiiž není v prodeji (původně 18000,- Kč) |
Příslušenství | Kabel 800,-Kč, sonda 5000,- Kč |
+ Informace o uživateli + Detailní zobrazení informací sondy + Mapky lokalit + Informace o budoucí dekompresi |
- Nevhodné využití grafických symbolů - Změna plynů schovaná v menu - Nelze změnit orientaci obrazovky - Výdrž baterie, nelze ručně vypnout - Nemá adaptér na gumolano - Opustit menu je třeba pomocí hodně stisků tlačítek - Nemožnost zrušit zobrazení některých varování |
Přístroj lze doporučit rekreačním potápěčům, kteří chtějí mít neustále k dispozici informace o stavu plynu ze sondy. Technický potápěč přístroj využije pouze v případě, že se spokojí s nemožností detailnějších nastavení profilu ponoru a pokud mu nebude vadit grafické uspořádání obrazovky.
Děkuji Martinu Unčovskému ve spolupráci s DirectOcean za zapůjčení počítače k testování.
Jedná se o technický počítač náramkového tvaru z cenové kategorie patnáct až dvacet tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox, trimix, uzavřený okruh, freediving i jako hloubkoměr. V závislosti na verzi firmware je možné použít až tři nebo až pět plynů. Počítač disponuje velkou škálou nastavení pro všechny typy technických ponorů. Testována byla technická (vybavenější) verze.
Přístroj zaujme svou malou velikostí přesahující jen málo velikost displeje a vedle něj položené AA baterie. Po stranách jsou dvě piezoelektrická tlačítka. Na ruku je přístroj upevněn gumolanem, řemínek se nedodává. Počítač má hliníkové pouzdro v mnoha barevných variantách.
Po zapnutí se zobrazí na úvodní obrazovce velké množství informací. Displej působí, jako by byl přeplněný znaky a číslicemi, informace jsou na obrazovce nahuštěné do posledního kousku místa. Jedná se o nejlépe využitý prostor na obrazovce, se kterým jsem se doposud setkal. Rozmístění informací na obrazovce nelze nijak změnit. Displej je rozdělen na tři řádky, na prvním je hloubka a čas, na prostřední řádku se zobrazují detailní informace, které je možné přepínáním měnit, a třetí řádek slouží pro zobrazení dekompresních informací. Obrazovka má pouze dva režimy, které se však liší jen velikostí písma pro hloubku.
Počítač se zapíná libovolným tlačítkem nebo vstupem do vody (až v hloubce 1,6 metru). Tlačítka mají uprostřed drobný výstupek, aby byla dobře nahmatatelná, v nastaveních lze změnit jejich citlivost. Tlačítka byla překvapivě dobře nahmatatelná i v suchých rukavicích, stisk sice není poznat, ale přístroj reaguje jednoznačně (nastavena 20% citlivost tlačítek). Levé tlačítko slouží pro posun na další volbu v menu, pravé tlačítko pro potvrzení. Storno je řešeno vždy poslední volbou v menu. Zajímavě řešená je změna číselných hodnot, například množství kyslíku ve směsi. Jsou k tomu určeny dvě volby v menu, jedna „+“ pro zvýšení hodnoty, druhá „-“ pro snížení hodnoty. Není k dispozici žádná volba pro návrat do hlavní obrazovky, což bohužel chybí, především pokud je uživatel hluboko v menu nastavení.
Během ponoru lze vyvolat menu stiskem levého tlačítka, které zobrazí malý žlutý obdélník vlevo mezi druhým a třetím řádkem. Uživatel zde však najde pouze volby pro změnu plynu, restart průměrné hloubky (stopky), alternativní gradient faktory a režim zobrazení. Kromě plynů tedy nelze během ponoru měnit žádná zásadní nastavení. Toto menu je zobrazeno malým písmem, a proto i na přepínání plynu je třeba se soustředit.
Změna plynu se provádí levým tlačítkem pro vyvolání menu, pak pravým tlačítkem pro výběr plynů, znovu levým tlačítkem pro změnu plynu a následným potvrzením změny pravým tlačítkem. Lze vybrat i neaktivní plyny.
Počítač nabízí velkou škálu nastavení pro průběh ponoru. Lze například zvolit, jestli algoritmus bude používat gradient faktory či nikoliv. Dokonce i jaké procento nasycení je považováno za mezní oproti výchozím hodnotám algoritmu. Dále je možné nastavit alternativní gradient faktory, alternativní plán výstupu, hloubku poslední zastávky, rychlost spotřeby plynu, mezní hodnoty ppO2 a další.
Detailní možnosti nastavení lze zadat i pro vlastnosti plynu. U plynu je třeba definovat jeho typ, tj. kdy během ponoru bude plyn použit (první, cestovní, dekompresní nebo neaktivní). Dále je možné určit, od jaké hloubky bude plyn použit, což může být menší hodnota než MOD. Lze zadat velikost lahví, ale toto nastavení se použije pouze u plánování.
Zobrazení informací lze ovlivnit pouze výběrem jednoho ze čtyř barevných témat.
Nezvykle je řešeno nastavení salinity, kde uživatel volí hodnotu 0-4 % soli a nepřepíná jen mezi slaná/sladká voda.
Plánování ponoru lze provést výběrem z menu simulace, buď zobrazením vypočítaného plánu nebo spuštěním simulace samotné. Z dalších zajímavých vlastností je třeba zmínit, že stopky neumí pauzu, jen restart průměrné hloubky, která resetuje i čas.
Dekomprese se zobrazuje v pravém dolním rohu, a to formou bezdekompresního času nebo hloubkou a časem nejbližší zastávky a časem do vynoření. Během zastávky se objeví odpočítávání v minutách včetně sekund. Následující dekompresní zastávky se nachází mezi doplňujícími informacemi na prostředním řádku.
Počítač obsahuje velké množství varování, která se zobrazují žlutým vykřičníkem a barevným blikajícím textem v pravém horním rohu nebo případně zvýrazněním hodnoty, které se varování týká. Velkým zklamáním však je, že pro varování přístroj nemá zvukové signály ani vibrace. Jednotlivé druhy varování nelze ani vypnout v nastaveních, je možné pouze upravit hodnoty, při kterých k varování dojde.
Výrobce dodává pět různých modelů náramkových technických počítačů, ty se liší velikostí displeje, konstrukcí, maximální hloubkou ponoru, množstvím podporovaných plynů a výdrží baterie. Rozdíly mezi jednotlivými modely nejsou patrné na první pohled, proto doporučuji před nákupem detailně prostudovat vlastnosti jednotlivých modelů. Všechny modely se pohybují v cenové relaci 13-30 tisíc korun. Žádný z nich však nemá zvuková upozornění ani vibrace. Výrobce nemá v nabídce ani žádné počítače hodinkového tvaru. Testovaný model lze zařadit do středu nabízených přístrojů. Je dodáván buď se softwarem Sport, který podporuje pouze tři plyny, nebo Tech, který nabízí pět plynů.
Instalace firmware je zbytečně složitá a po jeho instalaci bylo nutné zkalibrovat kompas, jinak se ručička nehýbala. Na připojení Bluetooth přístroj čeká jen čtyři minuty, pak bluetooth vypne. Není třeba zadávat žádný pin na spárování. Výrobce podporuje velké množství aplikací (i mobilních), pomocí kterých lze stáhnout ponory do stolního počítače. Zajímavou funkcí z aplikace divinglog.de je možnost přímo simulovat ponory a zachytit snímek obrazovky přístroje. Všechny aplikace však měly problémy se se zařízením spojit, to dávám za vinu spíše problémům ve Windows než přístroji samotnému. V pevném pouzdře balení ještě najdete USB kabel pro bezdrátové nabíjení. Sondy nejsou podporovány.
Displej | Barevný TFT LCD |
Velikost displej | 2,4" (37x49 mm) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Dvě piezoelektrická tlačítka na boku |
Baterie | Li-Ion bezdrátově dobíjecí nebo 1x AA |
Výdrž baterie | 20 hodin |
Kapacita paměti | 100 hodin |
Maximální hloubka | 120 metrů |
Režimy | Otevřený okruh, Hloubkoměr, Nádechové, CCR, pCCR |
Plyny | 3 nebo 5 podle verze, Nitrox do 100%, Trimix, +5 diluent plynů Tech verze |
Algoritmus | ZHL-16C |
Konzervatismus | V procentech formou gradient faktorů pro normální a nouzový výstup |
Slaná voda | 0 - 4% |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | Bluetooth |
Alarmy | Dosažení hlouby, výstupová/sestupová rychlost, čas na dně, deep stop, konec zastávky, CNS, pO2, konec bezdekompresního času, doporučené přepnutí plynu, překročení MOD, vybitá baterie, isobarické počítadlo, mikrobublliny, rychlý výstup |
Další funkce | Plán a simulace ponoru, změna orientace obrazovky, kompas, stopky |
Orientační cena | 17000,- verze sport, 20000,- Kč verze Tech |
Příslušenství |
- |
+ Mobilní aplikace pro aktualizaci firmware nebo nastavení + Bezdrátové nabíjení + Velká škála nastavení technických ponorů + Malé rozměry a váha + Podpora velkého množství stolních aplikací |
- Není distributor v ČR, je třeba koupit online z Německa - Žádná možnost změnit rozložení obrazovky - Málo možností změnit nastavení během ponoru - Nelze vypnout jednotlivá varování - Varování pouze na displeji (nemá vibrace ani zvuky) |
Přístroj je vhodný pro technické potápěče, kteří touží po detailním plánování náročných ponorů nebo hledají malý, a přitom levný přístroj. Rekreační potápěč bude mít o tento počítač patrně zájem pouze v případě, že směřuje k vyšším kvalifikacím anebo má zájem o integraci s aplikacemi na stolním počítači.
https://heinrichsweikamp.com/index.php/ostc-plus.html
Vielen Dank an den Hersteller (Matthias Heinrichs) für die Beispiel Zusammenarbeit und die Bereitstellung des Gerätes zum Testen, einschließlich Versand aus Deutschland.
Velmi děkujeme výrobci (Matthias Heinrichs) za ukázkovou spolupráci a poskytnutí přístroje k testování včetně zaslání z Německa.
Jedná se o rekreační počítač hodinkového tvaru z cenové kategorie do dvaceti tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox (kyslík 21–99 %) i jako hloubkoměr. Lze použít až tři plyny. Disponuje řadou funkcí pro pohodlné potápění, obsahuje i digitální kompas. K dispozici je velké množství barevných kombinací i variací řemínků.
Opět se jedná o hodinky s velmi kvalitním dílenským zpracováním. S kovovým pouzdrem je řemínek spojen osičkou se zarážkou, která slouží k pohodlné výměně řemínku, ale nevyčnívá a neumožňuje tak nechtěné uvolnění. K dispozici je velké množství barev a materiálů řemínků. Oproti jiným výrobcům nenajdete na každé straně po dvou tlačítkách. Suunto se i u těchto hodinek drží konceptu tří tlačítek v řadě na pravé straně. Tlačítka mají tvar hřebíku s placatou hlavičkou. Měl jsem obavy, že pokud se pod hlavičku něco dostane, tak se zaseknou a nepůjdou zmáčknout. Tlačítka jsou zřetelná, ale v suchých rukavicích jsem měl přeci jen pocit, že jsou příliš blízko sebe.
Uživatel znalý jiných třítlačítkových modelů Suunto bude mile potěšen uspořádáním menu a obsluhou, která je u všech těchto modelů shodná. Nadřazené menu se zobrazuje malým písmem hned na prvním řádku nad ostatními informacemi. Položky menu rotují ve třech řádcích, prostřední řádek vždy označuje vybranou položku, takže uživatel má přehled, kde v menu právě je a kam dál je možné se přesunout.
Displej je běžné velikosti. Jas se dá zvolit ze šesti úrovní. Při velmi velkém slunečním svitu bylo těžké jej přečíst i na největší jas. Vzhledem k podmínkám se ale obávám, že by měly problém i všechny ostatní přístroje. Po krátkém čase nečinnosti displej ztmavne, aby šetřil baterku, následně se přepne do obrazovky s hodinami. I když přístroj umožňuje přepnout některá nastavení pod vodou, jas změnit nelze.
Informace jsou rozmístěny do tří řádků První řádek zobrazuje hloubku, prostřední dekompresní informace a třetí řádek všechny ostatní doplňující informace. Alarmy se zobrazí překreslením přes prostřední řádek, což může překrývat důležité informace. Nicméně varování se dá pohodlně stornovat prostředním tlačítkem. Na okraji displeje je kruhová výseč, která může zobrazovat rychlost stoupání, kompas, ubývající tlak v láhvi nebo v případě hodin sekundovou ručičku.
Nastavení plynů je velice pohodlné, už na hladině lze zvolit výchozí plyn. Během ponoru pak lze změnit plyn prostředním tlačítkem, dolním přesunout na další směs a opět potvrdit prostředním tlačítkem. Vlastnosti pro výběr plynů i jejich změnu během ponoru jsou opět shodné s modely Eon Steel a Eon Core.
Dekompresní informace se vypočítávají algoritmem Suunto Fused RGBM 2. Uživatel může volit z pěti úrovní konzervatismu plus pomocí osobního nastavení kondice uživatele. Bohužel plánovat lze pouze bez dekompresní ponor. Je možné však zadat povrchový interval při plánování opakovaných ponorů. Pokud je nastavena velikost lahví plynů, je také zohledněna v plánování.
Upozornění jsou i na tak malém displeji zřetelná. Jedná se také o první Suunto s vibracemi. Vibrování bylo sice slabé, ale dalo se rozpoznat.
Cenou se D5 pohybuje na úrovni Eon Core. Přístroje se tak liší pouze tvarem a u modelu D5 absencí Trimixu a CCR. Pokud uživatel bude vybírat v kategorii hodinkových modelů, pak se jedná o nejvybavenější model a pro vícero funkcí bude muset přejít do kategorie větších displejů. Pokud uživateli naopak stačí monochromatický displej, nabízí Suunto velkou paletu levnějších hodinkových přístrojů. Uživatel se jen nesmí nechat zmást označením D6, které by svádělo k vybavenějšímu modelu, D5 nabízí vícero funkcí a barevný displej za podobnou cenu. V této kategorii může uživatel ještě uvažovat o modelu DX, který má sice monochromatický displej, ale nabízí Trimix a CCR podporu.
Kromě dnes již běžných sond, Suunto sází na možnosti připojení k mobilním telefonům a stolnímu počítači. Připojit k mobilnímu telefonu lze pomocí Bluetooth. Připojení USB kabelu (je součástí balení) je velice příjemné, a to pomocí silného magnetu, který drží za každých okolností. Z programu Suunto DM5 lze aktualizovat firmware, nastavit výchozí hodnoty, ale i změnit rozložení obrazovek, opět podobně jako u Suunto Eon Steel. Ze všech výrobců zatím testovaných přístrojů Suunto nabízí nejlepší možnosti komunikace s mobilními zařízeními a PC.
Displej | Barevný TFT LCD |
Velikost displej | Kruhový 30 mm (320 x 300) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Tři tlačítka na pravé straně (nahoru, dolu, storno/potvrdit) |
Baterie | Integrovaná dobíjecí lithium-ion |
Výdrž baterie | 12 hodin |
Kapacita paměti | 200 hodin (vzorkování každých 10 sekund) |
Maximální hloubka | 100 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr, Freediving |
Plyny | max 3, Kyslík 21 - 99% |
Algoritmus | Suunto Fused™ RGBM 2 |
Konzervatismus | Pět úrovní |
Slaná voda | Nelze nastavit |
Nadmořská výška | Ručně, tři úrovně 0-3000 mnm. |
Připojení k PC | USB kabel, bluetooth |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, OTU, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka ponoru, maximální čas ponoru, množství plynu, Deep stop |
Další funkce | Plánování, logbook, kompas, záložky, stopky, bluetooth, změna obrazovek, Vibrace |
Orientační cena | 18000,- Kč |
Příslušenství | Řemínek 1000,- Kč, Sonda 6900,- Kč |
+ Možnost změnit nastavení a rozložení obrazovky z PC + Pohodlné ovládání + Velká nabídka vyměnitelných řemínků + Magnetický konektor + Návod i rozhraní obrazovky v českém jazyce + Plánování spotřeby a integrace sondy pro všechny plyny + Android/iOS aplikace + Vibrace |
- Chybějící plánování dekompresních ponorů - Nevyužité plyny nelze deaktivovat, je třeba je zcela smazat - Alarmy překrývají velkou část obrazovky |
Jde o velmi příjemný počítač s výbornou ergonomií. Nabízí všechno, co se od hodinkového počítače dá čekat, a to s jednoduchým ovládáním. Tento přístroj zaujme moderní rekreační potápěče, kteří chtějí nastavovat uživatelské rozhraní a kladou důraz na připojení k PC a mobilu. Technický potápěč bude postrádat funkce potřebné pro složitějších ponory, jak už bylo napsáno o ostatních modelech od tohoto výrobce.
https://www.suunto.com/en-us/Products/Dive-Computers-and-Instruments/suunto-d5/suunto-d5-black-lime/
Děkuji firmě Finsub ve spolupráci s DirectOcean za zapůjčení počítače k testování.
Jedná se o rekreační počítač náramkového tvaru z cenové kategorie od patnácti do dvaceti tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox, trimix, CCR i jako hloubkoměr. Lze použít až deset plynů. Zařízení disponuje řadou funkcí technického počítače, ale zachovává si příjemné uživatelské rozhraní rekreačního počítače. Obsahuje také digitální kompas.
Na první pohled Eon Core zaujme svými malými rozměry, na ruce působí velmi plochým dojmem. Z krytu vystupují po pravé straně znatelná kovová tlačítka. Ta samozřejmě mohou překážet kruhům suchého obleku nebo jiným věcem připevněným na zápěstí. Tlačítka jsou pod vodou v suchých rukavicích velice příjemná, dostatečně veliká, stisk je dostatečně hluboký. Zatím se jedná o nejlepší tlačítka náramkových přístrojů, která jsem testoval. Funkce tlačítek jsou shodné s modelem Eon Steel (viz. recenze) i hodinkovým modelem D5. Řemínek je dostatečně dlouhý a široký, takže dobře drží na ruce i v suchém obleku. Displej je stejně velký jako u Eon Steel a má i shodné vlastnosti. Uživatel si tedy všimne pouze konstrukčního rozdílu přístrojů a zbytek odlišností bude muset hledat srovnáním v dokumentaci.
Abych neodkazoval pouze na podobnosti s Eon Steel, vypíchnu snad jen nejzajímavější funkce zmíněné v dokumentaci. Jednou z takovýchto funkcí je nemožnost změnit deepstopy, pokud je ve směsi povolené helium. Pro použití se sondou je spotřeba zadávána ručně v nastavení láhve. Přístroj pak ukazuje minimum vzduchu při poklesu pod 50 barů a odhadovaný zbývající čas je počítán z počátečního tlaku až do 35 barů, což ne vždy musí být dostatečné minimum. Alarmy se na displeji zobrazí barevnou bublinkou vpravo uprostřed a stornují se prostředním tlačítkem. Alarmy jsou dost zřetelné a nepřekrývají ostatní informace.
Oproti levnějšímu modelu Vyper nabízí Core větší a barevný displej a příjemné třítlačítkové uživatelské rozhraní. Naproti tomu model Eon Steel je mnohem dražší a nabízí navíc pouze kovové pouzdro a výdrž do větších hloubek. Nejzajímavějším rozdílem je pak umístění tří tlačítek, které má Eon Steel na čelní straně vedle displeje. Core tak uspokojí většinu uživatelů a důvody proč zvolit Eon Steel bude uživatel hledat jen těžko. Velmi příjemné pro modely Eon Core, Eon Steel a hodinkovým D5 je, že všechny mají tři tlačítka a ovládání i organizace menu je na všech přístrojích shodná, což uživateli usnadňuje přechod mezi jednotlivými zařízeními.
Vzhledem k možnostem přístroje lze očekávat použití s gumolanem. Na ty je potřeba adaptér, který je však dodáván samostatně. Ke stolnímu počítači se přístroj připojuje magnetickým čtyř-pinovým konektorem. Magnet je velice silný a drží velmi stabilně, v přístroji nejsou žádné zářezy. K mobilním zařízením lze přístroj připojit pomocí bluetooth. Připojení je jednoduché, k dispozici je aplikace pro Android i iOs. Možnosti připojení jsou opět shodné pro všechny dražší modely Suunto.
Displej | Barevný TFT LCD |
Velikost displej | 2,4" (37x49 mm) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Tři tlačítka vpravo na boku (nahoru, dolu, storno/potvrdit) |
Baterie | Integrovaná dobíjecí lithium-ion |
Výdrž baterie | 20 hodin |
Kapacita paměti | 200 hodin (vzorkování každých 10 sekund) |
Maximální hloubka | 80 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr, Trimix, CCR |
Plyny | max 10, Kyslík 5 - 99% / Helium 0 -95% |
Algoritmus | Suunto Fused™ RGBM 2 |
Konzervatismus | Pět úrovní |
Slaná voda | Nelze nastavit |
Nadmořská výška | Ručně, tři úrovně 0-3000 mnm. |
Připojení k PC | USB kabel, bluetooth |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka ponoru, maximální čas ponoru, množství plynu, Deep stop |
Další funkce | Plánování, logbook, kompas, záložky, stopky, bluetooth, změna obrazovek |
Orientační cena | 18000,- Kč |
Příslušenství | Kabel 670,- Kč, Bungee 530,- Kč, Sonda 6000,- Kč, Řemínek 1600,- Kč |
+ Možnost změnit nastavení a rozložení obrazovky z PC + Velké množství směsí + Ovládání lze zjednodušit vypnutím nevyužívaných funkcí + Možnost změnit orientaci obrazovky + Velká tlačítka s hlubokým příjemným stiskem + Návod i rozhraní obrazovky v českém jazyce + Plánování spotřeby a integrace sondy pro všechny plyny + Android/iOS aplikace |
- Zablokuje se při porušení zastávky na 48 hodin - Příliš málo nastavení pro technické ponory - Chybějící plánování dekompresních ponorů - Nevyužité plyny nelze deaktivovat, je třeba je zcela smazat - Tlačítka na boku přístroje - Adaptér na gumolano je třeba dokoupit |
Přístroj osloví většinu uživatelů toužících po velkém barevném displeji, jednoduchém uživatelském rozhraní, velkém množství funkcí a atraktivním designu. Svými možnostmi připojení a velmi příjemným uživatelským rozhraním (které lze navíc upravovat ze stolního počítače) se tak Eon Core stává bezkonkurenčním pro náročné rekreační potápěče. Technický potápěč však bude stále omezen funkcemi určenými pro rekreační potápěče.
https://www.suunto.com/en-us/Support/dive-computers-and-instruments-support/suunto-eon-core/
Děkuji firmě Finsub ve spolupráci s DirectOcean za zapůjčení počítače k testování.
Jedná se o technický počítač hodinkového tvaru z cenové kategorie od patnácti do dvaceti pěti tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox do 100 % kyslíku nebo trimix, pro freediving, jako hloubkoměr i CCR. Stejně jako náramkový model iX3M je prodáváno několik cenou odstupňovaných verzí podle náročnosti ponorů a množství a typů podporovaných směsí. K dispozici proto může být dvě až deset směsí. Testována byla nejméně vybavená verze Easy. Tento přístroj bohužel nebyl testován při skutečném ponoru.
Lze koupit několik barevných variant, zkoušený model byl v bílé barvě. Řemínek je velice pružný a je dodáván s prodlužovacím řemínkem k suchému obleku. Kulatý tvar po stranách doplňují čtyři kovová tlačítka. Vprostřed mezi tlačítky je konektor pro připojení k počítači. Tlačítka mají plochý tvar a nekloužou jako například u přístroje SeacSub Action. Mají vyšší, zřetelný stisk.
Obrazovka se rozsvítí levým horním nebo pravým dolním tlačítkem nebo otočením přístroje displejem dolů. Po stisku tlačítek se obrazovka přibližně dvě sekundy překresluje, což působí velmi pomalým dojmem. Obzvláště na kulatých symbolech a zaoblených tvarech lze na displeji vidět, že vykreslování není hladké. Levé horní tlačítko slouží jako storno, levé dolní pro potvrzení, pravá strana pro posun v menu nahoru a dolů. Oproti přístroji iX3M navigace v menu umožňuje cyklovat z poslední volby na první a tlačítko storno slouží pro navigaci o jednu úroveň zpět (nikoliv vždy do hlavního menu). Po vstupu do nastavení se vprostřed displeje zobrazí název volby a podél okraje se zobrazují ikony dalších voleb. Uživatel tak má přehled, kolik dalších možností nastavení je v menu k dispozici.
Digitální kompas se zobrazí stiskem pravého horního tlačítka z hlavního menu. Kompas ukazuje velmi malé tečky pro symbol nastaveného směru. Kompas vypadá, že se překresluje se zpožděním (podobně jako menu).
Displej v režimu ponoru je rozdělen na čtyři řádky, kde prostřední dva jsou větším písmem, první a poslední pak písmem skoro stejně malým jako grafické ikony. První řádek zobrazuje čas, další dva hloubku, dekompresní informace a baterii, poslední řádek pak ostatní doplňující informace.
Menu nemá příliš mnoho úrovní, nastavení jsou rozdělena do dvou skupin. Do menu se dostanete po stisknutí levého dolního a pravého dolního tlačítka. Lze nastavit osm barev displeje. Podle verze lze volit pro ponor Bühlmann algoritmus nebo u vyšších modelů i VPM-B. Nastavení konzervatismu je realizováno šesti hodnotami, u vyšších modelů gradient faktory. Hodnota pro nejagresivnější (nejméně bezpečný ponor) odpovídá gradient faktoru 40/80. Nastavení plynů a konzervatismu lze provést i během ponoru. Nasycení tkání lze v přístroji také resetovat.
Směsi mohou být v nastavení aktivovány, ale během ponoru lze vybrat i neaktivní směsi. Přepnutí směsi je realizováno levým dolním tlačítkem, pak vybereme směs pravým dolním tlačítkem a potvrdíme opět levým dolním.
Baterie se dobíjí nabíječkou s USB kabelem pro připojení ke stolnímu počítači. Nabíječka není součástí balení. Přístroj také obsahuje velké množství doplňujících aplikací, jako je chronometr, předpověď počasí a analyzátor plynu. Plánovač vypočítá i odhadovanou spotřebu plynu, ale ta je pouze orientační (daná běžnou konstantou minutové povrchové spotřeby) a není určena z předchozích zaznamenaných ponorů.
Počítač má shodné ovládání menu i funkce s iX3M modely. Jednotlivé verze mají odstupňovanou výbavu, kterou lze dokoupit aktivačním klíčem. Konektor pro připojení k počítači je také stejný jako u iX3M. Uživatel má tak velkou možnost si vybrat přístroj nejen vyhovující výbavou, ale také tvarem. Rozdílem mezi verzemi není pouze množství plynů, ale i možnosti dalších voleb. Proto doporučuji důkladně se před nákupem seznámit s rozdíly mezi verzemi.
Lze dokoupit pět různých barev řemínku. Zajímavým rozšířením v této aplikaci je podpora výzkumu ponorů společností DAN. Návod tak vyzývá uživatele ke sdílení ponorů pro vědecké účely. Po instalaci Ratio Deco Toolbox do stolního počítače lze do přístroje nahrát nejen aktualizace, aplikovat rozšíření na vyšší verzi ale i nastavit některé základní vlastnosti jako je přesné datum a čas nebo jazyk uživatelského rozhraní. Zde je k dispozici i čeština. Po dokoupení kabelu se sondou lze přístroj použít i pro měření směsi.
Displej | Barevný TFT LCD |
Velikost displej | Kruhový průměr 33 mm (rozlišení 240x240) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Čtyři tlačítka po stranách (nahoru, dolu, Ok, Storno) |
Baterie | Vestavěná dobíjecí Li-ion |
Výdrž baterie | 20 hodin |
Kapacita paměti | 160hodin |
Maximální hloubka | 150m (Easy and Deep verze) - 220m (Tech+ verze) |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Trimix, Hloubkoměr, freediving, (CCR - Tech+) |
Plyny | 2 - 10, Easy pouze Nitrox, vyšší verze i Helium |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16B, (VPM-B Deep verze a vyšší) |
Konzervatismus | Šest úrovní/nebo gradient faktory |
Slaná voda | Ano/Ne |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | USB kabel |
Alarmy |
Porušení výstupové rychlosti, překročení MOD, Porušení bezpečnostní zastávky, změna plynu, doba ponoru, hloubka ponoru |
Další funkce | Stopky, Log, kompas, plánování, sondy, měření směsi, předpověď počasí, fáze měsíce |
Orientační cena | 15-25tis. Kč |
Příslušenství | USB kabel (2000,-), Sonda (8000,-), barevné řemínky |
+ Snadné ovládání + Aktivace otočením přístroje displejem dolů + Množství doplňujících aplikací (Chronometer, předpověď počasí) + Aktualizace některých nastavení ze stolního počítače + Měření směsi |
- Pomalé překreslování obrazovky - Viditelně kostrbaté symboly na displeji - Malé symboly a čísla na obrazovce - Příliš malé symboly směru kompasu |
Jedná se bohatý přístroj s velice pohodlným ovládáním, který je vhodný pro uživatele, kteří chtějí menší a lehčí počítač hodinkového tvaru, ale vyžadují funkce technického počítače. Bohužel nehezké vykreslování asi odradí uživatele toužící po designu.
Děkuji za zapůjčení přístroje k testování https://www.edive.cz/ ve spolupráci s https://www.dreamdive.cz/
Jedná se o rekreační počítač hodinkového tvaru z cenové kategorie od pěti do deseti tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch nebo nitrox do 100 % kyslíku, pro freediving i jako hloubkoměr. Přístroj se dodává v základní variantě a provedení HR (velmi odolný). K dispozici jsou dvě směsi na Nitrox. Poskytnutý přístroj bohužel nebyl testován při skutečném ponoru.
Počítač hodinkového tvaru nijak nevybočuje z konstrukce jiných takovýchto přístrojů. Řemínek je tuhý, nedodává se prodloužení na suchý oblek. Kruhový segmentový displej je rozdělen na tři přibližně stejně vysoké řádky. První řádek zobrazuje dobu ponoru a aktuální hloubku, prostřední řádek dekompresní informace a poslední řádek obsahuje doplňující informace. Mezi řádky je množství velmi malých symbolů. Čtyři hladká kovová tlačítka po stranách mají velmi malý stisk, prst po nich klouže i bez rukavic. K zapnutí slouží levé dolní tlačítko, které zároveň slouží pro potvrzení voleb. Levé horní tlačítko slouží pouze k zapnutí podsvícení. K obsluze tak zůstávají tři tlačítka. Tlačítka napravo slouží k přesunu mezi volbami a změnám hodnot (nahoru/dolů). Výrobce tak nevyužil čtyř tlačítek a na opuštění voleb (storno) už žádné nezbylo. Pro storno je tedy třeba stisknout pravé i levé dolní tlačítko současně, což není příliš intuitivní. Vzhledem k tomu, že přístroj podporuje maximálně dvě směsi, je přepnutí plynu realizováno pouze dvěma stisky. Aktivuje se levým dolním tlačítkem a poté je potvrzeno pravým dolním tlačítkem.
Co se nastavení týče je počítač velmi chudý. Nabízí pouze nastavení času, podsvícení, algoritmu a alarmů. Podsvícení lze aktivovat Automaticky, manuálně, nebo při ponoru. Nato, že se jedná o rekreační počítač, jsou alarmy pouze tři. Ani log ponorů nenabízí víc než čas, hloubku, dobu a teplotu ponoru. Zajímavé je ovšem chování přístroje. Po ponoru například zůstává deset minut v módu potápění a menu není přístupné. Po ponoru v režimu hloubkoměru předpokládá, že ponor proběhl na první směs. Z té vypočítá nasycení, pokud má další ponor proběhnout v režimu přístrojového potápění. Návod také obsahuje velmi detailní popis, jakým způsobem je počítán čas nelétat po ponoru, což je neobvyklé.
Dekompresní informace jsou zobrazeny v prostředním řádku v celých minutách. Při porušení dekompresní zastávky se přístroj nezamkne okamžitě, ale až s dvou minutovým zpožděním a to na 18 hodin. Konzervatismus je vzhledem k zvolenému Bühlmannovu algoritmu řešen šesti stupni, které odpovídají gradient faktorům, ale manuál neuvádí, jaké gradient faktory to jsou.
Jedinou doplňkovou funkcí je plánovač bezdekompresního ponoru, který umožňuje zadat povrchový interval. Lze také resetovat nasycení tkání po zadání bezpečnostního kódu.
Výrobce nedodává jiný přístroj. Na stránkách lze jen stěží dohledat, jaký je vlastně rozdíl v provedení HR, které je zhruba o 500,- korun dražší. Uživatel tedy nemá žádnou možnost výběru.
Přístroj je dodáván bez kabelu, ten lze dokoupit. Konstrukčně je připojení řešeno „kleštěmi“, podobně jako u přístroje Mares Quad. K synchronizaci slouží zdarma poskytovaná aplikace SeacSub sync. Jiné možnosti rozšíření přístroj vzhledem ke svojí ceně nenabízí.
Displej | Segmentový |
Velikost displej | Kruhový průměr 30 mm |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Čtyři tlačítka po stranách (nahoru, dolu, Ok, Podsvícení) |
Baterie | Uživatelsky vyměnitelná CR2450 |
Výdrž baterie | 2-3 roky nebo 300-600 ponorů |
Kapacita paměti | 40 hodin (18 hodin freediving) |
Maximální hloubka | 100 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr, freediving |
Plyny | max 2, Kyslík 21 - 100% |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16C |
Konzervatismus | Šest úrovní |
Slaná voda | Ano/Ne |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | USB kabel |
Alarmy |
Porušení výstupové rychlosti, překročení MOD, Porušení bezpečnostní zastávky |
Další funkce | Stopky, Log, resetování nasycení tkání, plánování |
Orientační cena | 7150,- Kč, varianta HR 7500,- |
Příslušenství | USB kabel (1350,-) |
+ Jednoduchost |
- Ovládání současným stiskem dvou tlačítek, které se bez manuálu nedá určit - Neznatelný stisk hladkých tlačítek |
Přístroj je vhodný pouze pro začínající rekreační potápěče, potápějící v mokrém obleku, kteří navíc do budoucna neuvažují o provádění náročnějších ponorů. Jeho hlavní vlastností je jednoduchost, kterou kazí pouze volba funkcí tlačítek. Vzhledem k tomu, že výrobce nenabízí vybavenější model, náročnější uživatel, bude muset hledat v produktových řadách konkurence.
Děkuji za zapůjčení přístroje k testování https://www.edive.cz/ ve spolupráci s https://www.dreamdive.cz/
Jedná se o technický počítač náramkového tvaru z cenové kategorie od patnácti do třiceti tří tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox do 100 % kyslíku nebo trimix, pro freediving, jako CCR i hloubkoměr. Přístroj se dodává ve variantě s GPS nebo bez ní. Podobně jako DiveSoft Freedom je prodáváno několik cenou odstupňovaných verzí podle náročnosti ponorů a množství a typů podporovaných směsí. K dispozici proto může být dvě až deset směsí. Testována byla druhá nejvybavenější verze GPS Tech+.
První čeho si na přístroji všimnete je jeho váha, na ruce je oproti jiným počítačům hodně znát. Na ruku jej lze připevnit gumolanem nebo dvěma řemínky. Celá horní strana je překryta tlustým sklem připevněným na okraji dvanácti šrouby. Pod ním se skrývá největší displej na trhu s rozměrem 2,7“ (např. DiveSoft 2,4“, ShearWater Perdix 2,2“). Díky všem těmto vlastnostem působí přístroj velice odolným, možná až přehnaně robustním dojmem.
Na dolní straně jsou v řadě čtyři kovová tlačítka. Tlačítka jsou dostatečně velká, mají hluboký stisk, ale je potřeba vyvinout velmi velkou sílu k jejich stlačení. Levé tlačítko slouží jako Storno, druhé napravo pro posun na další volbu (Next). Další dvě tlačítka slouží pro změnu hodnoty (Nahoru a dolů). Přístroj se aktivuje libovolným tlačítkem nebo automaticky vstupem do vody. Vypne se sám po pár minutách nečinnosti. Ve výchozí obrazovce má navíc každé z tlačítek funkci dostat se do některé z nabídek. Menu tak nemá složitou hierarchii. To odpovídá faktu, že stisk tlačítka Storno vždy vrací zpět na výchozí obrazovku. Při přechodu mezi volbami nebo u změny hodnot však nelze cyklovat. Pokud tedy budete chtít např. směs ze 100% kyslíku změnit na 21% budete muset tlačítkem dolů hodnotu snižovat. Nelze přejít tlačítkem nahoru na nejnižší hodnotu a z ní pokračovat, což by bylo mnohem rychlejší.
Displej je rozmístěn (podle režimu) do tří nebo čtyř řad a vejde se na něj šest číselných údajů. Díky rozměrům jsou všechny veličiny stejně velkým písmem a přečte je bez problémů i člověk se slabším zrakem. Nenajdete zde žádné malé symboly, které nejdou pořádně rozpoznat ani v dobré viditelnosti.
Nastavení jsou rozdělena na několik obrazovek. Lze změnit jednotlivé barvy displeje, nejsou zde však přednastavené skupiny barev („témat“). Dále lze změnit Odstupy jednotlivých dekompresních zastávek a dobu jejich trvání. Naopak výstupovou a sestupovou rychlost nelze ovlivnit. U alarmů lze zvolit jednotlivě, na které má počítač upozorňovat. Upozornění je možné zvukem, vibrací nebo obojím.
Nastavení směsí bohužel nevyužívá plně velikost displeje. Přístroj nemá obrazovku, kde by byly všechny směsi zobrazeny formou tabulky, jako je tomu u jiných přístrojů. Na jedné obrazovce se dá měnit pouze jedna směs a nelze se přesunout na předchozí směs, proto nastavení vícero směsí zabere hodně stisku tlačítek.
Pokud počítač určí nejvýhodnější směs, lze zvolit pouze tu, anebo zůstat u stávající směsi. Seznam směsí lze také editovat během ponoru. Přístroj dovolí vynutit směs, i když je překročen její MOD i aktivovat/deaktivovat jednotlivé směsi. Pro přepnutí je třeba stisknout druhé tlačítko zleva, poté potvrdit třetím tlačítkem zleva.
Dekompresi má přístroj pod kontrolou. Nejen, že lze její hlídání vypnout (gauge mode), ale lze zvolit i z dvou algoritmů. Pro oba je k dispozici u levnějších modelů výběr ze šesti voleb konzervatismu, u dražších modelů pak přímo volbou gradient faktorů (Bühlmann) nebo koeficientem (VPM-B). Dekompresní informace se zobrazují na prostředním řádku v celých minutách.
V čem přístroj vyniká nad ostatními jsou aplikace. V obrazovce aplikací najdete užitečné příslušenství jako je GPS, gas blender nebo měření směsi, ale i exotičtější aplikace jako je úhel sklonu, měření síly světla nebo fáze měsíce. Z příslušenství nelze opomenout plánování, které umí bezdekompresní limit i dekompresní ponor. Na hlavní obrazovce najdete i předpověď počasí.
Pokud se podíváme na tabulku srovnání jednotlivých verzí, výrobce se vydal v dnešní době již klasickým způsobem dokoupením funkcí aktivačním klíčem. Hardwarově jsou tak modely téměř totožné s výjimkou podpory čidla pro měření směsi a GPS modulem. Uživatel tak může koupit model pro dvě směsi (verze Easy) a později dokoupit rozšíření bez nutnosti měnit přístroj. Pokud chce uživatel tři směsi (verze Deep), stále nemůže svobodně volit gradient faktory, přestože je schopen realizovat technické ponory. Rozdílem mezi verzemi není tedy pouze množství plynů, ale i možnosti dalších voleb. Proto doporučuji důkladně se před nákupem seznámit s rozdíly mezi verzemi. Kromě řady iX3M výrobce dodává ještě počítače hodinkového tvaru v cenové relaci kolem dvaceti tisíc korun opět odstupňovaných výbavou. Nelze tedy říct, že počítač hodinkového tvaru bude levnější. Uživatel má tak velkou možnost si vybrat přístroj nejen vyhovující výbavou, ale také tvarem.
Velmi mile přístroj působí v oblasti rozšíření. Opět podle zvolené verze podporuje dvě až deset sond. Ke stolnímu počítači jej lze připojit buď pomocí USB kabelu nebo bezdrátově pomocí Bluetooth. Pomocí Bluetoth se mi však nepodařilo připojit. I v návodu výrobce uvádí různé aplikace pro stažení ponorů do PC a nabízí i vlastní DiveLogger4. Ten lze použít nejen ke stažení ponorů, ale i k instalaci aplikací. Zajímavým rozšířením v této aplikaci je podpora výzkumu ponorů společností DAN. Návod tak vyzývá uživatele ke sdílení ponorů pro vědecké účely. Po instalaci Ratio Deco Toolbox do stolního počítače lze do přístroje nahrát aktualizace, aplikovat rozšíření na vyšší verzi ale i nastavit některé základní vlastnosti jako je přesné datum a čas nebo jazyk uživatelského rozhraní. K dispozici je i čeština. Po dokoupení kabelu se sondou lze přístroj použít také pro měření směsi.
Displej | Barevný TFT LCD |
Velikost displej | 2,7" (45x57mm, rozlišení 320x240) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Čtyři tlačítka na dolní straně (Storno, Další, Nahoru, Dolů) |
Baterie | Vestavěná dobíjecí Lithium Ion |
Výdrž baterie | 50 hodin |
Kapacita paměti | 100 hodin (při vzorkování 10 s) |
Maximální hloubka | 300 metrů |
Režimy | Otevřený okruh, Hloubkoměr, freediving, CCR |
Plyny | 2-10 podle verze + tři diluentní plyny |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16B i VPM-B |
Konzervatismus | Šest úrovní pro VPM-B nebo gradient faktory pro Bühlmann |
Slaná voda | Ano/Ne |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | Bluetooth, USB |
Alarmy |
Zanoření, maximální čas ponoru, maximální hloubka ponoru, Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky |
Další funkce | Plánování včetně dekompresního ponoru, logbook, stopky, kompas, Zkouška alarmů, vibrace, změna barev obrazovky, změna orientace obrazovky, Diluent tabulky, vymazání nastavení i nasycení tkání, fáze měsíce, gyroskop, Magnetometr, gas blender |
Orientační cena | 16000-33000,- Kč |
Příslušenství | Sonda (7800,-), USB kabel (2055,-), Bungee (520,-) |
+ Patrně největší obrazovka na trhu s největším písmem na displeji + Vibrace + Velké množství aplikací + Možnost senzoru pro měření směsi + GPS |
- Příliš těžký - Sklo nechráněné proti poškrabání - Příliš tuhý stisk tlačítek - Ovládání: Tlačítko Storno vždy přejde do hlavní obrazovky, Tlačítko Další neumožňuje přesun zpět - Nepohodlné nastavování plynů - Nepraktické přepínání plynů během ponoru |
Přístroj jednoznačně osloví potápěče, kteří touží po co největším displeji. Díky možnostem dokoupení vyšší verze je pak vhodný i pro zkušenější potápěče, kteří zatím složitější funkce nevyžadují, ale vyžadují jednoduchý a přehledný displej. Všichni tito uživatelé, ale musí být spokojeni s velmi nepohodlným ovládáním při ponorech na vícero směsí, což bude odrazovat hlavně technické potápěče.
Edit červen 2021: Opraveno přepínání směsí dle aktuálního manuálu verze 5.0, které bylo rozšířeno.
Děkuji za zapůjčení přístroje k testování https://www.edive.cz/ ve spolupráci s https://www.dreamdive.cz/
Jedná se o technický počítač hodinkového tvaru z cenové kategorie přes dvacet tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox do 100 % kyslíku, trimix, pro freediving, CCR i jako hloubkoměr. K dispozici je pět směsí. I přes velikost hodinkového tvaru nabízí funkce technického počítače a nabízí velmi širokou škálu použití.
Již na první pohled zaujme výtečným dílenským zpracováním a designem. S rozměry jen o něco málo většími, než mají náramkové hodinky, nelze čekat pohodlné ovládání pro potápěče v suchém obleku. K tomu je počítač osazen dostatečně velkými kovovými tlačítky po stranách zasazenými v kovovém pouzdře.
Řemínek je sice krátký, ale pro použití se suchým oblekem je dodáván prodlužující řemínek. Toto není pohodlné řešení, ale bývá běžně používáno i jinými výrobci.
Počítač lze zapnout jakýmkoliv tlačítkem a po zapnutí překvapí jasným a čitelným displejem s poměrně velkými číslicemi. I na poloviční jas a ve špatné viditelnosti je displej dobře čitelný. Na suchu jsou však ve skle patrné odlesky světla. Po stranách se na displeji objeví symboly zobrazující význam jednotlivých tlačítek. Je to první přístroj, se kterým jsem se setkal a u kterého bylo použití tlačítek za všech situací jasné i bez návodu. Tlačítka nalevo od displeje slouží pro pohyb v menu nahoru a dolů, pravé dolní tlačítko slouží jako storno a pravé horní pro potvrzení. Ve výchozí obrazovce je pravé horní tlačítko takzvaným „FUNC“ tlačítkem. Ve výchozím nastavení slouží toto tlačítko pro zobrazení digitálního kompasu, ale tuto funkci lze změnit například na rychlé přepnutí směsi.
Co považuji za velké plus, je možnost zobrazit kompas formou červené šipky po stranách displeje. Uživatel tak vidí všechny informace i kompas současně.
Změna plynu se jinak provádí dvojitým stiskem levého dolního tlačítka pro vstup do menu, pak volbu potvrdíme pravým horním tlačítkem. Následně levými tlačítky (nahoru/dolů) vybereme směs a potvrdíme pravým horním tlačítkem. Směsi jsou seřazeny podle největšího obsahu kyslíku sestupně. Přepínání postupuje i přes deaktivované směsi, které se výběrem aktivují (pridání plynu během ponoru).
K dispozici je celá škála možností nastavení, především pro změnu rozložení obrazovky. Lze zde najít i možnost změnit jednotlivé barvy zobrazení. Displej je možné přepnout buď do tří nebo čtyřřádkového zobrazení. U některých pozic lze navíc zvolit, jaký údaj budou zobrazovat. Navíc lze pravým dolním tlačítkem cyklovat mezi sadami údajů zobrazenými na prostředním řádku. Trochu matoucí je ze začátku použití levého horního tlačítka, které slouží jinak pouze ke změně jasu displeje. Některá nastavení, jako například nastavení směsi, lze měnit i pod vodou.
Doplňkové funkce jako jsou stopky nebo kompas jsou v přístroji řešeny velice elegantně první volbou v menu. Lze je zvolit kdykoliv během ponoru. Plánovací funkce obsahuje nejen bezdekompresní časy a plánování dekompresního ponoru, ale i možnost nastavit povrchový interval v desítkách minut, což pro mě bylo milým překvapením.
Dekompresní informace se zobrazují v prostředním řádku. Při volbě třířádkového zobrazení je tento řádek nejmenším písmem. Informace se zobrazuje po celou dobu ponoru formou bezdekompresního času i času do vynoření. A opět i během ponoru se lze podívat na informace o dekompresním plánu. Konec zastávky, která je udáván v minutách, je zobrazen podobně jako jiná varování pomocí vyskakovacího okna.
Výrobce poskytuje pouze tři různé modely. Tento je překvapivě dražší než celkově větší přístroj Perdix, nicméně nabízí téměř stejné funkce. Oba modely mají ovládání i vzhled obrazovky stejné, což u jiných výrobců nebývá zvykem. Pokud však uživatel přechází z jednoho modelu na druhý, určitě mu to přechod zjednoduší.
K přístroji lze připojit sondu a rozšířit tak množství vypočítávaných informací o spotřebu plynu. Nicméně tuto funkci nabízí i mnohem levnější přístroje, takže není překvapením. Velmi příjemným rozšířením je ovšem možnost bezdrátového dobíjení, a to prakticky všemi běžnými bezdrátovými nabíječkami. Pomocí rozhraní Bluetooth lze ponory stahovat nejen do stolního počítače, ale i do mobilního telefonu. K tomu je od výrobce dodávána aplikace Shearwater Cloud. Tato aplikace poskytuje funkce běžného log booku.
Displej | Barevný AmoLED |
Velikost displej | Kruhový průměr 35 mm |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Čtyři tlačítka po stranách (nahoru, dolu, Ok, storno) |
Baterie | Vestavěná bezdrátově dobíjená Lithium Ion |
Výdrž baterie | 50 hodin |
Kapacita paměti | 400 hodin (při vzorkování 10s) |
Maximální hloubka | 200 metrů |
Režimy | Otevřený okruh rekreační, Otevřený okruh technický, Hloubkoměr, freediving, CCR |
Plyny | max 5, Kyslík 0 - 100%, Helium 0 - 100% |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-16C |
Konzervatismus | Tři přednastavené úrovně nebo gradient faktory |
Slaná voda | Ano/Ne/EN13319 |
Nadmořská výška | Automaticky |
Připojení k PC | Bluetooth |
Alarmy |
Zanoření, záložka, maximální čas ponoru, maximální hloubka ponoru, Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky |
Další funkce | Plánování včetně dekompresního ponoru a nastavení povrchového intervalu, logbook, záložky, stopky, kompas, Zkouška alarmů, vibrace, světlo, graf nasycení tkání, změna barev obrazovky, změna rozložení obrazovky, změna funkce FUNC tlačítka, připojení sondy |
Orientační cena | 27000,- Kč |
Příslušenství | Sonda (8000,-), prodlužovací řemínek na suchý oblek (1200,-) |
Tento počítač je designová špička, která vyniká nad ostatními v dílenském zpracování a detailech. Velmi patrné je to na opravdu promyšleném ovládání. U každé funkce je myšleno přesně na to, co by mohl uživatel chtít. Přístroj bych doporučil velmi náročnému rekreačnímu potápěči nebo pro průvodce a instruktory provádějící velké množství ponorů. Technický potápěč patrně v podobné cenové kategorii zvolí spíše model Perdix.
+ Pohodlné ovládání pomocí čtyř tlačítek + Možnosti rozložení informací na displeji + Zobrazení kompasu po stranách obrazovky + Možnosti nastavení plynů + Změna nastavení během ponoru + Detailní plán ponoru s možností nastavit + Možnost změnit rychlou funkci tlačítka FUNC + Vibrace |
- Prodlužující řemínek pro suchý oblek - Odlesky ve skle na slunci |
Děkuji za zapůjčení přístroje k testování Radimu Heroutovi.
Jedná se o rekreační počítač náramkového tvaru z cenové kategorie kolem deseti tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox do 100 % kyslíku, pro freediving, CCR i jako hloubkoměr. K dispozici jsou tři směsi (3G v názvu). Tento přístroj pochází z rodiny počítačů, které byly drobně modifikovány a značka byla několikrát změněna. Lze jej proto najít i pod značkou Uwatec, Aladin nebo ScubaPro. V současnosti se již neprodává, jeho nástupcem je však počítač ScubaPro Aladin Sport Matrix.
Ač počítač vypadá, že je malý, velikostně je srovnatelný se Suunto Vyper Air, dokonce je o něco vyšší. Kromě řemínku obsahuje připravené díry pro gumolano. Na první pohled design přístroje působí na dnešní dobu již archaicky, displej mě ale mile překvapil. Je dostatečně velký, informace na něm jsou maximálně vtěsnány do vymezeného prostoru, ani milimetr místa nezůstal volný. Číslice jsou rozmístěny ve třech řadách, všechny jsou psané stejně velkým písmem. Jsou dostatečně vysoké, ale jsou tenké, čitelnost je tedy o něco horší.
Velmi se mi zalíbilo rozložení informací na obrazovce. Klíčové veličiny pro realizaci ponoru jsou zřetelně k dispozici po celou dobu ponoru. Doba ponoru a aktuální hloubka jsou na prvním řádku, dekompresní informace na řádku druhém. Poslední řádek je přepínatelný, může zobrazovat teplotu, průměrnou hloubku apod. Symboly varování a doplňujících informací jsou malé, těžko čitelné jako u jiných přístrojů.
Pod displejem na čelní straně přístroje jsou dvě tlačítka. Pravé tlačítko slouží pro posun vpravo v menu, levé pro opačný směr. Podržení pravého tlačítka slouží pro potvrzení volby, podržení obou tlačítek pro opuštění menu. Tlačítka jsou sice malá, ale jednoznačně nahmatatelná. Stisk tlačítek je také zřejmý.
Velice příjemné na organizaci obrazovky je, že nastavení směsí není schováno hluboko v menu, ale je první volbou, na kterou se lze přepnout listováním v hlavním menu. Ostatní nastavení jsou rozdělena do tří rovnocenných obrazovek. Není ani třeba vědět, které volby lze najít v které obrazovce, protože na konci jedné skupiny nastavení je uživatel přesunut do následující skupiny. Nenaleznete tu příliš mnoho voleb pro varování, ale nabídka je dostačující. Překvapující je, že v nastavení lze najít neobvyklé možnosti, např. možnost ručně nastavit nadmořskou výšku nebo resetovat nasycení tkání. Přepínání směsí během ponoru se pak realizuje podržením pravého tlačítka (ihned je pak nabídnuta další směs) a po té opět podržením pravého tlačítka potvrdíme volbu.
Jako algoritmus je použit Bühlmann ZHL-8 (viz dekompresní algoritmy). Čas a hloubka zastávky jsou zobrazeny na prostředním řádku displeje, čas zastávky je uveden v minutách i se sekundami. Přístroj rozlišuje tři varování, a to bezpečnostní zastávku, dekompresní zastávku a porušení zastávky. Alarm je zobrazen velmi malým symbolem nalevo od informací o zastávce. Lze tak jen stěží určit během ponoru, o jaký druh alarmu se vlastně jedná.
Velmi milým překvapením je plánování ponorů. Lze totiž naplánovat i dekompresní ponor. Tuto funkci nemají ani mnohé drahé počítače (viz např. Suunto Steel). Do plánování dekompresního ponoru se dostanete následujícím způsobem – přejdete do plánovací obrazovky a během nastavování času dlouze podržíte pravé tlačítko, obrazovka se přepne do režimu plánování dekompresního ponoru. Podobně probíhá plánování ponoru v režimu CCR.
Jedná se o nejdražší model pro rekreační potápění značky Subgear. Dříve byly prodávány i modely pro dvě směsi nebo nejlevnější model pro jednu směs, oba v cenové hladině kolem pěti tisíc korun. Uspořádáním byly tyto modely velmi podobné, vždy mají dvě tlačítka a stejně velký displej.
Aktuálně je prodáván přístroj pro jednu směs ScubaPro Aladin One Matrix, který je jen o dva tisíce levnější než s testovaným modelem srovnatelný přístroj ScubaPro Aladin Sport Matrix pro tři směsi. V obou těchto přístrojích bylo přidáno Bluetooth a USB připojení, došlo ke změně algorytmu na Bühlmann ZHL-16 a přibyl i kompas.
Dražší modely Galileo jsou pak až dvakrát dražší a již cílí svými vlastnostmi na technické potápěče.
K počítači lze přístroj připojit pouze pomocí infračerveného portu, ten však již moderní stolní počítače nemusí mít. (V době, kdy se přístroj prodával, měly jiné přístroje USB připojení).
Displej | Segmentový |
Velikost displej | 30x40 mm |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Dvě tlačítka pod displejem (nahoru, dolu, podržení pro Ok, storno) |
Baterie | Uživatelsky vyměnitelná CR2450 |
Výdrž baterie | 2-3 roky nebo 200-300 hodin |
Kapacita paměti | 25 hodin (6 hodin freediving) |
Maximální hloubka | 120 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr, freediving, CCR |
Plyny | max 3, Kyslík 21 - 100% |
Algoritmus | Bühlmann ZHL-8 |
Konzervatismus | Pět úrovní |
Slaná voda | Ano/Ne |
Nadmořská výška | Automaticky 0-4000 mnm. |
Připojení k PC | Infrared interface (IrDA) |
Alarmy |
Zanoření, záložka, maximální čas ponoru, maximální hloubka ponoru, Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky |
Další funkce | Plánování včetně dekompresního ponoru, logbook, záložky, stopky |
Orientační cena | Není v prodeji (původně 10000,- Kč) |
Příslušenství | Není |
+ Dostatečně velká písmena a rozvržení informací na displeji + Od výrobce příprava na gumolano místo řemínku + Velmi snadné přepínání a nastavení směsí + Možnost resetovat hodnoty nasycení + Plánování dekompresních ponorů + CCR funkce |
- Na dnešní dobu již zastaralé Infra připojení - Chybějící USB připojení |
Tento počítač byl velmi příjemným překvapením. Je důkazem, že i s pouhými dvěma tlačítky a malým displejem lze udělat velice přehledné uživatelské rozhraní. Přístroj nabízí velmi pohodlné ovládání a podporu vícero směsí i plánování dekompresních ponorů. Uspokojí tak i začínající technické potápěče. Pro začínající rekreační potápěče pak nabízí přehlednou obrazovku i bez přepínání tlačítky. Věřím, že i když již Subgear XP-3G není v prodeji, je stále velmi dobrou volbou pro koupi z druhé ruky. Stejně tak poslouží dobře pro výuku a v půjčovnách.
děkuji firmě DreamDive za zapůjčení počítače k testování
Jedná se o technický počítač náramkového tvaru z cenové kategorie přes dvacet pět tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox (kyslík 5–99 %), trimix (Helium 0–95 %), uzavřený okruh i jako hloubkoměr. Plynů lze použít až deset. Disponuje řadou funkcí technického počítače, ale zachovává si příjemné uživatelské rozhraní rekreačního počítače. Obsahuje také digitální kompas.
Zařízení je osazeno v kovovém pouzdře a přes něj je převlečen gumový obal, který zvětšuje plochu tlačítek. Ta jsou pak velmi velká, s vroubkovaným povrchem pro jasné rozpoznání, přitom mají malý, ale zřetelný stisk. Jsou umístěna na čelní straně vpravo od displeje, jejich orientaci lze však změnit. Obrazovka je barevná, číslice velké, jasně zřetelné na černém pozadí. Informace jsou dobře čitelné i ve špatné viditelnosti. Ovládání třemi tlačítky je velice příjemné. Horní tlačítko slouží pro posun v menu nahoru, dolní pro posun dolů. Stejným způsobem se mění i hodnoty parametrů. Stisk středního tlačítka slouží pro potvrzení, jeho podržení pak pro navigaci zpět nebo storno. Pro změnu plynu během ponoru je třeba podržet prostřední tlačítko, vybrat směs tlačítky nahoru/dolů a nakonec potvrdit prostředním tlačítkem. Bohužel plyny nelze deaktivovat, takže aby docházelo ke správným výpočtům, je třeba před každým ponorem smazat nepotřebné plyny a při dalším ponoru je zase znovu přidat.
Zapnutím jakýmkoliv tlačítkem se počítač aktivuje do povrchového režimu. Do režimu ponoru se přepíná automaticky v hloubce 1,2 metru. Uživatel ani nemusí měnit mód mezi ponory na vzduch a nitrox. Mód je chápán spíše jako skupina nastavení a rozložení obrazovky než jako výběr výchozího plynu. Změnou módu se ovšem musí přístroj restartovat, což chvíli trvá. Zajímavé je, že některé pokročilé funkce je třeba nejprve zapnout, aby byly k dispozici (např. možnost přidat plyn pod vodou nebo použití helia ve směsi).
Jako dekompresní algoritmus je použit Suunto Fusion RGBM (viz články o algoritmech). Uživatel oproti nižším modelům může zvolit dva agresivnější typy profilu. Zastávky jsou zobrazeny ve středu obrazovky. Barevně je odlišeno varování, že uživatel porušil hloubku zastávky. Čas zastávky je zobrazován v minutách a sekundách. I přesto, že nastavíte bezpečnostní zastávku na 6 metrů, Eon Steel bude trvat na poslední dekompresní zastávce ve 3 metrech. Při porušení dekompresní zastávky se zařízení bohužel zamkne na 48 hodin. Toto brání volnosti při realizaci profilu, může to také vadit některým technickým potápěčům praktikujícím agresivnější profily.
Dalším zklamáním je plánování ponoru. Plánovat lze pouze bezdekompresní ponor. Marně byste také hledali nastavení výstupových rychlostí v závislosti na hloubce nebo jiná detailnější nastavení profilu známá z jiných technických počítačů.
Pro rekreační potápěče je velkou výhodou integrace sondy pro všechny plyny, včetně plánování spotřeby a barevné grafické zobrazení zbývajícího plynu během ponoru.
Jedná se o nejdražší model Suunto. Nižší model Eon Core je určen pouze do 80 metrů a nemá kovové pouzdro. Všechny ostatní funkce (i uživatelské rozhraní) jsou však shodné. Eon Steel tak cílí na velmi náročné nebo technické potápěče potápějící do hloubek pod 80 metrů.
Na displej je možné dokoupit krycí fólii proti poškrábání. Navíc přístroj obsahuje gumový obal, který nejenže zvětšuje plochu tlačítek, ale navíc přidává i další kvalitní ochranu již tak robustnímu kovovému pouzdru. Také je možné dokoupit sondu ke každému použitému plynu a vyměnit řemínek za gumolano. Nejzajímavější doplněk přístroje je ovšem možnost komunikace pomocí bluetooth s aplikací v mobilním telefonu. Podobně USB kabel neslouží pouze ke stažení ponorů, ale lze použít aplikaci Suunto MD5 k editaci módů a obrazovek. Tato funkce je velice příjemná a umožňuje pohodlnou změnu individuálního nastavení pro daný ponor.
Displej | Barevný TFT LCD |
Velikost displej | 2,4" (37x49 mm) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Tři tlačítka vlevo od displeje (nahoru, dolu, storno/potvrdit) |
Baterie | Integrovaná dobíjecí lithium-ion |
Výdrž baterie | 20 hodin |
Kapacita paměti | 200 hodin (vzorkování každých 10 sekund) |
Maximální hloubka | 150 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr, Trimix, CCR |
Plyny | max 10, Kyslík 5 - 99% / Helium 0 -95% |
Algoritmus | Suunto Fused RGBM (lze rozšířit o Bühlmann ZHL-16c) |
Konzervatismus | Pět úrovní |
Slaná voda | Nelze nastavit |
Nadmořská výška | Ručně, tři úrovně 0-3000 mnm. |
Připojení k PC | USB kabel, bluetooth |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka ponoru, maximální čas ponoru, množství plynu, Deep stop |
Další funkce | Plánování, logbook, kompas, záložky, stopky, bluetooth, změna obrazovek |
Orientační cena | 27000,- Kč |
Příslušenství | Kabel 690,- Kč, Bungee 750,- Kč, Sonda 6000,- Kč |
+ Možnost změnit nastavení a rozložení obrazovky z PC + Velké množství směsí + Ovládání lze zjednodušit vypnutím nevyužívaných funkcí + Možnost změnit orientaci obrazovky + Gumový kryt a velká tlačítka + Návod i rozhraní obrazovky v českém jazyce + Plánování spotřeby a integrace sondy pro všechny plyny + Android aplikace |
- Zablokuje se při porušení zastávky na 48 hodin - Příliš málo nastavení pro technické ponory - Chybějící plánování dekompresních ponorů - Chybí simulace ponoru - Nevyužité plyny nelze deaktivovat, je třeba je zcela smazat |
Eon Steel cílí na technické potápěče a má umožnit zvládnout jakékoliv ponory. Bohužel potápěč vyžadující plnou kontrolu nad průběhem ponoru se dočká pouze stejných možností jako poskytují rekreační počítače. Lze tedy spekulovat, jestli jej řadit do kategorie technických počítačů. Je vhodný spíše pro náročné a zkušené uživatele než technické potápěče. Tedy pro takové uživatele, kteří nechtějí věnovat pozornost profilu ponoru, ale chtějí příjemné a upravitelné uživatelské prostředí. Ve stejné cenové kategorii (nebo i levnější) lze najít i přístroje s mnohem širší škálou nastavení profilu a funkcí pro technické ponory.
Suunto vydalo softwarové rozšíření, které přináší Bühlmann ZHL-16c algoritmus. Tento lze pořídit za 80€ pouze do modelu Eon Steel v autorizovaném servisním centru. Pokud vaše zařízení není starší než dva roky je tato aktualizace zdarma. Algoritmus byl také přidán do stolní aplikace DM5, která je zdarma ke stažení ze stránek výrobce.
Více na How to get Bühlmann algoritm
děkuji firmě Finsub ve spolupráci s DreamDive za zapůjčení počítače k testování
Jedná se o rekreační počítač hodinkového tvaru z cenové kategorie do pěti tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox do 50 % kyslíku i jako hloubkoměr. V nitrox režimu lze použít dvě směsi.
Velikostí a tvarem je velmi podobný počítači Suunto Vyper. Displej je kruhový, segmentový, je rozdělen na tři řádky. První řádek obsahuje informace o aktuální, maximální a průměrné hloubce. Prostřední zobrazuje informaci o dekompresi. Třetí řádek obsahuje dodatečné informace napsané malými písmeny, jako je čas ponoru, ppO2 nebo teplota. Číslice jsou přibližně stejně velké jako u modelu Vyper, jsou ale tenčí, což je činí trochu hůř čitelnější.
Dekomprese se zobrazuje největší číslicí uprostřed displeje, hned vedle je uveden čas na zastávce. Tato hodnota se zobrazuje v celých minutách. Počítač se stejně jako jiné rekreační počítače zablokuje na 24 hodin v případě porušení bezpečnostní zastávky nebo rychlosti výstupu.
Ovládání probíhá jediným tlačítkem pod displejem. Jeden stisk mění hodnotu parametru nebo listuje v menu. Podržení slouží jako potvrzení. Pro storno je v menu speciální volba, na kterou je potřeba se přesunout. Nejsložitějším nastavením, kde si uživatel vyzkouší, jak nepohodlné je ovládání jediným tlačítkem, je nastavení ponoru na dvě směsi. Jediným tlačítkem lze číselné hodnoty pouze zvýšit. Pokud např. chcete směs 32% kyslíku a překročíte hodnotu, musíte zvyšovat dál až do 50%, a pak pokračovat opět z nejnižší hodnoty (21%) zpět na požadovanou hodnotu nebo opakovat úplně celé nastavení. Je tedy potřeba opravdu velkého množství stisků tlačítek a každá chyba vás stojí další velké množství stisků. Nedokážu si představit, že je přístroj použit na ponor s vícero směsmi.
Na hmat je tlačítko lehce identifikovatelné a stisk zřetelný. Nastavení jsou velice skromná, omezují se pouze na nastavení ponoru a času. Dále lze zvolit např. slanost vody, nadmořskou výšku, alarmy a konzervatismus. Zajímavé je, že lze v nastaveních vypnout zablokování přístroje v případě překročení výstupové rychlosti. Podle návodu se jedná o funkci vhodnou pro instruktory. Další zajímavou funkcí je možnost resetovat nasycení tkání, což se hodí v půjčovnách potápěčského vybavení.
Jako algoritmus je opět použit vlastní Mares RGBM (viz články o algoritmech).
Jedná se o nejlevnější model ve své řadě. Dražší přístroj Mares Quad uživateli nabízí nesrovnatelně větší displej a nesrovnatelně lehčí ovládání. Oba modely cílí na začínající uživatele, ale jen těžko najdeme důvod pro koupi modelu Puck.
Display | 3 řádkový segmentový |
Velikost display | Úhlopříčka 38 mm |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Jedno tlačítko dole |
Baterie | CR2450 vyměnitelná uživatelem |
Výdrž baterie | 300-500 ponorů |
Kapacita paměti | 35 hodin (vzorkování každých 5 sekund) |
Maximální hloubka | 150 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr |
Plyny | max 2, Nitrox 21-50% |
Algoritmus | Mares RGBM |
Konzervatismus | tři úrovně |
Slaná voda | slaná, sladká |
Nadmořská výška | ručně, čtyři režimy 0-3700 mnm. |
Připojení k PC | USB kabel |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky |
Další funkce | Plánování, logbook |
Orientační cena | 5000,- Kč |
Příslušenství | USB kabel 1500,- |
K přístroji lze dokoupit USB kabel pro připojení k počítači, jiná rozšíření přístroj nepodporuje.
+ Informace o hloubce na jednom řádku + Cena |
- Jednotlačítkové ovládání - Příliš krátký řemínek |
Přístroj je vhodný pro začínající uživatele, kteří nechtějí příliš nastavování a potápí bezdekompresní ponory na vzduch nebo nitrox. Nebude také vhodný pro potápění v suchém obleku, protože řemínek je příliš krátký. Jediným argumentem pro koupi je snad jen cena.
děkuji firmě Direct Ocean za zapůjčení počítače k testování
Jedná se o rekreační počítač hodinkového tvaru z cenové kategorie kolem šesti tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox do 50 % kyslíku i jako hloubkoměr nebo pro nádechové potápění. V nitrox režimu lze použít jen jednu směs. Jde o nástupce modelu Zoop, oproti svému předchůdci obsahuje drobná vylepšení.
Je marné vymýšlet, jak po recenzi počítače Suunto Vyper popsat tento model. Je shodný velikostí, tvarem i osazením displeje. Displej je opět stejně rozdělen na tři řádky. První dva obsahují informaci o hloubce a dekompresi. Třetí řádek obsahuje dodatečné informace napsané malými písmeny, jako je čas ponoru, MOD nebo teplota. Segmentový displej obsahuje luminiscenční vrstvu, která velmi zlepšuje čitelnost znaků při nasvícení baterkou.
Dekomprese se zobrazuje největší číslicí uprostřed displeje, pod ní je zobrazena hloubka další zastávky. Zbývající čas na zastávce se zobrazuje v celých minutách. Pokud ovšem použijete jako režim vzduch nebo hloubkoměr, další ponor již na nitrox není možný až do vypršení varování „Nelétat“.
Pravé horní tlačítko slouží pro vstup do hlavního menu nebo rozsvícení displeje. Levé horní tlačítko pro výběr vlastnosti, uložení záložky nebo zobrazení kompasu. Dolní tlačítka pak slouží pro změnu hodnot. Pro začátečníka musí být ovládání velmi nepřehledné. Obecná nastavení lze najít v povrchovém režimu. Nastavení ponoru lze zobrazit až po vstupu do režimu ponoru. Zobrazení informací se snaží během ponoru přizpůsobit a nejdůležitější informace se vždy zvýrazní. Alarmy jsou během ponoru zobrazovány blikáním a mohou být i doprovázeny zvukovými signály. Ale začátečník asi bude těžko rozpoznávat o jaký alarm se jedná, protože symboly alarmů jsou velmi malé. Je k dispozici velmi rozsáhlá škála nastavení alarmů, ale profil ponoru lze nastavit jen minimálně.
Jako algoritmus je opět použit vlastní Suunto RGBM (viz články o algoritmech). Ten je optimalizován na maximální dobu na dně při zachování bezpečnosti. Velmi strmá výstupová křivka nemusí být vhodná pro začátečníky, kteří ještě bojují se zvládnutím výstupové rychlosti.
Oproti staršímu modelu se uživatel na začátku ponoru dostane rovnou do výchozího typu ponoru. Počítač se také sám automaticky zapne ihned po zanoření.
Zoop cílí na začínající potápěče, kteří ještě nemají zkušenost s žádným jiným počítačem. Pokud uživatel uvažuje pouze o rekreačních bezdekompresních ponorech bude mu tento model stačit. Ve všech ostatních případech bude zákazník asi volit vyšší model Vyper Novo, který navíc podporuje více směsí, obsahuje kompas a je dodáván i s kabelem. Pokud uvažujete o koupi Zoop společně s kabelem je vhodné opět uvažovat o vyšším modelu, který vás vyjde jen o trochu dráž. Zoop je opravdu nejméně vybaveným modelem ve své řadě a jakýkoliv náročnější uživatel bude potřebovat jiný přístroj.
Displej | 3 řádkový segmentový |
Velikost displej | 35x35 mm |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Čtyři tlačítka po stranách disleje (nahoru, dolu, storno, potvrdit + jiné fuknce aktuálního stavu) |
Baterie | CR2450 výměna v servisu |
Výdrž baterie | 200 ponorů / 2 roky |
Kapacita paměti | 140 hodin (vzorkování každých 20 sekund) |
Maximální hloubka | 80 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr, Nádechové |
Plyny | pouze jeden, Nitrox 21-50% |
Algoritmus | Suunto RGBM |
Konzervatismus | Tři úrovně |
Slaná voda | Nelze nastavit |
Nadmořská výška | Ručně, tři úrovně 0-3000 mnm. |
Připojení k PC | USB kabel |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka ponoru, maximální čas ponoru, Deep stop |
Další funkce | Plánování, simulace ponoru, logbook, záložky, stopky |
Orientační cena | 6500,- Kč |
Příslušenství | USB Kabel 1500,- |
K přístroji lze dokoupit USB kabel pro připojení k počítači. Pro stažení ponorů lze použít běžné stolní aplikace i Suunto MD5. Jiná rozšíření přístroj nepodporuje.
+ Ochranné sklo + Luminiscenční vrstva displeje |
- Složité ovládání - Příliš malé symboly varování |
Zdálo by se, že se jedná o velmi levný, a přitom bohatý počítač pro začínající uživatele. Pro tyto potápěče však přístroj díky malým tlačítkům neznamená snadné ovládání. V porovnání s přístrojem Mares Quad sice uživatel dostane větší množství alarmů, které budí dojem podpory pro začínající uživatele, ale dostane také mnohem horší ovládání a mnohem menší displej. Špatná dostupnost tlačítek brání používat tento přístroj i jen jako bottom timer. Na druhou stranu dobře poslouží uživatelům, kteří nechtějí nic nastavovat a potápí pouze s jednou směsí.
děkuji Romanu Jaškovi za zapůjčení počítače k testování
Jedná se o technický počítač v cenové kategorii patnáct až dvacet tisíc korun. Podporuje režim pro libovolné směsi otevřeného i uzavřeného okruhu dle zakoupené varianty, včetně režimu hloubkoměru a nádechového potápění. Umožňuje současné použití až devíti plynů a má mnoho možností nastavení.
Přístroj je osazen obdélníkovým displejem a dvěma tlačítky umístěnými na jedné straně. Na ruce počítač díky svým rozměrům působí dojmem, že vyčnívá do prostoru. V nastavení lze zvolit orientaci obrazovky, tlačítka tak mohou být napravo nebo nalevo. Vstup do menu a storno se provádí současným stiskem obou tlačítek, horní tlačítko slouží pro potvrzení, dolní tlačítko pro přesun na další volbu. Pokud je třeba nastavit ve volbách číselný údaj (např. procenta směsi), mění se hodnota nakláněním displeje. Tlačítka jsou vysoká a stisk je zřetelný.
Údaje jsou zobrazeny barevně na tmavém pozadí, takže jsou dobře čitelné za všech světelných podmínek. Velmi příjemnou vlastností je sada čtyř obrazovek, mezi kterými se lze během ponoru přepínat (detailní, přehled, třířádková a profil ponoru). Uživatel má tak k dispozici informace v takové podobě, v jaké se mu právě hodí. Jednotlivé obrazovky lze v nastavení deaktivovat.
Přístroj umožňuje uživateli měnit nastavení ponoru velice podrobně. Má tak plnou kontrolu nad chováním přístroje a není ničím omezen. Za naprosto skvělou vlastnost považuji, že mnohá nastavení lze měnit i pod vodou během ponoru. Klasický příklad je předání láhve mezi potápěči, kdy uživatel může změnit dostupné směsi. Použitý algoritmus nastavuje konzervatismus formou gradient faktorů, které lze zvolit pro běžný i nouzový výstup. Podobně lze nastavit i sestupovou/výstupovou rychlost pro tři úrovně hloubek. Dále lze např. vybrat počítání výstupu buď z aktuálního nebo z optimálního plynu.
Ponor lze zahájit automaticky (po zanoření) i ručně. Na rozdíl od rekreačních přístrojů lze ponor ukončit ručně, a to i pod vodou. Informace o průběhu ponoru jsou zobrazeny přehledně, varování probíhá nejen na obrazovce, ale i vibrací přístroje. Ignorování varování nemá za následek zablokování přístroje. Například umožní přepnout směs, i když potápěč nedosáhl maximální operační hloubky pro požadovaný plyn. Přepnutí plynu lze realizovat v nastaveních nebo dlouhým stiskem jednoho z tlačítek.
Dekompresi lze sledovat velmi detailně včetně profilu ponoru a plánu výstupu. Nad rámec běžných informací se zobrazují informace o čase potřebném pro výstup na hladinu, o nejbližší zastávce i o množství plynu potřebném pro výstup.
Všechny modely jsou hardwarově stejné, liší se pouze firmwarem. Uživatel, který si koupí přístroj pro jednu směs tak může pouhým dokoupením licence rozšířit svůj model o další funkce. Rozdíl je pak patrný pouze v množství směsí a typem ponoru (otevřený nebo uzavřený okruh). Uživatel nemusí měnit přistroj, na který je zvyklý, za model naprosto odlišný vzhledem, ovládáním nebo chováním. I nejlevnější model pro jednu směs nabízí funkce, které jiné technické počítače neposkytují. V listopadu 2019 bude na výstavě DEMA v Orlandu představena nová řada počítačů Freedom.
K přístroji lze dokoupit kabel pro čidlo kyslíku a počítač je pak možné použít i jako analyzátor. V balení je dodáván kabel, který slouží pro připojení ke stolnímu počítači anebo nabíjení. Ve stolním počítači se zařízení zobrazí jako disk pouze pro čtení. Stažení ponoru se tedy realizuje zkopírováním souboru a následným importem do programu.
Displej | Barevný TFT LCD |
Velikost displej | 2,4" (37x49 mm) |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Dvě tlačítka na boku |
Baterie | Li-Ion dobíjecí |
Výdrž baterie | 12-15 hodin |
Kapacita paměti | 100 hodin |
Maximální hloubka | 300 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr, Nádechové |
Plyny | max 9, Nitrox do 100%, Trimix (podle verze) |
Algoritmus | ZHL-16B |
Konzervatismus | V procentech formou gradient faktorů pro normální a nouzový výstup |
Slaná voda | dvě slaná a sladká |
Nadmořská výška | Automaticky 0-4464 mnm. |
Připojení k PC | USB kabel |
Alarmy | Dosažení hlouby, výstupová/sestupová rychlost, čas na dně, deep stop, konec zastávky, CNS, pO2, konec bezdekompresního času, doporučené přepnutí plynu, překročení MOD, vybitá baterie |
Další funkce | Plán a simulace ponoru, plán výstupu, plyn nutný pro výstup, změna nastavení během ponoru, změna orientace obrazovky, vibrace, analyzátor O2, ukončení ponoru pod hladinou, rozsvícení displeje světlem, hry |
Orientační cena | 12000-20000,- Kč |
Příslušenství | Kabel k čidlu O2 4000,- čidlo O2 2000,- Kč |
+ Čtyři obrazovky + Široké možnosti nastavení + Možnost měnit nastavení i během ponoru + Nezablokuje se při porušení alarmu + Změna orientace obrazovky + Rozšíření formou aktualizace firmware + Možnost použití jako analyzátor O2 + Vibrace + Aktivace displeje světlem svítilny |
- Nastavení číselných hodnot nakláněním - Rozměry přístroje, respektive jeho hloubka - Kapacita baterie (na dlouhý jeskynní ponor nebo potápěčské safari je 15 hodin výdrže málo) |
Freedom je jednoznačně určen pro pokročilé uživatele. Možnosti nastavení vyžadují odbornost uživatele, který musí vědět, co dělá. Takový potápěč však získá zařízení, které se mu přizpůsobí a k ničemu jej nenutí. Přehledný displej, pohodlné ovládání a spousta drobných funkcí jako jsou upozornění vibracemi nebo aktivace posvícením na displej dělají tento počítač bezkonkurenčním pro technické nebo i velmi zkušené rekreační potápěče. Pro českého zákazníka se pak díky místnímu servisu stává jednoznačnou volbou. Jen stěží najdete takto vybavený, moderní přístroj v této cenové kategorii.
děkuji Martinu Dybalovi za zapůjčení počítače k testování
Jedná se o rekreační počítač hodinkového tvaru z cenové kategorie kolem deseti tisíc korun. Lze jej použít pro ponory na vzduch, nitrox do 100 % kyslíku i jako hloubkoměr. V nitrox režimu lze použít až tři směsi. Zajímavou vlastností je digitální kompas. Nyní již není v prodeji model Vyper Air, Vyper Novo je jeho nástupce. Tyto počítače se liší tím, že byla přidána drobná vylepšení. Oba modely se však obsluhují identicky, proto většinu zde popsaných vlastnosti lze nalézt i v modelu Vyper Novo.
I když na první pohled by se mohlo zdát, že jde o hodinky, jedná se plnohodnotný potápěčský počítač. Rozdíl je vidět už na první pohled, Vyper je mnohem robustnější na výšku. Obsahuje podsvícený segmentový displej, který je rozdělen na tři řádky. První dva obsahují informaci o hloubce a dekompresi. Třetí řádek obsahuje dodatečné informace napsané malými písmeny, jako je čas ponoru, MOD nebo teplota. V případě připojené sondy se na třetím řádku zobrazí množství zbývajícího plynu. Ovládání je realizováno čtyřmi gumovými tlačítky po stranách displeje. Tlačítka je třeba pořádně stisknout, aby přístroj zareagoval. Pravé horní tlačítko slouží pro vstup do hlavního menu nebo rozsvícení displeje. Levé horní tlačítko pro výběr vlastnosti, uložení záložky nebo zobrazení kompasu. Dolní tlačítka pak slouží pro změnu hodnot. Z uvedeného je patrné, že uživatel si musí zvyknout, že jedno tlačítko má několik významů v různých režimech podle toho, jestli se stiskne nebo podrží. Zobrazení informací se snaží během ponoru přizpůsobit a nejdůležitější informace se vždy zvýrazní. Toho je využito i pro alarmy, které danou hodnotu rozblikají, ale v krajních případech rozblikají celý displej. I přes malý displej jsou do symbolů vtěsnány relativně detailní informace o profilu ponoru (deep stop, deco, alarmy apod.). Symboly jsou však příliš malé na to, aby byly čitelné při špatné viditelnosti. Vyper obsahuje širokou škálu nastavení včetně alarmů pro překročení maximální hloubky ponoru, doby ponoru, výstupové rychlosti apod. Při porušení alarmů se počítač zablokuje na 48 hodin.
Jako algoritmus je použit vlastní Suunto RGBM (viz. články o algoritmech). Ten je optimalizován na maximální dobu na dně při zachování bezpečnosti. Díky tomu vytváří relativně strmou výstupovou křivku, a tak může trvat pouze na zastávce v 3-6 metrech i při ponorech pod 30 metrů. U Vyper Air lze nastavit pouze tři hodnoty konzervatismu, nové modely přidávají dvě méně konzervativní hodnoty navíc. Jak tyto hodnoty ovlivňují profil ponoru výrobce neuvádí.
Na začátku ponoru uživatel volí režim potápění a teprve pak se dostane do jeho nastavení. Např. u nitrox režimu jsou to typicky použité směsi. Počítač se také sám automaticky zapne do posledního použitého režimu ihned po vložení do vody. Přepínání směsí probíhá podržením pravého dolního tlačítka, následně levého dolního a nakonec potvrzením levým tlačítkem. Vzhledem k tomu, že informace o vybrané směsi je napsána těmi nejmenšími písmeny, je přepínání dosti nepohodlné.
Zajímavou vlastností je digitální kompas, který umožňuje nastavit si jednu záložku - kompas pak ukazuje šipky, kterým směrem se má potápěč otočit, aby dosáhl uloženého směru. V režimu kompasu je hlavní část obrazovky vyčleněna pro kompas, hloubka a dekompresní informace jsou však stále zobrazeny. Kompas je ovšem třeba před ponorem kalibrovat. To lze jen stěží realizovat na kovové lodi. Vzhledem k tomu, že kompas zabírá největší část displeje a ostatní informace se pak zobrazují pouze malými písmeny, je vhodnější použít samostatný kompas a tento integrovaný použít pouze jako nouzové řešení.
Dekomprese se zobrazuje největší číslicí uprostřed displeje, pod ní je zobrazena hloubka další zastávky. Zbývající čas na zastávce se zobrazuje v celých minutách. Pokud ovšem použijete jako režim vzduch nebo hloubkoměr, další ponor již na Nitrox není možný až do vypršení varování „Nelétat“.
Konkurentem z rodiny Suunto je počítač Suunto Zoop, který neobsahuje kompas a umožňuje pouze jeden plyn s maximálně 50 % kyslíku. Vyper tedy cílí na pokročilé potápěče nebo náročné začínající potápěče, kteří ještě neuvažují o dražším modelu EON nebo chtějí potápět náročnější ponory a vystačí si s malým displejem.
Displej | 3 řádkový segmentový |
Velikost displej | 35x35 mm |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Čtyři tlačítka po stranách disleje (nahoru, dolu, storno, potvrdit + jiné fuknce aktuálního stavu) |
Baterie | CR2450 výměna v servisu |
Výdrž baterie | 200 ponorů / 2 roky |
Kapacita paměti | 40 hodin (vzorkování každých 10 sekund) |
Maximální hloubka | 80 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr |
Plyny | max 3, Nitrox 21-100% |
Algoritmus | Suunto RGBM |
Konzervatismus | Tři úrovně |
Slaná voda | Nelze nastavit |
Nadmořská výška | Ručně, tři úrovně 0-3000 mnm. |
Připojení k PC | USB kabel |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky, maximální hloubka ponoru, maximální čas ponoru, množství plynu, Deep stop |
Další funkce | Plánování, simulace ponoru, logbook, kompas, záložky, stopky |
Orientační cena | 10000,- Kč |
Příslušenství | Sonda 7000,- |
Přístroj je dodáván s vlastním USB kabelem pro připojení k počítači, který obsahuje zobáčky pro přichycení k přístroji. Jakmile však přístroj položíte na stůl, je vidět, že konektor nedrží pevně. Toto je u novějších modelů vyřešeno kulatým konektorem se závitovou pojistkou přichycení. Pro stažení ponorů se mi podařilo použít SubSurface, Divinglog.de, lze použít i Suunto MD5. Staženy jsou všechny důležité informace o průběhu ponoru. Přesnost profilu lze ovlivnit v přístroji nastavením, jak často má počítač ukládat hodnoty čidel v rozsahu 5-30 sekund (přesnější profil logicky znamená méně místa v paměti pro ponory).
+ Interaktivní průvodce na stránkách + Připojení ke stolnímu počítači + Velké množství alarmů a nastavení + Záložky během ponoru a v kompasu + Ochranné sklo |
- Pouze dvě informace velkým písmem - Příliš strmá křivka výstupu - Kalibrace kompasu - Kompas se automaticky vypne - Příliš malé symboly varování - Navrhuje vybrat dekompresní směs na začátku ponoru |
Vyper umožňuje celou škálu nastavení pro alarmy, poskytuje možnosti výběru vícero směsí a funkce pro pokročilé uživatele. Díky malému displeji a nepohodlnému ovládání různými kombinacemi gumových tlačítek však nebude vhodnou volbou a jsem přesvědčen, že pokročilý uživatel jej velice rychle vymění za uživatelsky přívětivější přístroj.
Jedná se o rekreační počítač z cenové kategorie 5-10 tisíc korun. Obsahuje velký třířádkový segmentový display a čtyři ovládací tlačítka v rozích. Lze jej použít pro ponory na vzduch, Nitrox 21-100% kyslíku a jako bottom timer. V Nitrox režimu lze použít až tři směsi. Vzhledem k tomu, že se jedná o rekreační počítač, obsahuje velké množství alarmů upozorňujících potápěče během ponoru.
Uživatele okamžitě oslní ovládání. Čtyři tlačítka se dají lehce naučit (nahoru, dolu, potvrdit a storno) a i v suchých rukavicích jsou lehce nahmatatelné. Nejsou sice vysoká, ale stisk je zřetelný. Při potápění na vzduch uživatel prakticky nic nemusí nastavovat a během ponoru vidí hodně velkými písmeny nejdůležitější informace. Začátečník tak nemusí přemýšlet, v které části display je která informace. Display je dobře čitelný ve špatné viditelnosti i bez podsvícení. Velice nemilou vlastností je, že počítač se automaticky zapne po zanoření až za 20 sekund, pokud jej zapomenete na hladině těsně před zanořením zapnout ručně. Pokud jej zapnete a nezanoříte se do 3 minut, počítač se opět vypne. Stačí se tedy zpozdit při před ponorové kontrole (což se mi stalo) a rozčarování z vypnutého počítače pod vodou je nemilé. Pro výpočet používá Mares RGBM algoritmus, který najdete na všech počítačích Mares kromě Mares Genius. Tento algoritmus se snaží o maximalizaci času na dně (viz. články o algoritmech) při zachování dostatečné bezpečnosti.
Při zadávání směsí počítač vyžaduje seřazení směsí vzestupně, podle množství kyslíku. Nepřišel jsem sice na to proč, ale rozhodně to pomáhá v lepším zapamatování, která směs je která. Přepínání směsí pak probíhá dlouhým podržením pravého dolního tlačítka, následně stejným tlačítkem výběr směsi a následně opět dlouhým podržením pro potvrzení volby. Během přepínání se zobrazí symbol směsi i jeho maximální operační hloubka. Toto mi přišlo velice pohodlné a snadné. Horší to ovšem bylo s nastavením režimu. Pro Nitrox je třeba před ponorem přepnout počítač do Nitrox režimu a pokud tak neučiníte, další ponor je už vzduch vynucen a nelze se na Nitrox přepnout. Bohužel po zapnutí počítače není zřejmé, jaký režim je zapnut, proto je vhodné jej před každým ponorem zkontrolovat. To by ale měl uživatel stejně udělat, protože měří směs a musí opravit složení směsi v nastavení podle aktuálně naměřených hodnot. Na rozdíl od Suunto počítač netrvá na směsi s vyšším obsahem kyslíku ihned po zanoření, pokud má být Nitrox použit pouze jako dekompresní plyn na konci ponoru.
Z alarmů je nejzajímavější "Run away alarm", který uživatele upozorňuje na to, že by měl zahájit výstup při narůstajícím čase pro dekompresi. Počítač totiž obsahuje funkci, která během ponoru zobrazuje celkovou dobu výstupu, pokud potápěč zůstane v hloubce o dalších 5 minut déle. Počítač dále obsahuje běžné alarmy jako je překročení MOD, překročení výstupové rychlosti, nedodržení bezpečnostní zastávky apod. A jako u jiných rekreačních počítačů u některých hodnot dochází k zablokování přístroje na 24 hodin.
Oproti mnohem dražšímu modelu Mares Genius (dříve Icon) neobsahuje barevný display a spoustu uživatelských drobností. Vyniká ovšem jednoduchostí a srozumitelností průběhu ponoru. Oproti hodinkovým počítačům je tento svým displayem jednoznačně určen pro přístrojové potápění. Cenou je pak jednoznačnou volbou pro začínající uživatele.
Přístroj se dodává také ve variantě se sondou, tato verze je označena jako Quad Air. Pro připojení k počítači je použit USB kabel s vlastním Mares konektorem, který se zapojuje do dvou kovových pinů jako kolíkem na prádlo. Pomocí něj lze pak stáhnout ponory nebo aktualizovat firmware. Konektor drží pevně a nepůsobil žádné problémy s připojením. Problém vidím spíš na straně software. Pro stažení ponorů je nutné na Windows stolním počítači nainstalovat Mares Dive Organizer, který na první pohled působí zastaralým dojmem. Stažení ponorů do divinglog.de se mi nepodařilo.
Display | 3 řádkový segmentový |
Velikost display | Úhlopříčka 70 mm |
Podsvícení | Ano |
Ovládání | Dvě tlačítka nohoře a dvě dole (nahoru, dolu, storno, potvrdit) |
Baterie | CR2450 vyměnitelná uživatelem |
Výdrž baterie | 200-300 ponorů |
Kapacita paměti | 35 hodin (vzorkování každých 5 sekund) |
Maximální hloubka | 150 metrů |
Režimy | Vzduch, Nitrox, Hloubkoměr |
Plyny | max 3, Nitrox 21-100% |
Algoritmus | Mares RGBM |
Konzervatismus | tři úrovně |
Slaná voda | slaná, sladká a sladká podle EN13319 |
Nadmořská výška | ručně, čtyři režimy 0-3700 mnm. |
Připojení k PC | USB kabel |
Alarmy | Dekomprese, porušení výstupové rychlosti, nelétat, překročení MOD, nasycení CNS, Porušení bezpečnostní zastávky |
Další funkce | Plánování, logbook |
Orientační cena | 7500,- Kč |
Příslušenství | USB kabel 1500,- Sonda 5000,- |
+ Velmi velká písmena + Čtyřtlačítkové vládání + Tlačítka umístěna na horní a dolní straně + Přepnutí směsi na tři stisknutí jedním tlačítkem |
- Připojení ke stolnímu počítači |
Jedná se velmi jednoduchý, uživatelsky velmi přívětivý počítač. Je velmi vhodný pro začátečníky i rekreační potápěče potápějící na vzduch i Nitrox.
děkuji Jiřímu Tomkovi za zapůjčení počítače k testování
Potápěčské počítače jsou sice dnes již defacto standard v rekreačním potápění (2018), ale nejsou nezbytnou nutností (např. cvičení v bazénu). Při plánování ponoru se sice můžeme obrátit na tabulky nebo použijeme plánovací program v počítači či mobilu (viz. ostatní články na SP), ale během ponoru má počítač svou nenahraditelnou roli, tedy počítat. Zajímavé ovšem je, že není snadné najít nějaký materiál, který by popisoval, co od takového počítače čekat a jak který počítač danou problematiku řeší. Představme si typického začátečníka, který právě absolvoval kurz a rozhodl si koupit svůj první počítač. Nebo potápěče, který si počítač koupil kdysi a již mu dosloužil. Zpravidla sáhne po počítači, který má jeho okolí nebo se kterým se setkal v kurzu. U některých agentur lze také absolvovat specializovaný kurz "potápění s počítačem", ale obávám se, že to není nejnavštěvovanější školení. Řekl jsem si tedy, že by bylo dobré podívat se, co dnešní počítače nabízí za funkce a jak k těmto funkcím přistupují.
Tento článek nemá sloužit jako srovnání počítačů různých značek. Nemůže sloužit ani jako univerzální návod nebo návod na libovolný z uvedených přístrojů, vždy se řiďte pokyny výrobce. Spíše by měl umožnit potápěči udělat si představu o funkcích, které by měl požadovat a koupit si následně takový počítač, který mu svými možnostmi umožní ponor si opravdu vychutnat. Dovolím si uvézt příklad jedné potápěčky, která komentovala svůj nový počítač po ponoru slovy: "On (počítač) na mě jako řve, že mám zůstat na laně ještě tolik minut? To se jako zbláznil nebo co? To musím hned vypnout...".
Pojďme se tedy podívat, jaké podmínky typický ponor ovlivňují. Přijedeme na lokalitu, a jak již z tabulek víme, nadmořská výška ovlivňuje dekompresi. Jinak bude tedy asi vypadat výpočet u moře a jinak na horách. Patříme mezi opatrnější potápěče nebo máme zdravotní omezení. Během ponoru může dojít k lidské chybě a chceme být varováni, že něco není v pořádku. Po ponoru bychom rádi věděli, jak ponor proběhl, případně jaký další ponor si můžeme naplánovat. U nastavení některých funkcí se bohužel nevyhneme odborným pojmům a zkratkám známým pokročilým potápěčům. Začátečník je může v textu ignorovat, popřípadě si může nechat poradit od svého instruktora, zda danou funkci např. nebude potřebovat v jednom z následujících kurzů. U odborných pojmů jsem proto uvedl odkaz na články, kde se lze s danou problematikou seznámit.
Toto nastavení je v přístrojích jednoznačně nejdůležitější, protože dává uživateli možnost nejvíce ovlivnit profil ponoru. Díky tomu lze využít tuto proměnnou k zohlednění zdravotního stavu nebo kondice potápěče. Dostupné hodnoty závisí na použitém algoritmu. Všechny algoritmy, se kterými se setkáte v počítačích, jsou bezpečné. Pro referenci jsem uvedl, jaký model počítač vnitřně používá. Vždy byste měli plánovat ve stejném algoritmu, jaký používá váš počítač, protože jinak budete potápět jiný profil, než jste si naplánovali. Obvykle nastavení obsahují 2-4 možnosti zvýšení "přísnosti" dekomprese. Pokročilejší počítače umožňují nastavení modelu přímo pomoci gradient faktorů. I ta nejtolerantnější hodnota by měla dostačovat k bezpečnému ponoru. Rozdíl krajních hodnot může být tak značný, že celková doba výstupu se může prodloužit třeba i na dvojnásobek. Vždy byste měli volit kompromis mezi hodnotou, kterou považujete za bezpečnou a hodnotou, která znamená nejkratší dobu výstupu.
Hustota okolního media, ve kterém se pohybujeme (vzduch, voda) ovlivňuje výpočet, protože větší tíha vytváří větší tlak. Výpočet bezdekompresního času/dekomprese je závislý na počátečním tlaku. Ten je dán tlakem na hladině. Tlak okolí se však mění s nadmořskou výškou, proto tento fakt musí být pří výpočtu zohledněn. Počítače tuto veličinu umožňují nastavit v několika stupních, podobně jako je tomu u dostupných tabulek. Vzhledem k tomu, že uživatel rád zapomíná, přijde mi logické, aby počítač uměl tento vliv dopočítat sám bez nastavování. Považuji za nepraktické, aby uživatel na vysočině zjišťoval, jestli si má zapnout 0-300 m nebo vyšší hodnotu.
Stejně jako s nadmořskou výškou i s hustotou vody se mění měření tlaku, ze kterého počítače určují hloubku. Protože slaná voda bude mít větší tíhu, bude mít také větší účinek na měření hloubky. Např. Mares uvádí, že špatné nastavení může mít 1-3% vliv na přesnost měření hloubky. Na výpočet dekomprese to vliv nemá, protože ta se počítá z tlaku.
Některé počítače umožňují nastavit, v jaké hloubce má být bezpečnostní zastávka provedena a na jak dlouho. Pokud toto nastavení nelze ovlivnit, je zastávka plánována v standardních 3-6m po dobu 3-5 minut. A lze se to dozvědět pouze z návodu. Počítače se také liší v toleranci, jakou odchylku od požadované hloubky budou jako zastávku požadovat.
Jde o dodatečnou zastávku prováděnou v hloubce odpovídající polovině rozdílu tlaku dosaženého při výstupu z hloubky. I přesto, že názory na využití této zastávky pro rekreační potápění nejsou jednoznačné, v počítačích ji běžně najdete. Jde pouze zapnout, zda zastávku zobrazovat či ne. Nejde o zastávku povinnou. Pokud ji potápěč neprovede, výpočet se přizpůsobí, nehrozí žádná penalizace. Zastávka je přidávána u ponorů do větší hloubky než 20m. Někdy lze také nastavit její délku v minutách. Vzhledem k tomu, že zastávka bývá 1-2 minuty, je u této funkce vhodné aby počítač uměl čas na zastávce zobrazovat v sekundách nikoliv v minutách. (Viz. také tento článek)
Určuje minimální hloubku v metrech, ve které bude provedena poslední zastávka. Toto nastavení je vhodné nejen v jeskyních, ale např. i na moři, kde je velmi těžké udělat zastávku ve 3 metrech v případě vln.
Podobně, jako doposud vyjmenované parametry i tento ovlivňuje profil ponoru. Pokud jej počítač umožňuje, lze určit výstupovou i sestupovou rychlost pro různé rozsahy hloubek v metrech za minutu.
Toto nastavení je dostupné pouze pokud počítač umožňuje vícero směsí. Počítače lze rozdělit do tří kategorií, ty co směsi neumí vůbec (dnes již nemá význam), ty co umí nejčastěji 2-3 a to pouze Nitrox, a ty co umí i trimix. Při výběru počítače je toto hlavní funkce, která rozhodne, jestli si koupit dražší model, který umí směsi nebo ne. Prakticky vždy jsou uvedeny v průběhu ponoru i během nastavení hodnoty ppO2 a MOD. Pokud počítač umí směsi, obsahuje i související varování (překročení hloubky pro směs apod.).
Vzhledem k tomu, že přístroj má v sobě vestavěnu paměť, umí z předchozích ponorů vyvodit důsledky pro následné chování potápěče. Jedná se především o úpravu profilu během následujícího ponoru, možnost určit příští bezdekompresní limit a upozornění nelétat po ponoru. Vzhledem k možnostem ovládání a malé obrazovky nebývá plánování příliš pohodlné.
Všechny počítače obsahují varování, která mají pomoci chránit před chybou lidského faktoru. Uživatel může většinu varování vypnout. Počítače umí varovat blikáním obrazovky nebo zvukovým signálem. Např. DiveSoft navíc umožňuje varovat i vibrací přístroje. Vzhledem k tomu, že škála varování je veliká, a každý přístroj má jinou skupinu varování, uvádím pouze některá varování, se kterými se můžete setkat:
Abychom se nebavili o nějakém abstraktním neexistujícím zařízení, jako referenci jsem vybral zástupce některých z u nás v ČR aktuálně prodávaných značek. Na modelu počítače v tomto případě nezáleží, protože dražší modely se chlubí nadstandardními funkcemi jako barevný display, vícero směsí, podpora externího čidla tlaku v láhvi apod. Základní nastavení ponoru však podporují i nejlevnější modely a rozdíly mezi produkty jednoho výrobce jsou minimální. V textu tedy budu odkazovat na produkty Suunto Vyper Novo, Mares Quad a Aqualung i750TC z kategorie rekreačních a z kategorie technických DiveSoft Freedom. Nevybral jsem žádný konzolový počítač, neboť uživatel velice rychle přijde na to, že potápěčský počítač patří na ruku. Na konzoli není pohodlně dostupný a nelze jej také pohodlně vyměnit za jiný v případě poruchy, či půjčit kolegovi.
Následující tabulka zobrazuje ukázky, jak výrobci umožňují jednotlivé funkce ovlivnit v zmiňovaných přístrojích.
MARES | SUUNTO | AQUALUNG | DIVESOFT | |
---|---|---|---|---|
Algoritmus | Mares RGBM | Suunto RGBM | ZHL-16C | ZHL-16B |
Konzervativnost | tři úrovně | tři úrovně | lze pouze zapnout přísnější režim odpovídající přidání 915 m nadmořské výšky k aktuální nadmořské výšce | v procentech formou gradient faktorů pro normální a nouzový výstup |
Nadmořská výška | ručně, čtyři režimy 0-3700 mnm. | ručně, tři úrovně 0-3000 mnm. | automaticky, pracuje v rozsahu 0-4270 mnm. | automaticky 0-4464 mnm. |
Slaná voda | tři režimy slaná, sladká a sladká podle EN13319 | Nelze nastavit | dvě slaná a sladká | dvě slaná a sladká |
Bezpečnostní zastávky | nenastavitelné, při nedodržení se zablokuje | nenastavitelné, při nedodržení se zablokuje na 48h | 3,5 min. v hloubce 3-6m. (umožňuje ignorovat, za nedodržení nenásleduje žádná penalizace) | velká škála nastavení, žádná penalizace |
Deep stopy | Ano | 1 nebo 2 min. | Ano | 1-3 min |
Nastavení směsí | zobrazuje ppO2, MOD, varování 75% CNS | zobrazuje ppO2, MOD, varování překročení OTU nebo CNS přes 80% | zobrazuje ppO2, MOD, varování 80% OTU | podle verze, zobrazuje ppO2, MOD, alarm od 70% CNS |
Pozn.:
Je důležité upozornit, že čím víc nastavení počítač má, tím je také snadnější jej nastavit do režimu, ve kterém bude přesné následování jeho pokynů velmi nebezpečné. Proto lze počítače rozdělit do dvou skupin, rekreační, kde je kladen důraz na jednoduchost a technické (např. DiveSoft), kde je kladen důraz na co největší přizpůsobivost. Zde se ovšem očekává, že uživatel je schopen pokročilá nastavení využít. Na opačnou stranu lze postavit rekreační počítač typu Suunto, který se například při porušení dekompresních časů zablokuje na 48 hodin a nelze jej po tuto dobu používat. V návodu je sice napsáno, že "do tohoto stavu se uživatel pravděpodobně nikdy nedostane", ale že na zablokování opravdu trvá, poznáte, až se vám to stane. Ač se to zdá divné, může se hodit mít možnost takto zablokovaný počítač odblokovat, např. když chci půjčit po ponoru počítač jinému potápěči. Znalost počítače je nutná také vzhledem zobrazování jednotlivých hodnot. Například pokud vám počítač nabízí hodnoty konzervatismu algoritmu P0,P1,P2, je pak P2 přísnější než P1 nebo naopak (funkce "FAct" u Maresu)? Především na malých obrazovkách jsou názvy nastavení a hodnoty zobrazovány pomocí zkratek a symbolů.
Počítače obsahují všechny funkce potřebné pro bezpečný ponor. Pokud však nebudete počítač umět nastavit, může se vám stát, že i když všechny veličiny výsledný profil ovlivňují jen trochu, v součtu odchylka může udělat i několik procent. Proto je vždy dobré návod přečíst a svůj počítač dobře znát. V dnešní době již nelze koupit nový přístroj, který by byl chudý na funkce, a ceny postupně klesají. Do budoucna lze očekávat větší a barevné obrazovky a vícero funkcí i u levnějších modelů. V obchodech lze také pozorovat nárůst modelů s dobíjecí baterií. U těch by vás mohlo zaskočit nabíjení především na odlehlých lokalitách. U všech výrobců bude logický podobný trend, jako to ukazuje DiveSoft, kde hardware všech modelů je stejný a přidání funkcí se realizuje nákupem aktualizace software. Ten lze pak nahrát ze stolního počítače. Získané poznatky bude asi nejlepší shrnout formou doporučení pro koupi přístroje: