Jubilejní 10. setkání technických potápěčů ve vizovickém rekreačním středisku Revika navštívilo 159 účastníků, kteří kromě Česka a Slovenska přijeli z Polska a Německa.
Těžiště společenské části bylo v páteční večer. Pivo v rekreačním středisku Revika bylo sice pitelné až tak od čtvrtého kousku, ale tuhle hranici většina z nás hladce překonala. Večer byl náročný, čtyři hodiny spánku přece stačí...
Devět lidí, kteří byli na historicky prvním setkání v roce 1999 (viz reportáž) i na tom letošním, dostalo po zahájení sobotního programu čestné uznání za vytrvalost. Pak se losovalo o tři hodnotné ceny - kompletní kompenzátor (křídlo) a dva historické pneumatické dekompresometry SOS. Mám ohromnou radost, že jsem jeden z nich vyhrál. Dva lidé pak dostali zvláštní diplom za účast na všech deseti setkáních: Silvestr Pěkník a David Skoumal. Bodejť by ne, když podstatnou část z nich organizovali.
Otomar Brázda prezentoval zařízení vybavené potápěčským zvonem a přetlakovou komorou, které se v letech 1975 až 1993 používalo pro práci na našich přehradách (Fláje, Orlík). Za pozornost stojí tričko, které má Ota na sobě.
Dekompresní komora byla donedávna v permanenci v HBOx Kladno (Štěpán Novotný), odkud ji mnozí potápěči znají.
Diskusní panel moderoval Honza Žilina. K vidění byly přístroje:
Když zavzpomínám na rok 1999, tak asi se stejným zaujetím jako se dnes mluví o rebreatherech, se tenkrát mluvilo o použití dlouhé hadice a mixování nitroxu.
František Novomeský nám připomenul, že na rozdíl od potápěčské techniky se naše tělo nevyvíjí. Pro potápění bohužel nebylo konstruováno. Obsahuje řadu dutin, ve kterých nás může s okolím nevyrovnaný tlak pěkně potrápit. Snímků z pitevního stolu bylo jen několik, zato velmi přesvědčivých.
David Čani vysvětlil, jak byl zajištěn pokus o světový rekord Martina Štěpánka v srpnu 2007 v Dahabu. Tým tvořily téměř tři desítky lidí, rekordní pokus jistili potápěči rozmístění po 20 m. Na prezentaci se dále podíleli M.Prachař, D.Skoumal, P.Riedl.
Štěpán Novotný hovořil o projektu detekce PFO u potápěčů (psali jsme o něm v článku PFO očima postiženého). PFO má asi 30 % lidi v běžné populaci, ale dekompresních nehod na ně připadá asi 90 %. Bude ještě potřeba vyšetřit mnoho dalších potápěčů, aby byla statistika přesvědčivá, ale už nyní se se rýsuje významný důvod k verifikaci současných dekompresních modelů.
Thomas Vendura prezentoval balení nápojů do fóliových pytlíků s uzávěrem, které je vhodné pro přímé použití pod vodou. Vyvinuto bylo především pro vojáky, existují adaptéry na plynové masky apod.
Již dnes se několik druhů nápojů průmyslově v tomto balení vyrábí, z hlediska potápění šlo ale spíše o sondování zájmu.
V Moravském krasu pořád zbývá mnoho míst, kde je co objevovat. Kamila Svobodová vyprávěla o práci, kterou tam udělali především se svým partnerem, Radkem Husákem. O části této práce jsme psali v článku Objevy na Punkvě.
Jan Žilina prezentoval objevy v Mexiku, které udělali čeští a slovenští jeskyňáři v posledních letech. Každým rokem jejich zásluhou přibývá několik kilometrů objevených, vyvázaných a kvalitně zmapovaných prostor. Viz také Mezi Aluxes. Poslední aktualitou je objev zachovalé kostry zvířete.
Dále jsme viděli několik krátkých filmů, ze kterých mne nejvíce zaujala instalace dekompresního habitatu na Hranické propasti. V sále byly vystaveny fotografie Radka Husáka. Každou chvíli někdo přinesl zajímavou potápěčskou techniku.
Možná ještě důležitější než odborný program je setkávání lidí. Je moc prima, když se člověk sejde s přáteli. Mnohdy si ale dokážou popovídat a otupit ostří sporů i lidé, kteří by k tomu jinak příležitost nenašli. Třeba s takovým Petrem Kulanem se mnohem lépe mluví u skleničky, než mailem.