Potápěčské počítače

Dá se věřit TTS? Aneb jak důležité jsou výstupové rychlosti?

Odpusťte mi bulvární nadpis článku, ale na Slovenském Techmeetingu 2023 na přednášce Marka Powella zaznělo několik zajímavých postřehů o tom, jak chápat informace zobrazované počítačem během výstupu. Jednou z nich je Time to surface (TTS). Jde o hodnotu, která udává, kolik minut je třeba na výstup na hladinu v aktuálním okamžiku, včetně dekompresních zastávek. Tato hodnota se jednoduše vypočítá pomocí výstupové rychlosti. Např. Pokud potápěč bude v hloubce 20 m, tak při výstupové rychlosti 10 m/min, kterou používá většina počítačů, bude jeho TTS 5 minut (výstup plus 3 min bezpečnostní zastávka). Shearwater Perdix 2 rekreační manuál (revC str. 19) uvádí, že TTS obsahuje i nepovinnou bezpečnostní zastávkou, nejen všechny deko zastávky.

 

Tento článek se i přes všechny snahy snaží nebýt propagací nebo haněním nějakého výrobce/značky nebo výcvikové agentury, ani není sponzorován žádnou firmou.

 

Pojďme společně ověřit jaký vliv má na TTS změna výstupové rychlosti pro otevřený okruh. Tento scénář lze uvažovat i při totálním selhání CCR a tím pádem bailout na otevřený okruh. V následujících výpočtech budu uvažovat zjednodušení, že na hladině je tlak 1 b. Dále jsem zvolil láhev S80. Je použita běžně vyučovaná spotřeba 20 l/min a stresovou spotřebou se rozumí spotřeba pro dva potápěče při dýchání 1,5krát větší intenzitou než běžně.

Co když budu chtít vystupovat dle doporučení mého výcviku pomalejšími výstupovými rychlostmi, čím víc se blížím k hladině? Některé agentury (viz. GUE výstupové rychosti) doporučují zpomalovat v malých hloubkách. Například kromě běžné maximální výstupové rychlosti 9-10 m/min, bývá doporučeno zpomalit od 50 % průměrné hloubky (nebo také od 65 % tlaku) na rychlost 3 m/min a posledních 6 metrů stoupat rychlostí 1 m/min nebo i pomaleji. V tento okamžik by TTS např. z poslední zastávky v 6 m nebylo 1 minuta, ale 6 minut. To je z pohledu času dramatický rozdíl, ale je to problém i z pohledu zásoby plynu? V této hloubce jistě spotřebujeme méně plynu, protože průměrný okolní tlak při výstupu bude pouze 1,3 bar. Pro výpočty jsem použil tři nejběžnější výstupové postupy:

 

	Postup A [m/min]	Postup B [m/min]	Postup C [m/min]
Z hloubky do 50% hloubky	10	9	9
Z 50% hloubky do 6 m	10	3	3
Z 6 m na hladinu	10	3	1

 

Budou nás zajímat tři situace, u kterých se vliv rychlosti může projevit nejvíce:

• Výstup k nejbližšímu plynu (technické ponory)
• Největší rozdíl tlaku patrný při výstupu z 6 m na hladinu
• Výstup přímo na hladinu z hloubky (rekreační ponory)

 

Výstup k nejbližšímu plynu je vidět v následující tabulce. Uvedeny jsou pouze dva plyny, protože pro dekompresní plyny ve větších hloubkách jsou výsledky shodné s Ean50. Vidíme, že dle rozdílné výstupové rychlosti můžeme spotřebovat až 3x více plynu. Techničtí potápěči jistě namítnou, že v těchto hloubkách, ale budeme dělat dekompresní zastávky a TTS tím pádem bude dán především množstvím času stráveným na zastávkách, nikoliv výstupovou rychlostí. Dále se podívejme na okamžik výstupu z 6 m na hladinu. Při tomto výstupu ovšem rozdíl výstupové rychlosti způsobí maximálně o 14 b větší úbytek plynu (při stresu a výstupu dvou potápěčů cca 42 b).

 

	[m]	[m/min]	[min]	[bar]	[bar]	[times]
Plyn	Vzdálenost	Rychlost	TTS	Spotřeba	Spotřeba Stres	Násobek 10 m/min
Oxygen	6m -> 0 m	1	6	14,1	42,2	10
	6m -> 0 m	3	2	4,7	14,1	3,3
	6m -> 0 m	6	1	2,3	7	1,7
	6m -> 0 m	10	0,6	1,4	4,2	1
Ean50	21 m -> 6 m	3	5	21,2	63,5	3,3
	21 m -> 6 m	6	2,5	10,6	31,8	1,7
	21 m -> 6 m	10	1,5	6,4	19,1	1

Pozn. Sloupec “Násobek” je poměr spotřeby oproti výstupu rychlostí 10 m/min.

 

Zbývá nám situace pro rekreační ponory. Vzhledem k tomu, že tlak klesá rychleji, čím více se blížíme k hladině, změna rychlostí a tím i celková spotřeba bude ovlivněna hloubkou, ze které uvažujeme výstup. Podobně jako v předchozím případě lze vidět rozdíl v celkové spotřebě v následující tabulce.

 

[m]	[m/min]	[min]	[bar]	[bar]	[times]
Z hloubky	Rychlost	TTS	Spotřeba	Spotřeba Stres	Násobek 10 m/min
10	Postup A (10/10/10)	1,0	2,7	8,2	1,0
10	Postup B (9/3/3)	2,2	5,7	17,0	2,1
10	Postup C (9/3/1)	5,6	13,5	40,4	4,9
20	Postup A (10/10/10)	2,0	7,2	21,6	1,0
20	Postup B (9/3/3)	4,4	14,0	42,0	1,9
20	Postup C (9/3/1)	8,4	23,4	70,2	3,2
30	Postup A (10/10/10)	3,0	13,5	40,5	1,0
30	Postup B (9/3/3)	6,7	25,5	76,6	1,9
30	Postup C (9/3/1)	10,7	34,9	104,7	2,6

 

I zde vidíme, že použité výstupové rychlosti vedou nejméně k 2 násobně větší spotřebě plynu a nejmarkantnější rozdíl je opět při výstupu z 10 m na hladinu. Jaké však používají výstupové rychlosti jednotlivé modely na trhu? Pro představu uvádím přehledovou tabulku namátkou vybraných modelů.

 

Model	Výstupová rychlost [m/min]
Shearwater Peregrine	10
Suunto Eon Core	10
Agualung i330r	9
Mares Genius	5-20 dynamicky podle hloubky
ScubaPro Galileo G2	3-10 dynamicky podle hloubky
DiveSoft Freedom	3 Nastavitelné rychlosti

 

Zajímavostí jsou Mares a ScubaPro, které mění maximální výstupovou rychlost podle aktuální hloubky. Nejdůležitější je ovšem informace, že žádný model neposkytuje výstupové rychlosti běžně vyučované s výjimkou jediné rychlosti 9-10 m/min, která je vyučována v rekreačních kurzech některých agentur. Prakticky jediným přístrojem, kde lze nastavit požadované výstupové rychlosti je český DiveSoft Freedom.

Je nutné také zmínit, že výstup počítač počítá pro ideální podmínky. V případě jakýchkoliv jiných podmínek dojde ke zkreslení TTS a počítačem odhadovaný TTS bude mnohem menší než skutečná doba výstupu. Více se lze dočíst např. v Technickém mauálu Shearwater Perdix 2 str. 29)

Je třeba si také uvědomit, že počítač nemá možnost uhodnout nic jiného, než s čím se dá počítat, a proto se není schopen přizpůsobit například když:

• Profil výstupu nedovoluje výstup očekávanou rychlostí (např. Jeskyně, penetrace vraku, útes při výstupu)
• Nedojde k přepnutí na dekompresní plyn nebo k němu dojde později.
• Došlo ke ztrátě nastaveného plynu (lze napravit deaktivací plynu)

Některé počítače jako např. Suunto Eon (Anglický manuál Eon Steel verze 3, str. 31) používají pro odhad výstupu pouze nejvhodnější nastavený plyn a tím pádem je TTS o to víc optimistický. Proto je vždy třeba mít zapnuté pouze skutečně dostupné plyny. Naopak u Divesoftu lze zvolit, zda pro odhad TTS má být použita aktuální směs nebo právě nejvhodnější nastavená.

 

Závěr

Čísla potvrdila předpoklad, TTS nám dává zkreslenou informaci o potřebném času a množství požadovaného plynu pro výstup. Pokud chceme zajistit doporučený výstup zpomalující výstupovou rychlostí, není možné se řídit pomocí TTS, protože tato hodnota může být mnohem menší, než očekávaná a spoléhat se na ni je tedy nebezpečné, obzvláště v kombinaci s měřením tlaku v láhvi pomocí sondy. Toto potvrzuje i fakt, že na většině počítačů výstupovou rychlost nelze nastavit.
 

TTS berme pouze jako velmi optimistický odhad za ideálních podmínek nereálnou výstupovou rychlostí!