Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Jak se potápěči GUE učí skútrovat

Kurz DPV1 na Neufeldersee

autor: Jan Špalek  (publikováno: 02.06.2017)
redakčně zpracoval: Zdeněk Šraier

Musel jsem být vskutku hodný chlapec, když jsem pod vánočním stromkem objevil podvodní skútr italské značky Suex model XK1 2016. Oproti mému starému dobrému Gavinovi Magnum je s 25 kilogramy o více než 60% lehčí a dojezd má mnohem delší. Tím jsem vstoupil do 21. století. I když na spolehlivost olověných baterií nedám dopustit, s radostí přenechám Gavina novému páníčkovi.

Před lety jsem měl tu čest, že jsem se mohl přidat k expedici České speleologické společnosti do jeskyně Bue Marino na Sardinii. Tam jsem se podíval 2650 metrů hluboko do „díry“. Vedle dvojčete 2x18 a několika stejdží jsme byli všichni ověšeni také jedním hlavním a jedním záložním skútrem. Proto možná leckteré mé kolegy překvapí, když se ohledně skútrování označím za začátečníka. Před kursem jsem měl odskútrováno jen něco málo přes 50 hodin čistého času na spoušti.

Podle mého názoru by se měl každý začátečník v první řadě vzdělávat. Proto jsem se rozhodl, že se přidám ke slovenskému kamarádovi Tomáši Kissovi (40 let) a velice zkušenému potápěči z Rakouska Clemens Schützenhoferovi (40 let), abychom společně absolvovali kurs GUE Diver Propulsion Vehicle Diver Level 1 (GUE DPV 1). Oba jmenovaní italské skútry prodávají. Ten první na Slovensku, ten druhý tak nějak všude. Clemens, také někdy označovaný jako „Mr. Suex“, již před lety o skútrech přednášel vedení výcvikové organizace Global Underwater Explorers (GUE) a floridské explorační skupině Woodville Karst Plain Project (WKPP), kteří zvažovali přestup od zastaralých Gavinů. Bylo zajímavé, když nám vyprávěl, jak tehdy nervózně přešlapoval před všemi svými idoly a oni mu bedlivě naslouchali.

Kurs probíhal na rakouském jezeře Neufeldersee pod taktovkou švýcarské instruktorky Irene Homberger (35 let), která je instruktorkou jeskynního potápění GUE (úroveň Cave 1). Irenka z nás byla nejmladší a ve volném čase mimo jiné ráda prolézá suché jeskyně. Výcvik probíhal v němčině, i když všichni čtyři hovoříme slušně anglicky. Sem-tam jsme jazyky kombinovali. Přece jenom je anglická terminologie u GUE běžná.

Tomáš, Irenka a Clemens

Předpokladem pro kurs DPV 1 je kurs GUE Fundamentals (GUE-F, absolvovaný alespoň na střední úrovni (tzv. „rec pass“). A tam byl zakopaný pes, co se mé účasti týče. Kurs jsem absolvoval již v roce 2009 a od té doby jsem se vůbec nenamáhal si certifikaci obnovit (povinně každé 3 roky doložit 25 ponorů, zaplatit GUE 30 USD a získat kartičku s prodlouženým datem platnosti). Certifikace mi tedy propadla a musel jsem se zúčastnit tak zvaného „upgradu“. Důrazně doporučuji moji chybu neopakovat.

Potápěč může zvolit ponor s instruktorkou a dalšími uchazeči, při kterém prokáže veškeré potřebné dovednosti, nebo se přidá na jeden den k probíhajícímu kursu GUE-F. První, levnější varianta vyjde na 50 EUR, druhá na 200 EUR. Zvolil jsem druhou, abych měl dostatek času zjistit, co se za ta léta ve směrnicích GUE změnilo. Ti z vás, kteří znají mé starší články, by měli vědět, že některé detaily, které obsahují, již nejsou zcela aktuální.

Kursu DPV 1 na Neufeldersee bezprostředně předcházel GUE-F. Takže jsem mohl upgrade i následující kurs dělat pohodlně na stejném místě. Upgrade pro mě však nezačal dobře. Hned ráno mi naštvaná instruktorka řekla, že mě nenechá používat dvojče s ventily od Loly, že musím mít italský manifold s izolátorem ve středu. Důvody pro to měla rozumné. Naštěstí byl po ruce někdo, kdo mi dvojče půjčil. To, že bylo zcela nové a točítka se těžko otáčela, mě pod vodou stresovalo více, než jednou. Vše nakonec dobře dopadlo a instruktorka, která si nebyla zcela jista, zda jsem na začátečnický kurs nepřijel jen provokovat, mě nakonec pozvala i na druhý den. Ten pro mě byl zdarma.

Proč provokovat? Nedávno jsme se s ní potkali ve francouzském Lotu a věděla, že jsme 1500 metrů od vchodu do její oblíbené jeskyně Cabouy v mizerné viditelnosti opravovali zpřetrhané šňůry. Nechápala tedy, proč chci po GUE-F na DPV 1, když už dávno skútruji v jeskyni (úroveň Cave DPV). Od Tomáše navíc věděla, že jsem autorem knihy o DIR výstroji, která je v současné době u korektorů. Asi se sem-tam objeví na kursu nějaký chytrák, který se přihlásí ne, aby se učil, ale aby se hádal.

Tým GUE-F tvořený instruktorským párem z Německa a Rakouským technickým potápěčem byl silný. Všichni muži získali nejvyšší úroveň „tech pass“. Slečna bohužel nejnižší úroveň „provisional“. Paradoxem je, že je sama instruktorkou skútrování „běžné“ organizace a v posledním roce dala certifikaci více než 30 studentům. S „provisional“ se však nemohla účastnit následujícího kursu DPV1.

Kursy GUE jsou velice intenzivní a instruktor se studentům věnuje od rána do (pod)večera. Podle standardů výcvikové organizace zahrnuje DPV 1 během 3 dnů celkem alespoň 24 hodin výuky a 5 ponorů. Maximální hloubka ponorů je omezena na 18 metrů a dýchá se EAN32, pokud je dostupný. Jinak běžně vzduch.

Pro mě, jako pro ne-DIR potápěče (běžně se potápím v rámci rekreačního potápění sólo), bylo nejsložitější věnovat pozornost postupu v týmu. Týmová spolupráce je podstatou a snad nejsilnější stránkou DIR potápění. Instruktorka již během GUE-F upozorňovala na některé mé nedostatky. Zejména nedostatečně zakloněná hlava v pozici v trimu a nedostatečně flexibilní levá ruka pro ovládání točítka levého postu. Při tom jsem se smutkem vzpomínal na svou Lolu, k jejímuž zavření mi postačuje síla jednoho prstu. Jak Irenka, říkala, je jejím úkolem každého potápěče posunout dále a k tomu ho musí vykolejit z rovnováhy - způsobit stres. To jí šlo jí opravdu dobře.

Jelikož teoretické i praktické základy (např. trim, vyvážení, vznášení se na místě, základní techniky, schopnost při nich couvat v mírném proudění) Tomáše, Clemenza i mé byly na vysoké úrovni, postupovali jsme velice rychle ve velice uvolněné, veselé a přátelské atmosféře. Celkem jsme udělali 6 přibližně hodinových ponorů, kterým předcházela praxe na souši.

Praxe pod hladinou zahrnovala:

Teorie zahrnovala mimo jiné:

Pro úspěšné absolvování DPV 1, stejně tak i GUE-F, je nutno předvést plavecké dovednosti. V plavkách se zanořit a pod vodou uplavat na nádech 15 metrů. Následně pokračovat a na hladině uplavat dalších 275 metrů během 14 minut. Limit označuji jako „splnitelný i pro tělesně postižené“. I když nám bylo v jezeře při 18°C trošku chladněji.

Potápěč GUE musí být nekuřák (i když samozřejmě všichni nejsou). Irenka nám říkala, že jakmile vidí někoho ze studentů kouřit, tak kartičku nedostává. A pokud by viděla kouřit kohokoli ze dřívějších absolventů, vyzvala by ho, aby kartičku odevzdal. Proč je potápění a kouření zcela nevhodnou kombinací dokázala samozřejmě i velice dobře vysvětlit. Mimochodem se jedná o bývalou kuřačku.

Na závěr kursu jsme absolvovali test, jehož otázky jsme následně prošli a prodebatovali s instruktorkou. Všichni jsme byli úspěšní. Kurs byl fantastický, stejně jako instruktorka (tu Lolu jsem ji ještě x-krát „omlátil o hlavu“).

Žádný kurs GUE není ukončen do té doby, než si instruktor(ka) popovídá s každým studentem o samotě. Chce znát jeho dojmy z kursu, probere jeho silné a slabé stránky a ptá se, co si myslí, že by mohla ona změnit či zlepšit. Neměl jsem jí, co vytknout. Byla opravdu výborná. Během kursu jsem se jí pouze opatrně dotázal, jestli nemá, stejně jako většina potápěčů GUE, zbytečně dlouhou hadici k záložnímu regulátoru. To mi odkývala. Od Tomáše jsem si celkově vysloužil vtipně myšlený přívlastek „nazi-DIR“.

Po kursu je vyžadováno, aby student vyplnil online dotazník ohledně spokojenosti s výukou a celým kursem. Spokojenost odpovídala očekáváním a vysokým nárokům na GUE. Plastová kartička studentům dorazí poštou. Její pravost a aktuálnost si každý může ověřit po zadání jejího čísla na webu GUE.

Kursy GUE jsou skvělou investicí pro potápěče, kteří to myslí vážně a jsou si vědomi toho, že pouze na kvalitních základech může stát odolný dům. Ti, kterým to jazykové znalosti umožňují, mohou začít studovat na největším DIR fóru DIR-X. Z dříve velice živého fóra je dnes spíše archiv. Tam však najdete drtivou většinu odpovědí na vaše otázky.

Pokud se domníváte, že se umíte potápět, zaťukejte na dveře u GUE. Většinu potápěčů dokážou vrátit do reality zatraceně rychle. Z některých absolventů kursů GUE se potom stávají sice „mistři světa“, kteří se domnívají, že mohou poučovat celé okolí, ale naštěstí se jedná o výjimky.

Finanční náklady autora na DPV 1 a upgrade GUE-F

Položka Cena
Registrace k GUE DPV 1 95 USD
Třídenní kurs GUE DPV 1 525 EUR
Náklady instruktorky
(letenka, ubytování, plyny, učební prostory na základně) rozpočítané na každého studenta)
100 Eur
Vstupy na potápěčskou základnu (3 dny) 15 EUR
Registrace k GUE Fundamentals 95 USD
Jednodenní účast na kursu GUE-F za účelem získání upgradu 200 Eur
Vstupy na potápěčskou základnu (2 dny) 10 Eur
Náklady na plnění vzduchu (5 dní) 50 Eur
Ubytování 30-40 EUR/noc
Cestování osobním vozidlem 800 km
autor: Jan Špalek
redakčně zpracoval: Zdeněk Šraier